Včelařská konference

Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám, za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /. Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.

Když jde prohlížitel na mor prohlížet má u sebe zmocnění od SVS kulatým razítkem - jinak by jej každý mohl vyhnat.
Takže to je asi tak jak to má fungovat.

Ale co si vy jako členové odhlasujete a jestli je to pro vás pak závazné je to vaše soukromá věc.
Do toho vám nido nebude mluvit i kdyby jste si odhlasovali koupání včel na Silvestra v šampaňském.
Vy nemáte schůze :-) :-) :-)

Karel

Ferda napsal,že po teplém podzimu je aerosol to nejlepší...

Já bych mu oponoval tím,že právě proto,že byl teplý podzim,respektivě celý listopad a tudíž každý včelař mohl provést důkladné ošetření fumigací dýmem za patřičných teplot stanovených Vú.Již začátkem listopadu(7.11) jsem nenalezl při prohlídce ve všech svých včelstvech jen jedinou buňku jakéhokoliv plodu.Proto plně souhlasím s př.Jiránkem o nesmyslnosti dalšího zatěžování včel amitrazem v prosincovém období.Myslím si z vlastních zkušeností,že včelám je to jen ku prospěchu a zvyšování dávek chemie nevede k tíženému cíli.
P.Z.

Pokud je mi známo, v závazných směrnicích okresních veterin je všude léčit na podzim třikrát. A je to povinné i pro nečleny. Tak jaktože je možné, že po trojnásobné fumigaci ještě léčili jednou aerosolem? Pokud to nebyla nouzová náprava nějakého kiksu?

Myslím,že podzimní léčení je jasné.Buďto 3x fumigace nebo 2x fumigace a po třetí aerosol.Aerosol je z toho důvodu,že je ho možno použít i v teplotách pod 10°C a tudíž i začátkem prosince,kdy není ve včelstvu plod.V naší organizaci to řešíme dobrovolností, v říjnu když jsme léčitelům vydávali léčivo, nahlásili kdo bude chtít třetí ošetření aerosolem.Léčili jsme v prvním týdnu prosince,kdy byly teploty kolem 4°C a ošetřili jsme 281 včelstev z cca 700 včelstev.Na druhou stranu je nám známo,že jsou u nás včelaři kteří mají třetí fumigaci hotovou již koncem října,kdy je ještě z největší pravděpodobnosti ve včelstvu plod.Ale hlavně jsou spokojeni,že mají oléčeno.

Vážený příteli, jak čtu Tvůj příspěvek, tak si myslím, že máte v ZO cochcárnu, která vede k tomu, že neléčite tak jak by to mělo být. Tak trochu teorie. Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C. Nebo jinak, jsou -li včely na česně. To zn, že jsou rozleztlé a kouř se dostává až do středu. V opačném případě, kdy teplota je nižší než 10 C pak fumigace je účiná méně než z poloviny. Po zakouření se ještě více stahnou a účiná látky se nedostává ke všem včelám a rostočům. Prvá fumigace se u nás dělá prvou soboru a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO. Třetí ošetření fumigací se zpravidla neprovádí. I když letos to šlo, přesto je neděláme a provádíme poslední ošetření vždy aerosolem. Když jsme začínali byl k němu odpor. Dnes nás včelaři hlídaji, aby je měli udělané. Nedej bože abychom někoho vynechali. Toto ošetření aby bylo 100% účinné se dá dělat a to si pamatujte až po 20 LISTOPAU, to už ve včelstvu není plod na 100%. Prakticky to probíhá podle režije ZO a to až do 10. prosince při teplotách do mínus 5 C, pak už zamrzaji trysky a je snížená účinnost. Je lepší ošetřeovat nad nulou. Učinná látka do aerosolu se dává na 300ml acetonu l sklenička varidolu nebo 16 kapek M-1 (určuje SVS v nařízení)Vodou neošetřujeme, pouze acetonem. Aerosol na včelstvo působí tak, že při aplikaci včelstvo roztahuje, mění se životní prostředí a včelstva se snaží aplikovanou látku vyvětrat a tím se dostává látka až do středu, kam by se kouř nikdy nedostl. Při kouři za nižších teplot se včelstva stahují(chrání matkku) při vodě a acetonu se roztahují a snaží se navodit takové podmínky vlhkostní nebo působící látky jaké byly před použitím. Aerosol prostupuje i slabšími prkénky lípy, které jsou více porovité, takže proto aerosol, který se dostane ke každé včel a každému roztoči, který v době použití aerosolu už neni pod víčkem. Aceton pro nás zajištuje OV v jedné lekárně v okrese, hromadně dá OV objednávku a seznam organizací, kde si jej kupujeme podle potřeby neomezeně. Jinde chtějí recepisy. Letos byla cena 93,- Kč. Chtěl bych upozornit včelaře, aby si uvědomili, že onemocnění varroázou neni onemocnění včelstev jednoho včelaře ,ale celého katastru, celé organizace a proto musí léčit všichni a ne kdo chce. Důležité je i ometení podložek, které provádíme po posledním ošetření za 4-7 dní a pře vánoci, asi tak okol 20.12. znovu a to ometáme i spodní stranu. Roztoč po zásahu padá ochromen na nervové soustavě na podložku a snaží se ukrýt v temnotě na spodní straně kde usychá, což některému se může podařit. Většinou zůstávaji na podložkách. Poslední ometení musí být nejméně 30 dnů pře sběrem měli. Jinak léčivo zajišťuje OV na celý rok již v květnu až i na jarní ošertření, aby mohlo být provedeno včas, kdy ve včelstvu neni plod, aby se nemuselo natírat a mohlo se ošetřeit aerosolem . Léčivo máme v ZO na všechna ošetření až do jara a ještě jenu dávku, kdyby bylo nařízeno mimo pravidelné léčení. A funguje to a o tom to je. Je třeba si pamatovat, že nesmí přežít ani jedna samička, která dává základ nové generaci roztočů a co více dává základ i virovým onemocněním, zejmena kapsovitosti plodu, který se podobá v mnoha případech na plástech jako mor, pouze nepachne. O tomto nemaji včelaři ani páru a neni možné se virům bránit.Myslím, že je vše vyčerpané pro širokou včelařskou veřejnost. Někdo bude se mnou souhlasit jiní mi budou oponovat, ale myslím, že tam, kde funguje lidský faktor jsou včelstva zdravá, tam, kde se diskutuje a filozofuje jak by se to mělo uděla a ne tak jak je to v propracovaném návodu v Metodickém pokynu, tak tam jsou problémy s roztoči a teď i s viry. Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo, kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co chce. Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?Jak na ně aby vosy naše včelstva nenavštěvovaly. Zdraví Felix

Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C.

Už 9 sezónu svoje včelstvá chránima ošetrujem len pomocou fimigantu-amitraz, 3 fumigácie a poslednú tretiu robím v 11.mesiaci (najpozdejšie do 15.11), kedy u mňa nikdy nebol zaviečkovaný plod. Výsledky sú vynikajúce, ak by tak nebolo, už dávno by som včelstvá nemal. Priemerný odpad Vd aj tohoto roku bol odpad 165 Vd/vč. pri 75 včelstvách.
Potom sa fumigant aj pri teplote pod 10˚C Obyčajne to bolo u mňa okolo 3-4˚C, (nikdy som to nerobil pri teplote pod nulou) dostane do stredu chumáča, ak sa tam dostane vzduch, musí sa tam dostať aj fumignat, ktorý sa chová ako každý plyn zamorí každý priestorový mm úľa.

Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?

Je jednoznačne potvrdené, že v štádiu rozpadu včelstva (v takomto včelstve sú inštinkty ochrany včelstva narušené) aj osy slúžia klieštikovi na migráciu do iných včelstiev, ktoré ešte nie sú v stave rozpadu. Zabrániť ose vstupovať do úľa je prakticky nemožné, pomáha len ničenie osích matiek po zimy keď si zakladajú hniezda a potom hlavne v lete ničením hniezd v okolí včelnice. Ide to vystavením cukrového roztoku s medom ako návnadu a sledovaním odlietavajúcich ôs do svojho hniezda, návnadu prenášať a vystaviť každých 50 m vo smeru odletu ôs z návnady. Ak budete trpezlivý, hniezdo nájdete.

Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.

Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů. Aerosolujeme s ním už několik let.
Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři. Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak hrozba pro okolní včelaře.
Tonda

>Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?

Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře.

Právě, že polemizovat se dá pořád, ale nemělo by se. Pokud by to bylo na uvážení včelaře, to by vypadalo. Včely většinou reagují na počasí velmi rychle.
Tonda
>Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře

Mně to zas připadá, že reagují se zpožděním pár dní. Třeba při náhlém ochlazení se do zimního chumáče sráží postupně. Jejich okamžitou reakcí první den na náhlé zvraty počasí je v první řadě divokost a útočnost hned po otevření úlu. To je ale spíš pro teplejší počasí než je pozdně podzimní a potom zimní. V zimě potom při změně počasí, třeba změn proudění a začátku sněžení a podobně mně připadlo, že se znatelně silněji ozývají a dají se snadněji rozrušit než když se to stane uprostřed stálého počasí.

Je to popsáno i v tom návodu jako, nouzové použití. a jak na to. Roztok musí být ohřátý na teplotu 10 - 15°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 14.12.2009 12:33:47
> ----------------------------------------
> Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává
> emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod
> 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání
> nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů.
> Aerosolujeme s ním už několik let.
> Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I
> někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři.
> Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to
> funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně
> nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak
> hrozba pro okolní včelaře.
> Tonda
>
> >Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové
> zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol
> s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10
> stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému
> vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10
> stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?
>
>
>

Zdravim vespolek,

u nas se pravidelne provadi fumigace 2x( Varidol- Amitraz) a pak v pulce prosince aresol M1 - fluvalinat. Vzorky meli mam pak absolutne ciste, jiz tri roky. Fumigaci delam v nastavcich oproti predpisu v podmetu paskem slozenym do tvaru V- podle Antona Turcani, zatim jsem neprovadel fumigaci pod 7 st, mam vyzkouseno, ze 7 st. je absolutne v poradku. Nikomu to nenutim, je na kazdem, jak sve vcelstva leci.
P.

jeste jsem zapomel jeden postreh, protoze pouzivam podlozky, ocitim pred aerosolem, kontroluji po aerosolu a nic nepada, takze ostereni aerosolem beru uz jen jako posledni pojisteni.

Jeste se nabizi, ze na fluvalinat jsou jiz nase roztoci rezistentni. Coz by nebyla zadna novina,otazkou jestli by se pak objevili roztoci ve vzorku ( prirozeny spad).

K te provadene fumigaci, prvni osetreni delam vzdy az po svatku 28. rijna, drive je to podle me absolutne zbytecne. Druhe leceni tak po 10 dnech az se dolihne zbytek plodu, ktery je pod vicky a nebyl osetren.

PZ

>Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.<
-----------------------------------------------------------
Ve skutečnosti vlivem proudění vzduch v tryskách dochází k poklesu teploty v přístroji cca o 5 st.C. (Údaj z návodu na použití aerosolového přístroje).Proto je vhodnější při venkovní teplotě pod +10 st.C použít jako nosné médium lékařský aceton.
JK

Aerosol vodní lázní jse podle zkušenosti aplikovat jen do +5, pak zamrzá už po 8 včelstvech. Nejlepší je to dělat acetonem ten je dobře roztáhne a látka se dostane ke všem.,

Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj
> množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo,
> kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co
> chce.. Zdraví Felix

A nechce nam nahodou kouzelna priroda naznacit, ze na vcelstvu s 1000 roztoci na vcelnici kde ostatni maji 20ks je neco spatne?? Ze tam treba asi nepatri? A bez cloveka a leceni by tam pristi rok zdrejme nebylo?

T.H.

U nás jsme prováděli třetí ošetření také aerosolem a to i u včelařů kteří měli po druhé fumigaci takřka nulový spad u třeba 80% včelstev.
To ale třeba na vedlejším okrese řešili individuálně a prováděli aerosol jen u včelstev kde byl spad vyšší.Ty kde nespadlo nic zbytečně nezamořovali.Alespoň takhle jsem to od nich slyšel.Takže zřejmě dělali někde jen dvě fumigace.
Co se týče toho poplatku za ošetření tak si bereme 10kč za včelstvo s tím že včelař který má třeba jen tři včelstva zaplatí minimální poplatek 50kč.Takže ta padesátka je takové minimum.
Ono když jedete do jedné vesnice kde jsou tři včelaři dohromady s patnácti včelstvy a pak přejíždíte další kilometry ke čtvrtému s pěti včelstvy tak je to spíš charita a o vyrovnání nákladů si můžete nechat jen zdát.
Pak ale jedu k dalšímu kde je třeba třicet včelstev a už se to trošku rentuje.Ve finále pokud nemáte včelaře s více včelstvy budete rád za pokrytí nákladů.
Nevadí udělám to znovu a rád.
Děláme to pro sebe.

Ve finále pokud nemáte včelaře s více včelstvy budete rád za
> pokrytí nákladů.
> Nevadí udělám to znovu a rád.
> Děláme to pro sebe.

U nas jsme loni brali 10kc/vcelstvo, za rok se to v podstate vratilo z dotace. Letos jsem neaerosolovali.
Taky mi to nevadilo delat, ale uz se mi moc nechce hlavne protoze tezko rict co se ti vsechno dostane do tela i kdyz mas respirator...

T.H.

Tak mně napadlo, ne že bych to potřeboval, jak kdo děláte fumigaci v uzavřených prostorech včelínů s hodně včelstvy?
Kdysi, když jsem měl v kočovném včelíně k 20 včelstvům, mně to trvalo tak hodina fumigaci a k hodině kolem toho přípravy před a práce potom, takže nejméně hodinu jsem se napůl pohyboval v prostoru zamořeném léčivem, protože úly se stoprocentně utěsnit nedají. A bylo to znát.

Já má sice včelín otevřený ale všechno si dopředu připravím,nakapu na knoty a pak třeba i s asistencí manželky jen zapaluju a pověšuju.Nebo žena kape a podává a já to tam šoupu jeden za druhým.

Počet ošetření na podzim nařizuje veterina. Bývá max. třikrát. Zřejmě organizace to ještě jistila aerosolem, když ho koupila. Tolik to asi na škodu není. Veterina povoluje i ošetření navíc. V naší organizaci jsem dříve jezdil za 20 Kč/stanoviště. To bylo na benzín. Letos podle školení Vl. Dlaba v Nasavrkách jsem vybíral 10 Kč na včelstvo za práci a 20 Kč/stanoviště na benzín. Pokud vím, tak to dělají už delší dobu jiné ZO v našem okrese. Tak to schválil i výbor a VČS. Jak říkal, těch 10 Kč na včelstvo dostanou včelaři v dotaci a je na práci ošetřujícího. Dotaci si ale ZO nesmí nechat. Musí ji vyplatit a musí být seznam i s podpisem včelaře, který byl ošetřován a dotaci dostal.
Tonda
>Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám, za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /. Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.

U naší Zo jsme též za včelstvo aerosol platili 15 kč

> ----------------------------------------
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>
>
>

Matematika základní školy a znalosti z časové osy vkládání podložek
pro diagnostiku sběru zimní měli a požadavku SVS který si dává
podmínky kdy má být měl sebrána a přirozeně i v postupu práce sběru
vysušena pro diagnostiku a vyšetření mi říká, že měl by se měla
odevzdávat až koncem února. Je tomu tak v Vás. U nás ne. Proto zimní
aerosol nemůžu z principu zavést a dělat. Děkuji za pozornost.

_gp_

2009/12/13 Ferda <e-mail/=/nezadan>:
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravim pane Pazderko,

slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak je to mysleno.

U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.

PZ

Dobrá, rozepište se. Dám Vám termín do 10. ledna, 20 to musí mít ZO u
veterináře. Zkuste tu časovou osu povinné sběru zimní měli s aerosolem
15. prosince nějak poskládat. Zatím se jen pokoušíte něco si myslet a
to známo neznamená často i vědět.(podle jiných diskutujících)

_gp_

2009/12/17 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak
> je to mysleno.
>
> U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky
> cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly
> dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i
> mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel
> nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak
> jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu
> do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani
> jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak v tom pripade to samozrejme mozne neni, mozna mame vyhodu v tom, ze nase vesnice je mala ( 500 obyvatel) cca 9-10 vcelaru s cirka 100 vcelstvy. Vzorky s meli mi musi donest nasi vcelari nejpozdeji 31.01., v ten den je odvazim nasemu nakazovemu referentovi.

Jak jsem tady psal, aerosol je jen pojistka, kontroloval jsem vcera odpoledne podlozky po nedelnim leceni aerosolem, 10 vcelstev namatkove ani jeden roztoc. Provedeny byly predtim dve fumigace. Tzn. ze kdyz se provede fumigace ucinne, aerosolu neni treba.

PZ

Tak v tom pripade to samozrejme mozne neni, mozna mame vyhodu v tom, ze nase vesnice je mala ( 500 obyvatel) cca 9-10 vcelaru s cirka 100 vcelstvy. Vzorky s meli mi musi donest nasi vcelari nejpozdeji 31.01., v ten den je odvazim nasemu nakazovemu referentovi.
----------------
Tohle je další věc co dávám na stranu mínusu jestli léčit tzv. hromadně, komisionálně, plošně nebo normálně podle zodpovědnosti každého včelaře.

Takže k čemu vede tohle. Měl musím odebrat nejméně o víkend dřív, abych měl čas a rezervu na počasí, vysušení a dopravení k důvěrníkovi. Tudíž když bych dodržekl vyhlášku a měl tam podložku měsíc, plus další týden, dva na vyčištění podložky, znamená to, že musím léčení dokončit už před Vánoci.

Přitom, když si vysčítám termíny co mi dává veterina, tak mohu léčit ještě po Silvestru a dodržím termíny.

Ale aby jsme to měli už na výročku, tak to musíme poslat včas atd. Žé? :-)

Když tam nechám podložku jinou dobu než měsíc, měl bych teoreticky korigovat výsledky. Když ji tam nechám týden, téměř s jistotou budu mít dobrý vzorek:-) A o to nakonec jde, kolik je roztočů na papíře a ne o tom kolik jich je ve včelách:-))

Zkuste si někdo vyčistit teď podložku, vyrušit včely (tedy pokud se oteplí atd. pokud máte nástavky, můžete pohledem zkontrolovat spad na loučkách mezi nástavky - co tam je, zvláště pokud používáte mezerníky a rámky nejsou přesně svisle, atd.

Zjistíte, že nejlepší je očisti podložky a pak je chodit pohledem kontrolovat a koukat. A pak se případně rozhodnut co dělat.
Když sesypu deset dvacet včelstev do jednoho pytliku, vyhladím extrémy. No a do toho spadne pár VD z buněk atd. z proletu pokud nějaký bude a je to.

Karel

Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. O.Z.

Síce nikdy som aerosolovanie nerobil (v ZO ho máme), ale to čo Ste napísali nemusí vždy platiť. Dva týždne môžu byť dosť na vypadnutie mŕtvych roztočov, ale i nemusí, vždy to záleží od toho, či sa následne po fumigácii alebo aerosolovaní môžu včely preletieť a vtedy uviaznuté mŕtve Vd zo uzatvoreného chumáča vypadnú. Ak ale nie je tak, mŕtve VD v chumáči zostávajú dlhodobo (aj viac ako 2 týždne) a potom môže dôjsť k stavu, že môžu padať ešte aj v čase odberu meliva a vtedy môžu ovplyvniť výsledok vyšetrenia meliva a pritom to pravda nemusí byť. No veterinári sa potom rozhodujú nesprávne, ak nariadia jarné ošetrenie a pritom vo včelstve už nemusia byť žiadne roztoče.

>vtedy uviaznuté mŕtve Vd zo uzatvoreného chumáča vypadnú. Ak ale nie je tak, mŕtve VD v chumáči zostávajú dlhodobo (aj viac ako 2 týždne) a potom môže dôjsť k stavu, že môžu padať ešte aj v čase odberu meliva a vtedy môžu ovplyvniť výsledok vyšetrenia meliva a pritom to pravda nemusí byť. No veterinári sa potom rozhodujú nesprávne, ak nariadia jarné ošetrenie a pritom vo včelstve už nemusia byť žiadne roztoče. AT <
------------------------------------------------------------
Již více než dvacet roků zimuji ve čtyřech NN. Klasicky je na nejvyšším místě nástavek s jarními zásobami, tzv. medná komora. Druhý a třetí nástavek shora je určen pro zimní chomáč a včely zde mají svůj medný a pylový věnec zásob pro zimní období. Celkem tedy, asi 22 - 25 kg zásob. Čtvrtý nástavek shora, na úlovém dně, je nárazníkový prostor, někdy také zvaný polštář, ze kterého se včely v průběhu ochlazování stáhly a nezřídka v něm zbydou nepřenesené zbytky medných a pylových zásob donesených včelami v pozdním podzimu z nárazových pozdních snůšek, např. hořčice ... Jsou zde tedy tři patra horních louček, tři patra nastvěného díla (jazyky) nad horní loučky a mnoho volných buněk do nichž po provedeném ošetřování ať již fumigací nebo aerosolem napadají roztoči (kleštíci), kteří nespadnou ihned na podložku. Pak nastane situace, že v jarní měli máme zjištěný průměr spadu roztočů pod 2 ks na včelstvo a plácáme se po ramenou jak jsme dobří. Avšak o měsíc později, při očišťovacím proletu včel, které již také počali provádět jarní úklid jich na podložkách napočítáme neurekom - tedy mnohem více, více o zapadlé roztoče, které včely následně vyházeli při úklidu. Je to moje vlastní zkušenost která potvrzuje názor AT. Nastane-li však několikadenní oteplení v lednu, není to u nás tak vyjímečné, máme tyto roztoče ve spadu v jarní měli a to ovlivní rozhodnutí o následném provedení jarního ošetření.
Jakou tedy máme jistotu, že mezi roztoči uhynulými po léčení nejsou také roztoči uhynulí přirozeně a v jakém množství? Uvedené ale nemusí platit při jednoprostorovém zimování, kdy není v úle (jednom nástavku) tolik možností (schovávaček) pro zapadlé mrtvé roztoče a tito tedy nezkreslují, alespoň v takové míře, výsledky monitoringu v zimní měli. Je-li však nařízeno jarní ošetření není to žádná tragédie, pokud si uvědomíme, že žádné z provedených léčení není stoprocentní. Prostě máme nařízen jeden léčebný úkon navíc a naději, že zlikvidujeme další část přezimovaných roztočů. Prosím, úmyslně vynechávám úvahu o kritizované další chemické zátěži včelstva. Takové úvahy ponechám fundovanějším. A co z toho plyne? Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s jistou rezervou.
JK

Moc dobře řečeno. Metodika byla postavena na budečácích a moravských univerzálech (25 let zpět), u nichž nešel dělat jiný způsob monitoringu. Tak, jak je iniciativní přístup k dodržování léčebných postupů, tak stejný by měl být k úlovému vybavení. Člověk se tu dočte o snad až zbytečně přehnaných iniciativách a strategiích organizátorů kompresorových nájezdů a možná bychom se divili, v čem někteří z nich včelaří. Úly bez podmetů se už léta nevyrábí a již by měly být historií a spolu s tím i stávající metodika.

Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s jistou rezervou.

___________________________________________________________

To chtělo udělat už dávno. Jenže, kdo má schopnost změnit metodiku, která je natolik zakořeněná, že se z ní do jisté míry stalo dogmatické „kázání“? Pochybuji, že ze strany ČSV bude v dohledné době nějaká ochota po změně. Vypadá to, že si „nástavkáři“ budou muset poradit sami, nechtějí-li nadále „laškovat“ s varroázou kvůli nefunkční metodice.

Řešení = alternativní léčení a varroamonitoring

S pozdravem. M. Václavek

//\/\\//

Tak si tu metodiku důkladně přečti. Máš tam i návod jak jak si to přepočítat Upozorňuje se na skutečnost , že dávkování je stanoveno na deset rámků adamcovy míry a je nutné je přepočítat.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 17.12.2009 21:48:06
> ----------------------------------------
> Nestálo by za úvahu nově upravit metodiku léčení? Původně vypracovaná
> metodika v době svého vzniku, nezohledňuje nynější způsob zimování ve více
> nástavcích a proto je nutné výsledky jarního monitoringu roztočů brát s
> jistou rezervou.
>
> ___________________________________________________________
>
> To chtělo udělat už dávno. Jenže, kdo má schopnost změnit metodiku, která
> je natolik zakořeněná, že se z ní do jisté míry stalo dogmatické „kázání“?
> Pochybuji, že ze strany ČSV bude v dohledné době nějaká ochota po změně.
> Vypadá to, že si „nástavkáři“ budou muset poradit sami, nechtějí-li nadále
> „laškovat“ s varroázou kvůli nefunkční metodice.
>
> Řešení = alternativní léčení a varroamonitoring
>
> S pozdravem. M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

U nás je chudá organizace, tudíž léčíme jen fumigací knoty. Letos jsem to stihl jen 2x tak doufám, že z toho nebude nějaká polízanice. Ale ve vedlejší organizaci aerosolují, ale připadá mě to trocha divoký na ty včelky. Jsou pak podrážděný a zmateně některé vyletují z úlu. Toť můj názor.

Dovolte mi reagovat.Chudá či snad opatrná je ta Vaše ZO?Na vyvíječ i kompresor je dotace 70 %,dá to sice trochu námahy to papírově vyřešit ale za Vás to nikdo druhý neudělá.Já už léčím aerosolem již třetí sezonu a zatím jsem spokojen.Vše je to o včelařích,jak zdravé chtějí své včelky mít.Hezký den.Víťa.