Včelařská konference

Myslím,že podzimní léčení je jasné.Buďto 3x fumigace nebo 2x fumigace a po třetí aerosol.Aerosol je z toho důvodu,že je ho možno použít i v teplotách pod 10°C a tudíž i začátkem prosince,kdy není ve včelstvu plod.V naší organizaci to řešíme dobrovolností, v říjnu když jsme léčitelům vydávali léčivo, nahlásili kdo bude chtít třetí ošetření aerosolem.Léčili jsme v prvním týdnu prosince,kdy byly teploty kolem 4°C a ošetřili jsme 281 včelstev z cca 700 včelstev.Na druhou stranu je nám známo,že jsou u nás včelaři kteří mají třetí fumigaci hotovou již koncem října,kdy je ještě z největší pravděpodobnosti ve včelstvu plod.Ale hlavně jsou spokojeni,že mají oléčeno.

Vážený příteli, jak čtu Tvůj příspěvek, tak si myslím, že máte v ZO cochcárnu, která vede k tomu, že neléčite tak jak by to mělo být. Tak trochu teorie. Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C. Nebo jinak, jsou -li včely na česně. To zn, že jsou rozleztlé a kouř se dostává až do středu. V opačném případě, kdy teplota je nižší než 10 C pak fumigace je účiná méně než z poloviny. Po zakouření se ještě více stahnou a účiná látky se nedostává ke všem včelám a rostočům. Prvá fumigace se u nás dělá prvou soboru a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO. Třetí ošetření fumigací se zpravidla neprovádí. I když letos to šlo, přesto je neděláme a provádíme poslední ošetření vždy aerosolem. Když jsme začínali byl k němu odpor. Dnes nás včelaři hlídaji, aby je měli udělané. Nedej bože abychom někoho vynechali. Toto ošetření aby bylo 100% účinné se dá dělat a to si pamatujte až po 20 LISTOPAU, to už ve včelstvu není plod na 100%. Prakticky to probíhá podle režije ZO a to až do 10. prosince při teplotách do mínus 5 C, pak už zamrzaji trysky a je snížená účinnost. Je lepší ošetřeovat nad nulou. Učinná látka do aerosolu se dává na 300ml acetonu l sklenička varidolu nebo 16 kapek M-1 (určuje SVS v nařízení)Vodou neošetřujeme, pouze acetonem. Aerosol na včelstvo působí tak, že při aplikaci včelstvo roztahuje, mění se životní prostředí a včelstva se snaží aplikovanou látku vyvětrat a tím se dostává látka až do středu, kam by se kouř nikdy nedostl. Při kouři za nižších teplot se včelstva stahují(chrání matkku) při vodě a acetonu se roztahují a snaží se navodit takové podmínky vlhkostní nebo působící látky jaké byly před použitím. Aerosol prostupuje i slabšími prkénky lípy, které jsou více porovité, takže proto aerosol, který se dostane ke každé včel a každému roztoči, který v době použití aerosolu už neni pod víčkem. Aceton pro nás zajištuje OV v jedné lekárně v okrese, hromadně dá OV objednávku a seznam organizací, kde si jej kupujeme podle potřeby neomezeně. Jinde chtějí recepisy. Letos byla cena 93,- Kč. Chtěl bych upozornit včelaře, aby si uvědomili, že onemocnění varroázou neni onemocnění včelstev jednoho včelaře ,ale celého katastru, celé organizace a proto musí léčit všichni a ne kdo chce. Důležité je i ometení podložek, které provádíme po posledním ošetření za 4-7 dní a pře vánoci, asi tak okol 20.12. znovu a to ometáme i spodní stranu. Roztoč po zásahu padá ochromen na nervové soustavě na podložku a snaží se ukrýt v temnotě na spodní straně kde usychá, což některému se může podařit. Většinou zůstávaji na podložkách. Poslední ometení musí být nejméně 30 dnů pře sběrem měli. Jinak léčivo zajišťuje OV na celý rok již v květnu až i na jarní ošertření, aby mohlo být provedeno včas, kdy ve včelstvu neni plod, aby se nemuselo natírat a mohlo se ošetřeit aerosolem . Léčivo máme v ZO na všechna ošetření až do jara a ještě jenu dávku, kdyby bylo nařízeno mimo pravidelné léčení. A funguje to a o tom to je. Je třeba si pamatovat, že nesmí přežít ani jedna samička, která dává základ nové generaci roztočů a co více dává základ i virovým onemocněním, zejmena kapsovitosti plodu, který se podobá v mnoha případech na plástech jako mor, pouze nepachne. O tomto nemaji včelaři ani páru a neni možné se virům bránit.Myslím, že je vše vyčerpané pro širokou včelařskou veřejnost. Někdo bude se mnou souhlasit jiní mi budou oponovat, ale myslím, že tam, kde funguje lidský faktor jsou včelstva zdravá, tam, kde se diskutuje a filozofuje jak by se to mělo uděla a ne tak jak je to v propracovaném návodu v Metodickém pokynu, tak tam jsou problémy s roztoči a teď i s viry. Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo, kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co chce. Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?Jak na ně aby vosy naše včelstva nenavštěvovaly. Zdraví Felix

Léčit fumigací má význam jedině, kdy venkovní teplota přesahuje 10 stupňů C.

Už 9 sezónu svoje včelstvá chránima ošetrujem len pomocou fimigantu-amitraz, 3 fumigácie a poslednú tretiu robím v 11.mesiaci (najpozdejšie do 15.11), kedy u mňa nikdy nebol zaviečkovaný plod. Výsledky sú vynikajúce, ak by tak nebolo, už dávno by som včelstvá nemal. Priemerný odpad Vd aj tohoto roku bol odpad 165 Vd/vč. pri 75 včelstvách.
Potom sa fumigant aj pri teplote pod 10˚C Obyčajne to bolo u mňa okolo 3-4˚C, (nikdy som to nerobil pri teplote pod nulou) dostane do stredu chumáča, ak sa tam dostane vzduch, musí sa tam dostať aj fumignat, ktorý sa chová ako každý plyn zamorí každý priestorový mm úľa.

Při ošetření 8.12. při vpuštění aaerosolu do úlu vylétla vosa. To stojí za zváženou jakou funkci v šíření rostoče a viru vosy hrají?

Je jednoznačne potvrdené, že v štádiu rozpadu včelstva (v takomto včelstve sú inštinkty ochrany včelstva narušené) aj osy slúžia klieštikovi na migráciu do iných včelstiev, ktoré ešte nie sú v stave rozpadu. Zabrániť ose vstupovať do úľa je prakticky nemožné, pomáha len ničenie osích matiek po zimy keď si zakladajú hniezda a potom hlavne v lete ničením hniezd v okolí včelnice. Ide to vystavením cukrového roztoku s medom ako návnadu a sledovaním odlietavajúcich ôs do svojho hniezda, návnadu prenášať a vystaviť každých 50 m vo smeru odletu ôs z návnady. Ak budete trpezlivý, hniezdo nájdete.

Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.

Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů. Aerosolujeme s ním už několik let.
Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři. Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak hrozba pro okolní včelaře.
Tonda

>Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10 stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?

Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře.

Právě, že polemizovat se dá pořád, ale nemělo by se. Pokud by to bylo na uvážení včelaře, to by vypadalo. Včely většinou reagují na počasí velmi rychle.
Tonda
>Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře

Mně to zas připadá, že reagují se zpožděním pár dní. Třeba při náhlém ochlazení se do zimního chumáče sráží postupně. Jejich okamžitou reakcí první den na náhlé zvraty počasí je v první řadě divokost a útočnost hned po otevření úlu. To je ale spíš pro teplejší počasí než je pozdně podzimní a potom zimní. V zimě potom při změně počasí, třeba změn proudění a začátku sněžení a podobně mně připadlo, že se znatelně silněji ozývají a dají se snadněji rozrušit než když se to stane uprostřed stálého počasí.

Je to popsáno i v tom návodu jako, nouzové použití. a jak na to. Roztok musí být ohřátý na teplotu 10 - 15°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 14.12.2009 12:33:47
> ----------------------------------------
> Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává
> emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod
> 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání
> nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů.
> Aerosolujeme s ním už několik let.
> Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I
> někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři.
> Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to
> funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně
> nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak
> hrozba pro okolní včelaře.
> Tonda
>
> >Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové
> zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol
> s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10
> stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému
> vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10
> stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?
>
>
>

Zdravim vespolek,

u nas se pravidelne provadi fumigace 2x( Varidol- Amitraz) a pak v pulce prosince aresol M1 - fluvalinat. Vzorky meli mam pak absolutne ciste, jiz tri roky. Fumigaci delam v nastavcich oproti predpisu v podmetu paskem slozenym do tvaru V- podle Antona Turcani, zatim jsem neprovadel fumigaci pod 7 st, mam vyzkouseno, ze 7 st. je absolutne v poradku. Nikomu to nenutim, je na kazdem, jak sve vcelstva leci.
P.

jeste jsem zapomel jeden postreh, protoze pouzivam podlozky, ocitim pred aerosolem, kontroluji po aerosolu a nic nepada, takze ostereni aerosolem beru uz jen jako posledni pojisteni.

Jeste se nabizi, ze na fluvalinat jsou jiz nase roztoci rezistentni. Coz by nebyla zadna novina,otazkou jestli by se pak objevili roztoci ve vzorku ( prirozeny spad).

K te provadene fumigaci, prvni osetreni delam vzdy az po svatku 28. rijna, drive je to podle me absolutne zbytecne. Druhe leceni tak po 10 dnech az se dolihne zbytek plodu, ktery je pod vicky a nebyl osetren.

PZ

>Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.<
-----------------------------------------------------------
Ve skutečnosti vlivem proudění vzduch v tryskách dochází k poklesu teploty v přístroji cca o 5 st.C. (Údaj z návodu na použití aerosolového přístroje).Proto je vhodnější při venkovní teplotě pod +10 st.C použít jako nosné médium lékařský aceton.
JK

Aerosol vodní lázní jse podle zkušenosti aplikovat jen do +5, pak zamrzá už po 8 včelstvech. Nejlepší je to dělat acetonem ten je dobře roztáhne a látka se dostane ke všem.,

Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj
> množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo,
> kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co
> chce.. Zdraví Felix

A nechce nam nahodou kouzelna priroda naznacit, ze na vcelstvu s 1000 roztoci na vcelnici kde ostatni maji 20ks je neco spatne?? Ze tam treba asi nepatri? A bez cloveka a leceni by tam pristi rok zdrejme nebylo?

T.H.