78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 16. 12. 2009
Dotazy zvídavého začátečníka.

Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Cervenka (e-mailem) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Dne Wednesday 16 of December 2009 12:54:41 nasepenze/=/volny.cz napsal(a):
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Vrba trojmuzna

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel (212.111.19.114) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Dřín, Líska, Vrba jíva, Vrby (všeobecně) Javory (mléč, klen, jasanolistý, babyka, tatarský, ginala, japonika). Aká,t, Lípy,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy zvídavého začátečníka.
> Datum: 16.12.2009 12:54:50
> ----------------------------------------
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
trestik (e-mailem) --- 16. 12. 2009
RE: Dotazy zvídavého začátečníka.

Nejdůležitější je mít v časném jaře v bezprostředním dosahu lísky a vrby
jívy, eventuelně dříny a vrby obecně. To proto, že při proměnlivém jarním
počasí mnoho včel zahyne, pokud musí vyhledávat pastvu ve větší vzdálenosti.
V následujícím období, kdy už začnou kvést třešně, toho dle mého soudu
vlastním úsilím už moc neovlivníme, neboť buď nabídka v přírodě začne
převládat nad poptávkou, nebo zase pravděpodobně nedisponujeme takovými
volnými plochami, aby jejich osázení mělo praktický význam. Význam výsadby
včelařsky využitelných rostlin narůstá zase až na podzim, a to zejména kvůli
pylu. To ale záleží na místních podmínkách. Někde, jako v mém případě, tomu
není třeba pomáhat. Z bylin osobně doporučuji dobromysl obecnou
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobromysl_obecn%C3%A1
Ta kvete od července do září a pod včelami se úplně třese i když je pastva
jinde. Zdá se mi, že o ni včely mají větší zájem než o svazenku. Je to však
spíše pro potěšení včelaře, větší praktický význam to opět vzhledem k malým
využitelným plochám pro výsadbu nemá. Je třeba také dbát na to, že některé
včelařsky využitelné rostliny, například zlatobýly nebo křídlatky, jsou
považovány za invazivní rostliny a neměli bychom jejich výsadbou likvidovat
původní porosty.
J.T.

> Dotazy zvídavého začátečníka.
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače, ale atraktantem není
pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité znát
nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování nějakých
skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami je absolutně
kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na prokazatelném užitku
který květ poskytne.

Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá a nula nulanic z toho
nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba s druhem jedné lípy.
Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí. Blbě
(špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů které jsou pro
včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují, vylhává se pravda aby
byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické rozvahy prosím.
Děkuji.

_gp_

2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně, zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té krajiny.
Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit, přeroubovat nebo jaká vysít semena.
Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice, tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou, dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější než ty ostatní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Ne, já to vidím nato, který gen při tom podnebí a půdních podmínkách
zrovna zapne u rostlin tu nektarodárnost a kvalitní pyl. Může se
teoreticky vyset dvě osiva a jedno je se svou nektarodárností jiné než
druhé a přitom sou sety stejnou mašinou a na stejném poli.

Jde oto co se při tom výzkumu ověřuje. Na 99% to určitě není ale
nějaká nektarodárnost ale hmotnost plodu nebo semena.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod
> kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo
> na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště
> ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na
> jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách
> pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně,
> zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a
> přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té
> krajiny.
> Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
> Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí
> druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které
> by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy
> jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a
> hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit,
> přeroubovat nebo jaká vysít semena.
> Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a
> kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice,
> tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním
> různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou,
> dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a
> zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější
> než ty ostatní.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 18. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Gusti!
Díky za odpověď,ale které rostliny milují ty Vaše včelky pořád
nevím.Nemějte strach.Já už si ten seznam od Vás nějak přežvejkám.Takže
se těším na další odpověĎ.Díky
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
Datum: 16.12.2009 - 20:47:47

> Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače,
> ale atraktantem není
> pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité
> znát
> nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování
> nějakých
> skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami
> je absolutně
> kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na
> prokazatelném užitku
> který květ poskytne.
>
> Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá
> a nula nulanic z toho
> nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba
> s druhem jedné lípy.
> Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí.
> Blbě
> (špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů
> které jsou pro
> včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují,
> vylhává se pravda aby
> byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické
> rozvahy prosím.
> Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> > Zdravím,přátelé!
> > Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše
> > "holky" oblíbily
> > > za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak
> > jak
> > > kvetou po sobě.
> > Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> > Díky.
> > Standa
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiří Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Ještě bych doplnil pro jaro třeba krokusy, dobré na pyl, je třeba je sadit ovšem na podzim ... a asi by měly být blízko úlů, kvetou, když je dost zima. Pro tuhle dobu je toho i víc. Taky se mi osvědčila taková ta malá roubovaná smuteční vrba, co se dá koupit na jaře v zahradnictvích, kmen cca 1m a z něho dolů visí větve plné kočiček ... a včel ..., nezabere moc místa ... K vrbám obecně: www.vrbovna.cz (tuším), na ty by ještě byl čas ... Plně souhlasím s ořechoplodcem (taky ořechokřídlec), osvědčil se pro zač. podzimu, kdy toho už moc nekvete, ale kvetl mi až do konce října. Totéž komule Davidova. Též takový ten modrý kulatý bodlák (srpen, pardon, vypadlo jméno), když se včas po odkvětu ořeže, vykvete ještě jednou v září... No a na léto výborná zkušenost s třezalkou, dobromyslí, meduňkou, šalvějí, yzopem, saturejkou, ty mají i tu výhodu, že pokryjí půdu a dají se využít jako bylinky co koření i do čajů jako léčivky. Šalvěj je vynikající na záněty, třeba. část se vezme na zač. kvetení na sušení a část se nechá dokvést. Myslím je tohle téma shrnuto na Fascinovaném včelaři, pokud se mýlím, se omlouvám ...
Poklidný konec Adventu přeji. J. Matl



Pavel (212.111.19.114) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka. (39392)
Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.



Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (83.208.54.27) --- 17. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

V první řadě musíš vybírat podle stanoviště. Aby to tam vůbec rostlo a prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště, neporoste to ani nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 18. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole převedená na stavební
parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže jak dlouho ještě,když
se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
Datum: 17.12.2009 - 12:02:53

> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
> Aby to tam vůbec rostlo a
> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
> neporoste to ani
> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Tak takové upřesnění tak náročné diskuze a realitu jsem netušil.
Zapomněl bych na takový včelolibý počin.
Absolutně bych nic nesadil na cizím pozemku, který mi ani v nejmenším
neříká pane - coby pronájem. Vstupem na stavební pozemky se dopouštíte
případně i nedovoleného vstupu na cizí pozemek - předpokládám vstupem
na pozemky patřící určitým lidem - fyzickým osobám.


Zbytečné nadšení a práce. Co od takového počinu očekáváte? Že když
najedou majitelé a stavebníci s UNC stroji že Vám ustoupí? Nebo si
slibujete nějaký soucit s včelařem? Hledejte si raději lepší a
výhodnější stanoviště pro dobu a případ, kdy Vaše včelky přesáhnou
míru únosnou u narůstajícího počtu sousedů. Zaplácnete s tím lépe dvě
mouchy jednou ranou, než očekávat nějaký medný výnos u drobné výsadby
nebo drobného výsevu.

_gp_

Dne 18. prosince 2009 18:16 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
> V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole převedená na stavební
> parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže jak dlouho ještě,když
> se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 17.12.2009 - 12:02:53
>
>> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
>> Aby to tam vůbec rostlo a
>> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
>> neporoste to ani
>> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 22. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Velká omluva z mojí strany!!!
Moje včelky budou stát na mém.To že jsem nenapsal?
A zatím mají pastvu na těch,již dříve popsaných pozemcích.
Jenže nikdo neví jak ještě dlouho.A proto se jim o pastvu musím
postarat sám.To je ten důvod,proč jsem položil v plén
dotaz:"Jakéže rostliny(dřeviny či byliny)mají včelky,dle zkušeností
včelařů nejraději.Ze kterých přinesou nejvíce nektaru a pylu.Z
toho plyne,že stále čekám na ty Vaše zkušenosti Gusti! Děkuji
za seznam rostlin,o kterých se domníváte,že bych je neměl opominout
vysadit ve svém okolí,aby moje snažení co nejvíce pomohlo mým
včelám v co největším výkonu.Pokud možno i s časovým sledem
kvetení výše zmíněných rostlin.
Děkuji.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
Datum: 18.12.2009 - 19:13:51

> Tak takové upřesnění tak náročné diskuze a realitu
> jsem netušil.
> Zapomněl bych na takový včelolibý počin.
> Absolutně bych nic nesadil na cizím pozemku, který
> mi ani v nejmenším
> neříká pane - coby pronájem. Vstupem na stavební
> pozemky se dopouštíte
> případně i nedovoleného vstupu na cizí pozemek
> - předpokládám vstupem
> na pozemky patřící určitým lidem - fyzickým osobám.
>
>
> Zbytečné nadšení a práce. Co od takového počinu
> očekáváte? Že když
> najedou majitelé a stavebníci s UNC stroji že Vám
> ustoupí? Nebo si
> slibujete nějaký soucit s včelařem? Hledejte si
> raději lepší a
> výhodnější stanoviště pro dobu a případ, kdy
> Vaše včelky přesáhnou
> míru únosnou u narůstajícího počtu sousedů.
> Zaplácnete s tím lépe dvě
> mouchy jednou ranou, než očekávat nějaký medný
> výnos u drobné výsadby
> nebo drobného výsevu.
>
> _gp_
>
> Dne 18. prosince 2009 18:16 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
> > V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole
> > převedená na stavební
> > > parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže
> > jak dlouho ještě,když
> > > se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.
> >
> >
> > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> > Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> > Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> > Datum: 17.12.2009 - 12:02:53
> >
> >> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
> >> Aby to tam vůbec rostlo a
> >> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
> >> >> neporoste to ani
> >> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš
> >> sadit?
> >> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Vy zakládáte tedy nějaké Své soukromé miniarboretum? Proč to neřeknete rovnou!
Se zakládáním arboreta potřebujete odborný návrh. K tomu potřebujete
asi i nějaký (CAD) návrh. A jestli potřebujete coby laik ( jak píšete
začátečník) vyzvědět nějaký seznam medonosných rostlin, proč si
nepořídíte nějakou odbornou literaturu tohoto typu? Já třeba znám
několik brevířů léčivých rostlin a stromů, kde je hospodářský užitek
pro včely u každé rostliny zmíněn a zdůrazněn někdy i číselně. Jestli
Vám ani toto odemne nepomůže coby nasměrování a fundovaná odpověď,
tak nevím co víc by vám ještě pomohlo. Možná jiné včelařské zdroje
jako knihovník ČSV a nebo VÚ Dol, který má určitě v tomto poradenskou
činnost a své knihovní zázemí.
Seznam je opravdu dlouhý a takovou laskavou ochotu, abych jej sháněl
a dělal za Vás, odemne nečekejte.

_gp_

Dne 22. prosince 2009 18:00 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
> Velká omluva z mojí strany!!!
> Moje včelky budou stát na mém.To že jsem nenapsal?
> A zatím mají pastvu na těch,již dříve popsaných pozemcích.
> Jenže nikdo neví jak ještě dlouho.A proto se jim o pastvu musím
> postarat sám.To je ten důvod,proč jsem položil v plén
> dotaz:"Jakéže rostliny(dřeviny či byliny)mají včelky,dle zkušeností
> včelařů nejraději.Ze kterých přinesou nejvíce nektaru a pylu.Z
> toho plyne,že stále čekám na ty Vaše zkušenosti  Gusti! Děkuji
> za seznam rostlin,o kterých se domníváte,že bych je neměl opominout
> vysadit ve svém okolí,aby moje snažení co nejvíce pomohlo mým
> včelám v co největším výkonu.Pokud možno i s časovým sledem
> kvetení výše zmíněných rostlin.
> Děkuji.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 18.12.2009 - 19:13:51
>
>> Tak takové upřesnění tak náročné diskuze a realitu
>> jsem netušil.
>> Zapomněl bych na takový včelolibý počin.
>> Absolutně bych nic nesadil na cizím pozemku, který
>> mi ani v nejmenším
>> neříká pane - coby pronájem. Vstupem na stavební
>> pozemky se dopouštíte
>> případně i nedovoleného vstupu na cizí pozemek
>> - předpokládám vstupem
>> na pozemky patřící určitým lidem - fyzickým osobám.
>>
>>
>> Zbytečné nadšení a práce. Co od takového počinu
>> očekáváte? Že když
>> najedou majitelé a stavebníci s UNC stroji že Vám
>> ustoupí? Nebo si
>> slibujete nějaký soucit s včelařem? Hledejte si
>> raději lepší a
>> výhodnější stanoviště pro dobu a případ, kdy
>> Vaše včelky přesáhnou
>> míru únosnou u narůstajícího počtu sousedů.
>> Zaplácnete s tím lépe dvě
>> mouchy jednou ranou, než očekávat nějaký medný
>> výnos u drobné výsadby
>> nebo drobného výsevu.
>>
>> _gp_
>>
>> Dne 18. prosince 2009 18:16  <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
>> > V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole
>> > převedená na stavební
>> > > parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže
>> > jak dlouho ještě,když
>> > > se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.
>> >
>> >
>> > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>> > Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
>> > Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>> > Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
>> > Datum: 17.12.2009 - 12:02:53
>> >
>> >> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
>> >> Aby to tam vůbec rostlo a
>> >> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
>> >> >> neporoste to ani
>> >> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš
>> >> sadit?
>> >> >
>> >
>>
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _  _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 22. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

JEDINĚ SNAD NĚJAKOU TU LÍPU ČI VRBU. Ale aby to mělo nějaký větší efekt tak u bylin bys to musel počítat na desítky hektarů . Nějakými neuváženými výsevy do přírody naděláš více škody jako užitku porušením místní přírodní rovnováhy. Nauč se raději její dary využívat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 22.12.2009 18:00:46
> ----------------------------------------
> Velká omluva z mojí strany!!!
> Moje včelky budou stát na mém.To že jsem nenapsal?
> A zatím mají pastvu na těch,již dříve popsaných pozemcích.
> Jenže nikdo neví jak ještě dlouho.A proto se jim o pastvu musím
> postarat sám.To je ten důvod,proč jsem položil v plén
> dotaz:"Jakéže rostliny(dřeviny či byliny)mají včelky,dle zkušeností
> včelařů nejraději.Ze kterých přinesou nejvíce nektaru a pylu.Z
> toho plyne,že stále čekám na ty Vaše zkušenosti Gusti! Děkuji
> za seznam rostlin,o kterých se domníváte,že bych je neměl opominout
> vysadit ve svém okolí,aby moje snažení co nejvíce pomohlo mým
> včelám v co největším výkonu.Pokud možno i s časovým sledem
> kvetení výše zmíněných rostlin.
> Děkuji.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 18.12.2009 - 19:13:51
>
> > Tak takové upřesnění tak náročné diskuze a realitu
> > jsem netušil.
> > Zapomněl bych na takový včelolibý počin.
> > Absolutně bych nic nesadil na cizím pozemku, který
> > mi ani v nejmenším
> > neříká pane - coby pronájem. Vstupem na stavební
> > pozemky se dopouštíte
> > případně i nedovoleného vstupu na cizí pozemek
> > - předpokládám vstupem
> > na pozemky patřící určitým lidem - fyzickým osobám.
> >
> >
> > Zbytečné nadšení a práce. Co od takového počinu
> > očekáváte? Že když
> > najedou majitelé a stavebníci s UNC stroji že Vám
> > ustoupí? Nebo si
> > slibujete nějaký soucit s včelařem? Hledejte si
> > raději lepší a
> > výhodnější stanoviště pro dobu a případ, kdy
> > Vaše včelky přesáhnou
> > míru únosnou u narůstajícího počtu sousedů.
> > Zaplácnete s tím lépe dvě
> > mouchy jednou ranou, než očekávat nějaký medný
> > výnos u drobné výsadby
> > nebo drobného výsevu.
> >
> > _gp_
> >
> > Dne 18. prosince 2009 18:16 <nasepenze/=/volny.cz> napsal(a):
> > > V katastru obce,les cca 500m,v těsném okolí pole
> > > převedená na stavební
> > > > parcely,takže pro včely úžasná džungle(jenže
> > > jak dlouho ještě,když
> > > > se jednou bude stavět?)a stanoviště v zahradách.
> > >
> > >
> > > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> > > Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> > > Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> > > Datum: 17.12.2009 - 12:02:53
> > >
> > >> V první řadě musíš vybírat podle stanoviště.
> > >> Aby to tam vůbec rostlo a
> > >> prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště,
> > >> >> neporoste to ani
> > >> nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš
> > >> sadit?
> > >> >
> > >
> >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc, nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období. Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim, kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka , ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května, divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června, lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice od června po srpen.
V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza, osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl, slunečnici topinambur.
Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou. 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Ještě pro zahradu v předjaří by se podle mně velice dobře hodil samčí klon javoru jasanolistého. Kvete někdy okolo poloviny dubna tak týden, 14 dní před řepkou, dává hodně pylu. Mně se ho povedlo naroubovat v květnu měkkým zeleným roubem na sazeničku javoru klenu, těch je u nás v lesích plno. U nás je jich vysázeno ve městě a blízkém okolí města poměrně dost, není tedy problém v polovině dubna vybrat nejlepší samčí strom, hodně navštěvován včelami a v květnu z něho odebrat zelené výhonky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Netýkavky vůbec není snadné udržet na místě Název rostliny pochází právě z vlastnosti kdy při otřesech rostliny vystřelují semena až do vzdáleností 5 m To by se pak opravdu při jech likvidasi dělo neb ještě rozkvetlé rostlyny mají již spostu zralých semen. proto je považována za invazní rostlinukterá pro svoji velikost dokáže zničit původní porost

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 23.12.2009 11:04:30
> ----------------------------------------
> Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z
> jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených
> rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc,
> nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se
> takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit
> několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první
> týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v
> případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek
> hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým
> vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
> Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období.
> Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě
> stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů
> nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu
> a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim,
> kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později
> na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam
> je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
> U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka ,
> ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května,
> divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června,
> lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a
> příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice
> od června po srpen.
> V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza,
> osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém
> lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty
> kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém
> období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je
> dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
> V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy
> ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl,
> slunečnici topinambur.
> Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí
> zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém
> je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo
> bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by
> být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda
> na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou.
> 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka
> někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Já mám netýkavku na zahradě nejméně 25 let, stejně tak dlouho na kraji lesa na mém lesním stanovišti. Na zahradě je snadno ovladatelná, protože ještě před květem je příliš velká a nápadná a jak se vytrhne a pomačká, nebo poseká, je zlikvidována. Stačí ji jeden rok do konce července kompletně zlikvidovat a už ji na zahradě nemám. Kromě přeléhaných semen, jestli existují. Na kraji lesa se projevila jako částečně invazivní prvních 5 - 10 let, kdy se rozrostla. Potom ustoupila a nyní na tom kraji lesa zabírá cca 10 % plochy a v konkurenci kopřiv, vysoké trávy a nějakých vyšších miříkovitých se taktak drží. Ale ani v době největšího rozmachu původní rostlinstvo nijak zvlášť nepotlačovala, je to totiž rostlina dost světlomilná a tak ani v souvislém porostu nedokázala půdu tolik zastínit, aby původní rostlinstvo pod ní těch několik let nepřežilo.
A pro včely je hodně lákavá a včely na ni hodně létají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiří Matl (213.151.87.2) --- 17. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
Vše dobré
Jiří



Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Milan Čáp (e-mailem) --- 17. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

S tím Brutnákem opatrně - viz. Toxické látky v medech:
(
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=142:toxicke-latky-v-medech&catid=47:vceli-produkty&Itemid=68
)

Milan Čáp

Jiří Matl napsal(a):
> Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v
> listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela
> fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
> Vše dobré
> Jiří
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
J. Matl (147.231.79.105) --- 18. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Díky za poznámku, uvědomil jsem si to také, ale, žel, až poté, co jsem to odeslal ... a pak začal hledat, kde jsem to přesně četl. Byl jste rychlejší... Je z toho textu vidět, jak je tam zatím hodně nejasností, a jde spíš o takové množství, aby to umožnilo vznik jednodruhových medů. Já sám mám brutnáků vždy jen pár rostlinek. Ale asi by to bylo dobré téma pro debatu a poučení, kdyby se chytil někdo z odborníků. Já sám jsem klasický filolog, takže ... Sám bych uvítal, kdyby to téma někdo rozvedl. Třeba kolega Ing. Přidal tato povídání čte ... :-) Klidné dny. Jiří


S tím Brutnákem opatrně - viz. Toxické látky v medech:
(
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=142:toxicke-latky-v-medech&catid=47:vceli-produkty&Itemid=68
)

Milan Čáp

Jiří Matl napsal(a):
> Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v
> listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela
> fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
> Vše dobré
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu