| | - (e-mailem) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
Netýkavky vůbec není snadné udržet na místě Název rostliny pochází právě z vlastnosti kdy při otřesech rostliny vystřelují semena až do vzdáleností 5 m To by se pak opravdu při jech likvidasi dělo neb ještě rozkvetlé rostlyny mají již spostu zralých semen. proto je považována za invazní rostlinukterá pro svoji velikost dokáže zničit původní porost
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 23.12.2009 11:04:30
> ----------------------------------------
> Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z
> jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených
> rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc,
> nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se
> takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit
> několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první
> týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v
> případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek
> hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým
> vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
> Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období.
> Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě
> stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů
> nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu
> a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim,
> kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později
> na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam
> je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
> U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka ,
> ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května,
> divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června,
> lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a
> příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice
> od června po srpen.
> V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza,
> osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém
> lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty
> kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém
> období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je
> dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
> V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy
> ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl,
> slunečnici topinambur.
> Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí
> zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém
> je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo
> bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by
> být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda
> na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou.
> 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka
> někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.
>
>
>
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39535
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |