78219

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Netýkavky vůbec není snadné udržet na místě Název rostliny pochází právě z vlastnosti kdy při otřesech rostliny vystřelují semena až do vzdáleností 5 m To by se pak opravdu při jech likvidasi dělo neb ještě rozkvetlé rostlyny mají již spostu zralých semen. proto je považována za invazní rostlinukterá pro svoji velikost dokáže zničit původní porost

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.
> Datum: 23.12.2009 11:04:30
> ----------------------------------------
> Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z
> jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených
> rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc,
> nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se
> takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit
> několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první
> týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v
> případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek
> hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým
> vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
> Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období.
> Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě
> stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů
> nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu
> a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim,
> kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později
> na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam
> je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
> U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka ,
> ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května,
> divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června,
> lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a
> příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice
> od června po srpen.
> V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza,
> osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém
> lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty
> kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém
> období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je
> dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
> V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy
> ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl,
> slunečnici topinambur.
> Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí
> zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém
> je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo
> bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by
> být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda
> na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou.
> 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka
> někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika.

Já mám netýkavku na zahradě nejméně 25 let, stejně tak dlouho na kraji lesa na mém lesním stanovišti. Na zahradě je snadno ovladatelná, protože ještě před květem je příliš velká a nápadná a jak se vytrhne a pomačká, nebo poseká, je zlikvidována. Stačí ji jeden rok do konce července kompletně zlikvidovat a už ji na zahradě nemám. Kromě přeléhaných semen, jestli existují. Na kraji lesa se projevila jako částečně invazivní prvních 5 - 10 let, kdy se rozrostla. Potom ustoupila a nyní na tom kraji lesa zabírá cca 10 % plochy a v konkurenci kopřiv, vysoké trávy a nějakých vyšších miříkovitých se taktak drží. Ale ani v době největšího rozmachu původní rostlinstvo nijak zvlášť nepotlačovala, je to totiž rostlina dost světlomilná a tak ani v souvislém porostu nedokázala půdu tolik zastínit, aby původní rostlinstvo pod ní těch několik let nepřežilo.
A pro včely je hodně lákavá a včely na ni hodně létají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu