Včelařská konference

trestik:
Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

______________________________________________________________

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek. Přece do toho odpařování vstupuje řada dalších faktorů, jako třeba teplota, vlhkost vzduchu, velikost prostoru etc. (předpokládám, že stále mluvíme o jedné koncentraci - 65%). Sledoval jsem to zkusmo den po dni a každý den byl odpar (téhož odpařovače v témže úlu) jiný, dokonce jsem se jednou "strefil" do extrémně teplého dne a nastal problém s mladuškami, které jsou zjevně citlivější, dost jich ten šok nepřestálo. Takže jsem spíš toho názoru, že je minimálně stejně důležité (ne-li důležitější) správné umístění odpařovače a dobré načasování léčení, kdy není ani moc zima, ani moc teplo. Mimochodem: docela mě zaujala u Nassenheideru ona horizontální varianta. Má s ní někdo zkušenosti?
Klidný den. J. Matl

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Karel

Karle, díky za odkaz! Právě díky tomuto článku jsem to pořád sledoval a v níže zmíněném případě vysoké teploty to šel zkontrolovat a situaci více-méně zachránil. Užil jsem 180 ml na dva týdny s velkým horizontálním knotem v 1. polovině srpna a září, v září se to odpařovalo opravdu nepravidelně podle kolísající teploty. Ale žádný úbytek vajíček či larviček jsem nepozoroval, měl jsem z toho docela strach, ale včely normálně plodovaly, nosily pyl i sladinu, stavěly a neměly tendenci k nějakým únikovým reakcím, byly přiměřeně období i klidné. Kyselina 65%, dva VN, dva odpařovače v horním nástavku na okrajích plodového tělesa. V den, kdy bylo 30 stupňů (v srpnu), hynuly jen mladušky, to jsem odpařovače vyndal. Možná jsem měl jen štěstí. (Nebo ty včelky zoceloval a zakaloval Pavka Korčagin ...:-) ). Uvidíme příští rok.
Jiří


Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí. Toto jsou mé zkušenosti po 2 letech používání
(18 včelstev). Snažím se vše vyladit tak, abych si vystačil pouze s KM.
Fumigaci provádím pouze 1x jako diagnostiku účinnosti KM. Předpokládám, že
používání jedů na likvidaci VD bude během pár let zakázáno a prakticky
nezbude než KM a selekce na VD toleranci.
J.T.

> M. Václavek:
> To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou
> koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm
> mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi
> odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě
> Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.
> Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se
> dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.
> ______________________________________________________________
>>
>> trestik:
>> Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
>> Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
>> 2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
>> Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

Mám stejnou zkušenost, ale - pohříchu - jen po 1 roce, neb jsem s tím letos začal. Také to u silnějších včelstev bylo za dva týdny odpařené, ale u slabších to chtělo ještě pár dní nechat. Přiznávám ovšem, že jsem ¨měl jen 4 včelstva, což je málo na obecnější soud. A věru nebyla stejně silná. A ve VN. Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
Jiří


Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí.

"Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Pane Polášku, klidně zasahujte, naopak! Nejsme všichni chemici (tedy já ani náhodou a nehodlám se jím ani stát), a tak se v tom nějak snažíme vyznat a najít schůdný modus aplikace. Původní problém byl, že je značný rozpor ve velikosti knotů, jak je uvádí originální návod a jak se u nás prodávají (s oním přiloženým návodem), což je i při všech proměnných, které do toho vstupují, přinejmenším zajímavé. Co o tom soudíte?
Klidný den. J. Matl


Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

No, ono se blbě nezasahuje do diskuze, když se tady probírají jako neznámé nebo dokonce jako objevy věci, která kdybych před 25 lety neznal, byl bych okamžitě vyhozen ze zkoušky.
Jinak o tom soudím to, že už dávno měl někdo, kdo má k dispozici prostor třeba ve Včelařství nebo v Moderním Včelaři nebo jinde na nějakém včelařském webu požádat o srozumitelný rozbor nějakého odborníka z oboru fyzikální chemie. Aby se neztrácel čas s objevováním a zkoumáním toho, co už je dávno objevené a vyzkoumané. Já to nejsem, od školy jsem se tím nezabýval.

R. Polášek:
No, ono se blbě nezasahuje do diskuze, když se tady probírají jako neznámé nebo dokonce jako objevy věci, která kdybych před 25 lety neznal, byl bych okamžitě vyhozen ze zkoušky

___________________________________________________________

Problém této diskuze není výpočet, ale řešení regulace odparu v praxi a vysvětlení značné nesrovnalosti mezi návodem a realitou ( velikost knotů ).

S pozdravem M. Václavek

Problém není v tom, jak to docela přesně vypočítat, ale jak to potom v reálu
měřit a regulovat.
J.T.

> Subject: Re: Nassenheider - knoty
>
> "Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
> Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou
> dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely
> objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol.
> Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by
> to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

> ... Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace
> (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy
> uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom
> teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
> Jiří
>
>
> Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
> bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty
> 47x82
> mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
> stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
> ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a
> také
> chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
> než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
> NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM
> stáhnu
> na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti).
> Když
> z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
> plocha knotů 47x82 mm nestačí.
> J.T.

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje, že? Sám většinou zavírám očka a nechám česno plně otevřené. Mám nezasíťovaná dna. Občas řeším, zda bych neměl v horním VN trochu pootevřít očko. Asi je to zase podle momentální situace, zejména podle venkovní teploty. Další faktor, který asi ty pevně dané míry a objemy trochu relativizuje, ne? Proto jsem včera psal, že bych koneckonců ty rozměry knotů, jakkoli jsou ty rozdíly markantní, ani moc neřešil. Spíš mi vychází, že by se to mělo hlídat a reagovat podle situace. No ale to je na tom to zajímavé a pěkné, ne? Tedy pokud jeden nemá třeba 80 včelstev ...:-)



trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje,...
----------------------
Dopředu říkám že teoretizuji, protože kromě jednoho zjištění, že Formidol není to pravé ořechové, když už je roztočů hodně nemám s KM prakt. Zkušenosti.
A kromě té jediné akce jsem zatím nepotřeboval v létě léčit. Takže se zatím jen připravuji, kdybych to musel vytáhnout ze skříně. A tak čistě teoreticky: :-)
Má někdo zkušenosti s Mitegone a s vyššími teplotami. Bill Růžička ve svém sdělení /viz downloady této konference/ tvrdí, že je výhoda MG, že se odpařuje přímo v uličce, protože je to ve vnitřním prostředí úlu, kde včely udržují stabilní klima - teplotu a vlhkost.
Tak by mě zajímalo, jestli někdo udělal s MG nějakou negativní zkušenost? Kromě té, že se to teď dá v ČR blbě koupit :-)

Karel

trestik:
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu.

___________________________________________________________


Jakou koncentraci kyseliny používáte při pozdní aplikaci?

S pozdravem M. Václavek

Vždy používám jen 65% koncentraci.
J.T.

>
> Jakou koncentraci kyseliny používáte při pozdní aplikaci?
>
> S pozdravem M. Václavek

Vždy používám jen 65% koncentraci.
J.T.

___________________________________________________________


A zkusil jste někdy 85 % koncentraci? V návodu se to při pozdní aplikaci doporučuje.

//\/\\//

Z vyšší koncentrace mám trochu obavy. Když dám nižší koncentraci, mohu
přidat knot. To se mi zdá bezpečnější. Ale obecně ty manipulace s knoty jsem
prováděl jen okrajově - vždyť NH používám jen 2 roky. Blížím se k cílovému
stavu 20 produkčních včelstev + 10 oddělků. Až to vyladím, vše ošetřím
jednotně bez experimentů a v optimální době tak, jak jsem již uvedl. Jestli
mi zbudou k pozdnímu ošetření z nějakého důvodu třeba 2 včelstva (pozdní
záložní oddělky), tak ty už podle situace nějak zvládnu - včelstva mám pod
okny a vidím na ně od počítače a slyším když se rojí :-)
J.T.

> A zkusil jste někdy 85 % koncentraci? V návodu se to při pozdní aplikaci
> doporučuje.
> //\/\\//


> > Subject: Re: Nassenheider - knoty
> >
> > Vždy používám jen 65% koncentraci.
> > J.T.

Hodne osožných informácii o liečení KM je aj na tejto stránke: http://www.pv.sk/vcely/index.html
Ja používam prvú sezonu len 85% KM a rozdielnu teplotu kompenzujem veľkosťou odparnej plochy. Používam len jednoduché Leibichové odparovače pri ktorých je možné improvizovať a vyskúšať hranice účinnosti liečenia pri meniacich sa povetrnostných podmienkach. Šikovné odparovače s reguláciou odparovania sú publikované ako novinky v najnovšom MV. Pri NH a Formidole je regulácia odparnej plochy podstatne obmedzená, ale používajú sa a fungujú.

Používám 85% KM už druhou sezonu, jeden odpařovač Nassenheider nad plodovým hnízdem v prázdném nástavku + krmení cukerným roztokem (3:2) 3 x 4 l láhve koncem července, srpen. Očka na nástavcích jsem všechny uzavřel, rovněž jsem zasunul pod zasíťované dno zásuvku na odběr měli a česno jsem zúžil na třetinu to proto, aby celé vnitřní prostředí (destruktor na včelách) bylo zasaženo KM. 200 ml KM se má odpařovat dle návodu 12 - 16 dnů podle teploty. Použil jsem větší knoty, ale doba odpařování byla různá. Tam, kde se KM odpařovala pomaleji, jsem dal knoty dva vedle sebe, aby se plocha zvětšila. Letos jsem dal do poloviny včelstev pouze Gabon a v polovině jsem použil pouze KM uvedeným způsobem. Tyto skupiny úlů jsou od sebe vzdáleny asi 15 m. Po první fumigaci byl u včelstev, kde byl použitý Gabon, spad od 0 do 8 VD a ve druhé polovině, kde byla použita pouze KM, jsem měl v krajních úlech spad 250 ks a 150 ks VD a mezi těmito krajními úly byl spad od 0 do 30 ks VD. Byl jsem tímto výsledkem trochu překvapen, věřil jsem, že KM bude mít větší účinnost. Při další fumigaci byl spad u všech včelstev od O - 3 ks VD a při poslední byla velká "0".
Myslím si, že odsledovat dobu odparu KM a podle toho přizpůsobit velikost knotu bude dosti obtížné, protože teplota prostředí se i v době, kdy by měla být téměř stabilní, hodně mění a rychlost odparu kolísá. Tento výsledek mě trochu zviklal ve prospěch Gabonu, ale na závěry je to skutečně krátká doba.

Jiří

V minulém roce jsem zkoušel nasadit KM a současně nakrmit jako vy.
Odpařovače jsem dal po stranách hnízda a do horního nástavku lahve s
cukerným roztokem. Zdálo se mi však, že je v úlech příliš vlhké prostředí.
Namátkově jsem zjistil že se vlhkost přes noc dokonce sráží na stěnách úlu
do kapiček, které jsou docela dost kyselé a také je patrně absorbována
cukerným roztokem. Nakonec se stejně veškerá KM sice odpaří a odvětrá ale
účinnost se tím patrně snižuje. Je to diléma - bezprostředně po posledním
vytáčení nakrmit nebo ošetřit proti VD? Mohly by to vyřešit medné komory,
které chci zavést v příštím roce. Jsem totiž obklopen řepkou, kterou mám
prakticky 4m od stanoviště. Tím by měla odpadnout potřeba okamžitě po
posledním vytočení nakrmit. Nasadím KM a dokrmím až po jejím odpaření.
Věřím, že to musí jít i bez Gabonu a Varidolu.
J.T.

> From: Jiří
> Používám 85% KM už druhou sezonu, jeden odpařovač Nassenheider nad
> plodovým hnízdem v prázdném nástavku + krmení cukerným roztokem (3:2) 3 x
> 4 l láhve koncem července, srpen.
> ...
> Myslím si, že odsledovat dobu odparu KM a podle toho přizpůsobit
> velikost knotu bude dosti obtížné, protože teplota prostředí se i v době,
> kdy by měla být téměř stabilní, hodně mění a rychlost odparu kolísá. Tento
> výsledek mě trochu zviklal ve prospěch Gabonu, ale na závěry je to
> skutečně krátká doba.