Včelařská konference

Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám se dosaženými výsledky za posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na trvalém stanovišti začínal s 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca 30. Samozřejmě, že záleží na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech si již tato včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3 nižší výnosy. Při prvním točení na přelomu května-června se to ještě neprojevuje (to jsou stále výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při druhém točení v polovině července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca 15 včelstev to dělalo cca 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu včelstev okamžitým krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom mistě cca 60 a prý žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3 roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
Díky za názor.

Taky jsem k poklesu výnosů ze stanoviště v červenci a srpnu při zvýšení počtu včelstev došel. Jedná se o to, že na průměrném stanovišti je největší nabídka snůšky, kvete nejvíc květů v květnu. Pak postupně klesá. Když včelstvo pouze pro výchovu plodu a podobně spotřebuje každé denně půl až kilo sladiny, v pozdnějším období v létě při větším počtu včelstev včely nasbírají v okolí sladinu jenom pro svou spotřebu nebo i to ne a trpí hladem. Podstatné jsou přirozeně několikaleté výsledky na stanovišti při zhruba stejném počtu včelstev, aby se vyřadily extrémy a vznikl nějaký průměr.
Tady podle mně vychází omyl s časným krmením na zimu, na zkoušky bylo použito stanoviště, kde byl v červenci a srpnu kvůli velkému počtu včelstev na stanovišti nedostatek přírodních zdrojů sladiny. Když pak byla porovnávána včelstva, která byla na zimu nakrmena ke konci července a tudíž prožila červenec a srpen v dostatku zásob pro vychování zimní generace a včelstva, která byla nakrmena ke konci srpna a v září a tudíž červenec a většinu srpna prožila v nedostatku, logicky první skupina byla na tom další rok na jaře mnohem lépe. To podle mně bylo následně špatně vyhodnoceno a došlo se k oficiálnímu chybnému dogmatu, že nakrmit se musí v létě na zimu co nejdřív, aby proboha zimní včely si ani trošku nemákly a nebyly chudinky upracovány.
Takže co s tím? Podle mně záleží, jaký med, případně kolik peněz chce včelař z toho jednoho stanoviště získat. Jestliže chce v první řadě květový květnový a červnový med a více peněz z stanoviště, chová na stanovišti větší počet včelstev přizpůsobený květnové a červnové snůšce. Potom musí počítat s tím, že v červenci přikrmuje a na začátku srpna by už měl krmit na zimu. Jesliže chce protáhnout snůškové období až do srpna a preferuje pozdní červencový a srpnový med, musí počet včelstev na stanovišti prostě přizpůsobit červencové až srpnové nabídce sladiny v přírodě, neboli je mít znatelně menší. A v případě chovu většího poštu včelstev mít podstatně víc stanovišť. Mně vychází, že by počet včelstev v tomto případě měl být na stanovišti zhruba takový, aby tak jeden rok z pěti byl díky nějakému výkyvu počasí špatný a včely se musely v červenci a srpnu přikrmovat a zbývající roky byla v červenci a srpnu snůška pozdního medu. Kterého si já osobně velmi cením. Co se týká krmení na zimu, tady v předhůří Beskyd se občas objevi velmi chladné noci a ranní mrazíky už na začátku září a tudíž optimální dobu k začátku zimního krmení považuji druhou polovinu srpna a září potom k dokrmení. Ale třeba někde na jižní Moravě nebo v Polabí bych asi zkusil protáhnout snůškové období o jedno vytáčení a začal krmit na zimu až na začátku září. Podle toho, co v okolí roste a dává na konci srpna snůšku.
Tady nás podle mně čeká diskuze, kdy je krajina převčelená a kdy ne. Jestli má být počet včelstev v krajině nadstavený na tu květnovou snůšku a v červenci a srpnu standartně včely držet na cukru, protože krajina je neuživí nebo jestli má být počet včelstev několikanásobně nižší tak, aby včely měly přírodní snůšku po celé produktivní období až do srpna.

Dne Wednesday 13 of January 2010 07:28:04 Ale napsal(a):

> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.


dobry den,

od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.

Honza

dobry den,
>
> od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
> tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.
>
> Honza
>

Parada tak ted uz to jen poroste :-)
Njn krize je globalni :-))

A pak se ucte vcelarit :-(

T.H.

"od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii."
Já to sleduji v podstatně delším intervalu. Na mém lesním stanovišti původně bylo v doletu takových 40 % plochy pole, takových 20 % socialistické smíšené lesy vzniklé tím, že kdysi tam někdo vyřezal nejlepší stromy a zbytek zarostl náletovými dřevinami, takových 20 % pobřežní listnatý porost kolem potoků a takových 20 % extenzívní kvetoucí louky sekané tak 2x ročně na seno. V 60 a 70 letech tam snůška začínala v dubnu při rozkvětu břízy, to bylo vytáčení z řepky, smetánky a podobně, potom bylo vytáčení v druhé polovině května, to byl javor klen, pak byla první polovina června, to byl med z maliníku, v červnu pak byla ještě jedna snůška, medovicová, pak byla v červenci snůška z lip a po lípách malolistých byla ještě poslední medovicová snůška. Včelín byl plný včelstev, 12 nebo možná dokonce až 16 včelstev a jak se v květnu vyřešilo rojení, stačilo až do poloviny srpna co dva, tři týdny jenom chodit do včelstev a vybírat plné medníky. Tehdy by se možná na tom stanovišti uživilo i 30 včelstev. Pokles začal, když v 80 letech udělali vedle stanoviště vodní nádrž. Zlikvidovali v údolí potoka spoustu lip a javorů a zatopili ho, ochudili tak okolí o znatelné množství těchto stromů plus maliníku a luk, navíc na další nezatopené lípy a javory a louky musí od té doby včely létat nad vodou. Od té doby se začínaly objevovat hubené roky, kdy těch 12 včelstev mělo mizernou snůšku nebo později v létě po lípách i hlad. Další pokles snůšky nastal v 90 letech, kdy soukromí majitelé dostali zpátky lesy a začali divočinu čistit a přeměňovat na plantáže dřeva. Nyní je to stanoviště tak na uživení 5 - 10 včelstev. Technologie se přirozeně od té doby změnila....
V poslední době zaznamenávám trochu obrat k lepšímu, během posledních let se u nás namnožil kůrovec a vytvořil v smrkovách monokulturách znatelné paseky. Vytvořil tak na pár dalších let snůšku z plevelů zarůstajících ty paseky a protože kůrovec asi zůstane, majitelé tam asi nebudou dávat smrkovou monokulturu, ale listnáče nebo smíšený les. V poslední době zaznamenávám taky občas na pár měsíců neudržovaná ojedinělá pole, kde je potom nějaká snůška z plevelů. Největší nárůst snůšky v posledních letech je ale myslím z řepky, dříve byla v doletu řepka tak jednou za pár let, nyní dávají řepku na všechny pole odhaduji tak každý třetí rok, takže v doletu je prakticky každý rok.

Zdravim vespolek,

vsude se hovori o porovnani poctu vcelstev pred revoluci a ted. Skutecne pokles je v absolutnim poctu vcelstev velky. Podivame-li se na to z pohledu poctu aktivnich vcel sbirajcich nektar, tak tam mam pocit opacny. V nasi organizaci je jiz vetsi polovina vcelstev v nastavkovych ulech a pocet vcel v techto ulech bude priblizne dvojnasobny oproti tomu co bylo historicky - plodiste, mednik a tot vse. Kdyz k tomu pridam, ze do nasi organizace jeste prijizdeji kocujici vcelari, tak na 10 km2 je cca 150-180 vcelstev a z toho polovina v nastavcich, tak ze pak se neni cemu divit kdyz si kolegove na schuzi stezuji, ze nemaji med.
K obnove lesa, dnes kdyz se obnovuje les, tak uz nikde v lese neuvidite nove nasazenou lipu, prevazuje buk.
Jeste ze zemedelci aby prezili, tak nedodrzuji osevi plany a repku davaji na pole vzdy ob rok, takze to nas vicemene zachranuje. Ikdyz dokola mame hodne poli, tak trend je takovy oproti minulosti, ze bud jeden rok jsou uplne vsechna pole kolem obce oseta repkou a na dalsi rok, zase nejblizssi repka je 4-5 km daleko a pak ji tam treba maji i 170 ha. Vsichni se snazi prezit, tak se chovaji racionalne, je to stejne jako u vcelaru o efektivite.

PZ

Počet včelstev na stanovišti není žádná napevno určená hodnota, ale musí se odvíjet od konkrétních snůškových podmínek do vzdálenosti řekněme ekonomického doletu dvou kilometrů od stanoviště.
Třeba takové pobřežní porosty kolem potoků. Dřív to nikoho nezajímalo, tekl prostě potok v přírodě a kolem něho prostě rostly stromy. Pak byl přechodný pás sekaných luk i nesekaných divokých porostů buřeně a ještě dál byly pole. Tady, kde bydlím, to bylo tak třetina, čtvrtina líp, tak čtvrtina javorů klenů, kolem toho na volných místech maliník a mezi lesem a poli občas extenzívní vlhčí louky s kvetoucími rostlinammi a v samotném tomto lese zase plno kvetoucích rostlin, od dubna to začínalo plicníky, petrklíči, sasankami, violkou a končilo na podzim v září ocúny. Pár hektarů takového porostu stačilo pro bohatou celoroční snůšku až do srpna tak 10 včelstev. Pás takového lesa kolem potoka byl široký místy 50, místy 150 i víc metrů. Na stanovišti v blízkosti dvou, tří takových potoků, kde je v doletu nějaká stovka hektarů takového lesa, by klidně mohlo být celoročně i 30 - 60 a víc včelstev. U nás tyto lesy za těch cca 40 let nějak zchudly a prořídly, pokud chci vidět dnes podobný les, jako tam byl u nás za mého mládí, musím nyní ujet takových 15 - 30 kilometrů do chráněné oblasi v Beskydech někde kolem potoka hned pod horou...
Zase třeba uprostřed nějakého novodobého satelitního městečka, kde skoro všichni mají anglický trávník a maximálně uprostřed zahrady pár jehličnanů, by se docela určitě na ukruhu dvou kilometrů mohla uživit střelím tak dvě včelstva. Těm by stačily v okruhu dvou kilometrů ty okrasné kytky, které budou na každé 20 nebo možná sté zahradě plus třeba nějaké ponechané solitery z doby před vznikem městečka plus třeba nějaká zanedbaná zahrada s kvetoucím plevelem či nějaké divoké kytky na nějakém zapomenutém kousku příkopu a podobně....
Realita bude tak někde mezi tím. Někde v okruhu dvou kilometrů bude pastva tak pro 10 - 20 včelstev dohromady a pokud to včelaři na tom místě přeženou, budou včely v červenci a srpnu, nebo i dříve trpět většinu roků hladem a někde mohou být na podobné ploše desítky včelstev a ještě nějaká další stovka včelstev kočovných včelařů může přijet a pro všechny bude dost.....

Nemyslím, že dříve ve starých úlech byla automaticky polovina včel proti dnešním nástavkovým úlům. Záleželo na období a na včelaři. Počet přezimovaných včel mohl být poloviční i menší, už proto, že tehdy se kraňky vybíraly na geneticky daný malý počet zimních včel. Ne jako dnes, kdy se vybírají linie kraněk, co za dostatku prostoru v podletí mají co nejsilnější zimní generaci včel. Přes léto a tudíž v počtu létavek mohl být rozdíl podstatně menší. Záleželo, jaký to byl dobrý včelař. Včelař, který ve svých úlech zvládnul rojovou náladu, měl zhruba od poloviny května do poloviny srpna starý úl našlapaný do posledního centimetru krychlového včelami. U normálního zadováku to je 2x12 rámků 39x24, to je skoro dva a půl nástavku, já jsem měl zadováky na 2x 14 rámků 39x 24. to jsou skoro 3 nástavky 39x24. Ale skutečně hustě obsazených včelami, zatímco v nástavkových úlech s dostatkem prostoru je ta hustota včel znatelně menší. Pokud by se to mělo přepočítávat na počet včel, v plném zadováku bylo zhruba tolik včel jako v nástavkovém úlu s prostorem větším o jeden nástavek.
Jiná situace byla u špatného nebo líného včelaře, který nezvládl rojení. Tam díky menšímu prostoru byly včely k rojení podstatně náchylnější, rojily se tedy podstatně víc než v nástavcích a taky jich zůstávalo po vyrojení v úlu méně a déle trvalo, než zesílily. Tam byl skutečně přes léto ten počet včel a tím i létavek klidně poloviční.
Problém spíše vidím ve zvětšení počtu samotných nástavkových úlů. Obsluha starého úlu byla podstatně pracnější než dnešního nástavkového, takže kde včelař dříve obětoval každou druhou sobotu a neděli na včely, zvládal maximálně 10 včelstev v zadovácích. Dneska za vynaložení stejného času jich zvládne 50 v nástavcích.....

Někde jsem četl,že má být tak 20 včelstev na stanovišti pokud v okruhu dvou km nejsou jiná. Váš soused to asi neví a s pomocí cukru včelaří jinak. Všechny na diskusi zdraví Robert.

Nejsem žádný včelařský mazák,
ale můj děda říkával v podobných diskusích. Dej krávě do držky,ona
ti dá do dížky.Z toho mi plyne,že když chci od včel med,tak se
musím postarat,aby měly z čeho ten med nanosit do úlu.Zkrátka musí
mít pastvu!!!Čím víc včelstev,
tím víc pastvy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Mnostvi vcelstev na trvalam stanoviti
Datum: 13.1.2010 - 7:28:04

> Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám
> se dosaženými výsledky za
> posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na
> trvalém stanovišti začínal s
> 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca
> 30. Samozřejmě, že záleží
> na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech
> si již tato
> včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3
> nižší výnosy. Při prvním
> točení na přelomu května-června se to ještě
> neprojevuje (to jsou stále
> výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při
> druhém točení v polovině
> července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca
> 15 včelstev to dělalo cca
> 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu
> včelstev okamžitým
> krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
> Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom
> mistě cca 60 a prý
> žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě,
> nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.

Zdravím,
úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet včelstev.
Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat pro další včelnici.Zdraví P.S

Tak treba na stanovisti muze byt klidne i 150 vcelstev, ze? Ale vcelstva by
byla rada, kdyby si prinesla zasoby na zimu jenom pro sebe, ne pro vcelare
;] Kazde stanoviste je jine, kazdy vcelarsky rok je jiny, chce to kompromis,
mezi poctem a vynosem.

2010/2/10 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím,
> úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i
> stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet
> včelstev.
> Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale
> vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat
> pro další včelnici.Zdraví P.S
>

Svatá pravda, lépe bych to nenapsal.Zdraví P.S