Včelařská konference

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

"Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."

já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio, organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.

Jednoduše řečeno budeli co donést tak to donesou jinak kde nic není to donést nemohou a všechny ty poučky o připravenosti si pak můžeš strčit za klobouk . Jsou to jen teorie!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: po?et v?el. na stanoviti
> Datum: 16.1.2010 13:57:16
> ----------------------------------------
> "Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je
> velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny
> "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."
>
> já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít
> snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a
> včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak
> budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože
> počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální
> nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i
> dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já
> preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového
> období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i
> nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do
> srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období
> vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek
> více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s
> podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového
> období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším
> počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem
> včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
> Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina
> zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní
> krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných
> oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a
> umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio,
> organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z
> hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od
> klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo
> rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.
>
>
>

"Jednoduše řečeno budeli co donést tak to donesou jinak kde nic není to donést nemohou a všechny ty poučky o připravenosti si pak můžeš strčit za klobouk . Jsou to jen teorie!!"
Přesně tak!!