Včelařská konference

Probléem pak mohuou být y nástavky a rámková míra včelí mezera se počítá od plástu k plástu ne jak se někteří domnivájí od rámku po rámek, tam může pak vznikmout rozdíl i 4 cm pro moderní včelaření je to ten nejdůležitejší údaj
Toje pak pro včelstvo 2cm někdy nepřekonatelná vzdálenost ro přechod k zásobám.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: "vigor"
> Datum: 16.1.2010 14:01:55
> ----------------------------------------
> Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
> Po prvním červenci začnu s krmením.
> Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
> Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty
> bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
> Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
> krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
> 6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek
> zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo
> zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
> Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v
> červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je
> však rychlý (v závislosti na počasí ).
> Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím
> se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
>
> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.
>
>
>

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.
------
omlouvám se, až teď mi došlo, že byla řeč o mezeře mezi nástavky a ne ránky v nástavku. sedím si na vedení :)

"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm.
Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.

>"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm. Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li k uvedenému něco říci, tak následující.
Budeme-li předpokládat u dvou na sobě postavených nástavků ideální mezeru mezi horní loučkou spodního rámku a spodní loučkou horního rámku 8 mm, vychází mezera takto:

Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa", veškeré mezery mezi voskovým dílem. Nejen mojí zkušeností je , že včelstvo pro zimování potřebuje mít v dosahu zásoby na pokud možno nepřerušeném voskovém díle.
Zdravím a jdu hrabat sníh, zase potvora padá. JK

"Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa","
Aha, tak to jsem viděl, jak zimní chumáč při spojování v zadováku překonal mezeru nejméně 6 centimetrů. Včely na spodních rámcích se začaly nadouvat nahoru do prázdného prostoru mezery stejně tak jako včely na horních rámcích se začaly prodlužovat dolů. Pak se propojily a za mírného hučení včely ze spodních rámků doslova přetekly do horního nástavku k včelám nahoře. Během pár minut to bylo hotovo, ani jsem nestihl dospodu dát všechny rámky.
V zimním chumáči asi za obvyklých podmínek v zimě včely mezi sebou komunikují tak, že se chumáč chová víceméně jako jeden organismus. Třeba kdysi jsem se snažil po krmení vytahovat krmítka. Jednou jsem to neudělal a krmítko, misku pod květináč o průměru tak 20 centimetrů a s okrajem vysokým tak 2 - 3 centimetry jsem ve včelách nechal, pozdě na podzim už nebylo počasí na otevření včelstva. V období teplot mírně nad nulou jsem koukal, že miska je plná živých zimujících včel z zimního chumáče. Pak bylo pár týdnú období mrazů, jsem otevřel včely a čekal jsem, že v misce bude závěj mrtvých včel uhynulých hladem, ale miska byla úplně prázdná, včely z ní prostě vylezly. Pak jsem přišel zas za oblevy a miska byla zase plná zimujících živých včel. Přitom ze středu misky do centra zimního chumáče k zásobám byla vzdálenost 15 - 20 centimetrů, z toho na délce několik centimetrů průlezu do misky byl spojovací průřez jen takové dva cm čtvereční. Pokud tedy včely nekomunikovaly přes několik milimetrů silné dno plastové misky zvukem nebo vibracemi, musely nějak komunikovat s většinou zimního chumáče na vzdálenost těch nejméně 15 centimetrů a to doslova úzkým hrdlem s průřezem jen pro několik včel. A dopravovat nějak do misky zásoby.