| - Jiří (195.39.6.30) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
Dlouho jsem na diskuzi nebyl, chtěl jsem ji dočíst do konce, ale nevydržel jsem to. Předem chci uvést, že já osobně s přemetením včelstev na mezistěny nemám zkušenosti.Při mém dvouletém včelaření se není ani čemu divit. Ale hledám neustále inspiraci pro svoje včelaření od těch, co jsou ochotni se o své poznatky podělit. . Pročítám si mj. zkušenosti přítele Sedláčka z Bučovic a jsou mi pro moje včelaření inspirací. A teď jeho praxe.je to dlouhé, ale zajímavě a snad do této napjaté diskuze vnese nový vítr. Níže uvedené najdete na internetových stránkách přítele Sedláčka.
Jednoduchá včelařská metodika proti rojení, nosematóze, varroáze, zvápenatění a ...
"Výše jmenované problémy mnohdy sráží výkon našich včelstev na minimum a mnohdy jsou i příčinou úhynu našich včelstev. Abych se přiznal – i já jsem na své farmě dlouhá léta řešil problematiku rojení, výskytu nosemy, výměny matek a využíval k tomu všech poznatků od včelařů kolegů. Cesta však nikudy pořádně nevedla.
Až jsem započal včelstva pozorovat více sám a učil se od včel. Však jeden můj učitel – velký včelař – mi nejdenou řekl: „Míro, vykašli se na semináře a ptej se na všechno včel – Ty ti to poví.“ A měl pravdu. Oprvadu o životě včel Vám nejvíce poví včely. Je k tomu zapotřebí pozorovací talent, mnoho knih o biologii a anatomii včel a zkrátka „denně“ během celého roku (i během zimy) být ve včelách a se včelami. I ony se vyvíjejí každým dnem a co bylo zapotřebí konat tento týden – už po této bouřce není zapotřebí a včely žádají něco jiného. Z tohoto mnohaletého pozorování, zkoušení, experimentování vychází moje dosti odlišná metodika ošetřování včelstev během včelařského roku a velmi odlišný náhled na rozdělení a fungování úlu. Za vrchol – takový diamant – svého úsilí pak považuji fakt, že nemám vůbec problém s rojením, nosemou, zvápenatěním ..., když provedu velmi jednoduchý zákrok: Přemetení celého včelstva na mezistěny.
Ano – základem – velmi jednoduchým - je to, že cca 1/3 včelstev každoročně přemetám na mezistěny v období od plného obsednutí 2 vysokých nástavků nebo 3 nízkých nástavků až do cca 30. září (dle kvetení pylodárných rostlin). V každém čase to činím více z jiného důvodu – v květnu zejména jako protirojové opatření, u akátu kvůli jednodruhovému medu, v červnu když zjistím zvápenatění, Než Vám přesně popíši postup – podívejme se na přehled všech výhod a důvodů proč tento zákrok provést.
Nabízí se jich deset základních:
- vyřešení rojení
- snížení až vymícení nosematózy
- možnost uprostřed včelařského roku vyléčit varroázu s maximální účinností
- snížení až vymícení zvápenatění plodu
- možnost vyměnit matku s téměř 100% přijetím
- možnost převést včelstvo elegantně na jinou rámkovou míru
- možnost zároveň vytvořit několik „oddělků - smetenců“
- možnost získat velmi kvalitní jednodruhové medy
- opatření doporučované preventivně a v počátcích moru plodu (10 na 2)
- zmlazení včelstva
- možnost získat plásty do medníků, když najednou nemáme souše
- možnost vytvoření startéru
Vedlejšími produkty přemetení včelstva jsou:
- mnoho desítek plástů plodu, které po celých nástavcích přidávám oddělkům, jež pak snůšku z lípy a slunečnice využívají podobně jako kmenová včelstva
- několik plástů medu
- několik plástů pylu
- několik plástů - souší
- při výměně matky - matka stará s nějakým plástem plodu, která nám může ten rok dát dalších několik destítek plodových plástů pro oddělky apod.
- nasazení medníků jiným včelstvům, kde zarušeně není matka (odpadá kontrola)
- zvýšená produkce vosku zejména od třetího roku provádění častého přemetání včelstev
- snížení počtu uskladňovaných nástavků s plásty, neboť souše do medníků si „dají“ včelstva navzájem. Tím odpadají nadměrné sklady, síření, stavba místností či u většího počtu chovaných včelstev – hal.
- KLID spoluobčanů. Rojení včel je sice přirozený způsob rozmnožování, ale chápu své spoluobčany, že se jim nemusí právě moc líbit a tím, že se mi včelstva nerojí předcházím mnoha hádkám a sporům, výjezdům hasičů ...
- samozřejmě dojde k celkovému zlepšení zdravostního stavu díky obrovské obměně díla, jež na našem provoze činí v průměru cca 30 mezistěn na včelstvo a rok. Lze tedy konstatovat, že svá včelstva, která zazimovávám v průměru na 3 nástavcích (od 2 do 5 nástavků – zimování v prostoru nižším než 30 cm je omezování včelstev) – zazimovávám na zcela novém díle.
- z tohoto přehledu vyplývá, že na naší farmě NEEXISTUJE nedostatek plástů pro rozšiřování oddělků ať prázdných či plodových
A podívejme se i na nevýhody:
- větší spotřeba mezistěn (ty Vám však nikdo nesebere)
- je nutné mít cca o 10% více nástavků a rámků
- pracnost - spotřeba času na jedno přemetení dle šikovnosti včelaře, období a rámkové míry 15 až 30 minut. Tato nevýhoda se ztrácí v porovnání s časem stráveným na žebříku, sbíráním rojů, usazením ...
- vytavování více plástů. Zde je zapotřebí vyvařovat plásty včetně drátků, abychom nemuseli rámky znovu drátkovat
Vlastní provedení (např. jako protirojové opatření v půlce května za květu řepky)
Prohlížím včelstvo a zjistím, že má sem tam nějaký otevřený matečník. Všechny nástavky odskládám vedle úlu. Na místě zůstane jen dno. Na dno posadím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? až 2/3 počtu obsednutých nástavků. Když měl úl 6 nízkých nástavků - je snůška - dám 3 až 4 nástavky (při silné snůšce raději 5). Na úl posadím zcela prázdný nástavek do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Nástavky s ometenými plásty BEZ hledání a vylamování matečníků vložím ostatním včelstvům nad mřížku jako medník medník. Když je snůška přes 1kg/včelatsvo/den a je předpoklad dalšího trvání – nic jiného není třeba konat. V případě, že toto protirojové opatření budeme dělat za děštivého období – tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Za nepřízně snůšky či počasí včelstvo přemetám na menší počet nástavků mezistěn než při velké snůšce. Neboť ve včelstvu není plod a několik DNÍ ani nebude – spotřeba je mizivá a přírůstky na váze neuvěřitelné. Běžně si pak za 10 až 14 dní můžete odvést 2 nástavky medu.
Vlastní provedení (např. jako opatření při výskytu zvápenatění a zároveň výměna matky)
V úle jsem našel zvápenatění. Poznamenám si to na úl a mezi všechny plodištní nástavky vložím mateří mřížky. Za cca 5 až 10 dní přicházím s novou matkou ve vyjídají klícce dvoufázové. Při odskládávání plodištních nástavků sleduji, ve kterém jsou vajíčka – tento nástavek prohlédnu a naleznu v něm starou matku jež odejmu. Na dno postavím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? počtu obsednutých nástavků. Mezi dva plásty mezistěn přimáčknu klícku s novou matkou. Na úl posadím zcela prázdný nástavek, do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Snůška je malá nebo téměř žádná, a tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Přijetí matky je téměř 100%, neboť jsme ji přidali vlastně do smetence!!! Což všichni víme, že je jeden z nejlepších způsobů přidávání matek. Nástavky s medovými plásty putují na vytočení, nástavky s ometenými plásty plodu a ostatní vložím nad mřížku do omezeného počtu včelstev. Jakmile se z nich stanou nástavky medové – i tato včelstva přemetu a tím se nejvíce infikované plásty dostanou do medárny, z níž putují přímo do pařáku.
Zcela ideální je, když právě probíhá snůška. Zejména první životní přemetení doporučuji provést za snůšky. Pokud snůška činí přes 1 kg/den na 1 včelstvo a je předpoklad, že potrvá ještě týden - nemusím vůbec použít cukr a včelstva se za 20 dní zapojí do běžného chodu stanoviště.
Další obecné poznatky přemetených včelstev:
- Další prohlídka přemetených včelstev následuje za špatné snůšky po 5 až 7 dnech, kdy můžeme zkotrolovat kladení, provést zákrok proti varroáze, provedem další krmení dle potřeby. I kdyby se Vám zdálo včelstvo plné – nepřidávejte další nástavky mezistěn. Mějte na paměti, že cca 22 až 30 dní od přemetení se v tomto včelstvu nevylíhne ani jedna včela!!!! Přidat nástavky mezistěn je nutné pouze za silné snůšky, kdy jsme podcenili počet nástavků, na něž jsme včelstvo přemetli. Další nástavky se přidávají většinou za cca 20 až 30 dní (pro ty vybíhající včely) podle potřeby, snůšky apod. A to zejména tím způsobem, že si odebereme plásty s medem a nahradíme je mezistěnami nebo nejhornější nástavek učiníme medníkem tím, že jej oddělíme mřížkou a mezistěny vložíme jako nejhornější nástavek plodiště. Nikdy nepřidáváme mezistěny do nejspodnějšího nástavku. K přemeteným včelstvům se chováme jako ke včelstvům kmenovým na jaře (tato zásady platí i u práce s oddělky).
- U včelstev umístěných těsně vedle sebe (zejména ve vozech) dojde ke zvýšení počtu včel ve vedlejších úlech přemeteného včelstva. Přece jen všem včelkám úl po takovém zásahu nebude vonět a raději to zkusí vedle. Nic se však neděje – budou i nadále pracovat pro Vás. Vždyť vlastníte celé stanoviště. Za velmi nepříznivé snůšky u včelstev umístěných těsně u sebe (suchý červenec, srpen) doporučuji přemetat několik včelstev těsně vedle sebe. Např. čtvrtinu, polovinu vozu apod.
- Do přemeteného včelstva ten rok přidáváme POUZE mezistěny.
- Přemetená včelstva pak samozřejmě mají i jiný životní rytmus. Na podzim jsou většinou slabší – přece jen všechen plod jsme darovali jiným včelstvům, během zimy se zařadí již lehce nad průměr a v jarním období vykazují velmi bouřlivý rozvoj."
Vím, že je to moc dlouhé, ale snad to pomůže. Jdu dál číst diskuzi.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40174
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |