78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Streit (78.136.176.111) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Zdravím p.Stonjek,
nevím, zda jste četl vše níže, napsal jsem tan, že včelařím na nors.způsob.Bohužel můj námět byl v časopise, od odstavce PO MEDOBRANÍ až do konce velice silně zredukován, takž se to zkreslilo.Zřejmě kvůli místu.Naposledy píšu, že jsem testoval na tento způsob dva kmeny, singer a vigor, byly tam popsány přesné výsledky mezi těmito liniemi to na vznik nemoci varoa.Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Přiznám se, že jsem ten článek moc detailně nečetl a tak mě možná něco ušlo.Jestli jsem dobře pochopil, tak máš teď 13 včelstev a testuješ tam dva kmeny včel. No takové testování u tak malého počtu včel zvl bez inseminace má asi nulovou vypovídající hodnotu. Já mám těch včelstev asi 6 x víc a když chci otestovat budoucí plemenou matku a srovnat jí např s potomstvem od inseminované, kterou občas koupím, tak těch mých včel je dost málo a za ideální počet bych v tomto případě považoval tak 120. Vidíš já chovám nějaké křížence mající také původ v kraňce Alpského typu a k Singrovkovské krve mají asi také dost. Roztoče jsem letos vůbec neměl několik podložek jsem už prohlédl a nic. Se stavbou plástů to nijak nepřeháním, ale snažím se a v medníkách mám cca 80% panenských. Co to dokazuje? No samozřejmě vůbec nic. Tvůj způsob u roztoče přeruší pouze jeho cyklus. Generační roztoče přeneseš pouze jinam, nebo je zničíš s plodem, foretičtí ti tam zůstanou a provedenou fumigací můžeš mít úly bez roztočů. Takže s těmi kmeny bych tak moc neargumentoval. Seriozně vedený pokus vypadá úplně jinak. Jinak dík za tvé nadšení ono vůbec není na škodu občas rozhýbat stojatou a často zahnívající vodu.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Streit (94.241.87.175) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

p.Stonjek, víte, já se opírám i o praxi kterou mi dal děda v provozu se sedmdesáti včelstvy.Jak vysvětlíte, že mám na včelnici dva kmeny.Na včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl metru.Děkuji za odpověď
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

No já to vidím asi takto a jsou to dva pohledy. Může napodobenina norského zimování napomoct k zvládnutí roztoče, a nebo se začínají ukazovat výsledky dlouhodobé šlechtitelské práce práce Ing Čermáka? A třetí pohled je zda prezentované výsledky jsou pouze u 13 včelstev nějakým přesvědčivým důkazem. Nerad bych se mýlil, ale asi to bude spíš těmi Vigorkami, také se na ně v budoucnu chystám na zkoušku, panenské plásty s tím asi nemají co dělat a 13 včelstev je zoufale málo k nějaké seriozní předpovědi. Ale nic se neděje, za pár let jich budeš mít 150 a tam už výsledky budou bít do očí samy od sebe. Hlavně se nenech otrávit a bádej dál. V budoucnu jako když to najdeš!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

p. Stonjek.Těmi vigorami je to určitě, ale nejde mi do hlavy, jak je možné, že se umí bránit reinvazi varoa a singer ne, co se dělá v Rakousku špatně a co dělá p. Čermák dobře,.Spíš je škoda,že ve Včelařství to mé včelaření zkrácením materialu trochu pozměnili, já včelařím na norský způsob, a v časopise to neuvedli a systém práce mi pozměnili. Aspoň že nenapsali, že mám černé dílo. I tak to vypadá po tom pozměnění textu, že vedu moderní provoz, nebo se snažím vést.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Je jen dobře , že př. Stonjek a někteří další začali dávat tété konferenci to, co jí chybělo, tedy toleranci a pochopení. To jí může opět oživit. Buďme rádi, že jsme rozdílní. Vždyť muž a žena si jsou velice podobní, jen ty rozdíly nám dělají velkou radost.
Byť souhlasím s tím, že tato metoda není vhodná pro velkoprovoz a je hodně vzdálená i stavu včelstva v přírodě, má své nezpochybnitelné přednosti. Uvedu jen jednu z nich, protože to zde takto neprezentoval. Jsou šťastní ti včelaři, kterým hynou včelstva na varroázu. Daleko větším problémem než roztoč sám je totiž to, co je doprovází, tedy nosema /y/ a viry. Př. Pavel tímto opatřením, kdy je včelám předkládáno nekontaminované dílo původce nosemy značně eliminuje a to je velice důležité pro celkovou kondici. Pokud by tedy někdo choval včely absolutně odolné na viry a nosemu, byl by v tzv. varroatoleranci dál, než my, kteří se jí několik let zabvýváme a roztoč by byl brnkačka.Takže nejen VT,ale celková vitalita včelstva, to je podstatné.K tomu může každý včelař přispět a těch možností je daleko více než "jen" norské zimování. Nyní k těm dvěma kmenům kraňky. Jednak je Vigorka odolnější právě na nosemu..... Co tyto kmeny zásadně odlišuje jsou jejich plodové rytmy a to jak ty přirozené,tak i ty deformované vnějšími i vnitřními vlivy. To má /může mít/ zásadní vliv na tvorbu stěžejního množství dlouhověkých včel pro přezimování a také jsou v těchto včelstvech různá kritická místa vhodná pro vytvoření virální populace roztoče.Ta mají všechny kemny a linie. Nevnímejme včely jako jednotný materiál. Zní to složitě, ale složité to není a ukazuji to na svých přednáškách jak se toho dá velice dobře využít při letním léčení tak, že třeba již žádné další není potřeba. Nerespektování tohoto je nejvěší labina našeho systému léčení. To se dá ale pochopit jen tvrdou prací v terénu se včelami, ne jen u PC. Teorie se zde zásadně odtrhla od praxe.
Uvedu svůj příkald z praxe z let 2006-8. To jsem znovu potřetí a naposledy testoval Singer /tzv Královská linie, tedy to nejlepší co údajně Singer vyšlechtil/ a porovnával s mými včelstvy /prosím v našich podmínkách, jinde to může být jinak/. Včelstva Siner v r. 2007 byla na jaře i v létě nádherná, velmi silná a počátkem srpna rychle ukončila plodování. Dalo by se říci, že vzala V.d. vítr z plachet. ALe ouha. Varroáza propukla v plné míře a žádné léčení jim nepomohlo, musel jsem je v žáří všechny ušetřit trápením ,které by je čekalo. Naproti tomu linie Andula měla přes opožděný jarní start raketové sílení bez většího množství plodu. To vyvrcholilo jako u Singra v červenci a pak náhlý konec plodování.Viry se projevily i zde, ale zdaleka ne tolik a po jednom přeléčení KM byla včelstva ve stavu, kdy se v druhé polovině září znovu rozplodovala, obnovila sílu a přezimovala v téměř obvyklé síle. Výnosy tomu za rok odpovídaly. Z toho je vidět, jak unáhlené může neznalý člověk dělat závěry při hodnocení vhodnosti toho, či onoho plodového rytmu včelstva, tedy i jednotlivých včelstev. Vyplává z toho to, že ne s každým genotypem se dá stejně včelařit.To věděli již naši dědové. To se týče i posuzování tzv. varroatolerance. Nejde přeci o to kdy, ale kolikrát a čím je nutnné, možné ošetřit proti V.d. a pod. Obecně je u nás léčení značně předimenzované a to mmj. právě vyplývá z nepochopení významu vlivu plodových rytmů jednotlivých genotypů v boji proti V.d, ale na celkové ošetřování včelstev. Stěžejní zásahy proti V.d. by měly být prováděny co nejlevněji ale nejúčinněji v průběhu roku. Doposud přetrvává buď střelba slepými náboji nebo se jde s dělem na komára, jak jsem uvedl výše.U nás se vše velice zjednodušuje nebo i bagatelizuje bez patřičného poznání, škoda. Tak, Pavle, zkoušejte. Sorry, jen jsem si tak odskočil od práce a přeji hezký zbytek víkendu. l.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Žádný učenec z nebe nespadl. Učit se, učit se, učit se, včelařství je obor s celoživotním bádáním a sebevzděláním. Ten kdo malý provoz, může být ve finále dál než ten se sopadesáti včelstvy.Myslím si, že nors.způsob včelaření je jedna z cest, jak dosáhnout pokroku vůči nemocem, bakteriím a virům. Je dobře, že postupů je více, záleží na výsledku.Je jedno, zda dojde k úspěchu při nors.způs.nástav.včelaření, nebo v jiném systému.Důležité je to zkoušet a výsledek. Ten výsledek bude totiž ku prospěchu celého oboru včelařství od malých po velké provozy. Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Pavel Streit napsal:
>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
....................

Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná) :)

Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely něčemu novému čelit.

No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních výsledků výzkumu.

Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by postupoval proti nařízením veteriny).
Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam včelám cpu chemii.

Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení, zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k doporučení. :)))

Přeju příjemný večer.

PS
Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z monitorovaných včelstev. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Radku. Prvotním problémem v tomto směru je česká hamižnost a neakčnost
kvůli závisti z majetku druhých. Hned to vysvětlím podrobněji, jestli
to někdo nechápe. V této republice se jelo v produkcích medu podle
Předboje. Od té doby, co se Předboj rozkradl, tak jsou včelaři velmi
opatrní co se týká medu protože je tu v prodejech medů totální chaos a
neakceschopní v tom, žeby založily vlastní sekci ekologických
aktivistů produkujících ekomed a to se značkou eko nebo bio. Nikdo z
obchodníků ekomed moc nemusí, ale včelař, který by měl kontrolované
"neléčení". Tj např. jako odborný dohled co dělá např s varroalinkou
p. Dvorský a ZO u něj. Také je přímo proti značce vybudována
konkurenční značka Klas a další značka Český med. Takže si myslím že
toto by byla první rozumná věc místo oblého klásku a znaku ČSV na
etiketě pro zprůchodnění používání KM a jiných lehkých chem.

Přiznejme si to že je to stále jen obchodní značka a je to o kšeftu a
že oficiálně přes stávající ekoorganizece je to jako členské akorát
dojení peněz z lidí, ale jestli by včelaři měli vlastní ekoorganizaci,
potom by nemusel být problém např u Tebe začít používat coby
registrovaný ekovčelař, článek 6 nařízení z JM o varoáze z KVSVS.
Takže jsme se dostaly od prvotního problému jak produkovat med k
používání možností, které nám SVS nařizuje.

_gp_


2010/1/23 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Pavel Streit napsal:
>>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou
> dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z
> učebnice přírodopisu.
> ...................
>
> Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy
> nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná)
> :)
>
> Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by
> (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
> Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely
> něčemu novému čelit.
>
> No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a
> speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno
> od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních
> výsledků výzkumu.
>
> Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás
> nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo
> rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by
> podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové
> množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by
> postupoval proti nařízením veteriny).
> Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého
> rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení
> veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě
> používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam
> včelám cpu chemii.
>
> Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení,
> zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k
> doporučení. :)))
>
> Přeju příjemný večer.
>
> PS
> Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají
> u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z
> monitorovaných včelstev. :)
>
> Radek Krušina
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
PavelN (88.101.19.249) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

také mám u včelstev velmi nerovnoměrné napadení roztočem. Nejnapadenější včelstva mají sklony k loupeži. pokud by částvašich včelstev létala loupit zásoby k sousedovi, mohlo by to vysvětlit jejich napadení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Ano, správný postřeh, dedukce nebo úvaha. Varroatolerance/senzibilita je komplexní záležitost a je třeba sledovat souvislosti. Jedno pozorování neznamená , že vím, ale že si to příště ověřím. Dost vypovídající v souvislosti s tímto může být průběh denního spadu V.d.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

.Na
> včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch
> záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě
> reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl
> stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl
> metru.Děkuji za odpověď
> Zdraví P.S

To je zajimave, urcite slo o reinvazi? Opravdu nevim zda bych to jisto jiste poznal, navic tvrdit ze je to presne od toho a toho vcelare je dost odvazne.

Jak funguje reinvaze? Predpokladam ze patracky naleznou vcelstvo se slabou obranou tu prolomi a vesele si kradou...

Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??

Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??

a nebo taky je to mozna pouze nahoda...

Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Libor (62.168.45.106) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Ahoj Tomáši, můj táta povídal taky něco na ten způsob - včelstvo, které netrpí nedostatkem zásob, nemá důvod loupit.....Zní to celkem logicky, nabízí se třeba situace, kdy jsou včelstva vytočena nadoraz, plus nějaká prodleva než se začne krmit, no a důvod k loupeži je na světě.
Jinak já osobně mám v úlech Singrovky; krajem srpna jsem zakrmil a v listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil, že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani Singrovky.
Ať se daří, Libor.
-------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??
Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??
a nebo taky je to mozna pouze nahoda...
Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez roztočů.
A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Paprna Paprna (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

A jak muzete srovnavat premetene vcelstvo a normalni vcelstvo?

2010/1/26 PavelN <e-mail/=/nezadan>

> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bezroztočů."

Všechna 4 včelstva byla přemetena ve stejný den. Asi jsem to měl zdůraznit na začátku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?.

v tomhle případě sis odpověděl sám. Nezáleží tolik na matce. V tomto případě evidentní loupež má negativní stránku i pro loupežící včelstvo, které je schopné během pár dní donést tisíce roztočů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:05:43
> ----------------------------------------
> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Proč by na matce nezáleželo?

řekl jsem, že:
Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a netrpěla varoózou.

Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.

přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle pravítka.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Protože to je sožité. Pokud přijmeme tvrzení, že loupež úplně nesouvisí s matkou, můžeme tvrdit, že naprosto zásadní je, že včelstvo umí při loupežipřinést mnoho roztočů během krátké doby a ty odělky na to prostě neměli. Myslím s, že bez ohledu na matku, které včelstvo bude mít šanci využít situace a přinést, tak to udělá. Proto je loupež tak nevyzpytatelná anebezpečná.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:42:33
> ----------------------------------------
> Proč by na matce nezáleželo?
>
> řekl jsem, že:
> Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
> Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a
> netrpěla varoózou.
>
> Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v
> trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.
>
> přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami
> singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle
> pravítka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Souhlasím, možná měli jen lepší slídilky nebo byli prostě trochu silnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Aleš (193.85.238.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře.
Z počátku včelaření (mám jen 1 stanoviště mimo bydliště - víkendový včelač) jsem s tím dost bojoval - např. když jsem se učil druhým rokem chovat a povedlo se mi vypiplat 14 oddělků, tak jsem si chtěl ulehčit práci a začal je krmit dříve, než kmenová včelstva a za týden mi tam zbyly jen 2 - to vám řeknu to mne tenkrát vzalo.
Podle mne, ty silnější (a jsou si toho vědomi) to na ty slabší na podzim pořád zkouší - bez ohledu na to jakou matku tam máte. A i když ten rozdíl v síle včelstev není moc velký tichá loupež celý podzim bují. Téměř každý rok se setkám po nakrmení (na přelomu červ. a srpna na cca 20 kg cca 30 včelstev)s tím, že při podzimní fumigaci (kontrolně pro jistotu naklopím úl)najdu včelstvo jež tam má 40 kg a nakradlo si u více sousedů, neboť na stanovišti nenajdu žádné včelstvo výrazně lehčí.
Mně se osvědčilo - krmit najednou, 2x velkoobjemově - najednou 12 - 14 litrů a za 14 dní je nakrmeno - k večeru a oddělky dělat co nejdříve na jaře (při nasazování medníků)a nešetřit včelama ani krmením, případně ty slabší před krměním pospojovat. A když přece jenom některé v zimě uhyne bez zásob - tak to je prostě život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
a.turčáni (85.248.32.254) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš

Najväčšiu pravdu z vás napísal jediný Leoš v bode 1/ a 2/, včelár naozaj môže za výskyt rabovky-loupeži na včelniciach svojimi chybami. Medzi včelami ako takými nieto žiadny rozdiel, svojou povahou" využije každý zdroj potrava, ktorý sa jej nečakane ponúkne a to nielen nektár či medovicu, ale i slabé včelstvá bez matky, odložence nesprávne pripravené a podanie zásob v takomto stave, keď sú na to ešte nepripravené a bez matky, prichádza pohroma..

Tak ako vy aj ja včelám podávam cukrové zásoby keď to potrebujú a to zásadne cez deň, hoci i ráno (aj väčšie množstvo npr 5 lit.) a pritom nerobím žiadne opatrenie, nezužujem letáčový otvor, posledných 30 rokov som nezaznamenal stratu včelstva vyrabovaním. V začiatkoch včelárenia, to aj mňa bolo niekedy tragické, kým som nepochopil povahu včely, ktorá je pre vyhľadávanie zdroja potravy majsterkou.

Podmienkou ale je, včelstvá nemôžu bez matky a odložence nekŕmim kým nie sú s oplodnenou matkou a včelstvo je už kompaktné aj so strážkyňami a lietavkami.
Včelstvo, ktoré jem stabilizované vyražuje do svojho okolia "ochranný" feromón, ktoré včelstvo chráni pred sliediacimi včelami.
Potom včelár nemusí mať obavy s rabovkou včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

>Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš <
------------------------------------------------------------
Můj názor podložený zkušenostmi je ten, že viníkem je vždy včelař. Pokud včelař zvolí špatnou taktiku krmení podpoří slídivost u včelstev. To ještě není tragédie. To je hloupost. Tato včelstva počnou testovat obranný potenciál veškerých včelstev v doletu a naleznou-li včelstvo s nižším obranným potenciálem, řečeno slovy př. Turčániho "včelstvo nevyzařuje do okolí obranný feromón", je loupež nasnadě. Zde nezáleží ani tak na početní síle včelstva, ta je "relativní", jako na jeho kvalitě. Tou kvalitou rozumím dobrý zdravotní stav včelstva a také matku v dobré kondici. Včelstvo napadené ve zvýšené míře parazitem kleštíkem, nebo trpícím některou popřípadě několika chorobami, ať již mor plodu, nosematóza, vápenka,.. ztrácí obranný pud a v podstatě je pro toto včelstvo "dobrodiním" likvidace vyloupením. Dobrodiním to ale není pro včelstvo loupící. To si spolu s lupem přinese i nevítaný "dárek" v podobě nevítaných hostů a chorob se kterými se musí následně vypořádat. Tou druhou příčinou je, ať již z jakéhokoli důvodu, stáří, choroba, kvalita oplodnění.., vadná matka. Zde klesá produkce mateří látky a tím pádem i "pocit sounáležitosti" ke včelímu státu a následně i chuti jej bránit. Takové včelstvo se stane snadným cílem nájezdníků. To vše má ale ve svých "zlatých ručičkách" včelař. Jedním ze spolehlivých indikátorů, který nám v tomto období i bez prohlídky včelstva řekne v jaké je včelstvo kondici, jsou vosy. Zjistíme-li jejich zvýšený zájem o některé včelstvo je to prvou známkou toho, že je něco v nepořádku. Na vině tedy nejsou loupící včely, je to jejich přirozenost. Na vině není vylupované včelstvo, je to pouze důsledek nějaké příčiny. Na vině je včelař, který z nějakého důvodu, již nemohoucnost nebo ještě nezkušenost a v horším případě z pohodlnosti nebo nezájmu, takový stav dopustil.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
KaJi (212.77.163.102) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK
----------------
Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera odpoledne +25stC.

úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Unás dnes ráno -23,6°C

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva
> pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
> Zdravím JK
> ----------------
> Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod
> včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera
> odpoledne +25stC.
>
> úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
a.turčáni (85.248.32.254) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Zdravím JK
Tento úkaz aj ja často pozorujem, je obdivuhodné ako si príroda vie poradiť aj v takomto prípade. Môžem to porovnať s termostatom v aute, uzáver prúdenia vody otvorí len vtedy, keď sa motor zohreje. AJ v očku pri mínusovej teplote sa otvor-očko uzatvára a boli prípady pri -20°C, že ľadové ihličky vytvorené z odchádzajúcich úľových pár úplne uzatvorili otvor. Keď denné teploty začínajú stúpať ihličky uzatvárajúci sa roztopia a prúdenie vzduchu sa obnoví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Petr (94.125.216.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Aleši,ty rozdíly ve velikosti včelstev byly,jsou a budou.Tahle věc ale rozhodně nemá vliv na loupeživost včel.Zásadní věc vidím v tom,že koncem srpna včelař vybere do mrtě vše,co je v úle.Včelstva nechá dva týdny o hladu(at se starají) a pak v půlce září podněcuje nějakýma půllitrama do konce října.Vím,že se to tak někde dělá a pak se nedivme,že v říjnu,kdy se má fumigovat dýmem jsou v těchto včelstvíčkách zavíčkované zbytky plodu.O moru raději nemluvím.Já sám mám ve včelstvech koncem července už zavíčkovaných dvacet kg glicidových zásob(tj.dva nástavky optimal),otevřené tří očka a česno na celou šířku.V říjnu včelstva absolutně bez plodu.Nestalo se mě nikdy,že bych loupež pozoroval a nebo zjistil později nějaký úbytek zásob.Vše je jen v nás včelařích a svádět to na singrovky či vigorky je jen nesmyslná deziluze a blábol.
PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

krajem srpna jsem zakrmil a v
> listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil,
> že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani
> Singrovky.
> Ať se daří, Libor.
>

Ahoj, ja jsem se spatne vyjadril, myslel jsem to trochu jinak s tim proplodovanim zasob, take mam vsehochut i singrovky a take jeste maji zasoby :-))

Mozna take jeste mate vcely ktere v cervenci by nebylo nutne krmit a vcely ktere by bez nakrmeni nemely nejspis sanci. A pritom vite ze pred mesicem ci 14dny byl med v obou vcelstvech...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (94.241.88.214) --- 27. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Dobrý den p.Heřman,
Je vidět že o mé článku přemýšlíte.Všechna včelstva krmím na dvacet šest kilo.Abych to upřesnil.Byl jsem u sousedové včelnice a viděl, jak se mé silné včely draly do sousedových úlu.Hotová mela.Na mé včelnici boje na česnech nebyly.Má je opravdu slabé.Proč to také masivně nedělá vigor, nevím, ale sousedovic včely vždy nějakým zázrakem přežijí a jede se znova.Reinvaze se projevila u singer. Natahaly si to od něj. Slyšel jsem o vigorách, že ty loupí hlavně na jaře, třeba je to povídačka, tak uvidíme.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem odporuje. kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 23:07:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Heřman,
> Je vidět že o mé článku přemýšlíte.Všechna včelstva krmím na dvacet šest
> kilo.Abych to upřesnil.Byl jsem u sousedové včelnice a viděl, jak se mé
> silné včely draly do sousedových úlu.Hotová mela.Na mé včelnici boje na
> česnech nebyly.Má je opravdu slabé.Proč to také masivně nedělá vigor,
> nevím, ale sousedovic včely vždy nějakým zázrakem přežijí a jede se
> znova.Reinvaze se projevila u singer. Natahaly si to od něj. Slyšel jsem o
> vigorách, že ty loupí hlavně na jaře, třeba je to povídačka, tak uvidíme.
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.


> A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
> Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem odporuje.
> kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!
>

Pepane zapomel jsi ze musi vystavet 2N mezisten. Mam stejnou zkusenost s mnozstvim cukru pri premeteni na mezisteny. Premetl jsem na mezisteny a dodal onech 26, mozna by se veslo i vic, uvidim na jare. To jak mi tady nekteri naznacovaly ze bude mnoho mrtvolek kuli nedostatku pylu tak se zatim nekona, mrtvolek minimum.


Pavle, premyslim o tom, ale obecne se mi tva metoda zda hrozne pracna. Ale je dobre o ni vedet pro pripad prusvihu.
Moc mi nejde na rozum proc loupi a navic jedny ano druhe ne?
Ja alespon co jsem videl u mych premetenych vcel tak oni maj pak najednou velkou honku se stavbou hnizda takze se mi zda ze s radosti si liznou sklenice cukru primo nad hlavou nez aby nekde bojovaly venku o med. Pozoroval jsem docela zajimavy ubytek agrese a zihadel - holky najednou se nenudily...

Kdybych zapomel ze je premetas tak bych ti tvrdil ze jedni si ty roztoce vychovaji samy a druhe si prave s timto umeji poradit. Kdyz je premetes tak i hned fumigujes, nebo jen gabon jak bylo psano v clanku?


K pracnosti tve metody, problem neni ani tak v tom ometani, to jde rychle ale rusit tolik ziveho plodu to by me delalo trochu problem, dale taveni dila, mezisten, pomalu jednou tolik ramku atd... Nejak se stavam linejsim....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

ON VČELY NEPŘESÝPÁ NA MEZISTĚNY , ALE NA PANENSKÉ DÍLO V LÉTĚ VYSTAVĚNÁ V MEDNÍKU.
Tak mě napadá, že by to šlo zjenodušit a zachovat ten plod. 1) medník na jaře vystrojit mezistěnami. 2) V červenci kdy se odstraňuje trubčina nástavky přehodit a matku umístit na to panenské dílo z medníku. Včely by tak nepřišly o věnce zásob kolem plodu, snížla by se spotřeba cukru, sníží se spotřeby rámků, na jejich přípravu pak zůstane celá zima. Ozdravný výsledek by byl ovšem zase horší.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 08:02:35
> ----------------------------------------
>
> > A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
> > Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem
> odporuje.
> > kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!
> >
>
> Pepane zapomel jsi ze musi vystavet 2N mezisten. Mam stejnou zkusenost s
> mnozstvim cukru pri premeteni na mezisteny. Premetl jsem na mezisteny a dodal
> onech 26, mozna by se veslo i vic, uvidim na jare. To jak mi tady nekteri
> naznacovaly ze bude mnoho mrtvolek kuli nedostatku pylu tak se zatim nekona,
> mrtvolek minimum.
>
>
> Pavle, premyslim o tom, ale obecne se mi tva metoda zda hrozne pracna. Ale je
> dobre o ni vedet pro pripad prusvihu.
> Moc mi nejde na rozum proc loupi a navic jedny ano druhe ne?
> Ja alespon co jsem videl u mych premetenych vcel tak oni maj pak najednou velkou
> honku se stavbou hnizda takze se mi zda ze s radosti si liznou sklenice cukru
> primo nad hlavou nez aby nekde bojovaly venku o med. Pozoroval jsem docela
> zajimavy ubytek agrese a zihadel - holky najednou se nenudily...
>
> Kdybych zapomel ze je premetas tak bych ti tvrdil ze jedni si ty roztoce
> vychovaji samy a druhe si prave s timto umeji poradit. Kdyz je premetes tak i
> hned fumigujes, nebo jen gabon jak bylo psano v clanku?
>
>
> K pracnosti tve metody, problem neni ani tak v tom ometani, to jde rychle ale
> rusit tolik ziveho plodu to by me delalo trochu problem, dale taveni dila,
> mezisten, pomalu jednou tolik ramku atd... Nejak se stavam linejsim....
>
> T.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Streit (78.136.137.92) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Dále nezapomínej, že proč likviduji dělničí a trubčí plod, protože v něm odstraním i varoa. Fumigaci provedu hned, ikdyž tam nejsou všechny včely a druhý den dávám gabony. Včelám to neublíží, to mám zjištěné od VUVČ.To je pincip tohoto procesu a včely pak na panenském díle bez varoa, spor nosemy a zvápenatění, to je to stejné, jako když do WC naliješ savo, taky zničíš bakterie a viry.Co se týče mrtvolek, je to opak mrtvolek je po celou zimu skoutečně o poznámí méně, hlavně to poznáš, když máš takto rozdílně vedená včelstva.Více včel na jaře ti vychová také více generací jarních včel, než se z úlů vytratí, to je další plus této metody, dále včely jdou rychleji do síly a na snůžku jsou výborně připraveny.V9š kdy loupí, ne v červenci, ale co je ještě divnější, na podzim na půli října kolem fumigace varidolem.Ale i tak pokud je sousedova včelnice poseta varoa, proč si s tím vigor dokáže poradit, P.Gruna mi psal, že i on má vigory s vyšším stupněm varoatolerance.Měl i singry, troisec a havlínky, ty prý na varoa dopadly nejhůře.Má to snad vigor nějakým způsobem zakodované, že umí u sebe korigovat varoa? ty spady jsou u vigor po celý rok téměř nulové, zato u singer je to hodně rozdílné.Proč? Ano, tato metoda je hodně náročná, ale ještě jsem nedošel na žádnou lepší co se týče ozdravného procesu.Pokud příjdeš na méně pracnější a bude fungovat stejně, jak ta má.Rád do toho půjdu. Mám kamaráda na slovensku, kterému jeho včely onemocněly klinikou moru. Byl sám a kolem dokola 6 km ždný další včelař. Nenajdeš tam jedinou včelu.Postavil je jen na mezistěny a vyměnil matku.Rázem bylo po moru. Vím že hodně riskuje. Otázka: Je toto řešení místo veterinárního pálení včelstev? Pokud dám včelám čas, mohou se jej za desinfekce úlu zbavit.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Tento postup léčby moru se praktikuje úspěšně v Německu ihned při prvním zjištění. A podle mne je mnohem lepší než náš dlouho trvající postup. Znám případ kdy byl mor potvrzen v dubnu a pálilo se v červenci. 3 měsíce je opravdu příliš moc! Dnes se u nás již neoficiálně mnoho včelařú přiklání k této metodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 09:12:57
> ----------------------------------------
> Dále nezapomínej, že proč likviduji dělničí a trubčí plod, protože v něm
> odstraním i varoa. Fumigaci provedu hned, ikdyž tam nejsou všechny včely a
> druhý den dávám gabony. Včelám to neublíží, to mám zjištěné od VUVČ.To je
> pincip tohoto procesu a včely pak na panenském díle bez varoa, spor nosemy
> a zvápenatění, to je to stejné, jako když do WC naliješ savo, taky zničíš
> bakterie a viry.Co se týče mrtvolek, je to opak mrtvolek je po celou zimu
> skoutečně o poznámí méně, hlavně to poznáš, když máš takto rozdílně vedená
> včelstva.Více včel na jaře ti vychová také více generací jarních včel, než
> se z úlů vytratí, to je další plus této metody, dále včely jdou rychleji do
> síly a na snůžku jsou výborně připraveny.V9š kdy loupí, ne v červenci, ale
> co je ještě divnější, na podzim na půli října kolem fumigace varidolem.Ale
> i tak pokud je sousedova včelnice poseta varoa, proč si s tím vigor dokáže
> poradit, P.Gruna mi psal, že i on má vigory s vyšším stupněm
> varoatolerance.Měl i singry, troisec a havlínky, ty prý na varoa dopadly
> nejhůře.Má to snad vigor nějakým způsobem zakodované, že umí u sebe
> korigovat varoa? ty spady jsou u vigor po celý rok téměř nulové, zato u
> singer je to hodně rozdílné.Proč? Ano, tato metoda je hodně náročná, ale
> ještě jsem nedošel na žádnou lepší co se týče ozdravného procesu.Pokud
> příjdeš na méně pracnější a bude fungovat stejně, jak ta má.Rád do toho
> půjdu. Mám kamaráda na slovensku, kterému jeho včely onemocněly klinikou
> moru. Byl sám a kolem dokola 6 km ždný další včelař. Nenajdeš tam jedinou
> včelu.Postavil je jen na mezistěny a vyměnil matku.Rázem bylo po moru. Vím
> že hodně riskuje. Otázka: Je toto řešení místo veterinárního pálení
> včelstev? Pokud dám včelám čas, mohou se jej za desinfekce úlu
> zbavit.Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Streit (94.241.85.225) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. Znám též i jednoho včelaře u nás, kde se oběvil mor, měl jej také, nic nenahlásil a okamžitě je dal jen na mezistěny, celou včelnici.Včely bez moru.Po této zkušenosti říkal, že by mor už nikdy nenahlásil,KVS s tímto problémem neumějí rychle jedna.Buď jsou včely nakaženy a od zjištění se vše spálí do týdne, nebo ať se ty včely postaví na mezistěny. Škody na včelařství by to udělalo jistě menší než vypálení drtivé většiny včelstev v okrese.Občas mi připadá, že stát jedná proti zájmům včelařů a ne pro jejich zájmy. Je potřeba to v zasažených oblastech oficialně vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda přejít na tuto humánní meetodu, či metodu likvidaci včelstev nezjednodušit a nezrychlit.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Náš postup likvidace ohnisek je skutečně velmi zdlouhavý a často přispívá k samotnému šíření nemoci.
Přiznejme si ale, že samotné přemetení na mezistěny v případě klinického nálezu není řešemím. Pravděpodobně po něm zmizí klinické příznaky, spory ale v menší koncentraci přežívají dál a je otázkou času, kdy se opět objeví klinické příznaky.Spory jsou na všem, co přišlo se včelami do styku. Satčí vrátit včelám jeden špatně desinfikovaný rámek nebo úl, sáhnout rozpěrákem do nového úlu a je to zpět.
Efekt přemetení na mezistěny do jiných úlů je především ve snížení ifekčního tlaku a dělá se po zjištění malé koncentrace spor laboratorním vyšetřením. Když už vidíte napadený plod, přemetení nic nezachrání, jen oddálí kolaps včelstva a prodlouží dobu, kdy se mohou okolní včelstva nakazit. Možná je to efektivnější šíření moru, než několikaměsíční čekání na SVS a jejich rozhodnutí o likvidaci.
PO přemetení musí následovat desinfekce pomůcek, vyvaření rámků v louhu a parafinování nástavků (eventuelně likvidace). Pokud se staré vybavení jen lehce opálí a oškrábe, za pár let máte klinický nález zpět a s vámi všichni okolo.
Navíc pochybuji, že včelaři, kteří toto praktikovali měli v zásobě potřebný počet nových úlů, včelám vřemeteným do původního úlu moc nepomůžete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly. Pak existuje práh zamoření kdy po jeho překročení nemoc klinicky propuká.
Přenosy pomocí rozpěráku spíše patří do včelařského folklóru než do skutečné praxe. Aby se to dalo provést to by se musela na něm přenést celá uhynulá larva s milióny spor. Aby se dalo ale vychovat včelstvo které bude spolehlivě odolávat tlaku moru musí s ním napřed žít. Tak prostě funguje příroda. Ty osobně v sobě jisto jistě nosíš spoustu zárodků nebezpečných nemocí, co kdyby jsi raději skočil dobrovolně do kremační pece, abychom se nedej pámbů nenakazili.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:43:04
> ----------------------------------------
> Náš postup likvidace ohnisek je skutečně velmi zdlouhavý a často přispívá k
> samotnému šíření nemoci.
> Přiznejme si ale, že samotné přemetení na mezistěny v případě klinického
> nálezu není řešemím. Pravděpodobně po něm zmizí klinické příznaky, spory
> ale v menší koncentraci přežívají dál a je otázkou času, kdy se opět objeví
> klinické příznaky.Spory jsou na všem, co přišlo se včelami do styku. Satčí
> vrátit včelám jeden špatně desinfikovaný rámek nebo úl, sáhnout rozpěrákem
> do nového úlu a je to zpět.
> Efekt přemetení na mezistěny do jiných úlů je především ve snížení
> ifekčního tlaku a dělá se po zjištění malé koncentrace spor laboratorním
> vyšetřením. Když už vidíte napadený plod, přemetení nic nezachrání, jen
> oddálí kolaps včelstva a prodlouží dobu, kdy se mohou okolní včelstva
> nakazit. Možná je to efektivnější šíření moru, než několikaměsíční čekání
> na SVS a jejich rozhodnutí o likvidaci.
> PO přemetení musí následovat desinfekce pomůcek, vyvaření rámků v louhu a
> parafinování nástavků (eventuelně likvidace). Pokud se staré vybavení jen
> lehce opálí a oškrábe, za pár let máte klinický nález zpět a s vámi všichni
> okolo.
> Navíc pochybuji, že včelaři, kteří toto praktikovali měli v zásobě potřebný
> počet nových úlů, včelám vřemeteným do původního úlu moc nepomůžete.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.
................................

To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na Hodonínsku.
Když si to krátce připomeneme:
- na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva a spálena
- plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
- Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.

Z toho podle mě vyplývá následující:
- původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných včelstev v okolí
- po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace spor a tím i infekční tlak snižuje.
- Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými metodami detekovatelný.
- Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
- V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru ve včelstvech nejsou.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila. Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují. Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

U moru snad Ale varoáza není domácího původu a nemá přirozeného nepřítele Proto to není tak jednoduché navíc jí lépe vyhovuje naše včela


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 15:14:04
> ----------------------------------------
> Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO
> to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila.
> Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj
> s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to
> ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO
> se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však
> nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny
> včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
> Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc
> pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak
> to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit
> a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují.
> Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak
> mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Pavel Streit (78.136.135.61) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Má, člověka. Pokud budou včelaři provádět plošně poctivě všechna léčení, budou chovat silná včelstva a budou obměňovat minimálně jednu třetinu díla za rok, dostaneme pod kontrolu mor i jiné nemoci. Pokud jsou včelstva v dobré kondici a sterilním prostředí, mohou lépe čelit varoa.Mám písemě dáno od p.Gruny, že zkoušel na varoatoleranci kmeny vigor,singer havlímky.Velmi špatně dopadly havlínky, nejvyšší práh varoatolerance měly vigory, proto je rozchovává.Já mám vigor také a mohu to potvrdit,mám ještě tři včelstva singer a ty mají varoatoleranci daleko nižší.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

No vidíš já jsem z prostějovska kde se mor točí stále dokola Jsem již 8 let v ochranném pásmu. Přitom se veselo pálí. Dělají se plošná vyšetření na mor a začalo se i spálením stanovišť kde mor ještě klinicky nepropukl. Jsou v okrese jen 3 vesnice bez pásma. Přitom mor tu je stále.
Já to zase vidím jinak Za posledních 100 let se včelařství velmi změnilo Úplně zmizelo klasické selské včelaření kde co úl to originál každý měl jinou rámkovou míru a hlavně bylo jich pár na stanovišti My jsme chov zracionalizovali jednotnou míru na stanovišti s několika násobně větším počtem úlů stejné konstrukce Nedokážeme pak díly a rámky umístit na stejné místo a několikrát do roka to precisně promícháme. To nám to pak mor bují!
Ale to ještě není všechno: svojí honbou za vyššími výnosy včelstva šlechtíme , léčíme a pálíme Těmito postupy se včelstva stávají méně odolná a my pak ještě , Bůh nás potrestej, spálíme na stanovišti ty dokázali odolávat tlaku infekce co nejdéle. Zrovna tak jakékoli zachraňování spojování slabochů a nevhodně se na zimu usazených včelstev je ta největší blbina. Když za přirozenou ztrátu se považuje 10% stavu tak raději to procento ještě zvyšme brakováním nevyhovujících.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:50:50
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se
> zárodky moru nenašly.
> ...............................
>
> To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
> V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na
> Hodonínsku.
> Když si to krátce připomeneme:
> - na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva
> a spálena
> - plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována
> ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
> - Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na
> Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře
> pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.
>
> Z toho podle mě vyplývá následující:
> - původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných
> včelstev v okolí
> - po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace
> spor a tím i infekční tlak snižuje.
> - Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými
> metodami detekovatelný.
> - Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných
> včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
> - V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru
> ve včelstvech nejsou.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

S tím plně souhlasím.
Přidal bych ještě radikální změnu zemědělství - pěstování obrovských monokultur ošetřovaných stále novými a novými pesticidy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
a.turčáni (85.248.32.254) --- 28. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP.

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.

Je to trochu dlhšie, ale prečítajte si to.

Otázke páliť-nepáliť včelstvá v klinickom stave MVP, neustále rezonuje medzi včelármi, čoho sme svedkom aj na tomto webe. Aj u nás je mor včelieho plodu aktívny, možno však v menšej miere ako u vás. Najväčším nebezpečím pre pre včelstvá, sú ohniská MVP, ktoré sa ťažko vyhľadávajú,lebo často včelári vedome a možno zámerne zatajujú mor plodu, nenahlasujú na regionálne veterinárne správy, často sa vlastne kompetentní nedozvedia, že nejaké ohnisko MVP niekde bolo a možno ani sám majiteľ, pretože chorobu nevie posúdiť. Po nejakom čase včelár znovu osádza nové včelstvá do neošetrených úľov a často aj na zbytky plástov, ktoré ostali zachovalé. Výsledkom je po niekoľkých rokoch znovuobnovenie predchádzajúceho stavu a kruh je uzavrený, v tom sú si včelári všade podobní. V takýchto prípadoch je pre ostatných včelárov dobrodením, keď sa celé ohnisko so všetkým spáli, oheň je obnovujúcim činiteľom v prírode a vlastne by sme mali byť radi a neukazovať prstom na pálenie celej včelnici.

Aj v mojom rajóne som sa osobne stretol s prípadom výskytu roja na včelnici hneď po dvoch rokoch od začatia chovu včiel (úle používané, plásty nové) sa vyskytol moru plodu. Bol som ním pozvaný na konzultácie s otázkou "čo má robiť"?
Vsadil som na experimentovanie (nenahlásenie na RVS), použil som odstránenie plástov (spálenie) na ktorých bol evidentne MVP napadnuté imága včelieho plodu (na pláste od 5 do 20 lariev) včely a plásty v úľoch ošetrené postrekom prípravkom Virkon S. Je to síce prípravok na ošetrenie proti likvidácii vírusov, ale majiteľ bol spokojný, že sme to nejako "ošetrili". V budúcom roku sa medzi 8.mi vyskytli znovu dve včelstvá, v ktorých sa znovu mor objavil, nasledovalo to isté ošetrenia odobratie chorého včelieho plodu. Bolo to v roku 2001-2, majiteľ aj dnes mi potvrdil, že odvtedy sa medzi jeho včelstvami MVP klinicky neprejavil.

Podľa mňa jednou zo zásad pri výskyte MVP na včelnici musí majiteľ rýchle konať a nečakať kým sa veterinárny Moloch rozhýbe. Takto bojujú proti moru aj na Novom Zélande, za zdravotný stav je zodpovedný samotný majiteľ). Na včelniciach sa nikdy nevyskytne MVP hromadne, ale najskôr jeden, potom druhý prípad atď. až je celá včelnica zaplavená morom, preto včelár sám bez vyzvania (mor sa nedá zameniť) to prvé včelstvo uzatvoriť a vysíriť, nedovoliť včelám aby tieto zásoby odnosili do úľov!. Plásty vyvariť (sladkú vodu podkvasiť na destilát Medovec, alebo vyliať do vykopanej jamy) rámiky spáliť, úľ ak sa to ešte vyplatí ošetriť otvoreným ohňom (ak nie spáliť v peci)a v budúcom roku znovu osadiť rojom čo odložencom.
Stratíte jedno včelstvo a možno zachránite ostatných 99. Toto nie jediným prípadom na potvrdenie toho, že to opláca, možno je to aj jednoduchšie ako presýpanie včiel a ich hladovanie v rojniciach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Pavel Streit (78.136.135.61) --- 28. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP.

Zdravím vás,
také sy myslím, že pálit celá stanoviště, jen kvůli jednomu nakaženému včelstvu je příliš tvrdé. Právě ty nenakažené v sobě skrývají ten genetický potenciál na boj s touto nemocí. Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
a.turčáni (85.248.32.254) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP.

Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Paradoxne my na Slovensko sme si často dávali a dávame ČR za príklad, ako by sa to malo robiť aj u nás. Takt ako to vlatne je, keď tie isté reči počujem od vás? Myslím, že keď je človek bezmocný (sú také chvíle) tak svoju neschopnosť zvaľuje hoci aj na vládu a celý svet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP.

No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá, pouze jedna paní povídala. Prostě pokusy za účelem něco zjistit se dělají úplně jinak. Co se moru týče, kolik základních organizací si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

Zdravim pane Stonjek,

nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.

Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno klidne i nespadnou....

T.H.


. Co se moru týče, kolik základních organizací
> si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

No, jde o až na prvním místě o peníze. Pokud nejste v pásmu musí se to platit Naše ZO Peníze na léčení a prevenci získává oslovením OÚ v jejjich katastru působí. Zatím se to daří. Rady obcí si zatím jsou vědomí důležitosti chovu včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.
> Datum: 29.1.2010 09:21:47
> ----------------------------------------
> Zdravim pane Stonjek,
>
> nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto
> bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.
>
> Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to
> delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno
> klidne i nespadnou....
>
> T.H.
>
>
> . Co se moru týče, kolik základních organizací
> > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

No řekl bych, že se s tím moc nepářem a diskuze směrujeme jiným směrem. Pravdou je, že jeden z těch rozborů musí mít povině chovatel matek, takže zbývají pouze dva.Nedali jsme o tom ani hlasovat a vzorky se platí ze společných peněz a může zkusit někdo něco namítat! Samozřejmě ve výboru musí být lidé zapálení pro věc a schopní včelaři. Pak není co řešit. Ale budou volby, třeba bude vše jinak. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

Mám dotaz na př Stonjeka:
Co se stane, když laboratoř objeví ve vzorku mor, veterina nařídí včely zlikvidovat a přitom ten včelař neměl ve včelách žádné klinické příznaky moru? Poděkuje včelař výboru ZO nebo naopak bude na výbor nadávat ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám. Není tedy důležité co bude dělat veterina, ale co budem dělat my. A to bude velký problém alespoň umíme li si to představit v reálu a stojíme nohama pevně na zemi. Smést na mezistěny nebo panenské plásty? Žádný problém, ale pouze za dlouhých zimních večerů, ale v reálu? Pouze jeden velký průser!!!/pardon/ Kolik lidí z vaší ZO tohle dokáže? 5, kdoví jestli. Ti co na to půjdou sice zachrání včely, ale ani to není jisté, ale nadále budou jejich včely ve vysoce infekčním prostředí a to s podstatně nižším výnosem medu a jak dlouho to nadšení vydrží? A to vše bez jakékoliv náhrady, protože včely máte, úly nepálíte. Prostě říkejte si co chcete u členů vaší ZO tvrdě narazíte a problém bude zase neřešitelný. Z tohoto reálného pohledu komplexní likvidace ohněm má i přes výhrady hodně do sebe a kéž by tomu bylo jinak!!! Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Pavel Streit (78.136.157.226) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

Ikdyž si myslím, že pálit celé stanoviště kvůli jednomu včelstvu je zbytečné, má to něco do sebe a pokud se nevymyslí něco lepšího, kromě použití antibiotik, je to jediná cesta, jak s touto nemocí bojovat. Mě jen mrzí, že pokud je v ZO nějaký dlouholetý problém, tak se neřeší, tlačí se pořád jak balvan před sebou.Ani volby nic letos nezmění, ty staré struktury se tam zuby nehty udrží, ja pan paroubek v parlamentu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
PavelN (193.179.220.250) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

Přidám trochu jinou příhodu.
V naší ZO je včelař který měl 2 stanoviště ve 2 různých lokalitách asi 20 km od sebe. Na té vzdálenější spadal do ochranného pásma tamního ohniska a vyšetřením byl zjištěn mor, pozdější prohlídka včelstev potvrdila klinické příznaky a proběhla likvidace.
Z vlastní iniciativy si hned nechal udělat vyšetření na druhém stanovišti, kde to dopadlo stejně, a tudíž bylo nařízeno plošné vyšetření pro většinu členů naší ZO.
Pointa příběhu je v tom, že početná skupina včelařů ho podezírala, že cosi zanedbal a že způsobil možnou nákazu pro jejich včely, šířily se různé fámy, co vše udělal špatně. Dokonce padaly i nápady podat na něho tr. oznámení, někteří se chtěli prát.
Proto tvrdím, že pravidelné preventivní vyšetření je mimo jiné i ochranou včelaře před ostatními "přáteli" včelaři, jejichž včelstva by se mohla v případě propuknutí nemoci nakazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

No, může to být složité.
Přemetení na mezistěny bez nějakého většího poklesu síly včelstva je možné, odhaduji tak od poloviny května. Možné je za předpokladu velkého oslabení včelstev a vyřazení květnové až červnové snůšky snad od začátku května či od posledních týdnů dubna. Hodně by záleželo na vystižení konkrétního počasí, slunečného teplého či deštivého období, případně na klimatu oblasti, jižní Morava proti severním svahům Jeseníků bude takový třítýdenní rozdíl.
A bude to možné jen když včelař bude mít v zásobě náhradní nástavky a prázdné rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                                  
Pavel Streit (78.136.157.226) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.

Bohužel většina českých včelařů je labilních, rádo dává, jako celý národ na populistické nesmysly, lži. Já jsem kupříkladu si nechal loni též vyšetření na mor, jen tak a už se na mě ZO dívala, že jsem něco zanedbal, přitom včelařím lépe jak většina staříků v naší ZO, kteří mají dvouprostorové úly, od těchto včelařů si myslím jsou potencialní rizika přenosu moru vyšší než od moderně vedeného provozu nástavkovým způsobem.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Vorja (78.41.14.65) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP.

Zimování včel na vystavěných, nezaplodovaných mezistěnách je uvedeno na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ . Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
2/ Pak tady máme včelstva, kde se laboratotně zjistí nějaká minimální koncentrace spor ne vzorku (řádově stovky až tisíce) a je potřeba sledovat, jak se to vyvíjí, přemást do čistých úlů je správné.
3/ Více napadená včelstva mohou mít koncentraci vyšší (desetititisíce), ale klinicky v nich není nic vidět. Tady je přemetení jasná volba, pokud ale chcete riskovat zničení hových úlů. Přemetení do původních bez parafinování je jen ztráta času.
4/ Když ale včelař najde v úlu klinické projevy moru, je koncentrace spor někde úplně jinde, řádově v miliardách v každé napadené buňce.

Když v takovém stadiu včely někam přemetete a s nimi 1% spor z napadených plástů, nemají moc šancí. Podle Dr. Dubné (doufám, že jsem ji nezkomolil jméno) odolá larva v buňce několika max desítkám spor (ještě se to liší podle věku larvy) a to za předpokladu správné mikroflory v krmení.
Jak na to chcete spoléhat, když jim do úlu přemetete v lepším případě miliony spor?

Hodně ohnisek vzniklo tím, že někdo našel na půdě úly po dědečkovi (kterému tenkrát někdy dávno nějak záhadně odešly včely), a přenechal je místnímu včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Pavel IN napsal:
>1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
...............

Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude.

Je to sice pouze akademická debata, protože spory v nezjistitelném množství nemohou vyvolat onemocnění, ale bohužel se tímto nepotvrzeným argumentem operuje proti radikálnímu likvidování klinicky nemocných včeltev.

Neutratit klinicky nemocné včelstvo je podle mě nesmysl, protože působíme proti přírodnímu výběru. Smetením takov0ho včelstva na mezistěny zachraňujeme něco, co by příroda sama vyřadila. (něco jiného je dělat to preventivně)

Otázkou je, zda by nebylo moudřejší pálit pouze klinicky nemocná včelstva a ta včestva na stanovišti, která neonemocněla, nepálit - je možné že mají cenné obranné mechanismy.
Ale taky je možné, že se tím nemoc u většiny jen oddaluje.

Kdo neohlásí mor veterině a pouze přemete, je podle mě nezodpovědný a zadělává na problém v celé oblasti.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude. "

Spory moru skutečně vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, ale různými cestami se dostávají do zdravých. Diagnostická metoda používaná v Dole má určitý práh citlivosti a minimální koncentrace spor nedokáže odhalit - zjednodušeně řečeno, když budou v úle 2 spory, nikdo to nezjistí a včelstvo neonemocní. Proto připouštím, že spory moru mohou být v mnoha včelstvech, aniž by cokoli způsobily nebo byly odhaleny. Máte ale pravdu, že to zdaleka nebude všude. Zdrojem spor však nemusí být jen nemocné včelstvo, stačí volně přístupný med nebo obal od medu od nemocného včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Ten tvůj poměr cukru 3 : 1 mi nedal spát a udělal jsem pokus ve tom poměru Rozpustilo se to dokonale při 80 stupních Po vychladnutí to ale udělalo zkrystalizovaný škraloup na povrchy a v roztoku se pak vznášela spousta nových krystalků připomínalo prípomínalo to med na začátku krystalizace. Tok mě vysvětli jak s tím krmíš? osobně si myslím ,že pak spousta takto podaného cukru skončí před úlem jako odpad Včely toto sacharózu musí štěpit na jednoduší cukry a k tomu potřebují také vodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 10:10:14
> ----------------------------------------
> Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. Znám též i jednoho včelaře u nás, kde
> se oběvil mor, měl jej také, nic nenahlásil a okamžitě je dal jen na
> mezistěny, celou včelnici.Včely bez moru.Po této zkušenosti říkal, že by
> mor už nikdy nenahlásil,KVS s tímto problémem neumějí rychle jedna.Buď jsou
> včely nakaženy a od zjištění se vše spálí do týdne, nebo ať se ty včely
> postaví na mezistěny. Škody na včelařství by to udělalo jistě menší než
> vypálení drtivé většiny včelstev v okrese.Občas mi připadá, že stát jedná
> proti zájmům včelařů a ne pro jejich zájmy. Je potřeba to v zasažených
> oblastech oficialně vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda přejít na tuto
> humánní meetodu, či metodu likvidaci včelstev nezjednodušit a nezrychlit.
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

V podmetu, není ani kapka cukru. Včely mají na stanovišti zřízené napajedlo.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody "
Hm, včelařská literatura říká, že nejvýhodnější poměr je někde mezi 2 díly cukru a jedním dílem vody a mezi poměrem 1 : 1 . Při větším obsahu cukru včely zbytečně spotřebují energii k přinášení vody do úlu a při menším obsahu cukru zase spotřebují energii k odpaření přebytečné vody. Praktické zkoušky mně tohle potvrdily.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Takže, litrová sklenice s obsahe 3 kg cukru dopněná vodou Je cca 5 kg roztoku. To je poměr 3 : 2 a ne 3 : 1 To klame!
Jinak já to míchám ze studenou vodou a jde to. Krmení 3 : 1 nutí včely donášet další vodu na štěpení. Jinak se také ke krmení používá Mač v tom poměru. Dokonce jsou i krmítka na suchý cukr Já jedno zkoušel a už jsem ho vyhodil. Cukr byl všady okolo
Na kalové čerpadlo bych nespoléhal, ale existují čerpadla na cukerné roztoky. Také by ovšem šlo místo výpusti na sudu na té kalovce mít hadici . Při míchání se ponoří do sudu a při krmení do úluc Co pak již může být racionálnějšího!



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 30.1.2010 16:09:45
> ----------------------------------------
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Zdravím příteli, Nevíte prosím, v jaké cenové relaci se pohybují, i bych do toho zainvestoval více, neznáte na ně nějakou web adresu? Doporučíte mi nějakou? Díky P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Jaromír Marek (e-mailem) --- 1. 2. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Cukerný roztok připravuji v 200 litrovém modrém sudu, dávám 120 l vody
přímo z boileru cca 60 C a 120 kg cukru, míchám vrtačkou, čerpadlo jsem
oddělal, nasálo příliš hustou nerozmíchanou kaši, ale bylo to levné
plastové. Ve víku mám vypouštěcí ventil 6/4" s hadicí a 1/2"
zavzdušňovací ventil. Sud míchám přímo na vozíku za autem a po
rozmíchání a uzavření ho pokládám na převrácenou paletu. Na stanovišti
napoštím vlažný roztok do kropáče cca 7 l. Krmítka mám ze seříznutých
kanystrů od jedlého oleje na posunuté folii v prázdném nástavku nahoře
překrytém perlinkou. Po mnoha pokusech s různými plováky používám slámu.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4822 (20100131) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Streit (78.136.165.92) --- 1. 2. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Zdravím vás, Dobrý nápad, přiložím si jej i k těm dalším, budu mít tak možnost o vašich poznatcích s přípravou cukerného roztoku zde na diskusi přemýšlet, už mám tři.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 1. 2. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Zdravim,

tak to asi bude nebezpecne pokladat z polohy stojmo sud o celkove hmotnosti 250 kg do polohy lezmo.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Streit (94.241.65.3) --- 1. 2. 2010
Re: Dotaz

p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je, určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček míchání? Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Jaromír Marek (e-mailem) --- 1. 2. 2010
Re: Dotaz

Aku vrtačkou jsem to nezkoušel, ale jaká je po ruce, hlavně míchací
spirála musí být ta delší. V teplé vodě to jde rychle.Pak stejně čekám
než je teplota akorát.
Na zprávy nesmím jako přítel Polášek, já se kolikrát při nich tak naštvu
a pak bych bryndal.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je,
> určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má
> madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček
> míchání? Zdraví P.S
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4824 (20100201) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 2. 2010
Re: Dotaz

Podíval jsem se na svoji, kutilská vrtačka 480 watt se zabudovaným regulátorem otáček, míchadlo 60 cm dlouhé a 10 cm kolo míchadla v průměru. Otáčky pro míchání tak 1 - 4 za sekundu, to znamená, že spoušť vrtačky jen jemně namáčknu. 30 - 40 litrů vody a cukru v 50 litrovém barelu tím míchadlem roztočím za 10 - 20 sekund. Hodil by se ale menší průměr toho kola míchadla, aby šlo na míchání využít vyšší otáčky, vrtačka má plný počet otáček 2800 za minutu, 1 - 4 otáčky za sekundu je zlomek plných otáček plus při těchto otáčkách na velkém míchadle je potřebná velká síla, takže vrtačka asi dostává zabrat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
B.Tichý (90.183.115.37) --- 1. 2. 2010
Re: Dotaz

Pět al. konví po 15 kg cukru na jednom lesním stanovišti lehce aku vrtačkou umíchám.V každé konvi tak vznikne asi 20 litrů roztoku. Vozím si teplou vodu z vodovodu Na každou konev je třeba 8 - 9 litrů vody / trochu se rozbrydá a také se musí něco umýt/Těch 100 litrů stačí na 25 včelstev. Používám k nalévání zahradní konev, jako plováky používán někde odřezky z výroby rámků a pokud mám tak i slámou. Lepší jsou nádoby se širším hrdlem, ale také se hodí 2,5 l pet láhve seříznuté na výšku nástavku, ty se potom hodí do kontejneru a je uklizeno. Je to vrlmi rychlé krmení, nejdelší dobu zabere sypání cukru do konví. Nedělá mi potíže krmení v kteroukoliv denní dobu.Loupež se nekoná.
Upravil jsem si aku vrtačku na bat. z auta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Pavel Streit (94.241.92.114) --- 1. 2. 2010
Re: Dotaz

Zdravím vás, jak tak koukám co včelař, to koumák k vymýšlení přípravy roztoku na krmení.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
jezek.obecny (e-mailem) --- 1. 2. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Ja rozpouštím v plastovém sudu ve studené vodě, poměr mám asi 2,5:2
(tedy něco mezi 3:2 a 1:1).

Nasypu a naleju to všechno do sudu a míchadlem míchám (obyčejný drát cca
pr. 10mm na konci je zahnutý stylem "pohrabáč" - žádná složitá spirála).
Vrtačku mám silnou (dvourychlostní, 1kW - od ETY - etatool - na silnější
rychlost pastuju, rychlejším převodem míchám cukr) takže na plné otáčky
mi "pohrábáč" roztok krásně rozmíchá. Musím míchat cca 5x, takže si to
vždy před polednem nachystám, jednou za cca 1,5 hodiny to promíchnu a
večer jedu krmit (do kyblíku se slámou). Pokud použijete teplou vodu vše
se rozpustí rychleji. Dříve sem krmil poměrem 3:2 ale pak zůstávali na
dně sudu nerozpustěné zbytky cukru, v teplé vodě by asi nebyl problém,
ale ve studené už se to nechtělo rozpustit.

Taky sem dřív míchal cukr stavebním míchadlem, jde to dobře, ale je
krátké, tak se do vysokého sudu nehodí. Kdo má možnost k němu něco
přivařit, může si ho prodloužit, nebo stačí jen ten ohnutý drát a
vrtačka co má vyšší otáčky.

Míchání čerpadlem chci vyzkoušet až budu cukr rozpouštět v 1000
litrových nádobách - těch co jsou vidět po zahradách jako nádrže na vodu
- tam to vrtačka nezvládne. Ale to až tak od 40ti včelstev a více.


petr j.


Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
a.turčáni (85.248.32.254) --- 30. 1. 2010
Re: Norské zimování.

> Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. P.S.

Keď som si to prečítal, skoro mi vypadli, ktoré mi ešte ostali na hlave. No myslel som, že ide o omyl a nechal so to tak. Podľa mňa je aj pomer 3:2 nevhodný roztok pre ukladanie do plástov, pretože nedochádza k dokonalej inverzii repného cukru na cukry jednoduché a preto môže v plástoch kryštalizovať.
Ja som už dávnejšie zvolil pomer cukru a vody pri dopĺňaní zásob 1:1, pretože sa hustota roztoku približuje k nektáru, ktorý včely prinášajú do úľa. Tak prečo včely znásilňovať?
Ja viem, prečo to včelári robia, nemajú čas na viac návštev na včelnici a potom by najradšej roztok podali naraz.?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.137.92) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Omyl,Pokud mám v nástavku na zimu jen dest rámků, kolik se do jednoho rámku vleze max. zásob?až dvaapů kila.Je to je to jeden nástavek celý a věnce v tom spodním.Jak jsem to poznal? Jednoduše.U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu.Když jsem je je otevřel, bylo vidět, že si od někoho donesly další zásoby. Takto se to děje každý rok.Ví taky, že to postrádá logiku, ale je to podle rčení silný přežívá.Slabší hyne.Ode mě mají zásob víc než dost a i tak se chovají jak strýček skrblík.Moje moje ale jen singery, vigory nic.Je to anomálie, nebo se to tak děje i jinde, loupí je snad proto, že cítí že by snad v budoucnu ty sosedovi včelstva mohly onemocnět?Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Do adamcova rámku se vleze max. 2,5 medu a to velmi vijímečně. U zimních zásob to bývá méně asi tak 1 - 1,5 roztoku cukru = asi 1 kg cukru.
26 kg cukru při pomeru 3 : 2 = 32 kg rostoku / úl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 08:45:32
> ----------------------------------------
> Omyl,Pokud mám v nástavku na zimu jen dest rámků, kolik se do jednoho rámku
> vleze max. zásob?až dvaapů kila.Je to je to jeden nástavek celý a věnce v
> tom spodním.Jak jsem to poznal? Jednoduše.U souseda byly boje na česně a vz
> jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě
> na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu.Když jsem je je otevřel, bylo
> vidět, že si od někoho donesly další zásoby. Takto se to děje každý rok.Ví
> taky, že to postrádá logiku, ale je to podle rčení silný přežívá.Slabší
> hyne.Ode mě mají zásob víc než dost a i tak se chovají jak strýček
> skrblík.Moje moje ale jen singery, vigory nic.Je to anomálie, nebo se to
> tak děje i jinde, loupí je snad proto, že cítí že by snad v budoucnu ty
> sosedovi včelstva mohly onemocnět?Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu"
Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez právě až na těch pár centimetrů.
Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo.
Spíš se divím té poznámce o klidu na vlastní včelnici. Provoz na česnu u vylupovaného a vylupujícího včelstva bude velmi podobný. Kdo koho vakrádá se pozná podla rvačky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo. "
Myslím zužování česen u vylupovaných včelstev, ne loupících. Nechat na podzim úplně otevřená česna svých včelstev považuji za nezodpovědnost. Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší."

Na tom něco je. Včelař tak nějak pokrmí, nechá otevřená česna, požádá o dotaci na zazimování, silná včelstva zlikvidují slabochy a posílí se jimi, včelař na jaře požádá o náhradu za uhynulé včelstvo, vyrobí odělky, trochu nakrmí, ... :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Streit (78.136.191.10) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená.Včelař není veden v naší ZO a ona si s tím neví rady, nebo s tím nechce mít nic společného.Tento problém je mnohaletý.Od května do srpna každý den z těchto úlů vyléhají včely, pohybují se po stěnách venkovní strany úlu, dusí se, tak jdou ven na vzduch.Byl u toho několikrát i můj učitel včeařství p.Londýn.Má více stanovišť a na všech je to stejné. Dělali jsme vyšetření na odběr měli.Pan soused mi zdělil, že smíchal měl ze všech stanovišť do hromady a že ji pak rozdělí a odveze do organizací.To bude nelegitimní výsledek.Nabízel jsem mu, že mu včely zaléčím, odkoupím,pomohu s nimi, nic nezabralo.CHlapovi je kolem padesáti let.KVS o tomto problému ví dlouhou dobu.Myslím, že kdyby chtěli pomoct, tak něco dávno udělali, takže on i ten stát za šíření nemocí může, nejen včelař. Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle.Já nikomu mor ve včelách nepřeju,ten nahoře pokud tam je, je mi svědkem. Ale naší ZO mor opravdu přeji, aby se probrala a začala být aktivní s bojem s nepoctivci.Proto jsou každý rok moje v těch jeho,je to takové každoroční martýrium.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Pavel Streit napsal:
>Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
...........................

Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice noského zimování léčit nemusel.

To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim léčím - kvůli sousedovi.

Jak to tedy je?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Ano dvě včelstva vigor za celý rok neléčím, jen dávám v zimě dávku aerosolu, abych věděl, jak si stojí.A stojí si dobře.Ostatní vigory léčím standardně, tak jak se má, a ze spadů vím, že na tom jsou dobře.Po léčení max tři roztoči na včelstvo, přirozený spad nulový.Co se týče kmene singer, tam tam jsou spady velké, ten vigor má v sobě něco co singry. U všech léčených včelstev provádím stejné léčebné zásahy.Všechna včelstva jsou v sezóně na pěti nástavkách,Kdybych poctivě těch jedenáct zbylých poctivě neléči, co by mi zůstalo, pokud mám vedle sebe takového lajdáckého souseda? Jen možná jen ta dvě. Sousedovic včely jsou časovaná rozbuška na mor a.j nemoci. Pokud jsou včely v kondici a odolné proti virům a virozám, pak lépe dokážou bojovat s varoa. Jde o to jak ten problém se sousedem,viz níže, vyřešit.Jen ať včelaří, ale musí dodržovat nějaké minimum, co se má pro včely dělat.Uvedu příklad:Když chce báýt člověk rybářem či řidičem,musí udělat zkoušky.Když chce být včelařem, nemusí nic, ani svéprávný nemusí být.Jen samé doporučení,ale žádná minimální závazná pravidla o chovu včel a tpodle toho tak tento obor u nás vypadá.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Mám dojem , že jeho příspěvky jsou plné rozporů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:31:58
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> >Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
> ..........................
>
> Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
> Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u
> vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice
> noského zimování léčit nemusel.
>
> To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim
> léčím - kvůli sousedovi.
>
> Jak to tedy je?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

p.Josef.To se mýlíte, pokud si přečtete všechny moje příspěvky, co jsem tu napsal, zjistíte, že píši pořád stejně, akorát jsme jich o této metodě napsali všichni tolik, že už pomalu nevíme, co kdo napsal.že nám z té vzrušené diskuse málem vyhořeli počítače.Já si hlavně pamatuju že jsem se ošklivě kvůli tomu chytl s p.Pazderkou a Turčánim. Pak se přešlo na Odlehčenou diskusi, protože buď by nám vyhořeli naše počítače, nebo naše hlavy, ani jedno za to nestojí.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená."
Nástavky položená na nějaké desce nebo sololitu, to by zas tak nijak nemuselo vadit. Sám jsem takhle některé včely provozoval v nástavcích jen položených na deskách a různých sbitých provizorních dnech. Právě v podletí s tím byly problémy, protože tyhlety provizoria netěsnily proti průniku zlodějek, ale po zbytek roku to šlo. Přirozeně já jsem léčil a vzorky měli vytahoval a zacházel s nimi podle předpisů. Ten včelař musí fungovat systémem, že mu každý rok odejde spousta včelstev a tak musí každý rok odchovat spoustu oddělků či usadit spoustu rojů. Jestli udržuje tyto včelstva dlouhodobě na zhruba stejných počtech, tak u něho funguje docela krutý přírodní výběr, včely možná nemusí mít medařky, ale docela určitě je bude mít hodně životaschopné. Potencionálně by byly vhodné jako podklad pro šlechtění.
Jinak přirozeně jestli si "vytáhne černou kuličku" a objeví se u něho mor, zjistí to podstatně později než běžný včelař a stáhne s sebou včelaře z okolí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Buď mu včely uhynou, nebo tam přijede,uvidí že dvaúly prázdné, obere ty své žebráky a dva rámky hodí do prázdných a více je mu to jedno.Nebo má prázný úl a do něj se mu nastěhuje ten zalítlý. Již mnoho let tam má třináct včelstev, Před třemi lety mu 11 padlo, něco mu zpět od někud dolítlo, něco rozmnožil.Začarovaný kruh, takže to je do chocholouškova.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:55:52
> ----------------------------------------
> "U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se
> jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v
> klidu"
> Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat
> svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního
> nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na
> letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní
> generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce
> i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v
> úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů
> čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu
> uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji
> takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem
> o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí
> česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v
> srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez
> právě až na těch pár centimetrů.
> Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař
> průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo
> k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je
> obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích
> přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později
> založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod
> a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"
No, podle mých pozorování, kdy jedny moje včelstva vylupovaly jiné moje včelstva, na česnu vylupovaného včelstva může být velice rušno, ale na česnu loupícího včelstva může být jen slabý ruch, jak se vracejí přilétající obtížené včely. Stačí úplně jeden větší plně rozkvetlý keř do vzdálenosti pár stovek metrů a včely z něho létají úplně stejně. Zvláště v intravilánech se v podletí těžko pozná, jestli ty obtížené včely létají se zásobami z jiného včelstva nebo jestli létají zpoza blízkého baráku třeba z nějakého rozkvetlého okrasného keře nebo z nějakých velkých trsů skalniček či záhonu s kvetoucí hořčicí.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?.

>"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"<
------------------------------------------------------------A nebo je na česnech pouze o málo zvýšený ruch, který může včelař považovat za objevenou pozdní snůšku. Druhý den je na česnech podezřele prázdno. Kroutí hlavou a tiše brblá pod fousy "hmmm, že by tichá loupež, to jsem ještě neviděl". Otevření úlu mu podezření potvrdí. Inu příroda umí překvapit.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu