78674
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov
No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva, kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max. klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení. Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti. Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40213
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov
O matkách jsem se naučil jednu věc. Musí mít v larválním vývoji maximální péči. Pokud se toto vývojové stadium nějak u matek ošidí, matky jsou tzv. méněcenné a vlastně jsou horší než žádné, protože její včelstvo se stále kroutí a i v nejlepších snůškových podmínkách jsou okamžitě rozpoznány svým výnosem. Poznají se také podle mezerovitosti atp. Odhaduji to u mně v číslech na asi 2-3 matky ze 100. Což je relativně velké číslo.
_gp_
2010/1/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>: > No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je > tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se > říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to > nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých > potvor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40223
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,p?elarvov?n?, chov
I s těmi bodavými a rojivými matkami to nemusí být pravda Jen odstraněním matky z takového včelstva kdy mají již matečníky celý problém vyřeší Čím je matka starší tím více včelstvo rojí a je útočnější.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: rada,p?elarvov?n?, chov > Datum: 25.1.2010 08:34:38 > ---------------------------------------- > No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je > tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se > říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to > nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých > potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme > že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se > předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled > nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby > otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci > matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva, > kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max. > klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než > spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení. > Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká > ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce > ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u > včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar > vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu > že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří > ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy > přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky > kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo > vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti. > Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům > ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne > inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s > matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní > šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé > výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím > větší prdlajs víte a tím víc pochybujete. > Zdraví R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu