Včelařská konference

Pokud je léčivo inertní (nedegeneruje) v úlovém prostředí, tak rizika
kontaminace jsou velká. Ale pochybuji že např. amitraz je natolik
trvanlivý. Proč by potom měl po naředění tak rychlou doporučenou
spotřebu?

Výsledky z rozborů ze skladů medu (výkupci, zpracovatelé, občas nějaký
včelař) které jsou na léčiva pravidelně odebírány a analyzovány se
uchovávají na SVS. Kdysi to měla nastarost jedna veterinářka, která se
zviditelnila i ve Včelařství. Tak žádné výsledky v číslech samozřejmě
také nejsou, je tam jen to, že to je s obsahy léčivých látek v medech
u nás v Česku dobrý. A víc ani nepotřebujema asi znát.

_gp_

2010/1/31 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
> No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem
> lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším
> poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
> A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu
> reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje
> plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou
> fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem
> plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát
> konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým
> hygienickým limitům....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|