Včelařská konference

Dávám takto vodu do úlů již asi 25 let.
Je mi jasné že bez tohoto dodávání vody by včelstva žila také.
Dívám se na to asi takto :
Protože mám včelnici na severním větrném svahu je zde často větrné a chladné počasí a část létavek by nedoletěla.

Jestliže si uvědomím že jim dodám asi 250 litrů ve 45ti dnech musím tím ušetřit část jejich energie. Včely tuto energii částečně užijí k rychlejšímu rozvoji hlavně v krátkých obdobích špatného počasí, a o to mi jde především, na stanovišti je jen raná snůška.
Záleží na roce a počasí (na jaře 2007 byla zima a prvních 14 dní když včely nelétaly tak vodu nebraly, nešly do síly ale nakonec s přínosem medu jsem byl spokojen)V příznivě teplém jaru je rozvoj velmi rychlý někdy až raketový, s roji problémy nemám.
Zkoušky jsem nedělal abych části dodával vodu a části nedodával a počítal výnos.
V naši organizaci nedává nikdo vodu, Pokud vím Dr.Kamler dává vodu .
Včelám to škodit nemůže, že by zlenivěly?
J.B.

Do úlů podávám vodu ve sklenicích o obsahu 1l (medovky) s prosakovacím víčkem (několikrát provrtaný Twist Off uzávěr).Vodu velmi mírně osolím, popř. kápnu několik kapek jablečného octa. Sklenice obměňuji každý týden. Zpočátku včely vodu odebírají velmi málo. Avšak se vzrůstajícími teplotami a narůstajícími zdroji pylu se spotřeba vody zvyšuje. Nejvíce vody včely odeberou v nočních hodinách nebo ve dnech s nízkou venkovní teplotou. Přez den, kdy včely mohou navštěvovat venkovní napajedla, dávají přednost přínosu vody z venčí. Čili, není pravda, že dodání vody do úlů je zbytečné. Včely vodu odebírají v míře v jaké se jim nedostává z vnějších zdrojů. Od doby, kdy jsem počal s podáváním vody včelám do úlů jsem si ověřil jeden poznatek starších včelařů. Při prohlídkách včelstev v tomto období jsem zaznamenal, že "Zácpa včel (Májovka)" se u včel projevuje ve velmi malé míře. Nedovedu si ale představit, že vodu budou včelám podávat včelaři s vyšším počtem včelstev - profesionálové.
JK

Zdravim vespolek,

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani zadne. Vysledek byl takovy, ze u silnych vcelstev nebyl zadny rozdil mezi vcelstvem podnecovanym a nepodnecovanym. U vcelstev slabych ( uz presne nevim,jak bylo tehdy definovane vcelstvo slabe a silne) byl vynos medu v prvni jarni snusce podstatne vyssi u vcelstev podnecovanych. Pokud byste chteli uplne presna cisla, je torok 2006 ( leden-duben, v nekterem z techto cisel to urcite je). Testoval i novy typ krmitek pro jarni podnecovani, mely se tehdy zacit i vyrabet.

PZ

viz časopis Včelařství č. 3/2006, str. 76.+77.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Subject: Re: krmeni voda

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval
produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani
zadne.

Já to mám uděláno tak, že kromě podávání vody strůpkovým krmítkem mám před včelnicí napajedlo 2x2 metry vysypané bílými oblázky a jemě polité vodou, včely přistanou na nich, odebírají vodu a přitom se neutopí. Potom mám dlouhý pekáč ve kterém plave polystyren a na něj přistávají včely pro vodu, obě napajedla se včelami přes den jen hemží Výměnu vody dělám po čtrnácti dnech.Zdraví P.S

Vodu nepodávám. Jednak z časových důvodů a jednak proto,že do 100 m od stanoviště je potůček a studánka.
Navíc se i názory včelařů na podávání vody hodně různí. Pro mne je větším problémem to, že mi v loňké zimě kolem potůčku dřevachtiví spoluobčané vykáceli všechny vrby.

Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil jsem
nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo tak vošmikal, že jsem měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit ještě snad na včelnici, tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá, lítá okolo toho, zalívá to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo příjde a uvalí to na velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky včeličky

To , že ti je ořežou , to je blbý , protože včely z toho nic nebudou mít. Vrbám to ale moc neublíží. Jestli si myslíš , že budou na včelnici více chráněné , tak to určitě není stoprocentní. Jinak loni jsem měl svoji jívu od větru vyvrácenou. Narovnal jsem ji , podepřel a ukotvil. Taky dost ořezal. 2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly. Bez stimulátoru a další péče. Paradoxně na mojí malé jívě je více čmeláků a různého jiného hmyzu než včel.

"2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly."
Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní rašelina....
Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji rozšiřoval jako včelařskou jívu...

Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony se množí řízkováním a nebo roubováním, tam pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 13:15:45
> ----------------------------------------
> "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky
> nechytnou , tak mě se chytly."
> Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se
> vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez
> problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám,
> vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního
> habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá
> čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve
> váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují,
> by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní
> rašelina....
> Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a
> podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji
> rozšiřoval jako včelařskou jívu...
>
>
>

"Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků."
Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané lepší země...

V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustu korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 15:49:34
> ----------------------------------------
> "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a
> vitality výpěstků."
> Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu
> nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do
> té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi
> běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané
> lepší země...
>
>
>

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku.

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku....

Jo nejlépe hned dvě vedle sebe, aby se tam nedalo projet. Vrba na vrchol hráze tj. na její korunu nepatří. Do břehové linie dejme tomu!

Já po hrázi Svého rybníčku samozřejmě nejezdím , snad jen kolečkem. A celou korunu používám jako zásobárnu sazenic , stromků , kytek apod. Když poporostou , rozsazuji je na jejich definitivní umístění. Nakonec by tam měly zústat jen 2 stromky a nějaké keře a zbytek jako vřesoviště.

chtěla jsem se zepttat jaký hje doplněk chuti a vůně na m a na 8 políček z toho třetí od zadu je i
předem dík

Nejen zahradníkovi.Běhají po světě babky,co jim zakoření i násada
od koštěte.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: krmen? voda
Datum: 4.2.2010 - 15:26:41

> Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny
> množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality
> výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony
> se množí řízkováním a nebo roubováním, tam
> pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo
> také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému
> zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krmen? voda
> > Datum: 04.2.2010 13:15:45
> > ----------------------------------------
> > "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když
> > se všude píše , že se řízky
> > > nechytnou , tak mě se chytly."
> > Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože
> > díky větrosnubnosti se
> > > vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit.
> > "Jíva" potom může kořenit bez
> > > problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských
> > vrb, co mám,
> > > vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě
> > na jívu trochu zvláštního
> > > habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest.
> > Další klon, S021 vypadá
> > > čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> > Stačí ale třeba špatně kořenící větévku,
> > třeba jívy dát do stejné vody ve
> > > váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory,
> > které vrby do vody uvolňují,
> > > by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný
> > účinek má údajně i kvalitní
> > > rašelina....
> > Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc
> > odolnou k prostředí, suchu a
> > > podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků
> > zakořeňující, asi bych ji
> > > rozšiřoval jako včelařskou jívu...
> >
> >
> >

jejich dědkovi roste marhula i na žebříku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 22.2.2010 14:19:57
> ----------------------------------------
> Nejen zahradníkovi.Běhají po světě babky,co jim zakoření i násada
> od koštěte.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 4.2.2010 - 15:26:41
>
> > Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny
> > množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality
> > výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony
> > se množí řízkováním a nebo roubováním, tam
> > pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo
> > také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému
> > zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: krmen? voda
> > > Datum: 04.2.2010 13:15:45
> > > ----------------------------------------
> > > "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když
> > > se všude píše , že se řízky
> > > > nechytnou , tak mě se chytly."
> > > Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože
> > > díky větrosnubnosti se
> > > > vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit.
> > > "Jíva" potom může kořenit bez
> > > > problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských
> > > vrb, co mám,
> > > > vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě
> > > na jívu trochu zvláštního
> > > > habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest.
> > > Další klon, S021 vypadá
> > > > čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> > > Stačí ale třeba špatně kořenící větévku,
> > > třeba jívy dát do stejné vody ve
> > > > váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory,
> > > které vrby do vody uvolňují,
> > > > by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný
> > > účinek má údajně i kvalitní
> > > > rašelina....
> > > Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc
> > > odolnou k prostředí, suchu a
> > > > podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků
> > > zakořeňující, asi bych ji
> > > > rozšiřoval jako včelařskou jívu...
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Tady pomůže jedině past na pomlázkomilce.Vysadit někde poblíž
na ráně vrbu proutkařskou.Několik kusů,aby se namlsali na těchto
proutkařských vrbách.Můžete věřit,že to funguje.Proutí z těchto
vrb je mnohem atraktivnější než
z jívy.Ideální je,když je postupně vytvarujete řezem do ladovských
tvarů.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: krmeni voda
Datum: 3.2.2010 - 22:41:45

> Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil
> jsem
> nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo
> tak vošmikal, že jsem
> měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit
> ještě snad na včelnici,
> tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá,
> lítá okolo toho, zalívá
> to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo
> příjde a uvalí to na
> velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky
> včeličky