Včelařská konference

Nejsem až takový velkovčelař, ale nemyslím, že by bylo v dnešní době nutné drátkovat rámky na 700 nástavků. Já rámky tavím ve slunečním tavidle a nadrátkovat musím tak deset procent rámků (většinou ještě dosluhující nadrátkování pocínovaným drátkem, nyní používám nerezový a jsem maximálně spokojený. Doporučuju všem - ten cenový rozdíl mezi pocínovaným a nerezovým drátkem se vyplatí). Pokud někomu sluneční tavidlo nevyhovuje, pak jsou i jiné možnosti vytavení vosku, při nichž zůstává drátkování zachováno. To jen tak na okraj. Nejde mi totiž na rozum třeba ani to, když pan Turčáni hovoří pouze o třech mezistěnách, libujíc si přitom, že mu odpadne díky tomuto mnoho práce... Nevím, ale šetřit práci se myslím vyplatí v jiných úkonech, navíc tři mezistěny na včelstvo (tj. obměna díla přibližně na úrovni 10 procent celkového díla) mi připadá opravdu žalostně málo. Taky zde neustále v diskusi zaznívá přespříliš přístup, který dává do nepřímé úměry počet vystavěných plástů a výnos medu - trojčlenkou to ale opravdu nelze počítat. Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení. To mi pak připadá jako mnohem horší (i ekonomická) ztráta, než vkládání mezistěn.

Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení.nitraM

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela. Už som aj ti napísal, že tri roky pozorujem včelstvo v kláte (do včelstva nezasahujem, čiže podľa vašej terminológii divoké, vyroja sa každý rok trikrát a pritom stále majú miesto na stavbu, nereagovali pudove na túto možnosť. To len značí, že rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela... rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

-------------------------------------------------------

Samozřejmě, že jsem četl dobře, ale věnoval jsem se právě době, kdy jste od tohoto postupu obměny alespoň čtvrtiny díla za sezonu upustil. Nicméně, nezlobte se na mě, deset rámků za sezonu je jako protirojové opatření velmi málo (já včelařím na Vysočině, v půlce dubna dávám tři mezistěny, na začátku května celý nástavek mezistěn a stavebních rámků, takže si nedovedu představit, že bych jim pak po celý květen pak v půlce května nedal nic). Opravdu se domnívám (píši zde ale jen o mém postupu, o žádném dogma), že je opravdu nanejvýš vhodné vkládat stavební rámky, přičemž mám zkušenost, že jimi včelstva zpravidla nikdy nepohrdají a jen asi každý šestý pak při třídění souší na konci sezony není vystavěn zcela - čili zpravidla právě tuto příležitost včely využívají (v případě, když se mi budou v květnu neustále odrojovat létavky, za které pak mladé včely musí přebírat mnoho funkcí v úle, toto platit jistě nebude). Nesporně také záleží na individuálním včelstvu - vždyť některá včelstva pravidelně zastavují i podmet, jiná si jej nevšímají a dokonce nevystaví ani některé mezistěny dané do spodního nástavku plodiště - možná i v klátě, ve kterém pozorujete vaše včelstvo, by se jiné včelstvo chovalo prostě jinak, ale tyto vaše zkušenosti mě zajímají a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ať je to s černými plásty jakkoliv, včelaření na mladém (neříkám nutně panenském) díle mi činí větší potěšení, pokud dosud neexistují relevantní studie týkající se znečištění medu, pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů). Nicméně každému přeji úspěchy právě s tou jeho metodou práce, žádná totiž není geniální a jediná možná, každá má své chyby a slabá místa.

Ještě doplním k mému předešlému příspěvku: Jestliže jste ale pravidelně měl dvě plodiště z těch čtyř nástavků této vaší míry, jak uvádíte, tedy obměnu poloviny díla ve velkých nástavcích, pak tomu, že vám takováto stavba nepřispívala k prevenci před rojením a vy jste přešel na výstavbu pouhých třech rámků, pak tuto metodiku ošetřování nechápu. Je to trochu ode zdi ke zdi, nemyslíte?

Nitra M.: ...pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů).

J.B.: s největší pravděpodobnbostí to tak není,
"Včely vykusují stěny buněk, pouze dno zůstává až 6 mm tlusté"

Na stránkách Ing K, Čermáka
http://vigorbee.cz/clanky/

6. MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?
o vlivu starých plástů na velikost včel, od autora:

David A. Cushman
Velká Británie

si o zmenšování-nezmenšování buněk plástů můžete přečíst a vidět průřez černé souše staré 22 let.

J.B.

Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek:
1) Menší velikost včel, které se narodily v tmavém díle, v porovnání oproti novým rámkům považuji za věc několikrát experimentálně prokázanou. Zde výsledek takového experimentu chybí.
2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili. Když mi včely postaví dělničí divočinu, je pravda, že jsem tyto buňky nikdy nepřeměřoval, ale mají také šestihraný tvar (předpokládám, že vědí, proč to dělají - říká se proto, že nejlépe využívá prostor plástve) a předpokládám, že výrobci mezistěn právě z velikosti takto divoce postaveného díla vycházeli.
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
4) Nakonec můj argument nejzávěžnější z hlediska našeho problému a obecněji pojatého způsobu vedení včelstev v sezóně: Zůstává pro mě otázkou, zda pro včelstvo náhodou není větší zátěží a zda mu nedá ve finále více práce, aby vykousávalo a upravovalo, čistilo a ošetřovalo stěny buněk velmi tmavých plástů tak, aby je připravily pro další zakladení, než aby upotřebily vosk, který pudově produkují a vylučují (neupotřebí-li jej, pak jej prostě vynesou z úlu bez užitku) pro produkci nového díla.

Mimochodem, velmi zajímavý je i ten článek o mezistěnách z plastu...

3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).


Taviť vosk zo starých plástov netreba taviť v slnečných tavidlách, ale v tavidlách na paru v zvislom stave, s hornou latku hore (aby vosk odtekal stredom buniek) a zbytok dobre nahriatych vošťín ešte vylisovať. Takže otázka riešenia problému sa vždy nájde.

NitraM :Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek,
J.B. Neumím na vaše otázky také odpovědět, jen o nich přemýšlím "nahlas".

Hlavním bodem je obnova díla jako taková, a všichni se sejdeme na společném hledisku že obnova existuje u divokého i chovaného včelstva a že je žádoucí.

Někteří preferujeme světlejší dílo a více práce, nákladů,
jiní snesou tmavší souše.
Vypadá že problémem je stanovit hranici kdy je a není plást vhodný vyměnit.
S ohledem na další chovatelskou praxi není tato hranice jednoznačná a pohybuje se.


Před 30ti lety na míře 39x24 jsem míval problémy s nosemou, plásty jsem měl stejně staré jako nyní a snažil jsem se nosemu řešit desinfekci plástů formaldehydem, následně jsem přešel na 42x17 a zdá se že tyto problémy mé včely opustily.

Že do tmavého díla se asi vejde více spor nosemy a zárodků moru je asi také logické.

Jestliže se bavíme o 22 let starém plástu je to krajní záležitost. Asi jsme takový plást nikdo neviděli.
(mimo jiné za 22 let se mohlo stát že stěny buněk v minulosti okousaly myši a nechaly jen dno,6mm silné )

NitraM: 1/menší bunky, menší včely

J.B.:Ale zrovna tak nevím zda existují práce které dokladují zmenšení buněk a včel, zda to není pouze nepodložený názor.

NitraM: 2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili

J.B.:
Sorry nerozumím vám, nevím co míníte termínem "špatné rozměry mezistěn".
Mezistěny se před asi 100 lety začaly a dodnes se vyrábí s většími základy buněk než měly tehdy včely.(zhruba místo 4,9 bylo a je 5,4mm) Důvodem bylo a je až do dnes že "větší včely přinesou více medu."
Tuto otázku také meumím řešit, ale ve světě ji řeší.
V angličtině článek Philipa Denwooda. jsou zde 2 obrazky s plásty s různým počtem (650+700+850) buněk na 1dm čtverečný

4/ Jestli dá včelám více práce plast vykousat nebo postavit?
Neřešil bych to je to jejich plást a jejich práce a jejich problém. Možna to řeší vykousaním a postavením. MYslím že to nikdy nikdo nevidel již z toho důvody že nemáme tak černé plásty(napíši obdobu, praní plenek a kapesníků verzus papírové,plastické přibory a kovové které se musí mýt...)
J.B.

Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann

Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce

Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.