Včelařská konference

Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby. Jakmile začnou stavět dole vložit mřížku žádné postupnosti nedělej nejlépe je to udělat naráz a při medobraní staré dílo vyřadíš to je jarní přemeten,í a nejednodušší je to po medobraní setřepat na mezistěny a začít krmit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 11:09:30
> ----------------------------------------
> "Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři
> Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v
> posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že
> přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila."
> Máš možnosti provést to postupně, to znamená udělat přizpůsobení, aby šlo
> nové a staré nástavky kombinovat, přidávat postupně potom nové nástavky s
> plásty a mezistěnami a       až na ně přejdou a matka v nových nástavcích začne
> plodovat, staré vyřadit. Ať už je necháš jako medníkové, vytočíš a
> zlikviduješ nebo necháš vespod vyjít plod a zase zlikviduješ.
> Nebo najednou, na konci snůškového období se provede ze starých plástů
> přemetení do nových nástavků coby norské zimování. Staré plásty s plodem se
> potom nechávají vylíhnout v mednících okolních včelstev, takže zase nějaké
> přizpůsobení, aby šlo staré nástavky posadit na nové.
> To obojí je vyzkoušené. Najdi si, jak se to dělá v článcích na internetu
> nebo tady v diskuzi.
> Nevyzkoušené myslím je, když to přemetení provedeš dříve. Tam potřebuješ
> dostatek včel v úlu a dostatek sladiny. Z řepky je dostetek sladiny, ale je
> ještě málo včel a na stavení plástů z mezistěn asi i hodně zima. Později už
> je dost včel, ale nejspíš nebude dostetčně silná snůška, takže aby stavěly,
> budeš do nich muset dávat cukr a tím ho dostaneš i do příštího medu a ten
> tím bude méněcenný.
> Ještě, pokud ty Gerstungy nejsou nástavky, ale kompaktní úly, zadováky atd,
> bude nejlepší řešení asi metodou umělého roje. To se kompletní včelstvo z
> úlu i s matkou smete do rojáku jako roj a nechá tak 2 - 3 dny v chladu a
> klidu někde ve sklepě taky jako roj, případně s trochou pokrmení cukrem.
> Staré plásty se potom využijí, s zásobami vytočí, s plodem nechají
> vylíhnout do jiných úlů. Po těch 2 - 3 dnech ve sklepě se včely scelí a
> začnou se chovat úplně jako včelí roj, takže se potom mohou stejně jako roj
> usadit bez problémů do jakéhokoliv nového úlu kdekoliv na mezistěny, které
> za silnější snůšky nebo za krmení ochotně vystaví.
> Ještě je další alternativa, kterou bych asi dělal já, kdyby byly plásty
> příliš staré a odlišné a matka neznámého stáří a včelstvo celkově horší a
> slabší. Matku bych prostě někdy po polovině května zamáčknul, další týden
> zlikvidoval matečníky postavené na nejstarších larvičkách a zbylé matečníky
> nechal, aby se vylíhly a včelstvo si z nich vybralo novou matku,ta se
> oplodnila a začala klást. Plod od staré matrky by se mezitím všechen
> vylíhl. Jak by začala klást, včely bych zase smetl do rojáku do umělého
> roje. Plásty bych mohl všechny vytočit, ten 1 - 2 plásty s prvním plodem
> nové matky bych nějak využil nebo nějak zlikvidoval, to je jedno. A
> včelstvo zase usadil do nového úlu jako roj na mezistěny.
>
>
>

Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe), opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat.
Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl, každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji vyzkouším letos.

"Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat. "

Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené. NEPONÁHĽAŤ nič neutečie. Nechať vystavať medzistienky novej mieri a potom prerezať jeden rámik z plodom do nového nádstavku a až potom tam dať matku. Alebo preleták na nový úľ z matkou, ale zas pre istotu tam prerezať jeden rámik plodu a v starom postupne nechať vyliahnuť plod a občas odtade omiesť trochu včiel do preletáka, až starý úľ bude prázdny.

"Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené."
Nevyzkoušel jsem - také jsem to napsal.
Když jse začínal včelařit, v univerzálech s mřížkou, matky využily každou příležitost dostat se do medníku a zaklást co nejvíc buněk - klidně hned po rozšíření, tedy na souše. Podle Vaší zkušenosti bych metodu upravil - mřížku nedávat hned, ale třeba za týden, kdy se do nového nástavku matka přesune možná i sama. Do řezání plodových plástů se mi nechce, proto hledám jiné cesty.

Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 15:08:41
> ----------------------------------------
> Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví
> následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je
> třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s
> otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí
> utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe),
> opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve
> stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
> Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m.
> mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do
> něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém
> nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a
> zlikvidovat.
> Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl,
> každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji
> vyzkouším letos.
>
>
>

"Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan"
Nevím přesně jak vypadá, ale pokud je to skříňka typu budečák, měla by jít udělat do stropu díra a na to posadit nástavek.
Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů. Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
http://www.n-vcelari.cz/old_web/
Tonda
>Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Zdravím vás, nechť to skusí podle mého návodu ve Včelařství, nebo na jaře jen na mezistěny přesypat. Pokud je na hranici pásma MVP, jak píše, měl by být k 100% obměně plodiště tvrdý a nekompromisní. Zdraví P.S

Jenže přechod z z jednoho dělitelného úlu na jiný i když jinémíry je hračka ale mujde o přecod z almárky s úzko vysokým rámkem .

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 22:52:46
> ----------------------------------------
> Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů.
> Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na
> něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů
> už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka
> je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco
> delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala
> nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na
> nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím
> byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a
> hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
> http://www.n-vcelari.cz/old_web/
> Tonda
> >Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného
> dělal, uvítám jeho zkušenosti.
>
>
>

Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude více typů.

Pak je to genstrug ve švarcově úpravě. a oto je to jednodušší. Postav nový nástavek nahoru a matka tam přejde velmi rychle sama.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 00:09:50
> ----------------------------------------
> Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup
> zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude
> více typů.
>
>
>

Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.

Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.

Já je posílám dětem do Somálska. Co s ním, zbavím se zavíčkovaného plodu a varoa, o to mi jde,. Právě proto aby zůstal tento organismus živý, je zbavuji plodu, zbavím je varoa a panenským dílem nahradím to staré.
Protože mi tato metoda vyhovuje, budu tak činit dále. Pokud mám silná včelstva, metody na panenské dílo se bát nemusím. No a v vo tom to jéé. My dva se v této otázce určitě neshodneme. Zdraví P.S

Kolik si myslíš že v březnu je toho plodu ve včelách Jsou to tak 3 plásty zaplodované u prostřed to hravě vyříznu a nacpu do jiných rámků Mětší problém jsou právě ty zásoby to je jeden zapatlaný jako praseVyřezané plásty v novém rámku jsou v horním nástavku a dolní již vystrojiím jen mezistěnami a je to úplně stejné jako když zimuješ ve dvou nástavcích Plodování je nahoře a zásoby matku stláčí na nové dílo dolů.
co je na tom divného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 19:36:03
> ----------------------------------------
> Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.
>
> Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
> Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
> Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.
>
>
>

"Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby."
Takhle by to šlo udělat taky. Někdy v dubnu, když bude 3 - 5 plástů plodu a když je potom pár dnů hodně teplo a slunečné počasí, aby si včely za příznivých podmínek zvykly a plásty poničené přeřezáním dobře opravily. Nové rámky dopředu doplnit z prázdných zásobních plástů voštím, aby stačilo po otevření úlu plásty s plodem a se zásobami jen ze starých vyřezat a do nových vložit a omotat provázkem nebo drátkem a byly celé hotové plné plásty nového rozměru. Udělat takhle prostor o velikosti jednoho nástavku 39 x 24 nebo pokud se jedná o nízké nástavky, tak dva nástavky, to znamená tam předělat plod a nějaké zásoby na 10 - 20 rámků. Na to položit další prázdný nástavek a ten provizorně silně uteplit, polystyrenem, naplnit aspoň 15 cm vrstvou třeba hadry nebo pytlíky sena nebo slámy, zmačkaných novin a papírů a podobně, prostě co je k dispozici. Dole podstavit nástavek s zásobními plásty už nové rámkové míry, buď hned nebo po pár dnech, až se včely po šoku z přeřezání vzpamatují, já bych podstavoval po pár dnech, protože vůně cizích plástů by první dny ztěžovala návrat létavkám.
Takhle v dubnu jsou včely hodně tvárné, dají se s nimi za vhodného teplého počasí dělat psí kusy, jako je to vyřezávání plástů a nerozdivočí se. Obvykle.....
Před starý úl bych o takových 14 dní dříve připnul kryt z nějakého hodně sytou barvou namalovaného papundeklu, aby se včely orientovaly podle něho a ne podle vzhledu úlu, ten bych tam přirozeně nechal i po záměně úlu.
Takže by se vyhodil starý úl se včelstvem, na místo hodil nový, přehodil papundekel, potom by se vzaly ze starého úlu 2 - 3 plásty z kraje se zásobami, včely z nich otřepaly ještě do starého úlu, voští přeřezalo do nových plástů a vložilo k jednomu kraji do nového úlu. Pak by se ze starého úlu postupně vytáhlo těch 3 - 5 plástů s plodem, včely už otřepaly na plásty v novém úlu, voští s plodem přeřezalo do nových plástů a vložilo do nového úlu jako plodové hnízdo. Nakonec by se chybějící plásty na druhé straně nového úlu doplnily dalšími přeřezanými plásty se zásobami, dokud nástavek nebude plný. Pak by se všechny zbylé plásty ze starého úlu otřepaly od včel do nového úlu a uložily, starý úl vymetl od včel a zavřel.
Pozornost je nutné věnovat matce, nejlepší je, jak se zahlídne, ji vychytit do klícky a dát do nového úlu na přeřezané plásty s plodem, až budou v novém úlu a už se s nimi nebude hýbat, sníží se tak riziko přimáčknutí nebo zaběhnutí matky do nějakého studeného rohu, kde uhyne. Pokud se matka nezahlédne, je třeba spoléhat na náhodu, že se matce nic při přeřezání plástů nestalo.
Zavřený úl se pak nechá v klidu a sleduje se, jak se rozlétané létavky orientují do nového úlu podle papundeklu a podle vůně včelstva a matky. Pokud se něco stalo, zamáčkla matka atd, nebudou se do původního včelstva vracet, ale naopak, létavky budou z nového úlu naopak odlétávat a vžebrávat se do okolních úlů.