78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (93.99.204.43) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.

S pozdravem M. Václavek

PS

Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.

Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."

Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Ale je to jen myšlenka..... , ale nedomyslená a špekulatívna!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K

Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.


Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.

Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!

Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu