Včelařská konference

Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho. V padesátých letech proto vzniknul jednotný úl, později přejmenovaný na Čechoslovák s mírou 37x30. Byl lepší, ale ne o tolik, aby vytlačil drtivě převažující 39x24. Nástavkové úly (Tachovák) už byly zase 39x24.
Já jsem začínal na 39x24 a mám jí dodnes. Měl jsem pár let stanoviště i s Čechoslováky (v okrese Náchod) a mohu potvrdit, že vyšší rámková míra je lepší pro včelaře, zejména pokud musí ke včelám dojíždět z dálky, není třeba tak přesné časování jednotlivých zásahů. Že to stanoviště už nemám je jiná, nevčelařská záležitost. Pro velkochovy jsou nezbytné nástavkové úly, s nimi lze obospodařovat více včelstev/osobu a dosahovat větší výnos medu na jednoho zaměstnance.
Pokud máte v okolí nějakého staříka s 5 až deseti Budečáky (to jsou zadováky), je zbytečné ho znásilňovat nástavkovými úly, on je má pro radost a nástavky ani nemají vzadu okénko, kterými se může na své miláčky dívat.

Pepa

Dobrý den P.Sroll, o Adamcově míře ví, o tom co bylo před ní též, já si nemohu pomoci, byl jsem u jednoho včelaře, co měl lanstroty a nějak mě ta míra nesedla. Nechci pana faráře Lanstrota urazit, ale prostě mi nesedí. Láká mě ale jednodruhový med. To bych chtěl zkusit. Zdraví P.S

"Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho."
39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako spíš Brno.

Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář.
První snahy o nějakou jednotnou míru se u nás do let 1876 -1904
Do adamcova rámku (1904 schválen v Brně) šly právě bez problémů vložit rámky ze 3 tehdy u nás nejrozšířenějších úlů a to Moravský spolkový stojan, Slezský stojan a Německý stojan.Jediným výsledkem těchto snah pak byl úl Budečský který se prosadil právě s tehdy novu metodou převěšování rámků což vyhovovalo jak zastáncům uzkovysokých úlů tak i zastáncům šikokorámkových úlů později pak v Praze vniká úl universál, I a II. Na Moravě Moravský universál s boční chodbičkou. V roce 1956 se objevuje úl Čechoslovák s mírou 37 x 30. V roce asi 1976 byla výroba těchto úlů s pevným dnem zastavena a začali se na našem trhu prodávat jen dnešní úly s odnímatelným dnem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 03.3.2010 07:58:27
> ----------------------------------------
> "Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
> Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě.
> A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly
> almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3
> rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už
> moc dlouho."
> 39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky
> manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech
> manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout
> co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým
> almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě
> nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl
> ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a
> desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní
> problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u
> nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři
> doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu
> nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a
> pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost
> plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V
> zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě
> tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi
> vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne
> příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících
> vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního
> návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus
> navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost
> rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci
> kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
> Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského
> spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako
> spíš Brno.
>
>
>

"Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář."
Zadovák šel tehdy udělat z nějakého velkého vydlabaného klátu nebo složit z několika takových klátů, šel tedy udělat podomácku s jednoduchým nářadím typu sekyry, nože atd. Zvláště v krajích, kde lidi běžně pracovali se dřevem, sami dělali ze dřeva došky, lžíce, mísy a všechno možné, jako třeba na Valašsku v Beskydech. Nástavky vyžadovaly strojní a poměrně přesnou přípravu řeziva, aby šly bez problémů kombinovat a skládat kterýkoliv nástavek na kterýkoliv, vyrobit je tehdy doma byl problém a zřejmě výjimka a vyráběné v profesionálních truhlářských provozech byly asi proti podomácku vyráběným zadovákům nesrovnatelně dražší. Asi proto se tehdy neprosadily.