78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 3. 2010
Re: 39x24 je malá míra

"Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho."
39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako spíš Brno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: 39x24 je mal? m?ra

Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář.
První snahy o nějakou jednotnou míru se u nás do let 1876 -1904
Do adamcova rámku (1904 schválen v Brně) šly právě bez problémů vložit rámky ze 3 tehdy u nás nejrozšířenějších úlů a to Moravský spolkový stojan, Slezský stojan a Německý stojan.Jediným výsledkem těchto snah pak byl úl Budečský který se prosadil právě s tehdy novu metodou převěšování rámků což vyhovovalo jak zastáncům uzkovysokých úlů tak i zastáncům šikokorámkových úlů později pak v Praze vniká úl universál, I a II. Na Moravě Moravský universál s boční chodbičkou. V roce 1956 se objevuje úl Čechoslovák s mírou 37 x 30. V roce asi 1976 byla výroba těchto úlů s pevným dnem zastavena a začali se na našem trhu prodávat jen dnešní úly s odnímatelným dnem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 03.3.2010 07:58:27
> ----------------------------------------
> "Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
> Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě.
> A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly
> almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3
> rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už
> moc dlouho."
> 39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky
> manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech
> manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout
> co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým
> almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě
> nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl
> ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a
> desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní
> problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u
> nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři
> doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu
> nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a
> pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost
> plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V
> zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě
> tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi
> vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne
> příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících
> vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního
> návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus
> navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost
> rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci
> kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
> Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského
> spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako
> spíš Brno.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 3. 2010
Re: 39x24 je mal? m?ra

"Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář."
Zadovák šel tehdy udělat z nějakého velkého vydlabaného klátu nebo složit z několika takových klátů, šel tedy udělat podomácku s jednoduchým nářadím typu sekyry, nože atd. Zvláště v krajích, kde lidi běžně pracovali se dřevem, sami dělali ze dřeva došky, lžíce, mísy a všechno možné, jako třeba na Valašsku v Beskydech. Nástavky vyžadovaly strojní a poměrně přesnou přípravu řeziva, aby šly bez problémů kombinovat a skládat kterýkoliv nástavek na kterýkoliv, vyrobit je tehdy doma byl problém a zřejmě výjimka a vyráběné v profesionálních truhlářských provozech byly asi proti podomácku vyráběným zadovákům nesrovnatelně dražší. Asi proto se tehdy neprosadily.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu