Včelařská konference

Vážený příteli,
z vaší odpovědi vyplývá, že v mnoha směrech jsme ve shodě.
Rozdíl je v tom, že Vy kladete důraz na pravidelnou obměnu díla, zatímco já toto pokládám za důležité jen v případě, že se na stanovišti vyskytne MVP a je třeba radikálně snížit infekční tlak. Z mého pohledu je priorita ve šlechtění. Jako součást technologie považuji rozsáhlou výměnu díla za věc, která mnoho nepřináší. Snad jen zvýšení pracnosti a nákladů. Přesto uznávám, že včelařit na světlém díle patří jaksi k zavedeným zvyklostem.

Poznámka k dílu 20 let starém. Staré jsou jen rámky. Dílo již včely několikrát obnovily. To je fakt. Vzpomínám na situaci, kdy jsem před asi třiceti léty prohlížel včelstva při likvidaci MVP okolo Blatné. Včelař, který včelařil s zadem přístupných úlech přiznal, že do plodiště vůbec nechodí. A to desítky let. Přesto bylo možné při rozebrání (přesněji rozštípání) najít místy světlé dílo.

K 100% obnovy díla. Před mnoha lety jsem toto Norské zimování vyzkoušel, poté co tato metoda byla popsána v překladech. Moje zkušenost je taková, že včelstva v rozvoji zaostávají za včelstvy normálně vedenými. Tato metoda ve určená pro včelstva využívající pozdní snůšku z vřesu. Naše situace je ale zcela jiná. Připravujeme včelstva na spolehlivou jarní snůšku. Ta má zajistit rentabilitu provozu. Přijde-li ještě letní snůška, tak to je prémie navíc. Norské zimování můžu doporučit při potřebě získat vystavěné plásty. V jarním období se ale vyskytuje totální nedostatek pylových zásob, který limituje rozvoj. V případě, že chceme tento nedostatek eliminovat, je nutné zajistit zásobu pylových plástů pro podporu jarního rozvoje. Tyto plásty se skladují zmrazené, nebo v suchu zasypané moučkovým cukrem. To je moje zkušenost z období včelařského skotačení a zkoušení všeho nového. Většinu ze „zázračných“ objevů jsem opustil. Mohu-li si dovolit poradit, tak při zkoušení nového je vhodné zajistit přesnou evidenci a následnou analýzu. Tvrzení, že včelstva vedená Norským zimováním mají rychlejší rozvoj než včelstva kontrolní, alespoň podle mého názoru, nemůže být výstup po seriozním vyhodnocení pokusu.

K situaci k pálení celého stanoviště. Souhlasím, že zákony je třeba dodržovat. Asi bych ale těžko nesl, aby výsledek mnohaleté šlechtitelské práce lehl popelem jen pro to, že se zákonodárci v dané problematice neorientují. Nebo možná podléhají vlivu různých zájmových skupin. V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
-       Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
-       Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální. Při podezření je zakázáno včelstva a vybavení převážet, což se v tomto případě neděje. Je jen třeba být na tuto situaci připraven a mít dostatek úlů a rámků s mezistěnami. V situaci, kdy začne hon na čarodějnice již nebude mnoho času. Otázkou zůstává, co s plásty a úly po smetených včelstvech. Pokud budeme věřit, že metodika SVS ošetření včelího vosku ve výrobnách je v pořádku a výzkum prováděný VÚVč na ošetření dřevěných dílů parafínem také, nebude s tím asi problém.

K ekonomickým ztrátám z nedostatečného opylení. Ryze tržně. Máme nějaký důvod ze svých prostředků financovat prevenci něčeho, co kdyby nastalo, tak zvýší rentabilitu našeho podnikání? Tržně se ale většina z nás nechová. Vždyť kontraproduktivní je i publikování zkušeností na těchto stránkách. Opylení kulturních a planě rostoucích rostlin je důležitá a záslužná činnost. Každý včelař má určitě dobrý pocit, že přispívá k udržování kulturní krajiny. Ale přispívat na plošné vyšetření MVP, na jehož podkladě by lehlo popelem mnoho zdravých včelstev s matkami, jejichž geny jsou doslova zrnka zlata? Tak na to já osobně přispívat odmítám. Jiná situace by byla, kdyby někdo vyhlásil program na záchranu genetiky ze stanovišť, které se likvidují. Za současné situace například před spálením přijet na stanoviště ze sádkou a z odolných včelstev použít plemenivo. Možnost přenosu nákazy vcelku nulová. Dokážu si představit na takový projekt věnovat finance. Na nesmyslná opatření ale nikoliv. Zatím ke ztrátám z nedostatečného opylení nedochází. Kdyby k němu docházelo, hlavní příjem ze včelaření by byly prémie za opylení jako v USA. Tam někteří včelaři ani neprodukují med. Prostě se to nevyplácí.

Na závěr děkuji za konstruktivní diskusi

Jirka Přeslička

Jirko, tak to je jak nedělní chvilka poezie. Četl jsem to 3x. Díky Pavel.

Jiří Přeslička napsal:

>V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
- Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
- Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální.
.................

Pokud jsem to dobře pochopil, tak legální tato siutace byla dosud, a jen tedy, pokud tak rozhodla veterina.
Podle změněné vyhlášky už to legální postup nebude.

Zřejmě takovýto postup by byl nejpřirozenější, kdyby zákonodárce nechtěl postupovat proti přírodním zákonům.
Nebyl by to ale vždy postup nejrychlejší.
A tu nastupují ty přirozené tlaky - kočovníků, producentů matek, oddělků, .... Ti chtějí mít problém vyřešen rychle.

Je samozřejmě otázka, jestli se likvidací celého stanoviště problém rychle neřeší jen do té doby, dokud v nově přivezených moru neodolných včelstvech opět nepropukne mor a nákaza se tím pádem nebude vracet až po delší době.

V každém případě je tu z obou stran tlak na veterináře, a sobně jim nezávidím :)

Radek Krušina

Víte, já včelařím na Norskou metodou krátce, ikdyž je pracná, jsem s ní spokojen. Mohu vám sdělit poznatek, který jsem nabyl u náhodně vybraných včelstev na mé včelnici. Dne 1.3 za ještě pěkného počasí jsem nadzvedl víka úlů, abych viděl, jak si holky stojí. Počet obsednutých uliček byl u jednoho včelstva 7 rámků, u zbylých 3 včelstev 9 rámků. U ostatních nevím, nechtěl jsem vyrušovat. Jsem nedočkavý, už abych se dočkal 1 jarní prohlídky. Myslím si, že v tuto dobu to je obsednutých rámků hodně. Takže v síle jsou na tom velmi dobře. I pan Sedláček z Bučovic na svých web stránkách popisuje, že včelstva přemetená na mezistěny jdou do zimy o chlup slabší, a na jaře, v zimě se řadí do průměru a na jaře je explozivní rozvoj. Má 300 včelstev a kromě toho, že pravidelně mění dílo, každý rok přemetá na mezistěny 100 včelstev. Nemůže si to vynachválit. Na jeho stránkách jsem na to narazil tento týden, podrobně to tam popisuje, musím potvrdit, že má ve všem, co tam o tom napsal pravdu.
Dále na stránkách Farmy Honzy Jindry se o Norském zimování píše, ne tak podrobně, ale p.Jindra si tu metodu také pochvaluje. Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že zimování na panenském díle je horší. Měl jsem totiž na stanovišti i včelstva se starším dílem.
Pokud je někdo šlechtitel matek a stane se mu takové neštěstí, je to k pláči. Nedovedu si představit, že bych měl 100 včelstev, šlechtil matky. Zjistil mor a pak někdo přijel a škrknul sirkou. Stálo by za to více vyzkoušet metodu přemetení zdravých včelstev na mezistěny a pokusit se je zachránit. To je ale otázka pro SVS a VUVC DOL. Myslím, že za zkoušku by to stálo, ať dopadne jakkoliv. Zdraví P.S