- Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva
Vážený příteli,
z vaší odpovědi vyplývá, že v mnoha směrech jsme ve shodě.
Rozdíl je v tom, že Vy kladete důraz na pravidelnou obměnu díla, zatímco já toto pokládám za důležité jen v případě, že se na stanovišti vyskytne MVP a je třeba radikálně snížit infekční tlak. Z mého pohledu je priorita ve šlechtění. Jako součást technologie považuji rozsáhlou výměnu díla za věc, která mnoho nepřináší. Snad jen zvýšení pracnosti a nákladů. Přesto uznávám, že včelařit na světlém díle patří jaksi k zavedeným zvyklostem.
Poznámka k dílu 20 let starém. Staré jsou jen rámky. Dílo již včely několikrát obnovily. To je fakt. Vzpomínám na situaci, kdy jsem před asi třiceti léty prohlížel včelstva při likvidaci MVP okolo Blatné. Včelař, který včelařil s zadem přístupných úlech přiznal, že do plodiště vůbec nechodí. A to desítky let. Přesto bylo možné při rozebrání (přesněji rozštípání) najít místy světlé dílo.
K 100% obnovy díla. Před mnoha lety jsem toto Norské zimování vyzkoušel, poté co tato metoda byla popsána v překladech. Moje zkušenost je taková, že včelstva v rozvoji zaostávají za včelstvy normálně vedenými. Tato metoda ve určená pro včelstva využívající pozdní snůšku z vřesu. Naše situace je ale zcela jiná. Připravujeme včelstva na spolehlivou jarní snůšku. Ta má zajistit rentabilitu provozu. Přijde-li ještě letní snůška, tak to je prémie navíc. Norské zimování můžu doporučit při potřebě získat vystavěné plásty. V jarním období se ale vyskytuje totální nedostatek pylových zásob, který limituje rozvoj. V případě, že chceme tento nedostatek eliminovat, je nutné zajistit zásobu pylových plástů pro podporu jarního rozvoje. Tyto plásty se skladují zmrazené, nebo v suchu zasypané moučkovým cukrem. To je moje zkušenost z období včelařského skotačení a zkoušení všeho nového. Většinu ze „zázračných“ objevů jsem opustil. Mohu-li si dovolit poradit, tak při zkoušení nového je vhodné zajistit přesnou evidenci a následnou analýzu. Tvrzení, že včelstva vedená Norským zimováním mají rychlejší rozvoj než včelstva kontrolní, alespoň podle mého názoru, nemůže být výstup po seriozním vyhodnocení pokusu.
K situaci k pálení celého stanoviště. Souhlasím, že zákony je třeba dodržovat. Asi bych ale těžko nesl, aby výsledek mnohaleté šlechtitelské práce lehl popelem jen pro to, že se zákonodárci v dané problematice neorientují. Nebo možná podléhají vlivu různých zájmových skupin. V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
- Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
- Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální. Při podezření je zakázáno včelstva a vybavení převážet, což se v tomto případě neděje. Je jen třeba být na tuto situaci připraven a mít dostatek úlů a rámků s mezistěnami. V situaci, kdy začne hon na čarodějnice již nebude mnoho času. Otázkou zůstává, co s plásty a úly po smetených včelstvech. Pokud budeme věřit, že metodika SVS ošetření včelího vosku ve výrobnách je v pořádku a výzkum prováděný VÚVč na ošetření dřevěných dílů parafínem také, nebude s tím asi problém.
K ekonomickým ztrátám z nedostatečného opylení. Ryze tržně. Máme nějaký důvod ze svých prostředků financovat prevenci něčeho, co kdyby nastalo, tak zvýší rentabilitu našeho podnikání? Tržně se ale většina z nás nechová. Vždyť kontraproduktivní je i publikování zkušeností na těchto stránkách. Opylení kulturních a planě rostoucích rostlin je důležitá a záslužná činnost. Každý včelař má určitě dobrý pocit, že přispívá k udržování kulturní krajiny. Ale přispívat na plošné vyšetření MVP, na jehož podkladě by lehlo popelem mnoho zdravých včelstev s matkami, jejichž geny jsou doslova zrnka zlata? Tak na to já osobně přispívat odmítám. Jiná situace by byla, kdyby někdo vyhlásil program na záchranu genetiky ze stanovišť, které se likvidují. Za současné situace například před spálením přijet na stanoviště ze sádkou a z odolných včelstev použít plemenivo. Možnost přenosu nákazy vcelku nulová. Dokážu si představit na takový projekt věnovat finance. Na nesmyslná opatření ale nikoliv. Zatím ke ztrátám z nedostatečného opylení nedochází. Kdyby k němu docházelo, hlavní příjem ze včelaření by byly prémie za opylení jako v USA. Tam někteří včelaři ani neprodukují med. Prostě se to nevyplácí.
Na závěr děkuji za konstruktivní diskusi
Jirka Přeslička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41829
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |