78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re:šíření nemocí
Že je infekční tlak ve starém díle, o tom bych nepolemizoval. Jeho rozšiřování po včelnici však má na svědomí již sám včelař a jeho racionální včelaření. Prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky Nakonec napadne souseda , že za jeho nemoci může on. Vůbec ho nenapadne ,že to samé si myslí ten soused. U kleštíka je to zase z jiného soudku. Honbou za vysokými výnosy budujeme mohutná včelstva aby donesla alespoň metrák nutíme je vyprodukovat mnoho plodu. Mnoho plodu je také mnoho potravy pro VD který se má na čím množit. V srpnu až 2/3 včel umře a ti roztoči naskáčou na záda těm živým. Včelař pa se diví kde se tam ti dva noví vzali. Samozřejmě zase za to může ten soused. Kdo také jiný, ŽE. K tomu vyloupení umírajícího včelstva To včelstvo v důsledku nemoci nemá žádné zásoby a proto umírá na důsledky nemoci a hladu a není tam tedy co loupit. Nezaměňujte to s loupežemi na včelnici které si svým iracionálním včelařením zase způsobil včelař sám. Ale stejně za to mohou ty sousedovy lupičky! A basta fidli! Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz> > Předmět: Re: dotace na l??iva > Datum: 09.3.2010 00:22:53 > ---------------------------------------- > Nevím, jestli jsem byl správně pochopen. Infekční tlak vidím v díle > včelstva, které má problém s nosematózou, zvápenatěním nebo v doletu se > nachází MVP (vyloupení medných zásob v případě úhynu). Nevidím ale problém > v tom, že se v plástu několikrát vylíhnul plod. > S pozdravem > Jirka přeslička > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41916
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi
9. 3. 2010 Josef.Mensik Re:šíření nemocí :
Vcelar ...prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky.
J.B.:
podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 vcelstev bylo 200 vcel spaleno.
Osobne vkladam cizi a prehazuji cizi, davam vylizat cizi souse i nastavky 50 let.
Vkladam tak 5 mezisten a skoro 10 stavebnich ramku
Nemam s nemocemi problemy.
Je mi jasne ze by bylo lepsi kazdemu vcelstvu davat jeho...
Podle mych nazoru je to techmicky velmi obtizne.
JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41930
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: ??en? nemoc? a prehazovani sousi
To víte, že to mastím tak jako všichni Jen pak z následků neobviňuji souseda. Alespoň však neprohazuji nástavky mezi sebou. Při 30 včelstvech měním ročně 3 úly a každý má nějaké rozlišovací znaky. Ve včelíně zase pro změnu teď bordel jak v tanku neb je tam přes zimu uloženo kde co. ale souše jsou ve zvláštním skladu v 2m komínech z nástavků. Rámky i rozviklané ze zásady neopravuji vše letí pod kotel při vyvařování vosku. avšak najdou se tam i hodně staré které byly v roce 1956 v nových budečácích a byly speciální konstrukce na vkládání plastových mezistěn. ročně jich dělám nových tak kolem 30-50 kusů
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > Předmět: Re: ??en? nemoc? a prehazovani sousi > Datum: 09.3.2010 10:33:03 > ---------------------------------------- > 9. 3. 2010 Josef.Mensik Re:šíření nemocí : > Vcelar ...prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá > rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky. > J.B.: > podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely > kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 > vcelstev bylo 200 vcel spaleno. > > Osobne vkladam cizi a prehazuji cizi, davam vylizat cizi souse i nastavky > 50 let. > Vkladam tak 5 mezisten a skoro 10 stavebnich ramku > Nemam s nemocemi problemy. > > Je mi jasne ze by bylo lepsi kazdemu vcelstvu davat jeho... > Podle mych nazoru je to techmicky velmi obtizne. > > JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ? > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41933
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - NitraM (94.113.10.72) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi
Jan Bürgel: "...podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 vcelstev bylo 200 vcel spaleno".
-----------
Jak uvádítě, taky jsem zaznamenal, že pan E. Veselý před měsícem v Praze hovořil o potřebě vyvarovat se přehazování rámků mezi včelstvy. Takovou praxi však podle mého názoru nelze trvale udržet (tvorba oddělků, výměna matek připojením celého oddělku, udržet přesný pořádek rámků při medobraní) a zcela se vytrácí jakékoliv výhody unifikovaných úlových soustav a příslušenství. Současně přitom pro mě zůstává hlavní otázkou - proč toto vše činit, když případné onemocnění MVP by mělo za následek spálení celého stanoviště. Proto jsem se rozhodl pro kompromisní řešení a od podzimu důsledně dbám na to, abych netočil rámky a nástavky mezi jednotlivými stanovišti. Nevím, jestli by to bylo co platné, ale je to spíše pro pocit, že člověk činí alespoň to, co je v jeho silách...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41935
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi
9. 3. 2010 Josef.Mensik :
Proto jsem se rozhodl pro kompromisní řešení a od podzimu důsledně dbám na to, abych netočil rámky a nástavky mezi jednotlivými stanovišti.
J.B.: To myslím je důležité nemíchat material různých stanovit. (i kdyz odemne to není argument protože mám jen J.B.jedno stanoviště)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi
"JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ? "
----------
Přiznám se rovnou, přehazuji souše i nástavky a dělal jsem to i když jsem měl první 3 včelstva. Důvodů proč, mám několik:
-je technicky problematické hlídat každý rámek nebo nástavek při medobraní a vracet ho do původního úlu
- některé zásahy ve včelstvech to přímo vyžadují, např tvorba sběrných oddělků, spojování včelstev a oddělků, norské zimování
-zimní skladování souší by se dost zkomplikovalo a nevím, co bych dělal se soušemi ze včelstva, které jsem v předchozí sezoně zrušil (třeba proto, že bylo vyloupeno)
-neměl bych jak nahradit dílo nějakého konkrétního včelstva, které bylo shodou okolností při medobraní více poničeno (např 1 náplň medometu se rozláme)
-je normální, že včely zaletí do cizího (ve smyslu ne jejich rodného) úlu. Dostanou se tam v případě, že nesou zásoby. Pokud se mi tedy do úlů může vžebrat jakákoli včela z okolí, třeba ze zkolabovaného divokého včelstva, a uložit tam nektar ze svého medného váčku, nemám důvod bát se přehazování nástavků mezi svými včelstvy, kde nevidím žádný projev nemoci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi
PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010 :
-je normální, že včely zaletí do cizího (ve smyslu ne jejich rodného) úlu. Dostanou se tam v případě, že nesou zásoby. Pokud se mi tedy do úlů může vžebrat jakákoli včela z okolí, třeba ze zkolabovaného divokého včelstva, a uložit tam nektar ze svého medného váčku, nemám důvod bát se přehazování nástavků mezi svými včelstvy, kde nevidím žádný projev nemoci.
J.B.:
nevím z jakého zdroje mám tuto informaci.
Irové usmrtili 1 včelstvo a udělali rozbor genetického stavu genetické přibuznosti tohoto včelstva (nevím jak bylo toto velstvo umístěno vůči ostatním včelstvům)
VÝSLEDEK JE ŠOKUJÍCÍ 40% LETAVEK MĚLO JINOU PŘÍBUZNOST, NEBYLO DCERAMI MATKY VE VČELSTVU.
Skoro se to zdá nesmysl ale je to vědecký závěr.
Z tohoto pohledu "zalétávání souší " je procentuelně nižší.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - PaveN (88.101.19.249) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi
"VÝSLEDEK JE ŠOKUJÍCÍ 40% LETAVEK MĚLO JINOU PŘÍBUZNOST, NEBYLO DCERAMI MATKY VE VČELSTVU."
--------------------
40%, to je mazec!
napadla mě taková věc, proč hledat výkonou matku pro budování silného včelstva, když by stačilo zařídit, aby se úl líbil včelám z okolí, a je po starostech. Možná se ale těm zalétlým včelám líbí právě ta výkonná matka :-/
No, je taková blbůstka na dobrou noc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí
Soulasím se vším, jenom k tomuto drobná výhrada
""K tomu vyloupení umírajícího včelstva To včelstvo v důsledku nemoci nemá žádné zásoby a proto umírá na důsledky nemoci a hladu a není tam tedy co loupit.""
na varroozu kolabující včelstvo může mít právě dost zásob a stane se tak zdrojem a příčinou migrace kleštíka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41949
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re:šíření nemocí
> Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech > se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně > roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna > tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá > dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí > být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.
Ukazalo se, nebo se ukazuje, ze hledat vcelstva s kratsim vyvojem neni cesta proti v.d., i klestik se umi pry prizpusobit a je tam proste limitni hranice za kterou nelze jit.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu