78503

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


PaveN (88.101.19.249) --- 13. 3. 2010
Re: Gabon

"Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu....."
-----------------------------
Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení.
Ke zmapování životního cyklu roztoče by bylo skutečně dobré podobný výzkum zopakovat, mohl by naznačit i jiné cesty k jeho likvidaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 3. 2010
Re: Gabon

"Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení. "

A není jednodušší a účinnější prostě tam strčit knot a fumigovat? Jednou fumigací se toho léčiva zas tak moc do vosku nedostane.
Nebo na 3 dny místo na měsíc tam strčit Gabon?
O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
kovarpe (e-mailem) --- 13. 3. 2010
Re: Gabon

O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.
-----------------------------
A kys. mravenčí - proniká i pod víčka.
P.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu