Včelařská konference

Priatelia pozrite si retrospektívu II. marcovej dekády a porovnajte si ju so svojím prostredím, možno vám pomôže sa zorientovať sa v očakávaní nasledujúcich mesiacov.

Stanovište: Závada, okr. Veľký Krtíš, n.v. 238 m, juh stredoslov. kraja

Uplynula aj II. marcová dekáda, ktorá až vo svojej 3/3 umožnila včelám sa intenzívne preletieť a prinášať peľ a vodu. Aj keď každodenné teploty boli plusové, nedovolili nízke denné teploty včelám prvých 7 dní k výletom. Túto aktivitu tlmili aj nočné mínusové teploty, o čom svedčí priemerná teplota -1,5°C. Doteraz prekontrolované včelstvá (18.3) mali len malé zaviečkované plôšky plodu (menej ako pol dlani), skutočný posun som v plodovaní zanamenal od 18.3.

Suma denných teplôt v II. dek. bola 77°C, priemerná teplota 3°C, vlani 2,5 v r. 2008 4,5°C, v tejto dekáde mohla M položiť 78°Cx40 vaj. /na 1°C= 3 120 vajíčok, hlavne vďaka posledným 3 dňom dekády. Aký bude ďalší nárast množstva položených vajíčok matkou bude závisieť od ďalšieho priebehu počasia.

Prvé väčšie liahnutie včiel môžeme očakávať až 8-9.4. Včelári dovtedy by nemali pridávať npr. medzisteny, teraz nás čaká kontrola všetkých včelstiev a tam kde sú slabšie zásoby alebo sú na nesprávnom mieste, zásoby doplniť alebo pomôcť zásobnými plástami. Niekedy stačí preložiť krajné zásoby bližšie ku včelám.
Tí čo svojím včelstvám z "usporných" dôvodov dali na zimu menej zásob a včelstvu hrozí kolaps, treba na horné latky rámikov (aj viackrát) vložiť cukromedové cesto, vodu si včely prinesú z vonkajšieho prostredia.

Priebeh teplôt v II. marcovej dekáde

II.dekáda 2010- 3,0°C, suma denných teplôt 78°Cx43 vaj. na 1°C=3354 vaj.
II dekáda 2009- 2,5°C, suma denných teplôt 67°Cx43 vaj. na 1°C=2881 vaj.
II dekáda 2008- 4,5°C,suma denných teplôt 125°Cx43 vaj. na 1°C=5375 vaj.

Vypočítané množstvo položených vajíčok matkou je približné, lebo na výsledok vplýva aj viac faktorov, ako npr. nočné teploty, ale dá aspoň približný obraz, ako budú včelstvá naberať na svojej sile. Všetko so všetkým súvisí a denná teplota maximálne súvisí s aktivitou včiel.
Už vieme, čo si veľa včelárov ani neuvedomuje, že aj zimné denné plusové teploty vplývajú na kladenie matiek a tieto tieto "mladé" zimné včely napomáhajú k rýchlemu rastu včelstiev a k búrlivému rojeniu včelstiev.

Spotreba zásob v II.Q

II. dekáda 2010 0,6 kg
II. dekáda 2009 0,5 kg
II. dekáda 2008 1,0 kg

Spotreba v tomto čase, úzko súvisí s plodovaním, samozrejme to závisí aj od skutočnej sily včelstva.

Ďalší rozvoj včelstiev na našich včelniciach závisí od ďalšieho priebehu počasia. Aj vlani nebol marec najvhodnejší na ich rozvoj, ale apríl so sumou denných teplôt 665°C to nahradil a došlo k ich búrlivému rozvoju.

Suma denných teplôt v II. dek. bola 77°C
--------------------------------------------

V letošním roce jsem začal sledovat denní max. teploty. Získal jsem program v Excelu, kde po dosazení denních max. teplot lze vypočíst růst včelstev. Jsem s ním ale zklamán, protože vypočtené hodnoty zdaleka neodpovídají realitě. Je to buď dlouhou zimou, nebo program byl nastaven na nižší polohy.
Součet max. teplot za druhou dekádu března mám 57 °C. Včera jsem provedl namátkovou kontrolu včelstev a ty začínají teprve plodovat.

V letošním roce jsem začal sledovat denní max. teploty. Získal jsem program v Excelu, kde po dosazení denních max. teplot lze vypočíst růst včelstev. Jsem s ním ale zklamán, protože vypočtené hodnoty zdaleka neodpovídají realitě. Je to buď dlouhou zimou, nebo program byl nastaven na nižší polohy.
Součet max. teplot za druhou dekádu března mám 57 °C. Včera jsem provedl namátkovou kontrolu včelstev a ty začínají teprve plodovat. Vorja

Ja excel nemám, preto mám stanovenú strednú hodnotu na 1°C-jeden plusový denný stupeň (pri 1°C celodennej teploty môže M položiť 15 až 20 ks vaj.). Zo roky čo hodnotím zimu podľa tejto metódy som zisti, že určitých meteorologických pomerov to funguje. problém je obyčajne v tom, denná teplota je plusová, ale noc vysoko mínusová, ďalší problém je, že ak cez deň svieti slnko sú aj pri nižšej teplote úle a mikroklíma prehrievané čo priaznivo vplýva na plodovanie M. Ak je teplo do 8°C a nesvieti celý deň slnko, teplotné pomery sa zhoršia a výsledok nie je podľa očakávania.
Táto zima aj u mňa nebola podľa predstáv, bolo minimum slnečných dní, ale pri prvej kontrole 18.3 som zaviečkovaný plod nachádzal malé zav. plochy, niečo otvoreného plodu a v ten deň 15°C a M sa hneď prejavila, okolo zbytkov plodu bolo už naplodované.
Pri písaní prechádzajúceho komentáru som použil slovo "môže naplodovať", čiže som mal k tej istote pripomienky, je z vlastných skúseností. Ale inak, matky využívajú naozaj plusové teploty na kladenie vajíčok, vplyvom plusovej dennej teploty a je jedno či je M dvojročná alebo nultý ročník. Teda aby M plodovali podľa udaných hodnôt na jeden plusový stupeň je potrebné, aby svietilo aj slnko, tento rok tak nebolo, slnka bolo málo. Mnohokrát som otváral úľ aby som si overil túto pravdu, skutočne fungovala o čom mám ja fotografické záznamy.

V letošním roce jsem začal sledovat denní max. teploty. Získal jsem program v Excelu, kde po dosazení denních max. teplot lze vypočíst růst včelstev. Jsem s ním ale zklamán, protože vypočtené hodnoty zdaleka neodpovídají realitě. Je to buď dlouhou zimou, nebo program byl nastaven na nižší polohy.
Součet max. teplot za druhou dekádu března mám 57 °C. Včera jsem provedl namátkovou kontrolu včelstev a ty začínají teprve plodovat. Vorja

Ja excel nemám, preto mám stanovenú strednú hodnotu na 1°C-jeden plusový denný stupeň (pri 1°C celodennej teploty môže M položiť 15 až 20 ks vaj.). Zo roky čo hodnotím zimu podľa tejto metódy som zisti, že určitých meteorologických pomerov to funguje. problém je obyčajne v tom, denná teplota je plusová, ale noc vysoko mínusová, ďalší problém je, že ak cez deň svieti slnko sú aj pri nižšej teplote úle a mikroklíma prehrievané čo priaznivo vplýva na plodovanie M. Ak je teplo do 8°C a nesvieti celý deň slnko, teplotné pomery sa zhoršia a výsledok nie je podľa očakávania.
Táto zima aj u mňa nebola podľa predstáv, bolo minimum slnečných dní, ale pri prvej kontrole 18.3 som zaviečkovaný plod nachádzal malé zav. plochy, niečo otvoreného plodu a v ten deň 15°C a M sa hneď prejavila, okolo zbytkov plodu bolo už naplodované.
Pri písaní prechádzajúceho komentáru som použil slovo "môže naplodovať", čiže som mal k tej istote pripomienky, je z vlastných skúseností. Ale inak, matky využívajú naozaj plusové teploty na kladenie vajíčok, vplyvom plusovej dennej teploty a je jedno či je M dvojročná alebo nultý ročník. Teda aby M plodovali podľa udaných hodnôt na jeden plusový stupeň je potrebné, aby svietilo aj slnko, tento rok tak nebolo, slnka bolo málo. Mnohokrát som otváral úľ aby som si overil túto pravdu, skutočne fungovala o čom mám ja fotografické záznamy.

Také používám EXCELovský program. Součet max. teplot za 2. dekádu března 2010 mám 74st. C. Stav včelstev (prohlídky v pátek) plně odpovídá údajům v tabulce, tj. cca 1/2 velkého rámku plodu. Narozdíl od Vás mám s tabulkou veskrze pozitivní pětileté zkušenosti (pokud ovšem používáme stejnou tabulku!). Letošní rok není nijak zvlášť neobvyklý. Rok 2005 byl v tomto období na množství plodu stejný, rok 2006 ještě horší. Důležité bude, aby jaro "nezrychlilo tempo" jako tomu bylo vloni!
M. Futera, Náchodsko, 280 m.n.m., (o víkendu zmizely poslední zbytky sněhu)

Ja excel nemám, preto mám stanovenú strednú hodnotu na 1°C-jeden plusový denný stupeň (pri 1°C celodennej teploty môže M položiť 15 až 20 ks vaj.). Zo roky čo hodnotím zimu podľa tejto metódy som zisti, že určitých meteorologických pomerov to funguje.
Také používám EXCELovský program. Součet max. teplot za 2. dekádu března 2010 mám 74st. C. Stav včelstev (prohlídky v pátek) plně odpovídá údajům v tabulce, tj. cca 1/2 velkého rámku plodu.
-----------------------------------------------------
Uvedený program v Excelu využívá závislosti exponent. funkce počtu nakladených vajíček za den v závislosti maximální denní teplotě (ale jen nad nulou). Počet nakladených vajíček=23,482xteplota na exp. 1,4184. Pak pro 1 °C je 23 vajíček, pro 5°C je 229 vajíček a pro 15°C je již 1083 vajíček. Problém zřejmě bude v tom exponentu. Pro mé tvrdší podmínky chovu včel(380 m n.m. v údolí hor) bude exponent nižší.

Kde se dá taková tabulka sehnat? Slyším o tom poprvé, možná to bude tím, že jsem začátečník. :-)

Kde se dá taková tabulka sehnat? Slyším o tom poprvé, možná to bude tím, že jsem začátečník.
------------------------------------------------------

Takových tabulek, ve kterých se dá sledovat vývoj včel podle max. denních teplot je jistě více. Já mám tabulku z ledna 2008 (je vypracována za rok 2007), kterou jsem si stáhl z webu, autorem je p. Dvorský. V lednu letošního roku, jsem na ni náhodou narazil a protože začíná s denními teplotami od 1.února, tak podle ní letos jedu. Dosadí se do ní počet včel v úlu k 1.2. a pak každý den max. denní teplota . Výsledkem jsou pro každý den:
Nakladeno vajíček za den
Nakladeno vajíček kumulativně
Vylíhnuto včel za den
Počet buněk plodu
Vylíhlé včely kumulativně
Síla včelstva, včel
Vpravo do sloupce se zapisuje fenologie.
Pokud neseženete něco jiného, můžu Vám ji na Vaši e-mailovou adresu poslat. Zdravím, Vorja.

Upřesnil bych to. Nejsem autorem, ale spoluautorem s ing. Čermákem.Těch modelů je ale více. Sleuduji to již 7 let a někteří naši členové také. Např. ing. Šturma měl na naší výročce krásnou prezentaci a srovnání. Lze to velmi dobře využít. Samozřejmě není to přesné, ale je to mnohem lepší pro plánování celého provozu a zásahů do včelstva, než dělat zákroky naslepo. Když se srovnají do grafu jednotlivé údaje v různých létech, lze odhadovat i budoucí vývoj ( i počasí) např. v létě a pod. Pro sebe to mám dopracováno na celý rok,ale to je o něčem jiném , než o max. teplotách. Zajímavé je (ono je to logické), že ta včelstva, která mají ve srovnání s předpokladem méně plodu (důvody jsou různé) mají zpravidla v době, kdy dochází k sílení včelstev, přibližně stejný počet včel jako ta, která plodují přibližně podle modelu. Inu potvrzuje se stará včelařská pravda, že dlouhověká včela začíná stárnout až když se skutečně zapojí do dělby práce. Někdo to tu již myslím zmínil.

Leoš Dvorský:
Inu potvrzuje se stará včelařská pravda, že dlouhověká včela začíná stárnout až když se skutečně zapojí do dělby práce. Někdo to tu již myslím zmínil.

___________________________________________________________

Ano. To jsem byl zhruba já.

Nejparadoxnější je, že včela zpravidla hyne "hlady", nikoliv faktickým mechanickým opotřebením a sešlostí věkem (k tomu dochází u matek někdy teprve 3 rokem života, přitom matka se na vrcholu kladení také pořádně nadře… vždyť musí za den snést i více než 2000 vajíček a to kontinuálně po dobu několika dní až týdnů!). Létavky přijímají bílkoviny jen v omezeném množství. V takovém stavu je jen otázka času, než jim dojdou tělesné zásoby a uhynou. Tyto tělesné zásoby udávají letovou kapacitu dělnic. Myslím si, že je nemožné, aby se včela ve stádiu krmičky tzv. upracovala.

S pozdravem M. Václavek

"Tyto tělesné zásoby udávají letovou kapacitu dělnic."
Někde jsem viděl tu letovou kapacitu vyčíslenou na zhruba 800 kilometrů pro jednu létavku.