Včelařská konference

Zdravím přátele!

Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke zdravému včelstvu.

Ist

> Zdravím přátele!
> Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské
> metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych
> nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke
> zdravému včelstvu.
> Ist

Metoda se cte krasne, ma logicke zavery akorat dle zprav z bojiste obcas praxe pokulhava. Ma prvni mala zkusenost je takova, ze vcely na panenske dilo neprejdou, radeji zustanou na tmavsim, ale treba to delam blbe. Nekteri to resi radikalneji a to tak, ze pred krmenim ponechaji striktne jen panenske dilo aby vcely nemely na vyber.

Nevidim zde primou souvislost mezi onou metodou a premnozenim roztocu. Tuto metodu pokud se nepletu davaji autori do souvislosti zejmena s morem vceliho plodu...

Hledate-li vice o roztoci zacal bych treba zde: www.varroamonitoring.cz, http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/ , http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Hledate-li mene chemickeho osetreni vcel tak zde take najdete inspiraci: http://dvorsky.leos.sweb.cz/

T.H.

"Nevidim zde primou souvislost mezi onou metodou a premnozenim roztocu. Tuto metodu pokud se nepletu davaji autori do souvislosti zejmena s morem vceliho plodu..."
-------------------------------
Přítel Ištvánek má možná na mysli metodu chovu trubců (nevím přesně,jak se jmenuje) a jeho využití formou protirojových opatření, která pochází od stejných autorů. Ve včelařství 10/2007 byl publikován článek na toto téma.
Tato metoda získala velký ohlas, i když má stále odpůrce.
Já patřím do tábora včelařů, kteří ji úspěšně používají.

Zdravím přítele!
Máte pravdu, měl jsem na mysli použití obou metod - jesli jsem to správně pochopil, "komínový" efekt použitím méně rámků, panenského díla a vložením dvou rámků pro trubčinu. Loni jsem provedl očištění díla od staších rámků - protože však začínám, nemám to s čím porovnat. Spóry ve spadu prokazatelně nebyly a mám za to, že rámky pro trubčinu, které jsem tam již vložil, by na rostoče pomoct mohly. Ist

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu, nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s rojovou náladou.

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý
> nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
> Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu,
> nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět
> více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí
> populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s
> rojovou náladou.


> Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé dílo. Já jsem to ještě trochu vylepšil použitím distančních hřebenů, které zaručí naprostou přesnost rámků nad sebou. Používání různých šířek louček, protože jsem věřil různým teoriím a musel jsem je vyzkoušet, považuji za jeden ze svých největších začátečnických omylů. Proti panu Volejníkovi nepoužívám stavební uzávěry v podmetech, takže kyž trochu zaváhám a včely mě předběhnou postaví si, co chtěj v podmetu. Je to stejně sice akorát pro zlost, ale pořád nemám takové oko a hlavně jsem 2-3 roky zpět bojoval s vyházením všech zbylých 39*24. Pokud porovnám prakticky různé šířky louček, nejlepší v praxi bylo 28 jako u Optimalu, ale bohužel jsem nebyl schopen přejít z 39 na 42 a hlavně medomet jsem pořídil na 39. Mám vyrobené hřebeny jak na 10 tak 11 rámků do čtvercového nástavku, navzájem je porovnám v následujících sezónách. Ale nemyslete si, že očekávám objevení Ameriky. Prostě si musím trochu hrát, prakticky silným včelstvům rozteč středů rámků 40mm nevadí, od 35mm očekávám snad jen trochu méně % vody v jarním medu... Langstrothy neumím posoudit prakticky - nemám zkušenosti, ale jako kompletní metodu mohu doporučit podle výsledků zkušených včelařů. Vím, že jsem se dostal trochu dál od původního tématu, poselstvím pro začínající má být moc nefilozofovat o tom jak trubci budou zahřívat plod a víc dělnic se bude věnovat snůšce... Je třeba mít silná včelstva, která i když jim budete bránit, třeba i vykoušou dělničinu a vychovají tolik trubců, kolik chtějí. Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru...
Ať nám to lítá a bzučí. Tady v Budapešti je ošklivě pořád prší, javory prakticky odkvétají bez toho aby dali snůšku, rozkvétají pampelišky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rasovska metoda
> Datum: 15.4.2010 14:30:34
> ----------------------------------------
>
>
>

"Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
-----------------------------
Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví trubčinu, nemám problém s rojením.

Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zamylen? o stavebn?ch r?mc?ch
> Datum: 15.4.2010 15:54:35
> ----------------------------------------
> "Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to
> je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek
> zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
> -----------------------------
> Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě
> utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně
> chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
> Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví
> trubčinu, nemám problém s rojením.
>
>
>

"Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek"
-----------------------------
Odčerpání kašičky může být jeden z mechanismů omezení vzniku rojové nálady. I když se asi nedá tvrdit, že pokud by v úle nebyl prostor ke kladení do trubčiny, že by matka nekladla vůbec. Kladla by oplozená vajíčka a kašičku by zkonzumoval dělničí plod.
Pro mě je důležité, že to funguje, časem se možná dozvím, nebo vypozoruji proč.

> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H.

(195.22.50.56) --- 15. 4. 2010

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 4. 2010
Re: Zamyšlení o stavebních rámcích (43332) (43333) (43336) (43337) (43338) (43341)


> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pardon, ještě jednou:

Vzpomínám si, jak na posledním pražském setkání Ing. Ivan Černý vyprávěl, jak mu včely v prvním roce jako utržené z řetězu stavěly jen trubčinu. Ale druhým rokem se to krásně srovnalo. Jeví se mi jako hodně zajímavé a také to letos vyzkouším.
Klidný den. Jiří

> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil.
-----------------------
No je třeba vytrvat:-) Nejde asi o poměr díla, ale poměr trubců v době stavby.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68


Karel

Zdravím přítele!
> Máte pravdu, měl jsem na mysli použití obou metod - jesli jsem to správně
> pochopil, "komínový" efekt použitím méně rámků, panenského díla a vložením
> dvou rámků pro trubčinu. Loni jsem provedl očištění díla od staších rámků -
> protože však začínám, nemám to s čím porovnat. Spóry ve spadu prokazatelně
> nebyly a mám za to, že rámky pro trubčinu, které jsem tam již vložil, by na
> rostoče pomoct mohly. Ist

Spory - delal jste rozbor na mor?

Take mam mnoho trubciny ve vcelstvech, da se rict ze toho vyuzivam. Otazka je co myslite tim, ze by mohly stavebni ramky pomoct na roztoce :-) Napada me varroapast, kdyz odstranite zavickovanou trubcinu nebo lihen roztocu :-))
Ale priznam se, ze ted trochu nevim. Mam v hlave informaci, ze neni pravda, ze roztoc vyrazneji preferuje trubcinu...

Za sebe rikam, ze v praxi neni pro me jednoduche si nekdy po slunovratu najit cas a vsechny stavebni ramky vyjmout a zlikvidovat i s plodem. Vcely to nebavi a davaji to znat, me to take netesi.... Samozrejme pokud k tomu bude vazny duvod tak to udelam...

T.H.

Tak rašovská metoda na roztoče moc platit asi nebude

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Itv?nek Old?ich <istvanek/=/gmail.com>
> Předmět: Raovsk? metoda
> Datum: 15.4.2010 13:26:11
> ----------------------------------------
> Zdravím přátele!
>
> Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské
> metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych
> nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke
> zdravému včelstvu.
>
> Ist
>
>
>

Opět další nepochopení, přesněji řečeno přecenění, Rašovské metody.

Zimování na panenském díle omezuje rozsah a oddaluje začátek zimního plodování. Následkem toho se sníží počet rozmnožovacích cyklů roztočů, což se ve výsledku projeví na redukci konečného počtu roztočů. Z tohoto hlediska lze Rašovskou metodu nejenom chápat jako systematickou blokaci vypuknutí moru, ale i jako prostředek k omezení varroázy.

Po letošní zkušenosti nemohu potvrdit, že panenským dílem (včetně větrání komíny) lze zimnímu plodování úplně zabránit. Ale i kdyby se to podařilo, přesto i nadále by se v běžných včelstvech musela provádět aplikace akaricidních prostředků na tlumení varroázy, nemá-li v následujícím roce dojít k přemnožení roztočů.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//