78249

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 16. 4. 2010
P.K.

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím.P.K.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Řekněme,že je začátek června,chodíme okolo úlů zazadu a vypouštíme ty trubce z medníků,které jsme převěsili s plodem ,kde se vylíhli,kteří jsou říjní a čekají na to,aby mohli splnit tu svoji úlohu. Kdo má nahoře v medníku plexisklo,či jinou folii,vidí,jak okamžitě jdou za světlem.Nadzvedneme tedy trochu tu pokrývku a trubci se hromadně hrnou k té škvíře a vylétají masově.I včely je k tomu nutí a vyhánějí je,protože ví,že v medníku nemají co dělat.Po asi 3 - 5 minutách se tito trubci vracejí a hledají,odkud vyletěli,jenže včelař jim tento návrat znemožnil,protože úl již zavřel.Tak si polítají,je to chumel a oni se postupně vrací česny do úlů,včely je bez problémů přijmou. Pokud ty další generace trubců,které se líhnou v průběhu
léta na stavebních rámkách a byli by de fakto již zbyteční,po zavíčkování vyndávám a poskytuji je jako potravu ptákům,kteří tímto trubčím plodem krmí svá mláďata.Někdo je dává slepicím,které to taky mají rády a hodně nesou.Ale to vše záleží na
délce včelaření a pochopení co je dobré a co ne...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Streit (78.136.159.218) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Zdravím vás P.K,
Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám... Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
PavelN (193.179.220.250) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

"Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe."
---------------------
S tím mrazákem, trubčina se vyklepává ještě zmrzlá, nebo po rozmrznutí, co na to dílo? Ptám se proto, že chci zkusit pár kulinářských specialitek z trubčího plodu a potřebuji vyřešit, jak dostat snadno larvy a kukly z díla bez poškození.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Streit (78.136.159.218) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Pro Bikipera. Pokud něco, dělám, co funguje, někdo li ten námět nadnese, přidám se. Pokud se vám to nelíbí, je to vaše věc.

Pro P.K: Dílo mám 3 h. v mrazáku. Dílo je již namrzlé. Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod, a vyklepu jej jak vánoční cukroví. Jistě jste mámě pomáhal někdy vyklepávat vánoční cukroví z formiček. Je to to stejné. Pokud mám dílo vydrátkované do pevna, protažené zvlňovačem a podélně vydrátkované, jde to dobře. Dílo drží. Pokud jde o svislé drátkování všek - spodek, je to o něco horší.
Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev? Ptám se proto, aby váš apetit vaše včelky stihly uspokojovat. Berte to s humorem. Jinak já jsem masosaurus. Ale i zeleninkou nepohrdnu. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
PavelN (193.179.220.250) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

"Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod"
Co je to "trochu povolí"? jde mi o to, jestli se plod vyklepává ještě zmrzlý, abych ho mohl dál skladovat v mrazáku.

"Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev?"
Zatím 10. Když to včelky nebudou stíhat, budu muset rozšířit chov ;)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Streit (78.136.159.218) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš s ní nic dělat.Je na kost tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není na kost zmrzlá, je foremější, jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací vidličkou zmrzlé dílo neodvíčkuješ.

Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?
Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev, můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás uspokojím i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen vigor, takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
PavelN (193.179.220.250) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

díky za rady a nabídku, určitě dám začátkem července vědět, jak to v kuchyni dopadlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
P.Krátký (90.180.212.169) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

"Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?"

Ano,to platí u dělnic,tam je to půl na půl,ale matky generace F1 bývají dcerami matek inseminovaných,kde vlastnosti jsou pod kontrolou(nebo by aspoň měly být).Ale trubec nese geny ze 100% po vlastní matce,a 50% na 50% po jejích rodičích,čili po prarodičích.
Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 26. 4. 2010
Re: P.K.

Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev,
můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás
uspokojím
i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen
vigor,
takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S


A roztoč bude jako koření?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 12:29:09

> Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš
> s ní nic dělat.Je na kost
> tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není
> na kost zmrzlá, je foremější,
> jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací
> vidličkou zmrzlé dílo
> neodvíčkuješ.
>
> Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50%
> neoplozená matka a Z 50%
> TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu
> dává stejnou míru
> vlastností matka a trubec, nebo ne?
> Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců
> z vlastních včelstev,
> můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev
> a jistě vás uspokojím
> i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní
> je ale kmen vigor,
> takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Já být tebou tak včely nepouštím ani na květy, také tam lítají včely od souseda :-D a kdoví odkud ještě. ;-)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 09:34:43
> ----------------------------------------
> Zdravím vás P.K,
> Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč
> ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu
> trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních
> včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také
> jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to
> nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na
> trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich
> zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám...
> Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v
> jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny
> cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným
> plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se
> nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.Krátký (90.180.212.169) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

"Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"

Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Zase se ti trubci budou s 1 poloviny podobat otci F1 a z druhé matce F1
Opravdu je to ale lepší, protože k produkci F1 se používá to nejlepší co šlechtitel má. Ať již jde o otcovskou či mateřskou linii. Když již jsme u toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci. Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak se zdá lichá

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 12:11:59
> ----------------------------------------
> "Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z
> 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"
>
> Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli
> genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
> Pavel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak
> se zdá lichá
>
> pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.161.4) --- 16. 4. 2010
Re: P.K.

Zdravím vás,
P. Menšík, kde jste se o té informaci dozvěděl, že trubci nepřenášejí bodavost, tedy negativní vlastnosti. Rád bych si o tom někde přečetl, to mě zajímá. Podle mě a je to dáno u všech zvířat na Zemi, že genetické informace každý jedinec přece získává od obou rodičů, ne jen od jednoho. Pokud je to ale jinak, kde bych se o tom dočetl více. Děkuji zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 17. 4. 2010
Re: P.K.

Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do dalších generací nepřenáší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> ----------------------------------------
> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak
> > se zdá lichá
> >
> > pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 4. 2010
Re: P.K.

Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

_gp_

17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> dalších generací nepřenáší.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: P.K.
>> Datum: 16.4.2010 20:26:51
>> ----------------------------------------
>> Kdo zas co potvrzuje.
>> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
>> své matky a jejich předků?
>>
>> _gp_
>>
>>
>> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Když již jsme u
>> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
>> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
>> > jak
>> > se zdá lichá
>> >
>> > pepan
>>
>>
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 4. 2010
Re: P.K.

>Co se týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes potravní řetězec.<
------------------------------------------------------------
Je možno blíže vysvětlit?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 4. 2010
Re: P.K.

Ano, ale vzhledem ke všeobecné probádanosti této větve o přidatných
látkách v krmivech ve včelařství, jde o velmi složitý mechanismus.
Nelze to odřečnit jednoduše, protože to v podstatě nikoho nezajímá.
Obsah a složení potravy má v souvislostech vliv i na patogenní
bakterie typu B.l.l, B.a, M.p atd. a opravdu to jde tématicky do
kategorie nezáživné pro laickou veřejnost, podobně jako např. aplikace
kyseliny šťavelové proti VD, význam obměny včelího díla, dezinfekce a
profylaxe ve včelařství. Promiňte, ale připadám si divně při
vysvětlování takových základních vědomostí. Pokud by byl nějaký
problém s vyhledáním zdrojů informací okolo tohoto, tak s tím Vám rád
pomůžu.

_gp_
.........
2010/4/18 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Co se týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> potravní řetězec.<
> ------------------------------------------------------------
> Je možno blíže vysvětlit?
> JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 18. 4. 2010
Re: P.K.

Gusto máš pravdu s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid. Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to trochu komplikovanější protože je tam více otců

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> ----------------------------------------
> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 4. 2010
Re: P.K.

Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.

_gp_



2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Gusto máš pravdu  s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid. Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to trochu komplikovanější protože je tam více otců
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: P.K.
>> Datum: 18.4.2010 19:48:01
>> ----------------------------------------
>> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
>> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
>> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
>> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
>> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
>> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
>> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
>> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
>> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
>> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>>
>> _gp_
>>
>> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
>> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
>> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce.  Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
>> > dalších generací nepřenáší.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> Předmět: Re: P.K.
>> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
>> >> ----------------------------------------
>> >> Kdo zas co potvrzuje.
>> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
>> >> své matky a jejich předků?
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >>
>> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> >> > Když již jsme u
>> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
>> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
>> >> > jak
>> >> > se zdá lichá
>> >> >
>> >> > pepan
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 19. 4. 2010
Re: P.K.

Já vycházím ze všeobecných pravidel genetiky jak jsme se to učili, sice před před mnoha lety, na zemědělce a ty jsou pro téměř všechno živé stejné a doufám že platí stále. I přes změnu politiky :-D Je naprosto samozřejmé že také existují vijímky
Vlastností že různá pohlaví jsou téměř s jistotou nositelem různých vlastností, jak správě uvádiš dominancí genů, je základem pro používání Hybridů F1 v celé zemědělské praxi. Snadno se tak ovlivňuje výsledný vzhled produktu a jeho vlastnosti. Tady se vlastně upatňuje ta dominance genů která u různých odrůd a plemen se různí a pak je potom důležité co se použije jako matka nebo otec. Jen jejich záměnou se zase dosáhne jiných vlastností
Hlavně bych tím příspěvkem chtěl upozornit některé diskutující , že za nezdary a špatné vlastnost našich včelstev nemůže soused a jeho trubci ale sám včelař i když nakupuje sebe lepší matečný materiál. Stačí jeho nesprávné použití a je to v pytli i za drahé peníze. F1 není žádná spása pokud se nesprávně používá. Zahrádkářům to také trvalo desítky let než pochopily že produkce osiva z F1 nikam nevede. Zato drobní chovatelé velmi rychle to zase pochopili a využívají to k produkci brojlerů v chovech na maso. S používáním F1 u včelařů se, pro svoji větší složitost, začalo mnohem později a ještě hodně dlouho to bude trvat něž to ti přídomní včelaři budou akceptovat. U Vás profíků je to jednoduší , Koupíte inseminovanou matku a máte svojich F1 kolik chcete. Pro přídomního včelaře, který má patery pro radost, je to příliš vysoké riziko a cena.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 22:28:08
> ----------------------------------------
> Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
> výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
> míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
> také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
> přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
> skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
> zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
> nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto máš pravdu &nbsp;s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě
> matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini
> její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale
> jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy
> byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty
> pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování
> bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou
> útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid.
> Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to
> trochu komplikovanější protože je tam více otců
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> >> ----------------------------------------
> >> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> >> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> >> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> >> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> >> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> >> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> >> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> >> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> >> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> >> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> >> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> >> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. &nbsp;Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> >> > dalších generací nepřenáší.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> Předmět: Re: P.K.
> >> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >>
> >> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne
> trubci.
> >> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> >> > jak
> >> >> > se zdá lichá
> >> >> >
> >> >> > pepan
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> &nbsp; ___
> >> &nbsp;/ __| _ &nbsp;_
> >> | (_ || || |
> >> &nbsp;\___|\___/
> >> &nbsp;____
> >> | &nbsp;_ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | &nbsp;_ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
kovarpe (e-mailem) --- 19. 4. 2010
Re: P.K.

mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel.
----------------------------
Dobrý den pane Pazderko, tento Váš poznatek mne velmi zajímá, mohl byste to prosím zveřejnit, nebo klidně i soukromě na můj mail ?
Děkuji a pěkný den všem.
P. Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 26. 4. 2010
Re: P.K.

Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
můžu požádat,tak se podělte
o zkušenosti.Díky.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 18.4.2010 - 19:47:52

> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > nebo sklony k chorobám a
> > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> >> genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> >> > je matka a ne trubci.
> >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> >> > oplodněny bodavými trubci, je
> >> > >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 26. 4. 2010
Re: P.K.

Rozdivočit je může cokoliv Jednou pro mne přijela jedna rodina nejmenovaného včelaře který se dal do práce ve včelách v silně podnapilém stavu. co s nimi vyváděl jsem se dodnes nedozvěděl, ale takový cirkus jsem jaktěživ nezažil.
Ale to z genetikou nemá nic společného. Jinak mně stačí vědět ,že od bodavých včel namohu vychovávat nové matky i kdyby včelstvo doneslo každý rok 2q medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 26.4.2010 14:02:48
> ----------------------------------------
> Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
> přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
> na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
> ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
> ,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
> můžu požádat,tak se podělte
> o zkušenosti.Díky.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 - 19:47:52
>
> > Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> > příklad. Máme zrovna
> > dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> > se zničeho nic
> > objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> > vím pramálo, ale
> > řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> > by si měli alespoň
> > přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> > od p. Čermáka. Co se
> > týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> > poznatků, které mi
> > potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> > nebo i snížit přes
> > potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> > jara, odpověď na jednu
> > historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> > a také ověřil, kvůli
> > jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> > mnohé osvětlí.
> >
> > _gp_
> >
> > 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > > nebo sklony k chorobám a
> > > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > > dalších generací nepřenáší.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: P.K.
> > >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> > >> ----------------------------------------
> > >> Kdo zas co potvrzuje.
> > >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> > >> genetické informace od
> > >> >> své matky a jejich předků?
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >>
> > >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > >> >> > Když již jsme u
> > >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > >> > je matka a ne trubci.
> > >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> > >> > oplodněny bodavými trubci, je
> > >> > >> > jak
> > >> > se zdá lichá
> > >> >
> > >> > pepan
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(193.179.175.210) --- 26. 4. 2010
Re: P.K.

Gustimilian Pazderka dobrou věc určitě neporadí, proč taky. Něco ho to stálo a jak se ví, ani kuře zadarmo nehrabe.

biki

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 26. 4. 2010
Re: P.K.

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými
> trubci, je jak
> > se zdá lichá
>
> pepan

Ale pánové!
Johana Gregora na Vás.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 20:26:40

> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny
> > bodavými trubci, je jak
> > > se zdá lichá
> >
> > pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu