Včelařská konference

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.