Včelařská konference

Dobry den,

bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).

Za Vase tipy dekuji.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem. Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy (zdarma) = levné řešení.
Honza

Dne Monday 26 of April 2010 20:12:30 Honza Jindra napsal(a):
> Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem
> (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem.
> Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy
> (zdarma) = levné řešení.
> Honza

odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

dekuji


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jan Cervenka
odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
Honza

"Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření. "

Přesně tak.

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:47:45 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Jan Cervenka
> odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
> Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
> filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?
>
> To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání
> střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do
> sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
> Honza

Vim, ze jste takovy vyzkumnik, nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi.
Nebo je to blbost ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."

Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v něm nechá nějaký měsíc stát nafta s příměsí bionafty z řepky, ale na zasychání v suchou tvrdou hmotu ve stylu fermeže ne.
Polymeruje tuším ještě makový olej, ten ale je ještě dražší než lněný.

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
---------------------
na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám vadí/
na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to celkem nevadí vetšinou jdou
nástavky za dva dny po natření na stanoviště


http://leteckaposta.cz/954980380

Zdenek

Dne Tuesday 27 of April 2010 23:41:58 zdenek napsal(a):
> "nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
> fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
> ---------------------
> na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového
> oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám
> vadí/
> na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře
> přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to
> nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to
> celkem nevadí vetšinou jdou
> nástavky za dva dny po natření na stanoviště

Dekuji, jestli se jeste mohu zeptat, v jakem pomeru byla ta smes fermez -
repka ? A co slunecnice ? Primarne mi nejde o natirani nastavku - tam to
delam luxolem v "akci", ale o ta dna ze sololitu - mam Langstroth , takze
obdelnik sololitu a bud na oddelky takove U z centimetrovych latek, nebo 2 U
(dole, nahore) z lati 2x3 cm pro vcelstva.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Sololit je hodně kompromisní materiál. Pokud se má použít jako pevnostní materiál, musí být stoprocentně v suchu. Pak je lehký, pevný, dobře se spojuje a dobře se z něho dělá. třeba bedny na rámky, skříně na včelařské věci do pracovny, konstrukce na víka úlů pod plech, věci dovnitř včelína.
Pokud se má občas dostat do mokra, nesmí být na místě nosného materiálu, může být jen jako výplň nebo obití třeba dřevěných rámů. Nátěr štětcem nějakou impregnací jeho vlastnosti na takovém místě zlepšuje, ale nátěr štětcem nikdy nepronikne do celé hmoty sololitu, takže jádro sololitu stejně vlhne a celý sololit se potom kroutí. Sololit víceméně úplně odolný vlhkosti by se dal doma vyrobit, kdyby se nařezané kusy sololitu namočily do příslušné barvy nebo laku a nechaly tam nějakou hodinku, dokud by to neprosáklo úplně skrz. Potom by to byl ale materiál podobný vlastnostmi spíše kusu plastu než přirozenému dřevěnému materiálu a taky pokud by měl být kvalitní, muselo by se na napouštění použít kvalitní barva nebo napouštěcí prostředek, který je po zaschnutí pevný, ne vosk nebo parafín. Spotřeba na impregnaci sololitu v celé hmotě by byla velká a levný sololit by se tak pěkně prodražil.
Levně a dostetčně kvalitně by sololit šel naimpregnovat polystyrenem. Polystyrenové zbytky třeba nástavků rozpustit v technickém benzínu nebo jiném levném rozpouštědle a sololit do toho ponořit.

Dne Tuesday 27 of April 2010 18:47:50 R. Poláek napsal(a):

> Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství
> nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ
> a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový
> film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně
> na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v

Dobry den,

primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.

Dobrý den,

fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.

Vlasta
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Sololit - ochrana pred vlhkosti
> Datum: 26.4.2010 19:03:59
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Tuesday 27 of April 2010 07:50:08 Vlastimil Netušil napsal(a):
> Dobrý den,
>
> fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje.
> Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.
>
> Vlasta

plechovka litrova ?

dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2."

Souhlas, fermež napouštěcí je asi tak o třetinu přiředěná ředidlem. To si může člověk udělat i sám a levnějším ředidlem než za kolik je fermež.
Taky spotřeba zhruba odpovídá mým zkušenostem.
Teoreticky by se fermež měla ředit pro první napouštění, naředěná fermež pronikne do materiálu hlouběji a po zaschnutí prvního nátěru druhý nátěr fermeží vytvoří uvnitř dřeva nebo sololitu kvalitnější ochranu než nátěr jenom neředěnou fermeží. Nevsáklá fermež se přirozeně stírá nějakým hadrem.
Já se takhle snažím dělat dna, možná bych to taky udělal, kdybych natíral fermeží nástavky při nižší teplotě někdy přes zimu. Normálně nástavky natírám na půdě přes den za teploty 30 i vyšší, 30 st C je na půdě za pěkného počasí už v dubnua kdy fermež je nahřátá a do dřeva nebo sololitu proniká hluboko.
U fermeže rozhodně doporučuji prozkoumat nabídky, poptat se po internetu a podobně, protože fermež ve vícelitrovém balení se dá sehnat výrazně levněji než fermež v prodejnách rozvážená po malých plechovkách. Svého času jsem kupoval fermež v jedné prodejně původně Řempa za cenu asi 95 Kč za litr, zatímco fermež v místní drogerii stála plechovka 600 gramů nějak 145 Kč.....
Co se týká včelího vosku, vzhledem k výkupní ceně vosku to bude v první řadě levnější. Hodně bude záležet na výběru ředidla, ve kterém se vosk bude rozpouštět, při nevhodném ředidle bude rozpuštěný vosk hodně viskózní a nepronikne do hloubky. Taky na teplotě při natírání bude záležet víc než u fermeže. Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

R.Polášek napsal: Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí!

biki

"A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí! "

Já třeba zaznamenávám docela velké rozdíly v barvě vosku. Prostě když dávka do mého hrnce na vyvařování vosku parou činí jen 1 - 2 kg vosku, můžu voští a zbytky na vyvařování všelijak třídit a dělit, můžu dokonce voští z jednoho rámku tmavé dát do jedné dávky společně s odpady, voskovými zbytky či voštím požraným od zavíječů, světlé zpod horní loučky s víčky z medobraní a z zbytky panenských plástů a podobně do druhé dávky..... Tím dostanu výrazně odlišné vosky, hlavně barvou, trochu snad i vlastnostmi. Takže takový ten tmavší vosk spíše z různých odpadů, měli a zbytků, které postupně schraňuji, používám na takové věci - na štěpařský vosk, na impregnaci na boty....
Hodně světlý nejlepší vosk spíš schovávám, možná časem použiji na domácí mezistěny....
Vosk mezi tím prodávám a měním za mezistěny...
Mohl by to být dále i vosk poškozený stykem se železem nebo zinkem....
Mohlo by jít taky o vosk vyloužený ze zbytků, když se dnes vosk vyvařuje prostým působením páry a nelisuje nebo neodstřeďuje, zbývá toho vosku ve zbytcích hodně. Takže hodit ty usušené zbytky do ředidla, případně opatrně venku zahřát, aby se vosk rozpustil, zbytky odfiltrovat přes nějaké síto a roztok vosku v ředidle na nátěr je hotový. Toto jsem ale nedělal, možná to ale letos zkusím.

Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích. No a pak si z toho udělejte cokoliv. Nemáme žádný jiný, nebo horší vosk!!! Jiný, nebo horší vosk můž být jen v tom případě, že do něj něco přidám - to zn. že ho pokřtím nějakým sajrajtem - a nedej bože, aby se to dostalo do výrobny mezistěn!!! Samozřejmě se vyhýbám oprýskaným smalťákům a jiným. Používám na toto jen nerez a plast. Žádné otlučence z kuchyně, i když netečou, nebo dokonce ze skládky.

biki

"Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích."

Kdysi jsem si taky s voskem hrál a převařoval ho, jenže změna byla minimální i po více převařeních, nehledě na ztrátu času a zasviněné podlahy a další věci. Ale to bylo taky v době, kdy za 25 kilo vosku daného do výkupu byl průměrný měsíční plat. Dneska by toho vosku musel být plný přívěsný vozík za auto, aby z toho byl průměrný měsíční plat.....
Dneska akorát nacpu vyřezané voští do vyvařovacího hrnce a na konci vytavený vosk s vodou vleju do plastové krabice a nechám ztuhnout. Hliníkový hrnec, to, že vosk přijde do styku pouze s kondenzovanou vodou z páry a to, že voda s voskem nevaří a nakonec pomalé tuhnutí v krabici způsobí, že se voda a vosk oddělí stoprocentně a na ostrém rozhraní. Z kvádříku vosku akorát pod studenou vodou okartáčuji tak dva milimetry volných nečistot a nožem oškrábu tak další dva milimetry vosku s nečistotami a mám hotovo, prakticky stoprocentní vosk. Kvádřík můžu uložit nebo jich několik svázat, obalit papírem a mám balík na zaslání poštou pro výměnu na mezistěny.
A všechny tyto vosky jsou "barvy kuřátek po bílých rodičích"
Barva, jakou mají čerstvé mezistěny, kupuji ty ze Stražiska, mají u mně ty moje nejtmavší vosky.....
Maximálně, kdy je v jednom cyklu malá výtěžnost a kvádřík vosku je tenký, i když hrnec je už plný, spíš u různých zbytků, dám ho na přetavení znova do hrnce při příští várce, takže některé vosky přetavuji dvakrát.
Zesvětlit by jinak asi vosk šel docela snadno, buď oxidačními činidly, jak se to dělalo donedávna, nebo absorbcí do aktivního uhlí či jílovitých látek, jenže pro obyčejný výkup není důvod to dělat.

Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.

biki

Dne Tuesday 27 of April 2010 10:01:05 bikper/=/seznam.cz napsal(a):
> Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za
> soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady
> někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.
>
> biki

no a co by jste poradil Vy ?
Nak se jaro ozvalo a ja nemam, co odpovedet ......
Repka uz ma 2-5 kvetu a do tydne to zacne a nerad bych, aby to TO byla
rojovka ......


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pane Červenko, já sice nejsem natěrač, ale pokusím se. Fermež jako taková, samotná neni až tak vhodná jako isolant proti vhkosti. K napouštění - chceteli : penetraci - se zásadně používá napouštěcí fermež. Nátěry se mohou provést dva i tři, podle savosti podkladu a pokud možno za tepla. Samotné napuštění jen částečně bude bránít navlhání. Aby to mělo nějaký význam a trvanlivost je třeba takovýto povrch ještě ošetřit dobrým vodovzdorným nátěrem. Toto je ovšem při použití kvalitních a drahých nátěrových hmot náročné na čas a finance. Mám za to, že se dá docílit stejného efektu rychleji a levněji. Napuštění savých ploch bych provedl PROLUXem a na nátěr vnějších ploch - třeba i vnitřních - bych použil kvalitnich fasádních barev, které by se nanášely válečkem. Tyto barvy se prodávají v supermarketch - např.: OBI, HORNBACH - v baleních, tuším od dvou kilogramů. Navíc Vám je natónují na jakýkoliv odstín. Pokud neztratíte doklad, tak i poletech jsou schopni totéž namíchat. Pokud budete mít dobře očištěné těsnicí plochy obalů, nějaký roček to vydrží ve sklepě. Toť vše, volbu musíte provést sám. Celá akce byse dala provést během jdnohoapůl dne za prříhodných povětrnostních podmínek - to je sucho a sluníčko. A ať se vede a nestačejí konve!!


biki

Biki, túto Vašu radu úpravy povrchu úľa už prekoná len plastová odpadová rúra priemeru 500 mm. Skúste drevený úl nenatierať - ušetríte čas aj peníze.

Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
(1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

_gp_

26.4.10, Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>:
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych
> den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ze sololitu máme vnitřní stěny nástavků (cca 200ks, nejstarší více než 10 let), v posledních pár letech z něho dělám i dna a víka. Původně jsem používal parafinovanou vodovzdornou překližku, ale funkčně to není oproti sololitu velký rozdíl (cenově značný). Vnitřní stěny nástavků nejsou nijak ošetřené nebo jsou parafinované, dna a víka jsou parafinované. U nástavků jsem nezaznamenal jediný problém (vykusování, bobtnání), dna a víka budu muset odhadem po 5-10 letech vyměnit, což je pro mě přijatelné.

Dne Tuesday 27 of April 2010 22:30:53 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
> podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
> nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
> (1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
> běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
> sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
> vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
> a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
> test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
> nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
> toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
> parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
> potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.
>
> _gp_

Dekuji,

ohledne sololitu - zas tak spatny material to neni,
mam ho cca 7 let na dnech, ale neosetrene a nektere se trochu krouti - funkci
dna to nijak nevadi a v mem vcelareni vetsinou vcely letaji ocky. Samozrejme
nejaka levna plastova hmota , mozna primo lisovana jako plastove ramky z
takoveho toho cerneho materialu, jako se delaji plastova vedra by byla ve
finale levnejsi a rychlejsi. Zase je tu problem s formou (cena).....

Nebo na stabilni stanoviste delat dna z zelezobetonu - mozna by i misto
vibracniho motoru stacilo nejake udelatko na "brneni".

Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
obratit a je vycisteno.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Než Sololit je lepší Solodur (sololit s melaminovou folií), kdo má zájem, může si koupit za babku výřezy z dveří v Solodoor Sušice. To se na dnech kroutit nebude.

> Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
> odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
> 2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
> nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
> listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
> 40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.

Njn, ale preci nechcete porovnavat dno zasitovane s dnem ktere se sklada ze ctyr list a ctverce sololitu :-)) Jsem si ale vedom, ze truhlari to maji pojate jako nabytek coz je zbytecne a drahe...
Kdybych nechtel pohodlne sledovat roztoce tak mam nizka dna jako ty vase - loni jsem jich par vyzkousel pro oddelky - jaro se zeptalo a ja odpovedel, ze na slozitejsi konstrukci zasitovaneho dna neni cas :-)) ctyri prkna pet cm vysoka 8 hrebiku a dolu ctverec sololitu... Prez zimu jsem udelal upgrade - zasitoval a pridelal drevene L-profily pro podlozky.

T.H.

U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.
-------------
taky to tak vyzeralo, ale ... :-)

kroutilo se to, a tak dole dělám obdélník a čelo (česno) k tomu sponkuji. Takže dno slouží buď jako dno, nebo jako víko, nebo jako mezidno.

U některých mám vzadu pruh síta cca 10cm. Nevyšel mi sololit a tohle řešení se mi docela osvědčilo. Na větrání to stačí. Dna mám na paletách, takže uzavření laťkama z boku nevadí, větrám ze sklepa z pod palety. Myslím, že včelám to v zimě vyhovuje víc jak extrémní změny teploty při větrání česny a očky.

Karel

Karel

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek

Plochá miska z plechu, nebo případně starý velký plech z trouby, na rozměr těch sololitů, na to nějaký těsný plechový poklop.... Aby se z toho neodpařovalo ředidlo.... Do misky se nalije tak centimetr vysoká hladina impregnace, cca litr, dva litry - fermež, barva, luxol, polystyren rozpuštěný v technickém benzínu...... Položí se jeden sololit, nechá hodinu nasáknout, pak obrátí na druhou stranu na půl hodiny, vyndá, nechá okapat a je naimpregnovaný.........

tato impregnace je dobrá tak na atomovej bunkr

"Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek"

___________________________________________________________

Velmi rozumný názor.Sololit už jsem za dobu svého včelaření vyzkoušel při výrobě úlů také,měl jsem ho jak na víku,tak jako vnitřní opláštění nástavků,ale dát ho na dna?
To mě opravdu ještě nenapadlo,vzhledem k tomu,že si nedovedu představit desinfekci a také skutečnost,že bych po několika letech všechna dna ze sololitu musel vyrábět nová pro nefunkčnost těch starých.
Sololit na nástavky jsem napouštěl teplou napouštěcí fermeží(co teplou,vyloženě horkou,také sál jedna radost,plechovka byla pryč v cuku letu)a musím říct,že v úlovém prostředí prakticky nepracuje,jen ta příšerná vlhkost na jaře....Dnes už sololit prakticky nepoužívám,lepší materiál s dlouhou trvanlivostí je pro mě klasický masiv-na nástavky vejmutovka,na víka modřín,na dna modřín a dub,nemám totiž v úmyslu po několika letech dělat vše znova a klasické dřevo při správném ošetřování nějaké to desetiletí vydrží.

Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano, používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce, nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak, protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy, několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes TŘICET!!!!

Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

Dne Wednesday 28 of April 2010 15:16:51 jipajo/=/seznam.cz napsal(a):
> Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano,
> používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme
> nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce,
> nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat
> s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou
> životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina
> o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak,
> protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy,
> několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom
> ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes
> TŘICET!!!!
>
> Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

Setreni neni na miste,
drevo mam "skoro" zadarmo, ale je tezke a vyroba komplikovana - oproti
sololitu. Neosetreny sololit se mi po cca 7 letech , mozna i po 9. mirne
zvlnil, osetrenim fermeze, nebo jine impregnace jsem chtel docilit, aby se
dna nevlnila. Po cca 10 - 15 letech pocitam s likvidaci den. V ramci hygieny.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Kdysi jsme měli na zahradě rozvěšené po stromech ptačí budky ze sololitu. Přední, zadní stěna, dno, střecha byly desky, boční stěny neimpregnovaný sololit přibitý na desky hřebíčky a zvenku jednou nalakovaný barvou - nějakým zbytkem z opravy auta, tuším nitrokombinační barvou. Ty budky s sololitem vydržely na stromech takových 20 let....

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.

Z niekoľko desiatok príspevkov na tému "využitie sololitu vo výrobe úľov" som si vybral R.Stonjeka, ktorému chcem oponovať.

Prvých 30 debničiek som vyrobili v r. 1985 a postupne som skončil na čísle 160 ks. Zatiaľ som nevyradil ani jednu debničku a doteraz mi slúžia k plnej spokojnosti. Je to doteraz ten najlacnejší úľ, vyrobený ba báze dvoch veľkostných typoch panelov a spájam natupu skrutkami alebo klincami. Panel vyrábam v presnej šablóne, posledné len zo vzduchovou 20 mm tepelnou izoláciou (do prvých som dával PS), sololitové dno, taktiež medzidno a povalové kŕmidlo, úľ so označil ako PUT B10.
Steny sú drsnou stranou z vonkajšej strany (farba lepšie drží). Je fakt, že steny a dno sa časom vlnia, preto som použil navyše výstuhu z drevených hranolov 20x20mm a problém vlnenia som definitívne vyriešil.
Úle sú v plnej prevádzke už 25 rokov a väčšinou sa ešte 25 rokov "dožijú". Podľa mňa to bola tá najlepšie investícia do ich výroby, váha debničky ja okolo 4 kg.

Vyrobil som niekoľko debničiek a oddeliteľných dien (využívam ich aj na odber obnôžkovaného peľu) a medzidná, na výrobu ktorých som použil umakart z bytových jadier. Bytové tradičné jadrá majitelia bytov rušia a umakartové ceny sa časti vyskytujú na skládkach smetí. Umakart je vynikajúci na úľové dná, medzidná a aj na steny úľových debničiek (umakart sa dá od PS oddeliťˇ). Tie nemajú chybu, sú nezničiteľné, hygienické, nevlnia sa sú prakticky zadarmo. Dokonca na úľové zostavy sú vynikajúce hliníkové plechy (hrubý 0,3-0,5 mm), nemajú chyby. Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák.

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Ale nemám problém ani s úľovými dnami a nemám ich impregnované, sú len lepšie izolované a keď aj, tak včelám je to jedno.

Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

Pouzivam bily sololit (bily z jedne strany) - sololak ci jak se to jmenuje, je drazsi, pouziva se na nabytek (zdelavam zbytky). Problemy zatim nepozoruju (4 rok v provozu 40N) nevim co je vykusovani sololaku, nenatiram ho ani nenapoustim.... A ze v sololitakach je na jare hooodne vlhko...

Drevene nastavky uz take prestavam natirat pze tyto nenatrene po prvnim roce v provozu vypadaji skvele tak proc si pridelavat praci, navic to ze to vice dycha nenatrene je zdrejme ku prospechu veci.

Dna mam z prken, ale asi bych se nebal ani sololitu, je to myslim o tom na cem dna stoji. Pokud temer na zemi tak je to jasny, tam sololit neuspeje. Pokud ve vysce na konstrukci z tramu, zeleznych trubkek apod tak bych se nebal - mam obcas nejakou podlozku ze sololaku ci sololitu natreneho na bilo a je to v pohode i pres obcasnou vodu na podlozce... Nejvetsi problem s moji konstukci podlozek mam kdyz primrznou, pravidelne koncem ledna :-)

T.H.

Kdysi jsme - cca před 25 lety postavily dětem na zahradě chatičku. Natřeno jednou asi syntetikou. Chatička se pak rozdělala a desky už opršené jsme zpracoval na dna.
Rám z latěk a sololit. Nenatřené. Je to přes pět let co je používám včelnicově. Bez problému.

Sololit, pokud je olaťovaný a neleží ve vlhku je podle mě ideální materiál. A ten dobrý se ani nemusí natírat.
V zimě jsem rozřezával nástavky vyráběné v 70.letech. Z hlediska pevnosti atd by klidně mohly ještě pár pětiletek sloužit.

Karel