Včelařská konference

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."

Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v něm nechá nějaký měsíc stát nafta s příměsí bionafty z řepky, ale na zasychání v suchou tvrdou hmotu ve stylu fermeže ne.
Polymeruje tuším ještě makový olej, ten ale je ještě dražší než lněný.

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
---------------------
na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám vadí/
na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to celkem nevadí vetšinou jdou
nástavky za dva dny po natření na stanoviště


http://leteckaposta.cz/954980380

Zdenek

Dne Tuesday 27 of April 2010 23:41:58 zdenek napsal(a):
> "nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
> fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
> ---------------------
> na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového
> oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám
> vadí/
> na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře
> přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to
> nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to
> celkem nevadí vetšinou jdou
> nástavky za dva dny po natření na stanoviště

Dekuji, jestli se jeste mohu zeptat, v jakem pomeru byla ta smes fermez -
repka ? A co slunecnice ? Primarne mi nejde o natirani nastavku - tam to
delam luxolem v "akci", ale o ta dna ze sololitu - mam Langstroth , takze
obdelnik sololitu a bud na oddelky takove U z centimetrovych latek, nebo 2 U
(dole, nahore) z lati 2x3 cm pro vcelstva.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Sololit je hodně kompromisní materiál. Pokud se má použít jako pevnostní materiál, musí být stoprocentně v suchu. Pak je lehký, pevný, dobře se spojuje a dobře se z něho dělá. třeba bedny na rámky, skříně na včelařské věci do pracovny, konstrukce na víka úlů pod plech, věci dovnitř včelína.
Pokud se má občas dostat do mokra, nesmí být na místě nosného materiálu, může být jen jako výplň nebo obití třeba dřevěných rámů. Nátěr štětcem nějakou impregnací jeho vlastnosti na takovém místě zlepšuje, ale nátěr štětcem nikdy nepronikne do celé hmoty sololitu, takže jádro sololitu stejně vlhne a celý sololit se potom kroutí. Sololit víceméně úplně odolný vlhkosti by se dal doma vyrobit, kdyby se nařezané kusy sololitu namočily do příslušné barvy nebo laku a nechaly tam nějakou hodinku, dokud by to neprosáklo úplně skrz. Potom by to byl ale materiál podobný vlastnostmi spíše kusu plastu než přirozenému dřevěnému materiálu a taky pokud by měl být kvalitní, muselo by se na napouštění použít kvalitní barva nebo napouštěcí prostředek, který je po zaschnutí pevný, ne vosk nebo parafín. Spotřeba na impregnaci sololitu v celé hmotě by byla velká a levný sololit by se tak pěkně prodražil.
Levně a dostetčně kvalitně by sololit šel naimpregnovat polystyrenem. Polystyrenové zbytky třeba nástavků rozpustit v technickém benzínu nebo jiném levném rozpouštědle a sololit do toho ponořit.

Dne Tuesday 27 of April 2010 18:47:50 R. Poláek napsal(a):

> Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství
> nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ
> a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový
> film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně
> na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v

Dobry den,

primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.