78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


P.Krátký (90.180.212.169) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Ahoj Libore,to je jasná rojová nálada.Přitom,pokud matka stále intenzivně klade a má na kladení dost prázdných buněk,ještě to nemusí skončit vyrojením,v tomhle stadiu to může přerušit intenzivní snůška,pokud by se umoudřilo počasí,nebo to skončí tichou výměnou.Při pokračující tendenci tvorby misek a jejich dokončení v matečníky se už včelstvo chystá vyrojit,ale špatné počasí jim to neumožní,tak buď vyletí při nejbližší vhodné příležitosti se starou matkou jako prvoroj,nebo se může stát,že se mezitím vylíhnou mladé matky a vyletí jako zpěvavý roj,kdy se stane,že stará matka zůstane"doma",a nebo nevyletí nic,jen tam budeš hledat starou matku marně(při trvajícím špatném počasí).Doporučuji podezřelá včelstva víc hlídat.
Sám už s rojovkou bojuju,nejsilnější včelstva to zatím nebere,ale např.včera se mi nejslabší včelstvo na jednom stanovišti už vyrojilo,nejspíš jsem minule jeden matečník přehlédl,přitom stavba díla zdárně pokračuje,jen matky ve včelstvech v pokročilé rojovce omezují kladení,je to takový klid před bouří.
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Diky Pavle za rozbor aktualniho problemu, popisujes dokonale co vidim ve
vcelach (ted jak je vichr tak jsem uz nekoukal, takze cekam o vikendu
honku...)

Opravdu pozor na slabsi vcelstva, clovek si mysli ze maj prostor praci jsou
slabe a pritom oni potaji kujou pikle.

Muzes se prosim jeste trochu vic se rozepsat o zpevavych rojich, uz jsem o
tom slysel ale treba vubec nevim proc se tomu tak rika, tak at se o vikendu
nedivim az zacnou zpivat :-)

Z toho co jsi napsal - kdyz nepreje pocasi tak se matky treba i utkaji v
souboji? Nebo vcely samy si vyberou tu mladsi?

Diky za info
T.H.


> Sám už s rojovkou bojuju,nejsilnější včelstva to zatím nebere,ale
> např.včera se mi nejslabší včelstvo na jednom stanovišti už
> vyrojilo,nejspíš jsem minule jeden matečník přehlédl,přitom stavba díla
> zdárně pokračuje,jen matky ve včelstvech v pokročilé rojovce omezují
> kladení,je to takový klid před bouří.
> Zdraví Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Streit (94.241.71.168) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Zdravím vás,
Nyní jsem se vrátil ze včel. Využil jsem slušného dne. Takže, z 12 včelstev, 9 připraveno na výměnu matky. V každém včelstvu 3 - 5 matečníků po bočních loučkách. Včely na 3N 39/24, pomalu se chystám nasazovat další N. Všechny matečníky jsem odstranil, doufám, matky jsou tam loňské. V jednom včelstvu se mi dokonce stalo, že se mi po úle proháněly dvě mladé matky. Dvouletou matku asi zabily. Byla označená. Tak jsem jednu matku v roji ponechal, a s druhou udělal oddělek. Mám sice vigory, matka téěchto mladičkých singrovek, šlapala jako hodinky. Škoda jí. V týdnu nachystám rojáky pro nové oddělky. Matky mi dojedou za 14 dnů. Už aby se umoudřilo počasí a rojová nálada ustoupila. O víkendu je musím zkontrolovat znova. Ještě že nám dal zaměstnavatel kvůli počasí půl dne volno. Myslím, že pokud bych šel o víkendu do včel, nestačil bych se divit. Zdraví p.s

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
P.Krátký (90.180.212.169) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"Matky mi dojedou za 14 dnů."

___________________________________________________________

Pavle,jseš si jistý,že za 14 dní už bude dostatek oplozených a rozkladených výběrových matek na vyexpedování?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Jj, vylihnuti matky je ta mnohem jednodussi cast, take se bojim, ztraty asi
budou velke...
T.H.


Pavle,jseš si jistý,že za 14 dní už bude dostatek oplozených a rozkladených
> výběrových matek na vyexpedování?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (94.241.71.168) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Zdravím vás, jsem si jist, Mluvil jsem s chovatelem vigor př.CHramostou minulý týden a ten mi sdělil, že první týden v červnu je budu mít. Již je má pro mě oplozené, dle jeho vyjádření potřebují 20 dnů na rozkladení. Takže do toho 4 června by to mohlo klapnout.

Možná máte pravdu, o víkendu má být již pěkně a ten poslední zbytek řepky by bylo záhodno dotlačit do úlů. Nechám to tedy na svém svědomí. Matky mám nyní všude loňské, takže by matečníky nemusely narazit, pokud budou moci pracovat. Zatím se mi totiž žádné včely nevyrojily, tu pomyslnou nulu bych rád co nejdéle udržel, jednou to rojení u mě přijít jistě musí, ale ať to ještě nějaký ten rok počká. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
P.Krátký (90.180.212.169) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"dle jeho vyjádření potřebují 20 dnů na rozkladení."

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Ahoj Pavle.Proč potřebuje 20 dní na rozkladení,vajíčko 3 dny,larva 5 dní,takže tak desátý dvanáctý den už bezpečně vidí,jak matka souvisle klade a jestli není trubcokladná....Ale třeba mám jen přísnější úhel pohledu.Nicméně,příliš dlouhá doba setrvání matky v oplodňáčku zvyšuje riziko nakažení nosemou.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.Krátký (90.180.212.169) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Ahoj Tomáši.Zpěvavý roj je takový roj,který vyletí jako první,ale s mladou matkou(nebo i více matkami),když se stará matka při předešlém pokusu ztratí,nebo třeba už jsem osobně viděl,že si ji včely nechaly.Zpěvavý se mu říká podle charakteristického zvuku,a proto,že je s mladou matkou,tak má potenciál delšího doletu při mezipřistání před úlem,než odletí v širou dál,a často se pověsí na vysoký strom až do vrchu,nebo se třeba rozleze po několika větvích,včelaři ovšem při jeho sbírání moc do zpěvu nebývá.
K těm rojovým matkám-už vícekrát jsem si všimnul,že zralý matečník samy včely hlídají a brání líhnoucí se matce vyběhnout,nevím jak dlouho,ale pokud je v úle stará matka,tak tam nějakou dobu mladé nejsou,i když už je třeba jejich čas.Například jsem byl svědkem toho,že při prohlídce vyběhla mladá matka z rojového matečníku a než se rozkoukala,tak se na ni vrhly její vlastní včely a zlikvidovaly ji.Nemusí to být pravidlo,ale takhle si nejspíš regulují rojovku samy včely,když nemůžou pro špatné počasí ven a čekají a čekají...K soubojům matek dochází při jejich hromadném líhnutí,ale často si je vybírají samy včely.
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Diky moc Pavle za vysvetleni, doufam ze nekdy budu mit to stesti je slyset.
Vim, ze o tom hlidani lihnuti matek tu psal i p. Turciany. Zdrejme to tak
bude. Doufam, ze to pitomy pocasi mi alespon dopreje a udela se hezky az o
vikendu at jsem u toho, to bych moc rad :-)

Take bych rad veril na tiche vymeny v tuto dobu :-) Take jsem mel takovou
sezonu, priznavam :-))
Dnes jsem nahledl do dvou, jedny jdou ven matecnik je zavickovany(rojova
matka dvouleta - posledni ze dvou na zkousku- potvrzuje se me pravidlo ze
druhym rokem jde ven tak jako tak :-) ), druhe vcelstvo pro me cennejsim se
zda dobre, vypada to, ze jsem jim to trochu rozmluvil - 4N plne nadrzenych
vcel, trikrat skoda :-)

Dale jsem videl prvni matky vylihnute, bohuzel do klicky, skoda ale pocasi
nedovolilo vic oddelku. Oddelky ve styroduru rostou, lihnou se vcely,
vzpominal jsem na Jiranka, ale po rozboru situace jsem vlastne rad, ze si
oslabuju vcely - mlade vcelstva mi delaj jen radost, resit bedny pro roje
me moc netesi...

No a zase je zima a zaclo prset ... Doslo mi ze jablone kvetou druhy
tyden, cekaji... Co kdyz ta repka to take prodlouzi, davam se na viru i
kdyz ji mam daleko :-))

Hezky vecer
T.H.

18.5.10, P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
>
> Ahoj Tomáši.Zpěvavý roj je takový roj,který vyletí jako první,ale s mladou
> matkou(nebo i více matkami),když se stará matka při předešlém pokusu
> ztratí,nebo třeba už jsem osobně viděl,že si ji včely nechaly.Zpěvavý se mu
> říká podle charakteristického zvuku,a proto,že je s mladou matkou,tak má
> potenciál delšího doletu při mezipřistání před úlem,než odletí v širou
> dál,a často se pověsí na vysoký strom až do vrchu,nebo se třeba rozleze po
> několika větvích,včelaři ovšem při jeho sbírání moc do zpěvu nebývá.
> K těm rojovým matkám-už vícekrát jsem si všimnul,že zralý matečník samy
> včely hlídají a brání líhnoucí se matce vyběhnout,nevím jak dlouho,ale
> pokud je v úle stará matka,tak tam nějakou dobu mladé nejsou,i když už je
> třeba jejich čas.Například jsem byl svědkem toho,že při prohlídce vyběhla
> mladá matka z rojového matečníku a než se rozkoukala,tak se na ni vrhly
> její vlastní včely a zlikvidovaly ji.Nemusí to být pravidlo,ale takhle si
> nejspíš regulují rojovku samy včely,když nemůžou pro špatné počasí ven a
> čekají a čekají...K soubojům matek dochází při jejich hromadném líhnutí,ale
> často si je vybírají samy včely.
> Zdraví Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"Ahoj Tomáši.Zpěvavý roj je takový roj,který vyletí jako první,ale s mladou matkou(nebo i více matkami),když se stará matka při předešlém pokusu ztratí,nebo třeba už jsem osobně viděl,že si ji včely nechaly.Zpěvavý se mu říká podle charakteristického zvuku,a proto,že je s mladou matkou,tak má potenciál delšího doletu při mezipřistání před úlem,než odletí v širou dál,a často se pověsí na vysoký strom až do vrchu,nebo se třeba rozleze po několika větvích,včelaři ovšem při jeho sbírání moc do zpěvu nebývá. "

Líhnoucí se matky v matečníku nebo i čerstvě vylíhnuté matky se v úlu ozývají zpěvem nebo takovým tůtáním.
V uzavřeném, ideálně ještě izolovaném včelínu, kde zvuky zvenku jsou utlumeny, jsou tyto zvuky mladých matek jasně slyšet. Venku u samostaně umístěných úlů to asi není možné, protože jejich tůtání bude přehlušeno venkovními šumy.
Podle mého názoru se zpěvavý roj říká roji s těmito mladými matkami.
Dřív to byla samozdřejmá znalost a spousta včelařů v rojovém období ušetřilo plno času a plno ulétlých rojů tím, že půlhodinku poslouchali a šli potom jen do těch včel, odkud ty zvuky slyšeli. Dneska u nástavků umístěných venku by to asi potřebovalo systém naslouchadel, aby matky bylo možné uslyšet.

Zase jinde je tvrzení, že zpěvavý roj je roj, který pozbyl matku. Včely se před tím, než se rozletí a vrátí zpátky do úlu, začnou v takovém roji silně vířit vzduch a a vydávat při tom na roj zvláštní zpěvavý zvuk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
P.Krátký (90.180.212.169) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"Zase jinde je tvrzení, že zpěvavý roj je roj, který pozbyl matku. Včely se před tím, než se rozletí a vrátí zpátky do úlu, začnou v takovém roji silně vířit vzduch a a vydávat při tom na roj zvláštní zpěvavý zvuk."

___________________________________________________________

A nebo neví,kde by si sednul,část včel sedí tady,další tam,ve vzduchu se navzájem hledají a velmi intenzivně bzučí,z úlu se třeba vyhrne víc mladých matek,které včely doteď hlídaly a roj chvíli váhá,kde vlastně bude sedět.Protože matky značím a přitom jim stříhám křídla,tak pokud to náhodou vidím,tak to probíhá podle scénáře,že včely vyletí nejdříve se starou matkou,kterou při tom ztratí(nemůže dobře létat),tak se vrátí zpátky za intenzivního bzukotu,jak správně popisuje p.Polášek,a nebo už mají v záloze mladé matky(jako teď v některých případech,kdy už se na to přímo třesou),viděl jsem třeba,že se staré matky mezitím samy zbavily,a vyletí s mladou za pořádného rachotu.Dokonce jsem kdysi sebral roj,který visel na stromě(a nebyl zrovna malý),u kterého jsem matku vůbec nenašel,zato jsem ji našel před úlem v trávě.V literatuře a často i ve tvrzení různých včelařů bývají jednoznačná pravidla,ale praxe občas ukazuje,že se to různě kombinuje a o překvapení není nouze.Letošní rok to jenom dokazuje.Tím nechci nikomu nic vyvracet,jen popisuji vlastní zkušenosti.
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
a.turčáni (94.229.32.130) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Muzes se prosim jeste trochu vic se rozepsat o zpevavych rojich, uz jsem o
tom slysel ale treba vubec nevim proc se tomu tak rika, tak at se o vikendu
nedivim az zacnou zpivat :-)

Z toho co jsi napsal - kdyz nepreje pocasi tak se matky treba i utkaji v
souboji? Nebo vcely samy si vyberou tu mladsi?

Diky za info
T.H.

Vrátim sa ešte k otázke T. Heřmana, mám osobné skúsenosti s týmto javom, venoval som mnoho času v minulých rokoch.

Spevavý roj sa naozaj vyskytuje, ale vždy predchádza obdobie spievajúceho včelstva, neplatí to doslova, včely v roji nespievajú a tak isto včely v úli, ale vždy mladé ešte neoplodnené matky, ale ani to ešte nemusí byť pravda. Mal som ra prípad, keď novooplodnená M pridaná do včelstva, po dvoch týždňoch začala spievať.Mám to zdokumentované a podarilo sa mi to i vysvetliť, prečo!

- tzv. spev mladej M sa dá vyjadriť v slovenčine ako slabšie či silnejšie títanie, znie ako dvojslabičné tí-tí-tí tí... v rýchlom slede za sebou a to "tí" opakuje 5-6 krát, ktoré vydáva kmitaním jedným krídlom, druhé má pritisnuté k brušku. Vždy pritom stojí na jednom mieste, keď prestane rýchlo pobehuje po plástoch, vždy sa zastaví a títanie opakuje. Niekedy má dlhšiu prestávku a zatým sa divadielko opakuje. Má to vo včelstve význam, pretože vo včelstve sú už v zálohe ďalšie mladé M, ale ešte v MB, ktoré včely strážia, aby ich neopustili. Presne povedané, títajúca M oznamuje včelám, ja som tu prvá, ktorá odletí s rojom. Je to vyjadrené ľudskou rečou, ale dá sa to tak interpretovať.

Raz som za úľmi počul silný spev M, otvoril som úľ a plást s touto M a včelami vyložil na kozlík a pozoroval som ju dlho, títanie krídlom, pobehovanie po pláste a reakciu včiel na jej spev. Vždy keď sa ozvala, včely na tú chvíľu akoby zamrú a stoja na mieste. Jej spev bol taký silný, že som ju počul títať 10 m od kozlíka.

MB sú matkami nahryznuté asi 2-3 mm rezom, včely ich podľa všetkého aj kŕmia, ale do určitého času z nepustia.Má to svoju príčinu, spievajúca-títajúca M nemôže opustiť úľ s rojom, pretože nie je pre dlhý let ešte pripravená, stane sa to najskôr na 5-ty deň. Včelár neraz môže počuť aj iný zvuk, ktorý vydávajú ako odozvu M v MB a spev títajúcej M a znie ako nejasné kva-kva-kva. Aká je funkciu tohoto spevu neviem, ale istotne je v súlade so životom rojaceho sa včelstva.

Prečo včely matky nepustia z MB? pretože títajúca ako prvá vyliahnutá, si nárokuje právo na odlet s rojom. Ak sa vyliahli aj ďalšie M, čo sa často stáva, odlietajú tieto s rojom. Včely v sediacom roji prebytočné M vyselektujú a ostáva len jedna, tá čo spievala.Tieto sa ale väčšinou liahnu po odlete prvého roja, ak sú podmienky pre druhý roj tak ešte nenastáva selekcia mladých matiek včelstvami, ale divadlo sa opakuje, znovu prevezme vedúcu úlohu ďalšia prvá vyliahnutá M.
Raz som chcel zabrániť odletu z roja z úľa nedokázal som to (odobral som všetky MB, poslednú M), včely boli v takom rojovom ošiali (bolo to na nich pri otvorení úľa vidieť), že roj vyletel a sadol na strom, sa po 10 min. vrátil do úľa.
Kedy a prečo dochádza k tomuto stavu? Vždy vtedy, keď zasiahne do priebehu rojovej nálady človek, ktorý odoberie M a ponechá 1-2 MB, prípadne sa rojaca M pri odlete roja stratí (má zodraté krídla, prípadne jedno zastrihnuté, roj vyletí ale sa vráti do úľa a čaká na chvíľu, keď sa vyliahne prvá M a RN ešte trvá.
Ale stáva sa i to, že s rojom vyletí stará M a niekoľko mladých, keď pre nejakú príčinu nemohla vyletieť (zlé počasie a iné) a pri rojení sa zároveň vyliahli mladé M.

Môj popis je dosť dlhý, ale až toľko, aby som mohol v ňom popísať svoje zážitky so spievajúcimi M. Roky som to pozoroval a každú novú skúsenosť som starostlivo zapisoval. Tento podivný svet môže zažiť každý vnímavý a trpezlivý včelár.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
P.Krátký (90.180.212.169) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Děkuji Antonu Turčánimu za doplňující info,sám nemám tolik času na důkladné pozorování včel,mé zkušenosti jsou většinou dílem náhody v daném okamžiku a dlouholetá praxe.
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Nejrazantnější a nejspolehlivější protirojové opatření je prostě včelstvo v rojení předejít.
Ještě dřív, než vznikne rojová nálada, se ze včelstev odstraní matky a (případně potom matečníky na nejstarším plodu) a nechá se včelstvo odchovat novou matku. Z mnoha matečníků si potom vyberou jednu nejlepší matku a nevyrojí se. Letošní matka se už v tomto roce nerojí kromě velice ojedinělých případů.
Když se to dobře načasuje se snůškou a sílou včelstva, je medobraní v době, kdy má nová matka zakladeny 2 - 3 plásty, všechny ostatní v úlu mohou být při dostatku včel a dobré snůšce zaneseny medem a mohou se vybrat. A do té doby se nepoužívá mřížka.
Tento postup vidím v podstatě jako nutnou podmínku pro včelaření ve starých máloprostorových úlech, kde se jinak kvůli nedostaku prostoru včely rojí prakticky každý rok, zdá se mně to jako pracností i výnosem lepší varianta, než tradiční postup neustále v rojovém období prohlížet včely a likvidovat matečníky nebo provádět jiná protirojová opatření. V zadováku po 2x 12 plástech 39x24 je při takové výměně matky možné vybrat najednou takových 20 plástů 39x24 a vytočit z nich klidně i 20 - 30 kilo medu. Pak přirozeně následuje od rozkladení matky asi měsíční propad snůšky, takže snůšky pozdě v květnu a na začátku června nejsou využity, ale snůšky pozdně červnové a červencové už zase využity jsou a to díky nové životaschopné matce často i lépe než u včel se starou matkou.
Do nástavkových úlů se tato technologie přirozeně zas tak moc nehodí, stejně tak jako na místa, kde není pozdní snůška, ale mám takový dojem, že v rojových letech by tento způsob byl i v nástavcích lepší než když včelař rojení nezvládá a včelky uletí i s medem.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
J. Matl (213.151.87.2) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?


R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna? (44427) (44428) (44431) (44439) (44464) (44465)

Nejrazantnější a nejspolehlivější protirojové opatření je prostě včelstvo v rojení předejít.
Ještě dřív, než vznikne rojová nálada, se ze včelstev odstraní matky a (případně potom matečníky na nejstarším plodu) a nechá se včelstvo odchovat novou matku. Z mnoha matečníků si potom vyberou jednu nejlepší matku a nevyrojí se. Letošní matka se už v tomto roce nerojí kromě velice ojedinělých případů.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Jakkoli je má zkušenost krátká a malá a jakkoliv to, co napíšu, je trochu o něčem jiné, tak jsem se zřejmě k takové anomálii vloni nachomýtl. Vpravdě luxusní květnový oddělek s vynikající (jak se i letos na jaře ukázalo) matičkou na 7 plástech 39x24 se chtěl začátkem července rojit, dokonce dvakrát po sobě. Jeden z těch naražených matečníků jsem využil jinde a ta matička je také letos velmi dobrá. Nicméně jsem dost zíral. Holt včely nejen že neslyší, co do nich dnem i nocí v dobré víře hučíme, ale ani nečtou příručky. Nám nezbývá, než se s tím smířit ... A tím je to právě půvabné ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"Vpravdě luxusní květnový oddělek s vynikající (jak se i letos na jaře ukázalo) matičkou na 7 plástech 39x24 se chtěl začátkem července rojit, dokonce dvakrát po sobě."

Mně se svého času stalo, že jsem nechal nově odchovanou matku ve včelstvu jen v plodišti na 10 rámcích 39x24 a ona se po zesílení a rozkladení vyrojila. Když byly včelky, tehdy v zadovácích v plodišti a medníku od cca 2x10 rámků 39x24, nevyrojila se letošní matka nikdy. Takže hranice pro rojení letošní matky bude někde tam, mezi 10 a 20 rámky 39x24.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
J. Matl (147.231.79.105) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna? (44427) (44428) (44431) (44439) (44464) (44465) (44467) (44468)

"Vpravdě luxusní květnový oddělek s vynikající (jak se i letos na jaře ukázalo) matičkou na 7 plástech 39x24 se chtěl začátkem července rojit, dokonce dvakrát po sobě."

Mně se svého času stalo, že jsem nechal nově odchovanou matku ve včelstvu jen v plodišti na 10 rámcích 39x24 a ona se po zesílení a rozkladení vyrojila. Když byly včelky, tehdy v zadovácích v plodišti a medníku od cca 2x10 rámků 39x24, nevyrojila se letošní matka nikdy. Takže hranice pro rojení letošní matky bude někde tam, mezi 10 a 20 rámky 39x24.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Já ten oddělek měl v nástavku na 11 rámků, dostal jsem jej začátkem června na 4, postupně jsem přidával mezistěny a stavěly. Takže seděly na těch 7 a dvě meistěny ku stavbě navíc měly. Nicméně mohlo být i toto málo? Mohl jsem tu udělat chybu? Třeba by bylo lepší je zúžit a rozdělit do dvou nástavků a přidat zateplovací rámky na kraje? Loňský červen byl zvláštní ... Nakonec do zimy stejně ty dva nástavky vystavěly a zimoval jsem ten oddělek v nich bez problémů. Teď už je ve 4 a zatím je klid ...
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
a.turčáni (94.229.32.130) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Nejrazantnější a nejspolehlivější protirojové opatření je prostě včelstvo v rojení předejít.
Ještě dřív, než vznikne rojová nálada, se ze včelstev odstraní matky a (případně potom matečníky na nejstarším plodu) a nechá se včelstvo odchovat novou matku. Z mnoha matečníků si potom vyberou jednu nejlepší matku a nevyrojí se. Letošní matka se už v tomto roce nerojí kromě velice ojedinělých případů. R.P.

Ja som týmto radám naletel pre 20 rokmi a pripravil som si 10 nových matiek, ale nie tak ako radí Radim P. ale úplne mimo týchto včelstiev a pridal som ich v čase pre agátovou znáškou. Staviť chov nových matiek na náhradnom chove je nezodpovedné, pretože včelstvo zaostane vo vývoji Prestávka min. 13 dní na liahnutie, 10 minim. na oplodnenenie, a čo keď sa nové M neoplodnia? Je príliš dlhý časový úsek v čase, keď M denne kladie 2-2,3 tis. vajíčiek!

Preto som vo vhodnom čase v jednom včelstve urobil sériu a M som nechal oplodniť v opladniačikoch. Pridal som ich pomocou umelých MB na 6-ty deň od odobratia starých M. Pridanie bolo úspešné. Čo sa však nestalo, 7 včelstiev s 10-tich s novými M sa vyrojilo!!! Tak potom verte takýmto radám!?

Príčinou vyrojenia včelstiev s matkami nultého ročníka bolo celkom prózaické, vo včelstvách čo sa rojili, bola v tom čase už rojová nálada a ona po pridaní nových M pokračovala, rojenie sa opozdilo len o dni prerušenia na čas pre zdarné pridanie matiek. Ak včelár zakročí proti príprave včiel na ich rozdelenie rojením v jej začiatkoch, tak je šanca na jej prerušenie. Lenže, ten čas my neviem bežne určiť. Sú tu určité náznaky, ale aj skúsený včelár ten okamih nedokáže presne určiť. Jedným z nich je príznak, keď včely prestanú stavať vložené Ms, ale to je už pozde. Istí si môžeme byť až vtedy, keď sa RN zviditeľní, ale vtedy je už neskoro.

To svedčí o tom, že RN vzniká dávno predtým, ako sa ona zviditeľní prvou mater. kolískou s vajíčkom. Matka ako taká vo včelstve má funkciu klásť vajíčka, o RN, čo TV rozhodujú úľové včely, ktoré sa biologicky menia, zväčšia sa im zakrpatené vaječníky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Já bych se pana Poláška v tomto smyslu zastal. Stará matka s plodem a mladuškami se v dohledné době nevyrojí a já si ji (pokud je chovná) tímto zajistím. V produkčním včelstvu zůstanou produkční včely a matečníkem. Tady mi jde o med a ten neuletí alepon do té doby, než jej vytočím, nová matka to nestihne. Ve včelstvu je stejně příliš starých včel na to, aby to zkusila. Že se včelstvo oslabí je fakt, ale nic mi nebrání do druhé snůšky včelstva spojovat, nebo využít vyšší počet slabších včelstev.
Tak to zkouším já, ale letos mi to hatí počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(90.179.161.201) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím dřív, tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo ve včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik rojivých let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

No, já jsem ten systém zavedl pro zadováky. A pro stanoviště, kde je výrazná červencová až i srpnová snůška. V současné době pro nástavky jsem s tím trochu na rozpacích, protože přece jen v nerojivém roce díky dostatečně velkému prostoru se včely v nástavcích na rozdíl od zadováků nerojí a potom využijí i tu snůšku v červnu. Tam zatím nemám definitivní verzi.
Jinak to ale zapadá do mého systému, kdy se snažím v každém včelstvu držet linii, to znamená novou matku vždy odchovávat z plodu toho včelstva, kde ta matka pak bude. Kromě skutečně upadajících liní, kdy delší dobu po sobě to včelstvo nemá výkon a kde pak linie končí odchováním matky z plodu nějaké lepší linie.
Postup, kdy se vytypuje jedna nejlepší matka nebo se koupí a z ní se odchová spousta dcer a ty se potom přidají do včelstev, takže se jejich linie ukončí a nahradí příbuzenskými liniemi z té vybrané matky, nedělám.
Systém je mnohem méně pracný v porovnání se včelařem, kterému se ty včely rojí a tak do nich pravidelně lozí, prohlíží každé včelstvo několikrát plást po plástu, hledá matečníky a provádí spoustu všelijakých složitých opatření, aby rozjeté rojení zarazil. Přirozeně v porovnání se včelařem, který rojovou náladu zvládá, pracný je, i když mně odpadá všelijaké to šušnění s přelarvováním , sádkováním, oplodňáčky, přidávání matečníků a podobně.....
Taky ono odebrání staré matky se provádí poměrně brzo, kdy ještě ve včelách moc zas tolik moc včel není, většina jich je v té době nevyběhnutá v zavíčkovaném nebo ještě nezavíčkovaném plodu, takže stará matka se hledá poměrně dobře. Taky potom prohlídka naražených matečníků a likvidace těch starších není ještě nijak náročná věc. A včely si matku musí vychovat samy, ne přidávat už hotový matečník , protože potřebuji přestávku v plodování, aby plod od staré matky se mohl vylíhnout dříve, než je zaklade nová matka a plásty se tak daly vybrat a vytočit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radek Hubač (e-mailem) --- 19. 5. 2010
Re: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Ahoj,
tyhle metody se hodně liší podle stanoviště. U nás třeba nebývá v červnu snůška, tak Tvůj problém neřeším. Jsem na písku a koncem května je obvikla tak sucho, že pro mě už snůška není. Tak kde chtějí maximálně využít červnovou snůšku tak třeba tzv. přepřahají matky - prostě odchovají nové matky a po jejich rozkladení je ještě v květnu vymění. Je to pracné najít v tolika nástavcích matku, ale při troše zkušeností to celkem jde a výsledky jsou dobré. Pokud jde o výměny matek, opět si neodpustím jednu zásadní radu a to, že přijetí je velmi úspěšné pokud hrudník staré matky rozetřete o přidávací klícku s mladou matkou a to kvůli feromonům. Skutečně to funguje!!!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 19.5.2010 19:02:35
> ----------------------------------------
> No, já jsem ten systém zavedl pro zadováky. A pro stanoviště, kde je
> výrazná červencová až i srpnová snůška. V současné době pro nástavky jsem s
> tím trochu na rozpacích, protože přece jen v nerojivém roce díky dostatečně
> velkému prostoru se včely v nástavcích na rozdíl od zadováků nerojí a potom
> využijí i tu snůšku v červnu. Tam zatím nemám definitivní verzi.
> Jinak to ale zapadá do mého systému, kdy se snažím v každém včelstvu držet
> linii, to znamená novou matku vždy odchovávat z plodu toho včelstva, kde ta
> matka pak bude. Kromě skutečně upadajících liní, kdy delší dobu po sobě to
> včelstvo nemá výkon a kde pak linie končí odchováním matky z plodu nějaké
> lepší linie.
> Postup, kdy se vytypuje jedna nejlepší matka nebo se koupí a z ní se
> odchová spousta dcer a ty se potom přidají do včelstev, takže se jejich
> linie ukončí a nahradí příbuzenskými liniemi z té vybrané matky, nedělám.
> Systém je mnohem méně pracný v porovnání se včelařem, kterému se ty včely
> rojí a tak do nich pravidelně lozí, prohlíží každé včelstvo několikrát
> plást po plástu, hledá matečníky a provádí spoustu všelijakých složitých
> opatření, aby rozjeté rojení zarazil. Přirozeně v porovnání se včelařem,
> který rojovou náladu zvládá, pracný je, i když mně odpadá všelijaké to
> šušnění s přelarvováním , sádkováním, oplodňáčky, přidávání matečníků a
> podobně.....
> Taky ono odebrání staré matky se provádí poměrně brzo, kdy ještě ve včelách
> moc zas tolik moc včel není, většina jich je v té době nevyběhnutá v
> zavíčkovaném nebo ještě nezavíčkovaném plodu, takže stará matka se hledá
> poměrně dobře. Taky potom prohlídka naražených matečníků a likvidace těch
> starších není ještě nijak náročná věc. A včely si matku musí vychovat samy,
> ne přidávat už hotový matečník , protože potřebuji přestávku v plodování,
> aby plod od staré matky se mohl vylíhnout dříve, než je zaklade nová matka
> a plásty se tak daly vybrat a vytočit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 5. 2010
Re: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

"tyhle metody se hodně liší podle stanoviště. U nás třeba nebývá v červnu snůška, tak Tvůj problém neřeším. Jsem na písku a koncem května je obvikla tak sucho, že pro mě už snůška není. Tak kde chtějí maximálně využít červnovou snůšku tak třeba tzv. přepřahají matky - prostě odchovají nové matky a po jejich rozkladení je ještě v květnu vymění."

Já bych chtěl jen napsat, že v nástavcích nemám tu metodu ještě definitivně ustálenou, takže nechytat se toho. Pro inspiraci, pro vyzkoušení či pro upravení pro svoje podmínky jo, ale přebrat to úplně bez rozmyslu ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Pardon, sem se predtim uklikl.

Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.

Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
ze pubertaci byvaji takovy.

Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)

Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
(Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.

T.H.


19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím dřív,
> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo ve
> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik rojivých
> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
> Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Me to asi rano v aute doslo proc je to pro Vas pracne. Odpoved je dadant.?
T.H.

2010/5/19 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>

> Pardon, sem se predtim uklikl.
>
> Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
> mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
> jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
> tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
> oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
> vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
> vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.
>
> Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
> zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
> je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
> vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
> ze pubertaci byvaji takovy.
>
> Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
> do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)
>
> Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
> dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
> (Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
> generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.
>
> T.H.
>
>
> 19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
>> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
>> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
>> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím
>> dřív,
>> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
>> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
>> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
>> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
>> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
>> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo
>> ve
>> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
>> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
>> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik
>> rojivých
>> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
>> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
>> Zdraví R. Stonjek
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
J. Matl (213.151.87.2) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Také bych se rád připojil k poděkování kol. Turčánimu, Antone, to, co jste popsal, je velmi cenné a poučné. Díky za to.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
zdenek dukat (85.160.181.164) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

pane Turcany,ja se podivuji nad tim kolik mate casu.zvlaste ted v sezone.slova,slova,slova.vse jde rici jednoduse.doporucuji méně se poslouchat.s pozdravem zdenek dukat vcelar disident

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a. turčáni (94.229.32.130) --- 20. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Máte pravdu Zdenek, ale komentáre píšem medzi robotou na včelnici a navyše moje roky mi dovolia, denne spím len 6 hodín. Píše len ten, kto má čo ostatným povedať. Ste smiešny už v podstate so svojím disidentským postojom. Nič (nic moc)nepoviete a zaberáte miesto iným. Ale za upozornenie ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(193.179.175.210) --- 20. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Pane Antone, pište. Pěkně se to čte. Nejapné poznámky včelařskkých "disidentů" hoďte za hlavu.

P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 20. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Pro nic za nic se nestávají disidenty.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 08:58:44
> ----------------------------------------
> Pane Antone, pište. Pěkně se to čte. Nejapné poznámky včelařskkých
> "disidentů" hoďte za hlavu.
>
> P.J.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(193.179.175.210) --- 20. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata, ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo), nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.

P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Stonjek (213.151.87.2) --- 20. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé. Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají. Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Koukal jsem na to ze spatne strany, uz chapu, diky za info
Slysim prvne o preprahani matek a podobnych finesach. Diky

Nekdy si to zkusim, je ale pravda ze matka se nejblbeji hleda kdyz je
potreba ji najit :-)) Ale dobre znacena vybranymi barvami to uz neni takovy
boj...

T.H.



2010/5/20 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí
> jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu
> matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik
> máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat
> během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než
> mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé.
> Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají.
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky.
> Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (212.77.163.106) --- 21. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek
---------------
Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody nepoužíváte.

Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav. plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.

Díky za informace.

Karel

Jinak podkrkonoší, včera po dlouhé době intenzívní přínos, rozkvetly jírovce, řepka doufám před polovinou.
Zatím jen misky, žádná zakladená. Ale prohlédl jsem letmo jen jedno stanoviště u řepky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
stonjek (90.179.161.201) --- 21. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

I když tato diskuze patří spíš na stránky Dadant klubu, ale ten není. Mám to samé teď do nich půjdu a musím s tím také něco provést. Máme několik možností. Rozmačkat matečníky, odebrat s plodiště co nejvíc zásob a nahradit je mezistěnamí a stavebními rámky, nebo odebrat co nejvíc zavíčkovaného plodu, umístit ho pod nebo nad plodiště a opět ho něčím nahradit a promyslet, aby to moc dlouho netrvalo a včelkám škodilo co nejmíň. Zítra jdu na takovou velkou kontrolu, uvidím co mě napadne a jak to půjde. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp

Dne 21.5.2010 7:41, KaJi napsal(a):
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R.
> Stonjek
> ---------------
> Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
> Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody
> nepoužíváte.
>
> Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
> Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se
> soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na
> plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez
> mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
> V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost
> znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav.
> plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (212.77.163.101) --- 21. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp
-------------------
Kolik je přesně Dadant ani nevím.

Já vzal svoji míru - langstroth, plodiště čtvercové co se leckde prý používá 465*465, tam dám v pohodě 12 rámků, na těsno by to bylo na 13. Ale jsme zvyklý mít v plodišti trubčí plásty, takže těch 12r je s dostatečnou rezervou na trubčinu.
No a výšku jsem vzal podle medometu 30cm.

Zatím je to dost velký prostor, a pokud nezanášejí plodiště tak to je ažaž. Napřed sjem měl pocit že včely jsou slabé, málo polodují atd. Ale pak jsem si spočetl, jak málo plástů by teoreticky stačilo a pochopil, že je to jen pocit.
V 10rámkové 24cmN by to samé množství opticky vypadalo jinak.
Ale letos v tom jedu ve větším množství úlů první rok, v loni jsem měl prvé 12r nástavky, ale nebyly takové podmínky jako letos.

Oni i ty 10r by šly, takto jsem vlastně získával dílo a včely, ale je tam ten problém s obměnou díla, atd.

No jsem zvědav jak vyjde po letech srovnání.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 20. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Nechápu proč si myslíte , že si příspěvků Pana Antona nevážím: Všimněte si toho velkého P. Proč asi? Jsou to totiž ty nejrozumnější příspěvky na tomto fóru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 11:20:57
> ----------------------------------------
> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jiří Vávra (e-mailem) --- 21. 5. 2010
Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Včera se malinko oteplilo a už jsou venku. Mám dotaz , je možné aby se z
jednoho úlu současně vyrojily dva roje? Oba jsem sebral. Jeden má poctivých
zvážených 5 kg a druhý necelé kilo. Seděly na jednom stromě asi 2 metry od
sebe. Mám je spojit nebo bude mít každý svou matku?
----- Original Message -----
From: <pala.jiri/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 20, 2010 11:20 AM
Subject: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?


> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Jsem rad pane Turciany, ze jste se zpivani matek podrobne popsal a dekuji,

vcera jsem dostal sanci se podivat jak matka umi zpivat. Bylo to zajimave a
diky Vasemu popisu jsem vedel na co se divat. A overit si ze mate pravdu.
Cekal jsem ze to bude hlasitejsi projev ale mozna jsem to zastihl v pocatku.
Vcelstvo by dnes vyletlo...
Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
budou sakra potreba. Vcelstva nejsou uplne sucha, plodovani jede, ale
rozhodne nemaji pro vcelare ani gram, zbyva tak tyden repky, louka a ovocne
stromy jsou pryc. Prognoza pocasi je bidna. Tak nejak nevim co si o tom
myslet, cemu verit, kdyz jedina jista snuska je pryc....

T.H.


> Vrátim sa ešte k otázke T. Heřmana, mám osobné skúsenosti s týmto javom,
> venoval som mnoho času v minulých rokoch.
>
> Spevavý roj sa naozaj vyskytuje, ale vždy predchádza obdobie spievajúceho
> včelstva, neplatí to doslova, včely v roji nespievajú a tak isto včely v
> úli, ale vždy mladé ešte neoplodnené matky, ale ani to ešte nemusí byť
> pravda. Mal som ra prípad, keď novooplodnená M pridaná do včelstva, po
> dvoch týždňoch začala spievať.Mám to zdokumentované a podarilo sa mi to i
> vysvetliť, prečo!
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a.turčáni (94.229.32.130) --- 21. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely budou sakra potreba.

Zdravím pán Heřman, obyčajne ani takýto zákrok včelstvo od rojenia nezachráni, každá mladá "spievajúca"M sa chce rojiť a istotne sa aj vyrojí.
Aj u mňa v tieto dni vyletujú spievajúce roje a v roji je vždy viac mladých matiek.
Ja robím zásah ktorý by mal dosiahnuť využitie včelstva v agátovej znáške. Vždy nechám včely vyrojiť, roj osadím na plásty s medníka a dostanú tretiu debničku so súšami. Plodisko zo zbytkom včiel a plodu postavím na medzidno, je to úplne samostatné včelstvo, ktoré prestalo mať vplyv na oddelené včelstvo. Osadený roj sa na druhý deň vyrojil, pretože v ňom bola spievajúca matka, ktorá vyprovokovalo včelstvo na odlet. Včely v tretej debničke na rojenie nereagovali. Tento fakt (spievajúce M) som podcenil a výsledkom bola zbytočná práca, zberanie roja.
Človek veľa vie, ale stále sa stretáva s prekvapením a včely vedia naozaj prekvapiť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Pane Turciany ja jsem nenapsal B, nechal jsem jim jeden matecnik zavickovany
a jsem pripraven vcelstvo prohlednout, protoze predpokladam, ze si narazi
nouzove matecniky a klidne se z nich vyroji - uz jednou jsem byl takto
prekvapen. Asi nejblbejsi a nejpracnejsi postup ale uz to tak proste je,
roj mi uleti pze tam nejsem... Akat nemame takze to muze byt i konecna pro
letosek takove vyrojene vcelstvo.

Dnes mi ulit prvni roj krom toho haseni pozaru co obcas popisuju. Sel
jsem na jisto, a uz po nekolikate me prekvapilo mnozstvi vajicek a larvicek
- tri ramky. Pise se preci ze vcely matku nekrmi a ona neklade, musi byt
lehka aby mohla letat :-) Nejsmutnejsi je ze jsem si rano prosel vsechny
cesna a vsechny letaly se stejnym nasazenim, zkratka to neumim poznat ani v
den rojeni :-(

Ten roj by mel honku, predchvili tu prolitla takova bourka ze nez jsem je s
rojakem odnesl 50m byl jsem na kost...
Predtim krasna snuska...
T.H.


2010/5/21, a.turčáni <e-mail/=/nezadan>:
>
> Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
> budou sakra potreba.
>
>
> Zdravím pán Heřman, obyčajne ani takýto zákrok včelstvo od rojenia
> nezachráni, každá mladá "spievajúca"M sa chce rojiť a istotne sa aj vyrojí.
> Aj u mňa v tieto dni vyletujú spievajúce roje a v roji je vždy viac mladých
> matiek.
> Ja robím zásah ktorý by mal dosiahnuť využitie včelstva v agátovej znáške.
> Vždy nechám včely vyrojiť, roj osadím na plásty s medníka a dostanú tretiu
> debničku so súšami. Plodisko zo zbytkom včiel a plodu postavím na medzidno,
> je to úplne samostatné včelstvo, ktoré prestalo mať vplyv na oddelené
> včelstvo. Osadený roj sa na druhý deň vyrojil, pretože v ňom bola
> spievajúca matka, ktorá vyprovokovalo včelstvo na odlet. Včely v tretej
> debničke na rojenie nereagovali. Tento fakt (spievajúce M) som podcenil a
> výsledkom bola zbytočná práca, zberanie roja.
> Človek veľa vie, ale stále sa stretáva s prekvapením a včely vedia naozaj
> prekvapiť. Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 24. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Téma,
název je zavádějící.

Na tichou vymenu je mozno vcelstva selektovat.
rojení nemusí být preferencí zachování včelstva.
Dlouhodobě nechávám výkonné matky do 3tího roku.
(ctím průměr, kdo se nedostane má smůlu, kdo obstojí...
Nškdy někdo napsal že rojení je primární, přirozené chování včel.
Nemyslím si to!
Proč nyní v tomto ... počasí z mých 25ti včelstev nemyslí ani jedno na rojení. _
Jedno včelstvo, dvouletá inseminovaná matka zakladla 3 tiché matečníky v odstupu 4-5 dní, staví dělničinu

Denni prinosy jsou 2-3kg
Dnes jsem prvne v zivote po 50 ti letech vcelareni delal prelarvovani tichych matecniku. bzlz moc nahloucene k sobe.
Ticha vymena inseminovane matky je jiste vhodna k rozsireni
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.172.77) --- 22. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Zdravím vás,
dnes jsem byl na včelnici opět zkontrolovat včely. Na včelnici pěkný hfrmol. Příští týden bude končit řepka, stále voní a meduje, včely k ní lítaly. Příští týden o víkendu vytočím medníky a med, co během tohoto dlouhotrvajícího špatného počasí stihly nanosit. Některá včelstva mile překvapila, jiná nemnanosila skoro nic, tedy podprůměr. Ale pokud bude slušné počasí, mohou za ten týden ještě něco donést. Dnes tu bylo doslova aprílové pošasí. Jsem zvědav, jak se ukáže akát, bylo by dobré, aby zabral. Nebo aspoň lípa.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Petr (94.125.216.34) --- 22. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Neboj Pavle,akát letos na sto pro zabere.Nasazeno na květ má perfektně,nepomrzl a vždy v minulosti při tak vlhkém a celkem teplém počasí neskutečně medoval.
Já jsem vytáčel již minulý týden a z mých šesti včelstev jsem vytočil něco málo přez šedesát kg.Takže totální propadák.Ale i tak věřím,že na ten můj dlouhodobý průměr kolem padesáti se dostanu.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Streit Pavel (94.241.78.3) --- 22. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

No, to je....Já mám na včelnici 12 včelstev. Zde bylo tak špatné počasí, že i za těch 60 kilo bych byl rád. To budu vkládat příští týden již 4 N u jedněch včel. Jsou vždy o týden napřed před ostatními. Jestli ten nejvyšší sáhyb tam nahoře to nějak nezařídí, aby zabral akát a lípa a včely mohly nanosit med, dostane ode mě 53 výpověď bez odstupného. A přitluču jej znova na kříž. Aby se polepšil. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
PavelN (88.101.19.249) --- 22. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Dnes jsem dělal oddělky. 3 včelstva měla zakladeno po pár M miskách. Je zajímavé, že ty slabší, které letos dostávaly jen mezistěny, nebo měly některý z rámků na trubčinu nepostavený - byl mimo plodové hnízdo.
Trochu medu měla včelstva, která byla rozšiřována i soušemi, ale většinu stejně z ovocných stromů. Snůšku z řepky vzdálené skoro 3 km smazalo špatné počasí, a teď už odkvétá. I tak k řepce směřuje nejvíce létavek(asi 2/3) a zbytek létá směrem k lesu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Pavle jeste si tak premyslim nad tim zda to hrotit a branit jim v rojeni ted
o vikendu. Preletaky apod... Ma cenu, nema? Zkusenost je mala a nulova
vzhledem k takovemu pocasi... Me se ani nechce :-)) Navic vlastne dostanou
moznost nosit po dlouhe dobe tak do nich hrabat by mohlo byt skoro trestne,
zvlast kdyz jsem s nimi kamos a nevadime si kdyz je hnusne :-))

Co poroje? Jak se k tomu postavit?

Diky i ostatnim za nazor.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.Krátký (90.180.212.169) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Popravdě řečeno,pro ekonomicky uvažujícího včelaře má největší cenu nevyrojené včelstvo,které dokáže během relativně krátké doby donést neuvěřitelné množství sladiny,což vyrojené včelstvo nesvede.Pokud už zvedám stavy,tak všechny umělé způsoby jsou vzhledem k medné užitkovosti vhodnější,než je nechat vyrojit jednou,podruhé...Zase na druhou stranu,i ten samotný usazený roj nám ještě ten rok také něco přinese.
Jeden z nejjistějších způsobů,jak se zbavit rojovky,nepřijít o včely a ani o med ,je výměna matky,nebo odstranění staré matky a likvidace matečníků až na jeden,ze kterého si včely zpravidla vychovají novou matku(pokud ovšem klapne počasí na snubní výlet a matka se při něm neztratí).
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Streit (94.241.71.168) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

To znamená, že ikdyž o víkendu budou po dlouhé době pracovat, je lepší do nich jít pro kontrolu? Zase nechci do nich nadměrně lozit víc, než je zdrávo. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
P.Krátký (90.180.212.169) --- 18. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"To znamená, že ikdyž o víkendu budou po dlouhé době pracovat, je lepší do nich jít pro kontrolu? Zase nechci do nich nadměrně lozit víc, než je zdrávo. P.S"

__________________________________________________________


Pro velkovčelaře je to nemyslitelné a sám to také běžně nedělám,ale letošní rok vybočuje z řady,takže teď poctivě prohlížím jedno včelstvo po druhém,dokud je zima,a ruším matečníky,abych udržel včely v úle a využily všechny následující snůšky,med má určitě větší hodnotu,než roje rozlítané po krajině.Znám případ velkovčelaře,kterému se v rojivém roce vyrojilo 90% včelstev,a výnos medu mu nepokryl ani náklady na krmení v daném roce.Loni jsem matečníky nevylamoval vůbec,a z 54 včelstev se mi vyrojily 3.Letos reálně hrozí,že bych mohl dopadnout jako onen profesionál.
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 19. 5. 2010
Re: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Ahoj,
podívej se napřed na česna a rozebírej jen včelstva s mizernou letovou aktivitou= chystající se rojit.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 18.5.2010 22:00:14
> ----------------------------------------
> To znamená, že ikdyž o víkendu budou po dlouhé době pracovat, je lepší do
> nich jít pro kontrolu? Zase nechci do nich nadměrně lozit víc, než je
> zdrávo. P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (94.241.81.44) --- 19. 5. 2010
Re: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?

Zdravím vás, tím se držím, pokud je u česna frmol alétavky nosí a nosí, tak je včelstvo v harmonii. No, máme se zajisté letos na co těšit. Pokud jsme přišli víceméně o komoditu řepky, doufám, že to tam ten nejvyššší sáhyb nahoře zařídí tak, aby se vydařily snůšky z akátu a lípy, aspoň trochu. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
tomtom (81.30.251.9) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

Ani to není jisté. Svého času jsem si myslel, že když při rojovce odstaním starou matku a nechám dva matečníky včely si vyberou jednu z nových matek a zůstanou v úle.
Mýlil jsem se, nebo snad obě matky byly dobré..rojily se stejně jedna matka zůstala v úle a druhá odletěla s rojem.
Z toho plyne, že pokud člověk přehledne jeden matečník, budou ( muhou ) se rojit.Ale jisté to není.

tomtom


...Jeden z nejjistějších způsobů,jak se zbavit rojovky,nepřijít o včely a ani o med ,je výměna matky,nebo odstranění staré matky a likvidace matečníků až na jeden,ze kterého si včely zpravidla vychovají novou matku(pokud ovšem klapne počasí na snubní výlet a matka se při něm neztratí).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
P.Krátký (90.180.212.169) --- 19. 5. 2010
Re: Rojení nebo tichá výměna?

"Ani to není jisté. Svého času jsem si myslel, že když při rojovce odstaním starou matku a nechám dva matečníky včely si vyberou jednu z nových matek a zůstanou v úle.
Mýlil jsem se, nebo snad obě matky byly dobré..rojily se stejně jedna matka zůstala v úle a druhá odletěla s rojem.
Z toho plyne, že pokud člověk přehledne jeden matečník, budou ( muhou ) se rojit.Ale jisté to není"

___________________________________________________________

To je pravda,základ je nechat JEDEN matečník!Zapoměl jsem dodat,že je dobré potom ještě udělat tak za 3-5 dní(nebo podle akutnosti) kontrolu,včely si ještě dokážou na zbývajícím otevřeném plodu vytáhnout další matečníky.
Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu