Včelařská konference

Nejrazantnější a nejspolehlivější protirojové opatření je prostě včelstvo v rojení předejít.
Ještě dřív, než vznikne rojová nálada, se ze včelstev odstraní matky a (případně potom matečníky na nejstarším plodu) a nechá se včelstvo odchovat novou matku. Z mnoha matečníků si potom vyberou jednu nejlepší matku a nevyrojí se. Letošní matka se už v tomto roce nerojí kromě velice ojedinělých případů. R.P.

Ja som týmto radám naletel pre 20 rokmi a pripravil som si 10 nových matiek, ale nie tak ako radí Radim P. ale úplne mimo týchto včelstiev a pridal som ich v čase pre agátovou znáškou. Staviť chov nových matiek na náhradnom chove je nezodpovedné, pretože včelstvo zaostane vo vývoji Prestávka min. 13 dní na liahnutie, 10 minim. na oplodnenenie, a čo keď sa nové M neoplodnia? Je príliš dlhý časový úsek v čase, keď M denne kladie 2-2,3 tis. vajíčiek!

Preto som vo vhodnom čase v jednom včelstve urobil sériu a M som nechal oplodniť v opladniačikoch. Pridal som ich pomocou umelých MB na 6-ty deň od odobratia starých M. Pridanie bolo úspešné. Čo sa však nestalo, 7 včelstiev s 10-tich s novými M sa vyrojilo!!! Tak potom verte takýmto radám!?

Príčinou vyrojenia včelstiev s matkami nultého ročníka bolo celkom prózaické, vo včelstvách čo sa rojili, bola v tom čase už rojová nálada a ona po pridaní nových M pokračovala, rojenie sa opozdilo len o dni prerušenia na čas pre zdarné pridanie matiek. Ak včelár zakročí proti príprave včiel na ich rozdelenie rojením v jej začiatkoch, tak je šanca na jej prerušenie. Lenže, ten čas my neviem bežne určiť. Sú tu určité náznaky, ale aj skúsený včelár ten okamih nedokáže presne určiť. Jedným z nich je príznak, keď včely prestanú stavať vložené Ms, ale to je už pozde. Istí si môžeme byť až vtedy, keď sa RN zviditeľní, ale vtedy je už neskoro.

To svedčí o tom, že RN vzniká dávno predtým, ako sa ona zviditeľní prvou mater. kolískou s vajíčkom. Matka ako taká vo včelstve má funkciu klásť vajíčka, o RN, čo TV rozhodujú úľové včely, ktoré sa biologicky menia, zväčšia sa im zakrpatené vaječníky. Anton

Já bych se pana Poláška v tomto smyslu zastal. Stará matka s plodem a mladuškami se v dohledné době nevyrojí a já si ji (pokud je chovná) tímto zajistím. V produkčním včelstvu zůstanou produkční včely a matečníkem. Tady mi jde o med a ten neuletí alepon do té doby, než jej vytočím, nová matka to nestihne. Ve včelstvu je stejně příliš starých včel na to, aby to zkusila. Že se včelstvo oslabí je fakt, ale nic mi nebrání do druhé snůšky včelstva spojovat, nebo využít vyšší počet slabších včelstev.
Tak to zkouším já, ale letos mi to hatí počasí.

I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím dřív, tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo ve včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik rojivých let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

No, já jsem ten systém zavedl pro zadováky. A pro stanoviště, kde je výrazná červencová až i srpnová snůška. V současné době pro nástavky jsem s tím trochu na rozpacích, protože přece jen v nerojivém roce díky dostatečně velkému prostoru se včely v nástavcích na rozdíl od zadováků nerojí a potom využijí i tu snůšku v červnu. Tam zatím nemám definitivní verzi.
Jinak to ale zapadá do mého systému, kdy se snažím v každém včelstvu držet linii, to znamená novou matku vždy odchovávat z plodu toho včelstva, kde ta matka pak bude. Kromě skutečně upadajících liní, kdy delší dobu po sobě to včelstvo nemá výkon a kde pak linie končí odchováním matky z plodu nějaké lepší linie.
Postup, kdy se vytypuje jedna nejlepší matka nebo se koupí a z ní se odchová spousta dcer a ty se potom přidají do včelstev, takže se jejich linie ukončí a nahradí příbuzenskými liniemi z té vybrané matky, nedělám.
Systém je mnohem méně pracný v porovnání se včelařem, kterému se ty včely rojí a tak do nich pravidelně lozí, prohlíží každé včelstvo několikrát plást po plástu, hledá matečníky a provádí spoustu všelijakých složitých opatření, aby rozjeté rojení zarazil. Přirozeně v porovnání se včelařem, který rojovou náladu zvládá, pracný je, i když mně odpadá všelijaké to šušnění s přelarvováním , sádkováním, oplodňáčky, přidávání matečníků a podobně.....
Taky ono odebrání staré matky se provádí poměrně brzo, kdy ještě ve včelách moc zas tolik moc včel není, většina jich je v té době nevyběhnutá v zavíčkovaném nebo ještě nezavíčkovaném plodu, takže stará matka se hledá poměrně dobře. Taky potom prohlídka naražených matečníků a likvidace těch starších není ještě nijak náročná věc. A včely si matku musí vychovat samy, ne přidávat už hotový matečník , protože potřebuji přestávku v plodování, aby plod od staré matky se mohl vylíhnout dříve, než je zaklade nová matka a plásty se tak daly vybrat a vytočit.

Ahoj,
tyhle metody se hodně liší podle stanoviště. U nás třeba nebývá v červnu snůška, tak Tvůj problém neřeším. Jsem na písku a koncem května je obvikla tak sucho, že pro mě už snůška není. Tak kde chtějí maximálně využít červnovou snůšku tak třeba tzv. přepřahají matky - prostě odchovají nové matky a po jejich rozkladení je ještě v květnu vymění. Je to pracné najít v tolika nástavcích matku, ale při troše zkušeností to celkem jde a výsledky jsou dobré. Pokud jde o výměny matek, opět si neodpustím jednu zásadní radu a to, že přijetí je velmi úspěšné pokud hrudník staré matky rozetřete o přidávací klícku s mladou matkou a to kvůli feromonům. Skutečně to funguje!!!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 19.5.2010 19:02:35
> ----------------------------------------
> No, já jsem ten systém zavedl pro zadováky. A pro stanoviště, kde je
> výrazná červencová až i srpnová snůška. V současné době pro nástavky jsem s
> tím trochu na rozpacích, protože přece jen v nerojivém roce díky dostatečně
> velkému prostoru se včely v nástavcích na rozdíl od zadováků nerojí a potom
> využijí i tu snůšku v červnu. Tam zatím nemám definitivní verzi.
> Jinak to ale zapadá do mého systému, kdy se snažím v každém včelstvu držet
> linii, to znamená novou matku vždy odchovávat z plodu toho včelstva, kde ta
> matka pak bude. Kromě skutečně upadajících liní, kdy delší dobu po sobě to
> včelstvo nemá výkon a kde pak linie končí odchováním matky z plodu nějaké
> lepší linie.
> Postup, kdy se vytypuje jedna nejlepší matka nebo se koupí a z ní se
> odchová spousta dcer a ty se potom přidají do včelstev, takže se jejich
> linie ukončí a nahradí příbuzenskými liniemi z té vybrané matky, nedělám.
> Systém je mnohem méně pracný v porovnání se včelařem, kterému se ty včely
> rojí a tak do nich pravidelně lozí, prohlíží každé včelstvo několikrát
> plást po plástu, hledá matečníky a provádí spoustu všelijakých složitých
> opatření, aby rozjeté rojení zarazil. Přirozeně v porovnání se včelařem,
> který rojovou náladu zvládá, pracný je, i když mně odpadá všelijaké to
> šušnění s přelarvováním , sádkováním, oplodňáčky, přidávání matečníků a
> podobně.....
> Taky ono odebrání staré matky se provádí poměrně brzo, kdy ještě ve včelách
> moc zas tolik moc včel není, většina jich je v té době nevyběhnutá v
> zavíčkovaném nebo ještě nezavíčkovaném plodu, takže stará matka se hledá
> poměrně dobře. Taky potom prohlídka naražených matečníků a likvidace těch
> starších není ještě nijak náročná věc. A včely si matku musí vychovat samy,
> ne přidávat už hotový matečník , protože potřebuji přestávku v plodování,
> aby plod od staré matky se mohl vylíhnout dříve, než je zaklade nová matka
> a plásty se tak daly vybrat a vytočit.
>
>
>

"tyhle metody se hodně liší podle stanoviště. U nás třeba nebývá v červnu snůška, tak Tvůj problém neřeším. Jsem na písku a koncem května je obvikla tak sucho, že pro mě už snůška není. Tak kde chtějí maximálně využít červnovou snůšku tak třeba tzv. přepřahají matky - prostě odchovají nové matky a po jejich rozkladení je ještě v květnu vymění."

Já bych chtěl jen napsat, že v nástavcích nemám tu metodu ještě definitivně ustálenou, takže nechytat se toho. Pro inspiraci, pro vyzkoušení či pro upravení pro svoje podmínky jo, ale přebrat to úplně bez rozmyslu ne.

Pardon, sem se predtim uklikl.

Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.

Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
ze pubertaci byvaji takovy.

Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)

Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
(Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.

T.H.


19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím dřív,
> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo ve
> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik rojivých
> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
> Zdraví R. Stonjek
>

Me to asi rano v aute doslo proc je to pro Vas pracne. Odpoved je dadant.?
T.H.

2010/5/19 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>

> Pardon, sem se predtim uklikl.
>
> Pane Stonjek cim je to pracne mit oplozene matky zacatkem kvetna?? Uplne
> mi to nedochazi. Jestli mate na mysli, ze je to prilis rizikove tak to
> jiste, zvlaste letos. Predpoved se zase zmenila :-( Nebo je to tim ze je
> tolik jine prace ze na to neni cas? Me se v kvetnu chovat ve smesnych
> oddelcich velmi libi. Oberu nejsilnejsi vcely o plast, myslim si, ze jim
> vubec nechybi a dale se o oddelky nestaram, nemusi krmit, je snuska, tedy
> vetsinou. Ale je to o stanovisti a taktice, to je jasne.
>
> Myslite, ze ta spousta trubcu a trubcich larev jeste muze pomoct a muze LBV
> zachranit treba na 70procetni ucinnosti? Dost jsem o tom premyslel, ze to
> je posledni sance. Nerozumim te taktice, vcely veri ze se pocasi zlepsi a
> vylitnou hned pri prvni moznosti - to je divna taktika na preziti ale chapu
> ze pubertaci byvaji takovy.
>
> Ostatnim panum diky za dodani chute do boje. Zitra uz snad pocasi dovoli
> do vcel a vcelam nedovoli uletet :-)
>
> Jeste bych upozornil na zkusenost s odebranim stare matky do oddelku -
> dostane se v puli prazdnin opet do sily a pro me nepochopitelne se vyroji
> (Nedokazu tu taktiku jiste smrti pochopit?? ale byla to rojivka nekolikate
> generace)... Takze cesta na jistotu je asi nasledna vymena matky.
>
> T.H.
>
>
> 19.5.10, e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>:
>
>> I já s Radimem souhlasím ovšem přísahat na 100% účinnost tohoto opatření
>> bych nechtěl. Je nutné zašlápnout starou matku a na její místo vložit
>> zavíčkovaný matečník asi tak 2 až 3 dny před líhnutím. Samozřejmě čím
>> dřív,
>> tím líp. S matečníkem se to dá stihnout, mít oplozené matky spolehlivě
>> začátkem května, to já neumím. Je to solidně spolehlivé, ale neskutečně
>> pracné, vhodné tak do 20 včelstev a kdoví jestli. Najít matku v
>> několikanástavkovém včelstvu bez mřížky v termínu plus mínus den znamená
>> mít všude značky, bystré oko a štěstí a pak asi 10 dní hezké počasí a do
>> včel nelézt a absolutní klid na včelnici. Rovněž nevím jak by to dopadlo
>> ve
>> včelíně s úly ve dvou řadách těsně vedle sebe. Prostě se musíme smířit s
>> tím, že letošní rok si užijem. Podíval jsem se do včel a je to přesně tak
>> jak jsem říkal. Na vyhodnocení metody LBV a WW potřebujeme několik
>> rojivých
>> let. Teď ho máme a ukázkový a matečníky i přes LBV tam jsou a teď babo raď
>> co s tím! Rád bych byl poslem příznivějších zpráv!
>> Zdraví R. Stonjek
>>
>
>