Včelařská konference

Mám ještě dotaz. Má někdo zkušenosti s jetelem?

U včelnice mám pole s jetelem. Slyšel jsem, že se na něj moc včelám nechce. Má někdo nějakou zkušenost se snůškou jetele? Kdy tato komodita kvete?
Děkuji P.S

Předpokládám, že je to pole "obyčejného" červeného jetele.
Za socíku v srpnu obyčejný setý (červený) jetel na semeno nic moc. Jetel má mít údajně hodně nektaru, ale má mít i dlouhé trubky, takže včely se na něho těžko dostanou. Snůška byla a to ještě relativně slabá, jedině když bylo velké sucho, v takovém případě trubky v květu jetele narostou kratší a včely na nektar dosáhnou. Jinak je z něho hodně pylu. Pokud nemají dnešní odrůdy vyšlechtěné kratší trubky.
Pokud to bude jetel na píci a včely na něho budou létat, jsou pak nějaké ztráty létavek jejich likvidací sklízecím strojem, protože na píci se seká v době květu.
Doba květu tohoto jetele je vždy, jak po sečení vyroste do výška asi 20 - 30 cm, asi za odhaduji měsíc a půl od sečení.

S jeteli mám dobré i špatné zkušenosti. Je hodně druhů, které se liší i produkcí nektaru. S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit... Jsou i u nás tací, kteří čekají jestli třeba ze slunečnice nebude možné včelám něco ukrást, ale jeden z nich letos skončil s morem. Domnívám se, že kombinace hladu a silné varoázy je zaručená cesta k moru a to z toho důvodu, že původci se dostávají přímo do hemolymfy, místo do trávicí soustavy, která je přirozenou bránou vstupu.
Jinak opětovně bych chtěl vyzvat takové jako naposled Zdeněk - Pokud nemáš co sdělit ostatním, prostě použij tlačítko delete na e-mail, který Tě nezaujal a nevysírej, zbytečně urážíš zkušené včelaře, kteří se zde snaží pomoci začátečníkům, třeba i omýláním a opakováním základních věcí.. Antone, prosím, piš dál, pro mě jsou Tvoje pozorování velmi zajímavá! Jak jsi psal o zpěvavých rojích, pozoroval jsem i týtající mladé matky před líhnutím v oddělcích, kam jsem přidal zralý matečník po zavíčkování prvních nouzových (to je výhodné pro lepší přijetí ušlechtilých , zralých matečníků udělat oddělek 5 dní předem. Praxe ukázala, že pokud má včelstvo svoje zavíčkované matečníky, další přidaný většinou přijme a ten náš se líhne dřív...). Takže některé oddělky asi nechtěli pustit vylíhlou matku z matečníku. Když jsem takový oddělek slyšel a matce pomohl, týtání vždy ustalo. Ale nemám dost takových pozorování, abych mohl tvrdit, že to tak je.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jetel
> Datum: 19.5.2010 21:11:00
> ----------------------------------------
> Předpokládám, že je to pole "obyčejného" červeného jetele.
> Za socíku v srpnu obyčejný setý (červený) jetel na semeno nic moc. Jetel má
> mít údajně hodně nektaru, ale má mít i dlouhé trubky, takže včely se na
> něho těžko dostanou. Snůška byla a to ještě relativně slabá, jedině když
> bylo velké sucho, v takovém případě trubky v květu jetele narostou kratší a
> včely na nektar dosáhnou. Jinak je z něho hodně pylu. Pokud nemají dnešní
> odrůdy vyšlechtěné kratší trubky.
> Pokud to bude jetel na píci a včely na něho budou létat, jsou pak nějaké
> ztráty létavek jejich likvidací sklízecím strojem, protože na píci se seká
> v době květu.
> Doba květu tohoto jetele je vždy, jak po sečení vyroste do výška asi 20 -
> 30 cm, asi za odhaduji měsíc a půl od sečení.
>
>
>

"S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les, kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."

Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6 - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen ta rosa.....
Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo. V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele, aby produkoval sladinu, vyšší.

Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce , jestlipak vůbec tušíte ,že právě za nich šlechtění jetele šlo směrem ke zkrácení jeho květů. jeho účelem byla větší tvorba semene tím, že přilákají právě včely na květy., Dříve totiž včely sice občas květy navštěvovaly, ale vykusovali je z boku a nedocházelo tak k opylování. Takže právě oni můžou za to ,že z jetele je dostatek velmi lahodného medu načervenalé barvy. Jen kdyby se ho na semeno pěstovalo více.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 20.5.2010 09:34:55
> ----------------------------------------
> "S tím přísuškem v době růstu je to pravda a velká pomoc pro včely, ale
> pozor pokud po rozkvětu pořádně nezaprší, nebude z toho nic než pyl. To je
> obecně problém července a srpna zvláště v nížinách, kde prosychající les,
> kultura na poli nebo louka prostě medovat nemůže. Proto nečekám a pokud je
> sucho končím sezónu kolikrát již na husa a začínám krmit a léčit..."
>
> Tam, kde teď mám včely, jsou v blízkosti otevřené potoky či jiné vodní
> plochy a podobné zdroje vzdušné vlhkosti. V období sucha je tak z 10 nocí 6
> - 8 nocí se silnou rosou, ze které za takového sucha rostliny na otevřených
> plochách evidentně žijí. V tuto dobu zaznamenávám jev, že rostlinstvo v
> lese pod stromy, kde se rosa nesráží, schne a uvadá, klidně třeba i metr od
> potoka s troškou vody nebo mokrého bláta, zatímco venku na kraji lesa nebo
> na louce daleko od potoka všechno kvete a včely na to létají. Dokonce
> takové vlhkomilné rostliny jako je netýkavka žláznatá přežívají víceméně v
> pohodě na místě 4 metry výškově nad potokem a 15 metrů daleko od toho
> potoka na kraji pole období, kdy naposledy zapršelo někdy na začátku června
> a potom až v září. Kdy už v červenci byla ta půda absolutně suchá a jiný
> zdroj než rosu tam ty rostliny mít nemohly.....
> Předpokládám, že jeteli na takových místech stačí pro dostatek nektaru jen
> ta rosa.....
> Taková "maličkost", jako že někde socialističtí zemědělci stihli všechny
> potoky na poli nacpat do rour, aby nad nimi měli o to víc pole a jinde to
> neudělali, rozhoduje o tom, jestli někde bude za suchého počasí snůška a
> jinde ne.... Asi stejně jako někde plodina na poli uschne a jinde ne.....
> Jetel na semeno, na který se kočovalo za socíku, byl v srpnu, kdy už jsou
> chladnější noci a kdy je tak i za silného sucha ráno rosa vždy, takže co si
> pamatuji, k medování nikdy nebylo třeba, aby do rozkvetlých květů zapršelo.
> V červnu či červenci bude zřejme potřeba napršet do rozkvetlého jetele,
> aby produkoval sladinu, vyšší.
>
>
>

"Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"

No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ? Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami vyšlechtěnými už za kapíku?
Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu. Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600 Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo, prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a jména včelaře......
Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy, který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili erozi.

>>Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.<<
Šlechtění podle tebe asi není zemědělský obor, co?
Šlechtění je práce na desítky let ,kromě genetických manipulací, Nakonec se osiva zase získávají klasickým způsobem, opylováním.
Včelař je také zemědělský obor, s tím nic nenaděláš.
>>>odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.<<<
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 08:37:02
> ----------------------------------------
> "Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"
>
> No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely
> mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo
> znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále
> to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro
> sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás
> vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ?
> Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami
> vyšlechtěnými už za kapíku?
> Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
> Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu.
> Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600
> Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená
> výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo,
> prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a
> jména včelaře......
> Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování
> obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a
> terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
> A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
> Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná
> v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy,
> který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na
> polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň
> podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
> Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili
> erozi.
>
>
>

Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4 hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku, práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci

Inu, nevím, proč se tu omílá fakt, jestli ten, či onen zemědělec šlechtil
jetel. To je pro něj skutečně "mimo mísu" - on jen koupí semeno a zaseje.
Pro vlastní šlechtitelskou práci jsou jiní. Je to skoro jako u včel - tam
také hlavní šlechtitelskou činnost nedělá běžný včelař, on nanejvýš provádí
selekci na svém stanovišti, ale skutečně prošlechtěný materiál získá koupí a
výměnou matky ....
S přátelským pozdravem Petr
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, May 21, 2010 10:06 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje

> Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4
> hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco
> šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
> Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého
> století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád
> dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku,
> práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z
> melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
> Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci
>

v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce, pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě. se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž, tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže nemluví z vás trochu závist? :-)
----------------------------------------------------------
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

To co popisuješ již není údržba ale rekostrukce Na údržbu stačí kosa na posečení meze , lano na vytažení spadlého stromu z potoka, aby nezalil pole, Lopata na vyčištění vyústění z meliorací atd.
Dokonce jsem znal jednoho pána který chodil a čistil tyto meliorační systémy. To mě bylo ani ne 10

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 10:29:35
> ----------------------------------------
> v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce,
> pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě.
> se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž,
> tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru
> melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se
> zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže
> nemluví z vás trochu závist? :-)
> ----------------------------------------------------------
> Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve
> třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen
> dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento
> proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám
> lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení
> nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je
> nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně
> potřebují na bavoráky atd.
>
>
>