| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 5. 2010
Re: Hrách
"Luštěniny obecně téměř vůbec nemedují nebo jen okrajově,ptal jsem se na to přímo ing.Kamlera,ale....
Je to asi tak 2 roky zpět,co jsem měl v doletu lán sóji,která kvete během léta,nic jiného tam v tu dobu nikde nebylo,a přesto jsem nějaký med v tuto dobu vytočil,nebyly to nějaké extremní kvanta,ale tak 15 až 20 kg na včelstvo světlého lahodného medu to bylo(možná pro někoho dost,já to měl v ne úplně plných plástech).Takový med jsem ještě neviděl,proto mám podezření,že sója jaksi zapoměla,že není v Americe,kde z ní běžně vytáčejí,a i v našich končinách pustila chlup(nektar).Jinak si nepamatuji,že by z hrachu,pelušky,vikve(kterou jsem měl v doletu pro změnu zase loni)a dalších podobných plodin něco ukáplo,i když jeden včelař pamětník mi vyprávěl,že kdysi měl obrovskou snůšku tmavého medu z bobu,tak nevím."
Podle mého názoru se jedná obecně o rostliny produkující malé množství nektaru, na rozdíl od včelařských rostlin, třeba řepky nebo maliníku. U včelařských rostlin je víceméně jedno, jestli je k nim přisunuto na hektar 5 včelstev nebo 50, jestli rostou na méně vhodné půdě nebo na optimální půdě, jestli polovina doby jejich květu propršela nebo bylo sucho, včely z nich medníky zanesou vždy, jen jednou jsou o něco více plnější, jindy méně.
U rostlin produkujících menší množství nektaru musí být většina nebo všechny podmínky ideální, aby z nich byla vůbec nějaká snůška. Velkou roli podle mně hraje právě počet včelstev, kde je v okruhu půl kilometru 20 - 40 včelstev, tam to "nemeduje", kde jsou třeba jen 4 včelstva, tam jsou medníky zanesené.....
Tmavý med z bobu, obecně tyhle monokultury na poli mohou být poměrně snadno napadeny mšicemi a některé z těchto mšic mohou produkovat i medovici lákavou pro včely. Dneska myslím jsou postřiky proti mšicím běžná součást agrotechnické ochrany plodin, takže pravděpodobnost takové snůšky je malá.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 44504
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |