Včelařská konference

Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata, ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo), nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.

P.J.

Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé. Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají. Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek

Koukal jsem na to ze spatne strany, uz chapu, diky za info
Slysim prvne o preprahani matek a podobnych finesach. Diky

Nekdy si to zkusim, je ale pravda ze matka se nejblbeji hleda kdyz je
potreba ji najit :-)) Ale dobre znacena vybranymi barvami to uz neni takovy
boj...

T.H.



2010/5/20 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Mě je srdečně jedno co si myslí o mých myšlenkách jiní, ani mě nevadí
> jejich kritika, pakli je k věci. Bereme li jako spolehlivou metodu výměnu
> matek před rojením, musíme mít tolik matek na přelomu dubna a května kolik
> máme včelstev. Já jich mám skoro 100 a v tomhle počtu to neumím, a vychytat
> během 2 dní už vůbec ne. Jestli nějaký skrytý genius to umí, nezbývá, než
> mu závidět a ptát se proč to tak nedělá, protože je to velmi spolehlivé.
> Matečník nám to posune cca o 10 dní ale problémy s vychytáním jzůstávají.
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky.
> Zdraví R. Stonjek
>

Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek
---------------
Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody nepoužíváte.

Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav. plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.

Díky za informace.

Karel

Jinak podkrkonoší, včera po dlouhé době intenzívní přínos, rozkvetly jírovce, řepka doufám před polovinou.
Zatím jen misky, žádná zakladená. Ale prohlédl jsem letmo jen jedno stanoviště u řepky.

I když tato diskuze patří spíš na stránky Dadant klubu, ale ten není. Mám to samé teď do nich půjdu a musím s tím také něco provést. Máme několik možností. Rozmačkat matečníky, odebrat s plodiště co nejvíc zásob a nahradit je mezistěnamí a stavebními rámky, nebo odebrat co nejvíc zavíčkovaného plodu, umístit ho pod nebo nad plodiště a opět ho něčím nahradit a promyslet, aby to moc dlouho netrvalo a včelkám škodilo co nejmíň. Zítra jdu na takovou velkou kontrolu, uvidím co mě napadne a jak to půjde. Zdraví R. Stonjek

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp

Dne 21.5.2010 7:41, KaJi napsal(a):
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R.
> Stonjek
> ---------------
> Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
> Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody
> nepoužíváte.
>
> Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
> Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se
> soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na
> plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez
> mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
> V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost
> znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav.
> plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.
>
>
>

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp
-------------------
Kolik je přesně Dadant ani nevím.

Já vzal svoji míru - langstroth, plodiště čtvercové co se leckde prý používá 465*465, tam dám v pohodě 12 rámků, na těsno by to bylo na 13. Ale jsme zvyklý mít v plodišti trubčí plásty, takže těch 12r je s dostatečnou rezervou na trubčinu.
No a výšku jsem vzal podle medometu 30cm.

Zatím je to dost velký prostor, a pokud nezanášejí plodiště tak to je ažaž. Napřed sjem měl pocit že včely jsou slabé, málo polodují atd. Ale pak jsem si spočetl, jak málo plástů by teoreticky stačilo a pochopil, že je to jen pocit.
V 10rámkové 24cmN by to samé množství opticky vypadalo jinak.
Ale letos v tom jedu ve větším množství úlů první rok, v loni jsem měl prvé 12r nástavky, ale nebyly takové podmínky jako letos.

Oni i ty 10r by šly, takto jsem vlastně získával dílo a včely, ale je tam ten problém s obměnou díla, atd.

No jsem zvědav jak vyjde po letech srovnání.

Karel

Nechápu proč si myslíte , že si příspěvků Pana Antona nevážím: Všimněte si toho velkého P. Proč asi? Jsou to totiž ty nejrozumnější příspěvky na tomto fóru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?
> Datum: 20.5.2010 11:20:57
> ----------------------------------------
> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>
>
>

Včera se malinko oteplilo a už jsou venku. Mám dotaz , je možné aby se z
jednoho úlu současně vyrojily dva roje? Oba jsem sebral. Jeden má poctivých
zvážených 5 kg a druhý necelé kilo. Seděly na jednom stromě asi 2 metry od
sebe. Mám je spojit nebo bude mít každý svou matku?
----- Original Message -----
From: <pala.jiri/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 20, 2010 11:20 AM
Subject: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?


> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>