Včelařská konference

Tak to není oponentura. Jde o vyšší chov. Pochybuji, že někdo takový
materiál běžně má. Proto ta jedna promile a ne na 100%. Pro
nezkušeného v tomto vláknu diskuze to znamená, že jeden matečník
přehlídne jak nic, proto tichá, ale jestli vidí chumáč matečníků a
špekuluje o tichosti, musí u sebe vydedukovat ten meaning.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> "Mám jen dojem, že se tady v diskuzi dělá ze vzácné události běžná věc.
> Tichá výměna = dvě matky, které kladou vedle sebe. Nic víc, nic míň.
> To znamená, že z 99,9 % se taková tichá výměna běžně nevidí. Je známo,
> že ji lze čekat a časteji spatřit na vyšších úrovních chovů matek. Ale
> tam je zase mnoho jiných příčin proč se tak děje. Takže nechápu jak
> může někdo čekat takovou vzácnost zrovínka u sebe."
>
> """""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
>
> Tentokrát budu oponovat,i když jinak si Gusty vážím jako vzdělaného člověka
> a zkušeného včelaře.3 roky jsem pracoval ve VÚVč jako včelař a podílel se
> na tamním chovu matek,ale tahle práce není jen produkce matek,ale i péče o
> cca více než 100 včelstev(za mého působení jich tam bylo až 150).Tiché
> výměny probíhaly zejména u matek inseminovaných,u některých se včelám
> zřejmě nelíbila jejich kvalita,a snažily se ji vyměnit,ale i u jejich
> dcer(matek F1),a to i V ROJOVÉM OBDOBÍ.Neříkám,že se občas něco
> nevyrojilo,ale nikdy to nebyl nějaký hromadný exces.Včelstva okolo
> včelína,kde je hlavní základna chovu,jsou pod neustálým dozorem,ale už ne
> včelstva umístěná na okolních stanovištích,spíš se tam testují matky
> rozchovávané z mateřské základny,a v neposlední řadě se tam těží med,jen
> matky a oddělky včelaře neuživí.V mnoha případech ,např. při medobraní jsme
> nacházeli ve včelstvech vedle sebe 2 kladoucí matky,starou F1 a její dceru
> F2,což nám svým způsobem komplikovalo práci,protože F2 bylo nutné už
> většinou vyměnit,pokud tam už značená F1 nebyla(kontrola vlastností
> apod).Protože ten samý materiál mám ze 100% ve svém chovu,tak u mě
> probíhají v řadě případů TV také,a to i bez radikálních zásahů typu
> přeleták apod.Tady u mě spíše záleží na stanovišti,na jednom vyjímečně
> výborném stanovišti s extrémně rychlým jarním rozvojem to jde do rojení
> téměř ze 100%,a bez radikála to nejde,ale na jiných stanovištích,kde není
> rozvoj tak razantní,taková rojivost nebývá,a přesto si tu matku vymění(nebo
> spíš častěji nevymění,musím to udělat sám),matečníky na TV jsem tam viděl
> třeba včera,byly 2,včelstvo ve značné síle se značnou letovou
> frekvencí.Takže nic nelze tvrdit na stopro(i když je pravda,že v mém
> případě jde o prošlechtěný kvalitní materiál).
> Zdraví Pavel
>

"Tak to není oponentura. Jde o vyšší chov. Pochybuji, že někdo takový
materiál běžně má. Proto ta jedna promile a ne na 100%. Pro
nezkušeného v tomto vláknu diskuze to znamená, že jeden matečník
přehlídne jak nic, proto tichá, ale jestli vidí chumáč matečníků a
špekuluje o tichosti, musí u sebe vydedukovat ten meaning."

___________________________________________________________

Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1 nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
Zdraví Pavel

Víte snažím se vždy věci zjednodušovat, protože v podstatě nic není
jednoduché. Pokud vezmu problém četnost tichých výměn u chovů
matek.Nemůžu odpovídat tak, že budu ekonomičtější když nahradím rojení
tichou výměnou. Rojení je jedna věc a tichá výměna druhá. Rojení se dá
vcelku při jistých podmínkách zvládnout, excesivní případy jsou hlavně
zapříčiněny rukama a hlavnou včelaře.

Pokud včela dokáže v původních vlastnostech TV, musím se ptát co tedy
selekce sleduje? Jde o zachycení a využití právě probíhající evoluce
TV nebo svévolnou genetickou modifikaci na úrovni vnějších vlivů? Mám
zato, že na tichou výměnu má zásadní vliv podávaná potrava (dodávání
zásob) hlavně při podněcování zjara a také v podletí. Má nani
zvyšující vliv i KM, KŠ. Proč se mi zvýší na stanovištích TV, když si
vytvořím pokusné skupiny a dodávám do zásob cukr? Není tedy TV
důsledkem podávání krmiv jak primární cestou, tak i sekundárně přes
ošetřovatelky matek? (např. těstem v klickách) Je známo, že vývoj
jedince nekončí líhnutím, ale zlomem ke stárnutí. U včelích matek to
je také tak. Před zlomem se vyrojí za zlomem se uskutečňuje TV.

_gp_

2010/5/26 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:

> Včelař ekonomicky závislý na včelách si přece nemůže dovolit vyrojení
> většiny stavu,takže je v jeho zájmu aspoň částečně takový nebo podobný
> materiál vlastnit ve svém chovu,je to součást protirojových
> opatření.Střelil bych od boku,že těch promile nebo spíš procent je víc,není
> to jen výsada vyšších chovů,ale i technologií,a navíc trubci od matek F1
> nesou geny rodičů z kontrolovaného páření(inseminace).Dolet trubců na
> trubčí shromaždiště je rovněž značný,takže tyto geny se nesou často na
> poměrně značné vzdálenosti(údaj z literatury je až 60 km),takže ta
> prošlechtěnost se teoreticky projevuje v různé míře i v různých
> chovech.Když pominu různé jiné vlivy,tak to s tou tichou výměnou teď není
> tak mimořádně vyjímečné,i když zcela běžné také úplně ne.
> Zdraví Pavel
>