78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

Ano,potvrzuji J.B. že vysypání trubčic / asi záleží na tom,jak staré ty trubčice jsou,dožívají se vyššího věku nežli normální včely / je pitomost na entou,v minulosti jsem se taky o to několikrát snažil,ometl jsem je do trávy nejméně 50m daleko a stejně to odnesla vedlejší matka,buď vlevo či vpravo. Tak jsem od toho už dávno upustil,když máte více včel,tak to přijde samo,přirovnal bych to ke gajům,či lesbám,ti se také nedají napravit ať děláte co děláte,takže bez milosti vysířit a máte po starosti,ahoj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

"Ano,potvrzuji J.B. že vysypání trubčic / asi záleží na tom,jak staré ty trubčice jsou,dožívají se vyššího věku nežli normální včely / je pitomost na entou,v minulosti jsem se taky o to několikrát snažil,ometl jsem je do trávy nejméně 50m daleko a stejně to odnesla vedlejší matka,buď vlevo či vpravo. Tak jsem od toho už dávno upustil,když máte více včel,tak to přijde samo,přirovnal bych to ke gajům,či lesbám,ti se také nedají napravit ať děláte co děláte,takže bez milosti vysířit a máte po starosti,ahoj..."

Když jsem vytřepával trubčice do trávy já, žádnou likvidaci matky jsem nezaznamenal. Teorie je taková, že pokud má úl dobře hlídané česno, tudíž spíš menší, trubčice se do něho buď nedostanou nebo skrz vícenásobné pokusy se do takových úlů dostat absolvují takový šok, že až se jim to povede, v cizím úlu se přestanou chovat jako trubčice. ( Nebo dostanou cejch cizích včel ve včelstvu, které mohou pro to včelstvo létat ven a donášet zásoby nebo třeba uvnitř čistit plást nebo strážit česno, ale do přímého kontaktu s matkou, aby ji mohly případně zlikvidovat, se nikdy už nedostanou. )
To odpovídá i poměrně spolehlivému způsobu nápravy trubcokladného včelstva, kdy se z úlu vyberou všechny plásty, vymetou všechny původní včely, úl se vyčistí, oškrábe zevnit, klidně i opálí, u nástavků vymění nástavky za jiné...., zavře se česno a do úlu hned k česnu se vloží životaschopný oddělek s matkou. Česno se pak otevře na šířku 1 včely, případně se ještě průchod do česna ztiží travou nebo klacíky a obsah trubcokladného úlu se potom vysype do trávy. Zalétané létavky trubcokladného včelstva potom se musí zpátky do úlu prodrat a v úlu najdou potom cizí včelstvo s cizí vůní, to má způsobit šok, kterým potom takové zalétané včely ztratí choutky zlikvidovat matku toho oddělku a začnou fungovat jen jako létavky toho oddělku. Tím ho posílí a urychlí jeho rozvoj.
Předpokládám, že pokud se vytřepané létavky z trubčic pokusí dostat do cizího včelstva a to včelstvo má široce otevřené nehlídané česno, přes které se dostanou napoprvé, tak tyto včely si zachovají choutky trubčic a pokusí se proniknout k matce toho včelstva a zabít ji.
Já jinak používám k řekněme konsolidaci trubcokladného včelstva plod. Mladý plod přidávám cca 1 rámek týdně, nejpozději při třetím rámku trubčice přestanou být trubčice a na plodu založí matečníky a z nich odchovají zdárně matku.

Je to ale o tom, že to trubcokladné včelstvo musí být tak silné, aby přežilo 2 - 3 týdny do doby, než narazí na plodu matečníky a potom další cca měsíc, než se plod nové matky začne líhnout. Jinak jsou investice v podobě plodu, času a případně i pokrmování vyhozeny oknem. Včelstvo je pak výhodnější rovnou vytřepat do trávy.
Víceméně to platí i pro předchozí případ přidání oddělku, původní trubčí včelstvo musí mít dostatek včel létavek, aby znatelně posílily oddělek, stejně nebo víc, než kolik létá létavek pro oddělek na původním místě. Většina původních létavek totiž za oddělkem do nového úlu nepůjde, takže pokud by mělo trubčí včelstvo znatelně méně létavek, vývoj oddělku se zpomalí a včelař je na tom potom hůře než kdyby s oddělkem nepohnul a trubčí včely zase jen vytřepal do trávy......

Fakt je ale, že zas tak moc velké zkušenosti s trubčími včelstvy nemám. Jen z toho, že občas, jednou za nějaké roky nějaké trubčí včelstvo v různém stupni rozvoje trubčic objevím....

Takže moje rada je zhodnotit sílu trubčic, jestlí stojí za to je napravovat a jestli vůbec ty trubcokladné včely v dostatečném počtu přežijí dobu, než se nová matka chytne a rozploduje ( co třeba využít slabý oddělek s nedávno vylíhlou kladoucí matkou, který by stejně mohl být snadno zničen už v červenci po ukončení snůšky loupeží? ).
A pokud stojí za to, tak napravovat, pokud ne, vytřepat do trávy , vyčistit úly, zpracovat plásty.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
P.K. (90.178.157.91) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

dělám něco napůl , vysypuje, počkám, a ty co se tam zastanou motat zašlapu ,no neměl jsem víc potíží....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Míra.P (213.192.58.221) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

Díky všem za rady.
No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

Dne Wednesday 23 of June 2010 21:11:14 Míra.P napsal(a):
> Díky všem za rady.
> No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří
> mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno
> co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
> Co vy na to?

trubci ne, ale trubcice jsou "normalni" vcely.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

"No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny. "

Trubci neprojdou, trubčice ano. Dokonce i matka, zvláště ta nekvalitní, údajně v některých málo případech může být tak malá, že běžnou mateří mřížkou projde.
Vysypání na česno chráněné mateří mřížkou nedoporučuji, s velkou pravděpodobností trubčice projdou dovnitř a matku zlikvidují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 6. 2010
Re: dotaz (45399

Pokud chcete při likvidaci trubčic opravdu maximálně ušetřit včely, je tady možnost matku z oddělku či plemenáče dát do klícky se včelami, aby tam vydržela pár dnů a včely s trubčicemi stejně tak jao včely z oddělku setřepat do rojáku coby smetenec. Plus případně přimést další včely aspoň do hmotnosti 1 kilogramu. Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.
Problém je v tom, že nevím, kdy ty trubčice přestanou být trubčicemi, jestli po půlhodině nebo třeba po dni a kdy tedy je ta správná doba tam přidat tu matku, nemám s tím zkušenosti. Já jsem trubčice buď vytřepával do trávy nebo do jejich úlu dával oddělek nebo plást s plodem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 6. 2010
Re: dotaz (45399

Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.

Na trúdice žiaden šok neplatí, postihnutá včela je fyziologicky zmenená a ako tvrdia výskumníci tento stav je nzvratný, zo včelstva vymiznú až pri svojej smrti. Jedna (čítal som to raz v OVP), kde výskumníčka tvrdí, že takto postihnutá včela syndrómom kladenia vajíčok po ich položí do buniek niečo cez 30.
Istým upozornením, že včelstvo či včelstvíčko už dopredu signalizuje neprítomnosť matky v osadenstve, stavbou materských misiek nad peľom!, kde často aj trúdice často položia vajíčko. Tam je zbytočne hľadať M, ale skúsenému včelárovi naznačí, že mám urobiť korekciu v takomto včelstve a pridať aj oplodnenú M v umelej materskej bunke.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 6. 2010
Re: dotaz (45399

No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zustane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

Miro, nepochopili Ste podstatu trúdic-trubčic, preto vymýšľate neuskutočiteľné. Trúdice su fyziologicky zmenené včely, ktorým sa chýbajúcou materskou látkou v úli rozvinú zakrpatené vaječníky, ktoré dokážu produkovať len neoplodnenené vajíčka. Preto ani vysýpanie ani materská mrižka na letáčoch tieto postihnuté včely nevrátite do prirodzeného stavu. Zmena včiel prebieha postupne, až do smutného konca, pokiaľ je vo včelstve ešte polovica včiel nepostihnutých, tak sa niekdy podarí pridať takémuto včelstvu matku, ale keď ten stav je na svojom vrchole, ani v žobranie do iných včelstiev, sa tieto už nedokážu zaradiť do normálneho života.
Práve v rojoch po strate M (nemajú šancu si vychovať mladú, nemajú plod!), sú včely fyziologicky zmenené -zdurené vaječníky, rýchlo prichádzajú do stavu plodujúcich falošných matiek-trúdic-trubčic.
Preto je naozaj niekedy lepšie použiť radikálny postup, tak ako to radia niektorí glosátori.
Mám ale skúsenosť so záchranou takéhoto včelstva (kmeňového) a to pridaním otvorenej materskej bunky, ktorú trubčice príjmu (tento pokus som robil niekoľkokrát a vždy úspešne), MB ošetrujú a vždy sa oplodnila. Nové trúdice už nevznikajú, existujúce ešte položia nejaké vajíčko, ale vládu od falošných matiek -trúdic preberie nová M. Je dobré dodatočne takto zachránené včelstvo posilniť aspoň jedným plástom s plodom a včelami na ňom. V nasledujúcom roku, to boli dobré včelstvá, čo je povzbudením pre včelára, že jeho práca nebola zbytočná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu