78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Tomáš Heller (109.72.5.23) --- 24. 6. 2010
medovice z listů

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Medovicový med zajišťuje podle mých pozorování 3/4 z celkové produkce
medu u nás v ČR. Důkazem byl loňský bouřkově abnormální klima, kdy
producenti byly eliminováni a výnos medu tak byl jen na 1/4, tedy
převážně čistě květového. Jako zdroje informací bych volil práce p.
Haragsima, který tento "skrytý svět zdrojů medu" včelařům ukázal.

_gp_

2010/6/24 Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako
> z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heller (109.72.5.23) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu vlastností medovicového medu z listů a jehličí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
krystalizaci, atp, jak sme už psal.

_gp_

24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to
> tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.

Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.

Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...

T.Herman

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>
> _gp_
>
> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
> to
> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
moc co dělat, to je úplně jiná kniha.

_gp_

24.6.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
> zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
> ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
> cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.
>
> Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
> cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
> bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
> Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.
>
> Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
> meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
> z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
> Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
> jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...
>
> T.Herman
>
> 2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
>> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
>> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
>> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
>> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
>> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
>> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
>> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
>> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
>> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
>> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
>> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
>> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
>> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>>
>> _gp_
>>
>> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
>> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
>> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
>> to
>> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
>> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Jo tak neco :-) Zvlaste u vcel je dobre s odkazovat na knihy :-))

Uz jsem skoro veril, ze se tento tyden neco krom toho jak koupit cukr
dozvim...

T.H.

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
> se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
> o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
> moc co dělat, to je úplně jiná kniha.
>
> _gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heller (195.88.143.254) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Nechtěl jsem nějákou odbornou studii ale zkušenosti z praxe. Je mi jasné že to nelze paušalizovat, ale mohu třeba říct že med z akátů, řepky, jedlí .. má určitou vlastnost. Myslím že mnohdy poznám jaká rostlina ve snůškovém spektru v určitou dobu převládá a tak mohu odhadovat vlastnost medu. Pak jsem se tedy ptal zda někdo nemá zkušeností s medovicí a zda nevypozoroval rozdíly ve vlastnostech medovicových medů....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 6. 2010
Re: medovice z listů

No, jedná se o to, jak už tady někdo napsal, že zdroj květového medu je obvykle snadno identifikovatelný. Kvetoucí rostliny, stromy jsou viditelné zdaleka a jejich potřebná plocha pro dobrou snůšku je větší.
Na zdroje medovice se obvykle musí přímo narazit podle ulepených listů a na dobrou snůšku desítek včelstev stačí i méně než hektar stromů intenzívně napadených mšicemi. Přitom náskok mšic před svými predátory bývají jen dny, přemnoží se někde mšice a za týden, 14 dnů jsou na tomto místě přemnožení či z dálky slétnutí jejich predátoři a mšice končí. Zase na jiném hektaru lesního porostu se o týden, 14 dní později přemnoží mšice, klidně i jiný druh a cyklus mšic pokračuje. Včelař vidí dlouhodobou nepřerušenou snůšku jakoby z jednoho zdroje, přitom těch zdrojů může být víc i medujících druhů může být víc.
A do toho ješte zapadá místní počasí....
Třebas tady na severní Moravě před cca 2 týdny těch několik tropických dní po tom vlhkém období vypadalo velice nadějně.... Dokud se po většinu této doby neobjevil silný vysušující vítr, který omezil případnou medovicovou snůšku jen na porosty v hlubších údolích v silném závětří, takže mohlo medovat jen zlomek celkové plochy.... Za dva dny toho větru vyschla blátivá půda na úplné sucho a prach. Další den, jak vítr přestal, půda nasála vodu zespoda a stala se opět mokrou a téměř blátivou.....
Podle Haragsima jsou druhy mšic medujících na listnatých stromech spíše ty, které se přemnožují rychle a zase jejich přemnožení rychle mizí, druhy mšic medující na jehličnatých stromech, smrku, jedli se přemnožují méně, jejich snůška trvá déle a dají se snadněji předpovídat.
Tomu odpovídají i mé dřívější zkušenosti. Na lesním stanovišti s větší plochou smrků bývala první medovicová snůška v červnu. Pravděpodobně to byla snůška z smrku kombinovaná malinami a lučními květinami. Med měl intenzívní světle hnědou až téměř rezavou barvu. Pak byla v červenci snůška z lip malolistých, kde byla jen občas příměs medovice, pravděpodobně z lip, kde mšice za vhodných podmínek nejvíc medují v době jejich květu.
Po lipách pak byla na začátku srpna poslední snůška, pravdpodobně zase ze smrků, kdy med měl intenzívní tmavě hnědou barvu.
Tyto medovicové medy, zřejmě z těch smrků, byly velice kvalitní, za prvé byly velice chutné, takovým sladkokyselkavým způsobem, za druhé vůbec nepotřebovaly po vytočení nijakou úpravu, tuhly velice pomalu až několik měsíců a ztuhlé byly stále měkké prakticky stejně jako čerstvě pastovaný květový med. Vlastně dříve jen tyto medy byly považovány za skutečně kvalitní med, vedle některých květových, třeba medů z malin nebo javorů klenů, které taky samy o sobě tuhly bez jakéhokoliv upravování v měkký dobře upotřebitelný med. Med se mohl ihned po vytočení nalít do flašek a okamžitě uskladnit a i za rok byl sice ztuhlý, ale jinak stále měkký. Nebo se mohl vytočený nalít do velkých sklenic nebo plechovek a hned uložit a v zimě jenom vzít a jak byl měkký,v teplé místnosti snadno předělat do přinesených sklenic. Na rozdíl od třeba řepkového, který se musel rozehřívat, jinak byl ztuhlý jak kámen.....
Na tomto stanovišti občas vypadla poslední snůška z smrků a občas byla nahrazena jinou medovicocu snůškou, z nějakých listnáčů, nepovedlo se zjistit, z jakých. Takový med byl spíš do černa. Někdy až intenzívně do černa, bez hnědých či dokonce rezavých odstínů. Podobné medy se objevovaly potom na stanovišti v místním lužním lese, kde v doletu jehličnany prakticky nebyly a taky při kočování na jetel v srpnu, kde pole s jetelem na semeno byly v nížině, kde v lesících byly jen všelijaké listnáče.
Tyto medy byly vzájemně dost odlišné, někdy byla jejich chuť docela dobrá a tuhnuly pomalu a v jemnou hmotu, obvykle ale byla jejich chuť horší a tuhnuly všelijak, nejčastěji se rozdělily, v dolní polovině se vytvořily velké tvrdé krystaly, v horní polovině zůstal řidký tekutý med.
Podle toho, co jsem se dočetl o složení medu, ty medovicové medy, co tuhnou v celé hmotě pomalu a jemně, takže se nemusí vůbec ošetřovat pastováním a podobně, obsahují vysoké množství bílkovinných složek, až několik procent, které by právě měly být zodpovědné za to pomalé jemnozrnné tuhnutí.
Jinak v posledních 20 letech mně připadalo, že kvalitního medovicového medu je postupně čím dál méně a čím dále více je toho nekvalitního medovicového medu zřejmě z těch listnáčů. Údajně snad proto, že šíření některých mšic napomáhalo znečištěné ovzduší, hlavně na jehličnanech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 6. 2010
Re: medovice z listů

Moje zkušenost: 19.5 2009 se přenala v místě kde mám včelstva bouřka s kroupama asi v 2 km pruhu, přičemž mé včelstva byla v ose tohoto pruhu. Ještě 2 dny poté byly v příkopě kroupy, které tam připlavila voda. Akorát kvetla řepka. Po bouřce jako kdyby ji někdo usekl asi 60 cm nad zemí. Listy stromů osekané, třešně, jablka na zemi, vrchoky jehličnanů rovněž oholeny. Tak to je letos konec medování, producenti medovice jsou pryč, říkám si. Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr. Tak nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 6. 2010
Re: medovice z listů

"Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr."

Ještě minulý týden jsem se koukal, kde na poli řepka v květnu za deště polehla, nyní obráží a znova kvete. V žádném případě to není tak husté kvetení jako normální, ale v případě větších takových ploch v blízkosti včelstev by to mohl být zajímavý zdroj pylu. Nebo zajímavý doplňkový zdroj sladiny buď jako podněcování , pokud snůška není nebo jako přimíchaný med do medu z hlavní, nyní zřejmě medovicové snůšky.
Pokud zemědělci nepoužijí postřiky na dozrávání semene či čím řepku v dobe zrání lusků stříkají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.101) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
--------------
no, já si mylsím, že je to právě naopak. Moc nekrystalizuje.

Nebezpečný - no jak pro koho. Pokud je myšleno zimování, tak má větší množství nestravitelných látek.

Ale nemyslím, že je to zas tak nebezpečné silnému včelstvu, jak se leckdy tvrdí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2010
Re: medovice z listů

u mně taky medovicový med z snůškového období nekrystalizuje nebo krystalizuje pomalu a jemně, většinou mnohem jemněji než květové medy žádné cementové krystaly s melecitózou. To dělá až medovice pozdě v létě a v září a u mně taky v malém množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu