Včelařská konference

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem. Paprna

Ani to nemusí byť celkom pravda (jar bola vynikajúca), skôr je dôležité koľko samičiek prezimuje a koľko hniezd založia. Súhlasím v tom, že časté dažde mohli zasiahnuť do života osích hniezd, vytrvalé dažde.

Najpravdepodobnejšie je, že (aj keď sa intenzita náletov ôs môže zvýšiť), že sršne a osy sú na dolnej krivke prirodzeného vyvoja týchto škodcov. Vždy je najskôr progres- vzostup populácie, po niekoľkých rokoch nastáva regres-ústup populácie a teraz je pravdepodne na ústupe.
Pri ich silnom výskyte vždy hrá potrava a to nie len potrava glycidová, ale hlavne proteínová npr. svalovina našich včiel, hlavne pri mohutných letných úhynoch pri negatívnom pôsobení Vd. Osy veľmi často v plnom lete patrolujú na ihliciach borovíc, smrekov a tují, na ktorých zbierajú vhodný druh vošiek-mšic.

Celá VELKA PRAHA bude z nařízení Městské Veterinární správy ošetřována Gabonem, gabon již byl distribuován.

Loni zde Gabon nebyl proto a .. letos bude.
Měl bych ošetřovat i když moje nízké denní přirozené spady 0.2 roztoče na včelstvo ošetření neodpovídají.

Když jsem detalněji prohlédl hustotu Varroamonitoringu, došel jsem k názoru že 444 monitorovaných stanic : přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť.
Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
Tak dobře budeme se raději bavit o vosách, sršních a jiných běžných problémech.
J.B.

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.

Možná je škoda, že detailní spad uvidí jen zaregistrovaní (potom to možná někoho přiměje se zaregistrovat i když nepřispívá a počty monitorovacích stanic jsou zkreslené).

Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.

Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
:)

Radek Krušina

Dne 13.7.2010 6:53, Radek Kruina napsal(a):
>
> Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu
> při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na
> jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.
>
> Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
> :)
>
> Radek Krušina
>
>
Zkusím to uvést na pravou míru. Spad přirozený a při léčení je
samozřejmě rozlišen (vidíte to např. v tabulce zamoření u Vaší stanice).
Jen se obojí zadává zvlášť - jak zamoření (spad), tak léčení - obojí na
samostatných formulářích. Spady zadané v době léčení potom systém
zpracovává jako spady při léčení.
Jak na to teď koukám, tak v popisu práce se systémem není nic o tabulce
zamoření. Pokusím se to napravit.

Díky za reakci.
Milan Čáp

Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší. Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny. Jiří

xxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811)

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.


:)

Radek Krušina

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. >Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. >Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší.
>Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny.
............

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Radku, když to vezmete takhle, tak je "těžko říct" vlastně cokoli. Ta otevřená možnost sdílet informace je dobrá a cenná a stála jistě spoustu práce. Ale máte pravdu, že to nejde bez těch, co tam ta data dají ... Takže naprostý souhlas. Vidím to tak, že pokud se do systému přihlásím, tak je to především proto, že chci výsledky svého monitoringu sdílet s ostatními ku prospěchu mnohých dalších kolegů a sám se cosi dozvětět o tom, jak jsou na tomi ostatní. Ano, počítání roztočů je pracné (mám výhodu v tom, že mám včelky na zahradě a každé ráno k nim zajdu, vezmu podložku, odnesu domů a s lupou do ní moudře zírám). Bere to čas, ale je to čas pro včely i pro budoucno, řekněme, jakkoli to zní jako fráze, a já si to tak nastavil. Chápu, že pro jiné kolegy to může být mnohem složitější. Zadat data do VMS je pak již jen otázkou pár minut, nanejvýš. A v tom je ten problém, asi, ne? Mě trochu deptá, že i řada kolegů, kteří propagují tento systém a vlastně ho svým způsobem "representují", data do něho neposílá. Myslím by měli jít (trochu demagogicky řečeno, samozřejmě) jaksi příkladem, ne? Je to zajisté jen na každém účastníku projektu. Ale když už jsem se přihlásil ... Omouvám se, nechci být za jakéhosi novodobého svazáka, ale já prostě ten systém tak pochopil. Samozřejmě: je to osobní volba, zda se přihlásím, čili nic ... Rád dám k dispozici svá data, ale také bych se rád dozvěděl, jak jsou na tom ostatní koegové, zejména v okolí. A tu vidím prostě problém, který ale chápu jako podstatný vzhledem k cíli projektu ... a tu šedou barvu koleček tak nějak nechápu ... Takže: komu "šťouch" patří? Inu, snad se to časem dozvíme pohledem na mapu VMS. Je zrovna ten pravý čas, myslím. Vše dobré a co nejméně roztočů všem přeje J. Matl.
xxxxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820)

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod.
xxx
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Co když někdo loni do včel pral léčiva přes normu a pro jistotu ještě na jaře natíral, teď do varoamonitoringu hlásí minimální spady a přitom přes dvě tři stanoviště dál pouhých 2 kilometry daleko je roztočů ve včelstvu namnoženy na blízký kolaps?

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

OK, Karle, mě Tvá poznámka inspirovala k dotazu o metodě. Protože pokud bys monitoring zvládl na jisté základní úrovni spolehlivosti i bez podložek, pak je to, myslím, věc hodná širší debaty. Sám - jsa elévem - zkouším vše, od podložek přes zkoumání trubčích larev až po flotaci, kterou jsem začal dělat od července. Také mám už dost velké procento volné stavby a v ní, jelikož jsem s ní letos začal, logicky vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout. Jen si říkám, že masivní spad bych asi jistě zachytil. Dnes jsem našel 1. roztoče na podložce. Odstranil jsem zábrany proti stavění v podmetu, aby to spad teď nekomplikovalo. Ale dle dosavadních (jakkoli malých) zkušeností si to bez podložek nedovedu představit, ačkoli je i tato metoda u nástavků občas problematická. Šlo by to pro začátečníka ještě rozvést? Myslím to helfne i ostatním. Přece jen se to teď láme a kdo ví, co se z toho letos vyvyne ... Díky a ať se daří! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

Vyvine, pardon, vedro ... :-)
xxx
kdo ví, co se z toho letos vyvyne ...

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.

Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.

Tady se vyvinul druhý extrém, a někdo má za to, že když vidí VD, je to jako kdyby vypuknul tyfus.

Problém je, podle všeho,když je blbý rok, včely jsou slabé nic nevydrží a na Vd se nabalí virozy. Bez viroz vydrží včelstvo v pohodě spad 1-2tisíce po prvním léčení. A to je asi napadení, kdy to padá při normálůním vývoji ve včelstvu už červenci.

Keine Panik :-)

Karel

Díky, Karle, k této metodě jsem prakticky dospěl, akorát neumím občas přesně odhadnout, které buňky jsou ty pravé a občas se trefím do mladší larvy. Ale kdyby tam roztoč byl, tak by byl jistě vidět. Jsem rád za další zkušenost. Ostatně ten první roztoč, kterého jsem včera našel, mi paradoxně udělal docela radost: měl totiž řádně pomačkaný krunýř a myslím, že jen polovinu nožiček ... Zjevně si ho holky podaly ... Tož díky a ať se daří! Mimochodem: na hasičských zbrojnicích bývá nápis: Vlasti zdar - ohni zmar! Jestli my bychom si to neměli transformovat na roztoče (a jeho rodného bratra kleštíka ...) :-) Jiří


xxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822) (45835) (45836)

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.
Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.
Keine Panik :-)

Karel

>KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :) <
-----------------------------------------------------------
Myslím si, že všichni včelaři v celé republice mohou být v naprostém klidu. Roztoče mít již jistě nebudou. Všichni roztoči i kleštíci :o)) z celé střední evropy si totiž udělali potlach na mé včelnici :o)). Alespoň tak mi to při pohledu na mapu spadů v monitoringu připadá. Nechci při tom sahat nikomu do svědomí. Ono udělat ze sebe blbce, který má mnoho roztočů, to chce již skutečně náturu. Ti kteří spad sledují a jsou klidní nízkou úrovní počtů spadlých roztočů, by skutečně měli nasadit Formidol. Formidol je jako diagnostika vynikající. Možná, že budou překvapeni náhlým spadem, ale také zavčasu varováni. Ano ano přátelé, nepřítel, "ale čo to tárám", roztoč a pro zatvrzelé kleštík, ten nikdy nespí. To se ukázalo v minulosti již několikrát. Výhodou kyseliny mravenčí je to, že nám po aplikaci ukáže jak na tom vlasně jsme, zda můžeme být klidni, "oder nicht". Pro léčebné účely má však kyselina mravečí mnohá obtížně zvládnutelná úskalí. Rozdílná síla včelstev, náhlé změny venkovních teplot, správné umístění aplikované látky v úlech, různá vlhkost vně i uvnitř úlů... Zkrátka, zde neexistuje jednotná a vždy stoprocentně fungující metodika. Formidol, popřípadě i jiná aplikace nám ale velmi rychle ukáže, zda roztoči jsou či ne. A to je deviza se kterou bychom měli počítat.
Vše dobré a bez roztočů ... JK

svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....

P.K. napsal:
>svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....
......................

Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad, jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na tomto mém stanovišti s gabonem.
Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s tím má zkušenosti.


A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.

Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
:)

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007,
------

přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.

Díky všem za lidový výzkum. :-.)

Asi se taky půjdu podívat po nějakých podložkách :-)
Abych si ověřil svoje "koukání".

Karel

KaJI napsal:

>přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
>Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.
......................

Ve Vranové je to problém, mám to 80km a pojedu tam asi až koncem července. Potom tam třeba rýpnu, jestli ještě trubčina bude.

V Hustopečích je zatím spad o dost menší (i když větší než vloni v tuto dobu), ale u dvou včeltev mám větší spad který budu sledovat, tak kdybych do nich šel dát kyselinu, zkusím "rýpnout" do trubčiny (když nezapomenu vidličku). :)

Možná jen taková malá informace.
Asi před měsícem u včelstava č.8 v Hustopečích jsem bral nějaký med, zapomněl jsem jim dát až nahoře jeden rámek a včely tam mezi medem vystavěly trubčinu.
Matka tam vyběhla a zakladla.
Než jsem to vyvařoval, pár dnů mi to leželo v bedně a plod začal zřejmě hynout.
No a tehdy jsem viděl jak pár roztočů vylezlo z plodu ven (cca 5 ks na velikost plohy plástu 39 x 24).
Mometálně má včelstvo spad 0, ale roztoči tam jistě jsou :)

Radek Krušina

Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)

Karel

KaJi napsal:

>>Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
>znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

>Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
..........................

U nás je to trochu jinak.
Veterina letos povinně gabon nenařizuje a v podstatě to nechává na ZO.
Navím jak v jiných okresech, ale na Břeclavsku jsme tomu rádi (alespoň někteří :)), že veterina povinně gabon nenařizuje.
Kdo neuvidí na vlastní oči uhynulý plod v září v úlu bez včel a uprostřed toho plodu viset gabon, tomu možná nevěří. :)

Takže problém tu je spíš, že v minulosti většina spoléhala na gabon (který včelstva neochránil, spíš mnohde přežila jen ta odolnější proti roztoči či lépe přeléčená v zimě do fumigace), a málokdo léčil kyselinou, takže to včelaři nemají osahané.

Bohužel asi letos bude víc roztočů než v předchozích dvou letech (alespoň u nás), takže kdo to nebude s kyselinou umět, nebo se na to vy..., tak potom bude bečet, že ty gabony zase tak špatné nebyly, i když příčina bude zřejmě jinde.
V roce 2008 se asi nemuselo v létě léčit vůbec a nic moc by se nestalo v loni už to bylo drsnější, ale mnohé by přežilo (a přežilo) i bez léčení.
Ale letos jestli se něco nezmění, to může být bez letního léčení problém veliký. Uvidíme za měsíc. :)

A můžeme se možná zase těšit, jak se bude nařizovat gabon, a tak furt dokola (červený šátečku kolem se tóoč...) :)

Radek Krušina

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Tak jsem tam měl pár dnů podložky- různě nejdéle asi 5 dnů v jednom včelstvě. Je to divné, roztoče jsme neviděl. ANi jednoho. To odpovídá tomu co jsem viděl na trubčině.

Ten bílý papír je teď v létě bezva nápad.
:-)

Karel

Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
2007 si myslím přijde až na přesrok.
Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve
druhém jen pár.
Začal jsem sledovat spad - zatím u nekterých sledovaných je to mezi 2-3
roztoči denně.
Sice je tlak silný a budu muset nasadit KM, ale v roce 2007 to bylo
podstatně horší - hlavně to přišlo daleko dříve.

Milan Čáp

Dne 14.7.2010 10:16, Radek Kruina napsal(a):
> P.K. napsal:
>
>> svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou
>>
> dobrý....
> .....................
>
> Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad,
> jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.
>
> Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se
> tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud
> nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na
> tomto mém stanovišti s gabonem.
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom
> je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s
> tím má zkušenosti.
>
>
> A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.
>
> Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
> :)
>
>
>

Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da. Z
toho co jsem tak mluvil s kolegy to u nas budou vsichni...
Ono je to ted tezsi se rozhodnout co dal, rano v pet litaj jak o zivot...
Ja uz mam jedno stanoviste v leceni a docela se to sype, na tento vikend
mam vytypovane na leceni dalsi asi 3 vcelstva, ktere vystupuji z rady na
zbylych stanovisti.

Z toho, ze mam roztoce a priznam to se vubec necitim jako blbec, naopak mam
pocit, ze to mam oproti minulym letum vice ve svych rukou, nebo alespon o
problemu vim a snazim se ho eliminovat. Samozrejme prekvapeni muze byt
nemile, ale daleko vetsi strach je z neznalosti, verim ze podlozka naznaci
problem dostatecne dobre....

No a ze to nezadavam do pc je z lajdactvi, nedostatku casu. Zkusim to
napravit...

T.H.



> Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
> 2007 si myslím přijde až na přesrok.
> Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
> každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve druhém
> jen pár.
>
>

> Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.

Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.

Ahoj,

pouzivam MG a z jeho dosahu zasoby take stahuji pryc, klidne vykousou bunky
i zboku je-li deska primo na plastu...

T.H.


14.7.10, Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>
> > Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.
>
>
> Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)
>
> Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
> typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
> včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
> oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
> (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
>

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

J. Matl :počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.
J. Burgel to pro mne je časově nenáročné počítání roztočů.

Čím počítám častěji v intervalu 12 a 24 hodin to je jednodušší a rychlejší.
Natrhám A3 papíry večer,dojdu ke včelaám, vytáhnu podložku, položím papír a zasunu. ráno dojde ke včelám vytáhnu podložku i s papírem a dám si ji k očím počítám, poklepávám na podložku, je tam trochu měli a většínou žádný roztoč. nakonec do podložky silněji klepnu a všechna měl spadne na zem, ve včelíně s tím musím ke dveřím a klepnu to ven.
Za 10 minut projdu asi 15 až 25 podložek. Píši si počet mravenců a roztočů na A3 papír

Roztoči tam nejsou protože je brzy , oni přibudou.
J.B.