77973

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(178.248.56.32) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 15. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 15. 7. 2010
Re: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 7. 2010
Re: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
KaJi (88.103.157.154) --- 15. 7. 2010
Re: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 7. 2010
Re: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 7. 2010
Re: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 19. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring

Tak jsem tam měl pár dnů podložky- různě nejdéle asi 5 dnů v jednom včelstvě. Je to divné, roztoče jsme neviděl. ANi jednoho. To odpovídá tomu co jsem viděl na trubčině.

Ten bílý papír je teď v létě bezva nápad.
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu