78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


a.turčáni (94.229.32.130) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

Moja prax je iná, veď tak robím 25 rokov a ešte sa nestalo, aby bol čo i len jediný plást poškodený a mával som aj 3 debničky s plástami pod plodiskom. Nie som taký naivný, aby som si myslel, že včiel je v takom úli toľko, že budú obsadať každý plást, ale ani policajtov v meste nie je toľko aby boli na každom kroku, ale ak sú poctivý, tak si svoje rajóny ošetria. Včely takisto vycítia, že niekde je na plástoch "škodná" a ony ju nájdu a zneškodnia. Ani s energiou nemrhajú, je to ich prirodzená vlastnosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let. Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Co se týká nízké teploty a neaktivity zavíječe, je to trochu problematické. Stačí tuším dávka vajíček od 1 - 2 motýlic, několik desítek housenek a těsně k sobě dané plásty. Housenky se slezou na pár plástů a pavučiny, co udělají, zafungují jako poměrně dokonalá tepelná izolace. Zatímco vlastní larvy zavíječe docela účinně vyrábějí teplo z vosku. Venku může být klidně 10 st C nebo možná i nula, ale uvnitř toho hnízda je teploučko a larvy zavíječů rostou stejně rychle jako v létě.
Do nástavku s plásty může naklást pár motýlic vajíčka třeba někdy v září, pak stačí delší série teplejšího zářijového nebo říjnového počasí a vajíčka se vylíhnou a larvičky zvětší tak na centimetr. Podle mého pozorování při takové velikosti se instinktivně začínají stahovat dohromady a tvoří to hnízdo opředené pavučinami. Za teplého začátku zimy mohou tak likvidovat plásty ještě v prosinci a přestanou teprve za mrazů, kdy to hnízdo přece jen vychladne. A začnou zase na jaře....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (88.103.157.154) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let.
--------------
Podsazování nástavků a nechávání přes zimu až do jara jsem dlouhá léta úspěšně provozoval.
Loni se mi pokus s nadsazenými nástavky nad 30cm vysokou "mednou" komorou nepodvedl a pokusné včely to odnesly. Kolem Vánoc přešly nahoru a tam uhynuly hladem.

Letos z nedostatku času zatím skladuji souše i s medem nahoře. :-( Pokud se mi je podaří vytočit, tak je asi už budu skladovat venku. To je problém místnosti kam nemají přístup včely. Teď v srpnu už jsou tady chladna, když zavíječ moc neškodí. Problém je, když se k vytočenému voští dostanou včely a vosy. Docela úspěšně to taky ničí.

Zvažuji, že vezmu pytel jakým se přetahuje zboží na paletách a do něj nástavky na paletě naskládám a nahoře pytel stáhnu. Vyřeším tím včelo i vosotěsnost a možná se tam nebude dařit ani zavíječi.
Do jednoho poloprázdného horního nástavku na vrchu dám lampu se sírou a po vysíření zavážu.

Slyšel jsem, že prý existují spreye se "sírou" pro vinaře. Zkoušel to někdo?

Karel

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
a.turčáni (94.229.32.130) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

"Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný."

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a.turčáni (94.229.32.130) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Pán Polášek, aj ja mám aj viac nadstavkov pri takomto usporiadaní úľovej zostavy, ale jednoducho včely musia lietať cez hlavný letáč a žiadne očko včely nepotrebujú. Až niekedy v 9. mesiaci otvorím pomocný letáč tesne pod debničkou, v ktorej bude zimovať včelstvo. Ak obsadá 2, tak vždy je u mňa zimný letá v nadstavku pod zimným chumáčom. Ale čo je dôležité, hlavný letáč je zatvorený na celej ploche kovovou sieťou, aby vzduch neustále obmýval uložené súše, lebo vlhký vzduch sa bez prievanu zráža na plástoch a tie plesnivejú. Ak použijete správny technologický postup pri umiestnení súšov pod aktívnou časťou úľovejzostavy, tak to funguje na 100% a s lúpežou ôs a včiel nemám problém nemám. Veď ak sú to len prázdne súše, nemajú čo odnášať a samotné plodisko je chránené včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já myslím, že včely považují za hlavní to česno, kterým létají.
Soustavně otevřené spodní česno ve dnu úlu jsem míval pod vlivem včelařské literatury taky, ale časem jsem zjistil, že to není vhodné a je to až škodlivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (82.117.130.2) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.


varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?

Nebo jsem to nesprávně pochopil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
HI (193.179.186.98) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Díky všem, ani mi tak nešlo o napadení zavíječem, zas takové komíny nemám a úly jsou celkem slušně obsedlé a dobře větrané (síto ve dně). Očka už jim zavírám. Spíš jsem myslel na to uložení zásob a přecházení k nim. Když dáte to plodiště nahoru a prázdné plásty dolů, a zakrmíte větší dávkou, budou stíhat couvat s plodem dolů a ukládat to nad sebe? Nebudou to muset nosit dolů pod sebe, kde je na to teď prostor?
Uvažuji ještě o kombinaci u různých včelstev - tam kde byly medníky vysoké, podstavím, kde nové nízké, tam je dám nahoru. Ty malé určitě celé vyplním zásobami a nezbude v nich dole prázdné místo, o které by se v zimě chomáč zarazil. Je to správná úvaha? Jak s vysokými pylovými plásty, mám je přesunout doprostřed spodního vysokého nástavku, aby byly pro ně zjara dostupnější?
Jinak šel jsem jim to nějak upravit s tím, že začnu krmit a ještě jsem od toho ustoupil, trvá snůška, včely pořád nosí i staví. V jarních měsících a červnu to byla bída, snůška je tu až v červenci a pořád trvá (650 m n.m.). Letos jsem viděl asi tak 1 ks roztoče (ani na trubčím plodu) a sledoval jsem to dost bedlivě, bo mi po fumigaci na podzim padalo kolem 2000... Zvláštní.

HI


-------------------------------------------------------

Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.


varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?

Nebo jsem to nesprávně pochopil?

-------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu