78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Josef Křapka napsal:

>Někteří včelaři (např. př. Dvorský) vrací vymetené plásty na původní místo. Tedy nad včelstvo, nad budoucí zimní hrozen včel.
>To však vyžaduje použití medné komory protože při tomto způsobu nastane problém s doplněním zimních zásob. Musíme se ale smířit s tím, že včely nám část zimních zásob roznesou i do těchto plástů.
>Nicméně i při použití tohoto způsobu je dílo včelami ochráněno před napadením motýlicí.
JK
...............

Kdysi jsem tu měl příspěvek na podobný způsob bez medné komory, ale sklidil jsem za něj nedůvěru až téměř výsměch.
Já tak ale už pár roků včely na zimu připravuji.

už od cca července v podstatě nechodím do částí úlů dolů, kde včely budou zimovat (různé podle síly, většinou 2 nástavky 39x24).
Nad touto částí je umístěna mřížka (do letoška jsem včelařil s celoročně nasazenou kovovou mřížkou, tak jsem vlastně sám včelám určoval, kam už je nahoru nepustím, letos jsem to zkusil bez mřížky, nasadím ji po vytočení slunečnice).
Nad mřížkou jsou potom po vytočení posledního medu jen vytočené plásty a plásty s nezavíčkovanými zbytky medu.
V nástavku nad mřížkou na několik dnů po posledním vytáčení vyndám 4 rámky a krmím podle potřeby (ale ne najednou velkými dávkami): max 2 sklenicemi 4l, jedno víčko krmící - hodně otvorů, jedno víčko podněcovací, máko otvorů. Včely si zásoby uloží pod mřížku co nejblíže k plodu. Tak 1 max 2 včeslstva z 10 něco dají nad mřížku.
Začátkem září zkotroluji zásoby, pokud je potřeba, ještě něco doplním.
Po poklesu teplot vyměním mřížku za mezidno (dřevěný rám zateplený 5 cm polystyrenu).

Efekt je takový:
- včely s dostatkem zásob pod mřížkou.
- Prázdné plásty nad mřížkou.
- Před fumigací místo mřížky mezidno (fumigace nezasáhme prázdné plásty)
- do poklesu teplot prázdné plásty brání včely před zavíječem
- kdy potřebuji potom v zimě přeberu prázdné plásty a roztřídím
- na jaře při první kontrole, kdy je ve včelstvu nejméně včel a zásob, teprve přetřídím nejspodnější nástavek, který se dá zaměnit za jiný nachystaný (včely na jaře jsou z 95% v nástavku pod zatepleným mezidnem)

Určitě se to dá dělat líp, a chytám se na nízké nástavky vložené do včelstva jako medná komora, když bude příští rok víc času jak letos :)

Ale takhle mi to také funguje.

Zřejmě se ale nedá takto nakrmit velkým množstvím do včel, které naplno plodují.
Je třeba vystihnout až dobu, kdy včely omezují plodování a krmit trochu pomaleji.

Radek Krušina

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu