Včelařská konference

"jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel."

Krmení v září zmenší počet včel na jaře o cca pětinu, čtvrtinu. Krmení v říjnu či listopadu tak o polovinu.
Pozdní krmení je ale problematické už jako termín, protože včely musí mít v červenci ze snůšky nebo krmení trvale aspoň 10 kilo zásob, v srpnu 5 - 10 kilo a v září aspoň těch 5 kilo zásob. Jinak už v té době podstatně omezí výchovu včel pro zimní generaci a jakýmkoliv krmením v září nebo říjnu to už nedoženou. Takže pozdní krmení, pokud má být úspěšné, je ve skutečnosti spíš pozdní dokrmování. Pozdní krmení je navíc velmi ovlivńováno konkrétním počasím, jeden rok může být pozdní krmení v teplém prosinci lepší než pozdní krmení v studeném říjnu, jenže to by bylo třeba znát listopadové a prosincové počasí tak v září nebo na začátku října...

U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?

Tak to by mě taky zajímalo. Laicky bych si myslel, že včely při přenášení zásob z bodu A do bodu B k zásobám před vyplivnutím do buňky přidají enzym a ten v buňce prostě působí. Takže bych si myslel, že mají práci hlavně s tím vyráběním enyzmu (kdoví jak je to náročné na opotřebení včely?) a s vysoušením uložených zásob, ale to je zase jiná. Ví někdo jak to je? Třeba i teorie? Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?