78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber

Tak musím říci, že mě diskutér Pavel opět pobavil.

Co v diskuzi vysloveně nenávidím je hrubá desinterpretace příspěvků, více či méně účelové podsouvání cizích výroků a názorů, se kterými oponent nemá co dočinění. Proto mi dovolte uvést věci na pravou míru.

Za prvé: Chápu, že onen kontroverzní postup má za cíl likvidaci plně nebo částečně rezistentních roztočů a varroasensitivních (nikoliv varroatolerantních :-) včelstev. Sám jsem psal (cituji):

„Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).“

Za druhé: Nikde jsem nepsal, že je třeba měnit matky již v březnu či dubnu. Pokud se ta případná „varroasensitivní“ včelstva dožijí předjaří, nevidím důvod, proč by se neměla dožít začátku léta, kdy je mladých matek pro účely výměny dostatek. Co se týče otázky vlivu trubců s geny pro sklon k varroasensitivitě, to mi nepřipadá jako natolik významné negativum, abych matky měnil již v předjaří.

Kdo odchovává od kvalitní matky, má záruku alespoň průměrných včelstev (nevím jak ostatní, já si s průměrem bohatě vystačím). Taky lze vyřezávat trubčinu a nahrazovat ji jinou z lepších včelstev. Je sice pracné, ale je to zároveň opatření proti varroáze (varroóze chcete-li :-)

Za třetí: Rezistence (ani významněji zvýšená odolnost) roztočů na amitráz u nás dosud nebyla zaznamenána, tak proč už teď dělat kolem toho takový humbuk? Jediné co selhává, jsou Gabony. Ale ty se dají bez problému plně nahradit dlouhodobými odpařovači (Nassenheider, Mitegone). Za tu práci to stojí. Je to mnohem lepší, než bezhlavá likvidace včelstva na jaře.

Za čtvrté: Máme univerzální léčivo účinné při všech dosud zaznamenaných typů rezistence roztoče: HCOOH (kyselina mravenčí)

Prostě stále nevidím významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Na závěr chci pochválit Pavla za to, že se zdržel hrubších osobních výlevů. Proto si ho jako diskutéra vážím a nepřistupuji k němu s despektem, byť to tak mohlo vypadat. Škoda, že se to netýká všech návštěvníků konference. Rázem by byla diskuze věcnější a smysluplnější.

Přeji hezký den.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu