78506

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Jíra (178.23.218.51) --- 23. 8. 2010
Fluvalinat


Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "



Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.
Vystavil Eman v 9:12 0 komentářů Odkazy na tento příspěvek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel (85.162.26.240) --- 23. 8. 2010
Re: Fluvalinat

Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
J. Matl (213.151.87.2) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě bych k tomu připomněl odkaz na, dle mého, velmi zajímavou zprávu Ing. V. Veselého v 7. čísle letošního včelařství (příloha). Píše tam zejména o rychle vznikající resestenci u kontaktních léčiv dlouhodobě užívaných. Ve Spokojených státech prý vznikla resistence na amitraz prakticky okamžitě poté, co se začal užívat ve formě kontaktního léčíva... Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel (81.19.47.93) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat

Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
Pavel

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat

Rychleji píšeš než čteš
přece jsem nikde netvrdil, že rezistence neexistuje. Ba naopak v příspěvku uvádím jak se jí bránit. I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání. Naopak nám mohou pomoci stávající léčiva pokud zabírají oddálit resistenci na kys, mr. a Thymolin. Jde jen o to je správně používat a nevynalézat, či si práci usnadňovat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 11:49:57
> ----------------------------------------
> Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
> Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád
> myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s
> antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme
> skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už
> víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet
> nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
> Pavel
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
> Tak za
> 1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
> 2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná
> aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
> 3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ,
> že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme
> použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.
>
> pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 25. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

> I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat.

Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.

No a V.d. je přece jen již složitější organismus a pokud má být ke KM rezistentní, musel by zmutovat ve formu s odolnějším sosáčkem. Jelikož nemám jasno zda je to vůbec v řádu desítek let možné, prosím o názory těch, kdo vědí více...

Platí-li totiž co jsem psal na začátku, pak ta resistence na KM nemusí být reálná.


Nejlepší by ale byla rezistence včel na V.d. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
P.K. (90.178.157.91) --- 25. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

myslím,že je to nereálné

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 27. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

>Lukáš Matela napsal:
Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
------------------------------------------------------------
"Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak patrně nebude.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html


Přestože kyselina mravenčí je vysoce cy­totoxická, polární složky
nepronikají snad­no skrz lipoproteinový krunýř včel, vyztu­žený
polysacharidovým chitinem. Proto ani mravenci, ani včely, které mají
chitinový exoskeleton po celém těle, nehynou v pro­středí, obsahujícím páry
kyseliny mraven­čí. Ale plod, nebo čerstvě vylíhlé včely s měkkou a světlou
pokožkou jsou citlivěj­ší. Vysoká úmrtnost v prostředí par kyseliny mravenčí
však byla pozorována u včel na­padených roztočíkem, které měly od para­zita
poraněné tracheální trubice.

Roztoči jsou také členovci, jako mra­venci nebo včely. Mají tedy také
exoske­leton, který by je měl obdobně chránit před působením kyseliny.
Přesto páry kyseliny roztoče ničí. Jaký je mechanismus tohoto účinku
kyseliny na roztoče přesně nevíme. Jedno vysvětlení bylo spíše mechanické,
kdy porovnáním velikostí včely i roztoče by­lo vydedukováno, že tito malí
členovci ma­jí i slabší kutikulu. Tak jednoduché to však asi nebude. Určitý
rozdíl se však mezi vče­lou a roztočem rýsuje v úpravě vodního re­žimu těla
během dýchání. Včela se vodou zásobuje sama, donáší si ji zvenčí. Roztoč
tuto možnost nemá. V dýchacím systému roztoče jsou ihned za průduchy na
pokraji dýchacích trubic pozorovány řasy, které vystýlají vnitřek těchto
trubic. Zdá se, tyto řasy jsou hygroskopické, nasávají z ovzduší vodu a tím
upravují ztráty vody vzniklé při dýchání roztoče. Ve vzdušném prostředí,
které obsahuje mimo vodních par i páry kyseliny dojde ke zvýšenému nasávání
par kyseliny do těchto řas. Ve vodném prostředí dochází k disociaci
kyseliny, přičemž jsou uvolňovány vodíkové ionty. Účinek těchto iontů může
souviset s průnikem kyseliny buněčnou membránou a s reakcí kyseliny s jejími
složkami, což už je vlastně cytotoxické působení kyseliny na tkáň parazita.
Podobný účinek, tj. poškození membrán mají vodíkové ionty disociované
kyseliny pravděpodobně i na spory Nosema apis. Stejně tak i antimikrobní
účinnost kyseliny mravenči se přisuzuje reakcím se složkami buněčné blány
mikrobů a konkurenční inhibici endoenzymů.

2010/8/27 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Lukáš Matela napsal:
> Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře
> pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček".
> Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
> ------------------------------------------------------------
> "Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak
> patrně nebude.
> JK
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 27. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Tuším, že zde nebo na FV to komentoval myslím Ing. Dvorský s tím, že se mu poškodí nebo jen podráždí přísavky na nožičkách. To patrně způsobí to že je vypuzen ze svého bezpečí pod sternitem a je vydán v šanc včelám. Možná má i potíže s přilnavostí podobně jako u cukru. To je můj pohled na věc. Kdyby tomu bylo jinak, tak ustane vývoj v bunkách, kam kyselina také pronikne. Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 27. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Vojtěch (89.203.176.19) --- 27. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Metodu jak sledovat trubce k tomuto účelu v kritickém období se mi podařilo vytvořit, ale roztoče tam nemám. Ve včelstvu spadlo zatím 5 roztočů, ale trubcům se nějak vyhýbají, asi trubčí metoda někdy pokulhává.
http://leteckaposta.cz/145888713
http://www.youtube.com/watch?v=gMs2YyihUXc
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 28. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

P. Holub napsal:
Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.
..............
Mě letos padají v některých včelstvek docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 28. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

R.Krušina napsal:
.........
Mě letos padají v některých včelstvech docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)
........
Dobrý postřeh. Je nutné si poznatky ověřovat a konfrontovat, to nás posouvá od hypotéz k realitě.
Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí. P.H.

No k tejto hypotéze sa prikláňam i ja, ak by to bolo inak, potom by nebolo treba pristupovať následne k ďalším zásahom, Veď po KM robíte ešte fumigácie a nakoniec keď by včely mali mať pokoj, tak ich kropíte aerosolom. A mne niektorí vytýkajú, že robím "len" tri fumigácie a včelstvá mi nepadajú, ani v kritickom roku 2007 moje včelstvá neboli ohrozené!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 28. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Tomáš Heřman: http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html

Tomáši díky za informaci, ten "sosáček" beru zpět. Nedovedu říct, kde jsem k němu přišel.

Teď ale trvá dotaz, zda při daném zdůvodnění je možná taková mutace V.d., aby vznikla rezistence. Příroda dovede někdy dost překvapit...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 28. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom, zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

Zdravim,
o vikendu jsem prohledl nekolik desitek larev (delnici i trubci) ve trech
docela dost zamorenych vcelstvech, ktere dostaly pred 10-14 dny KM.

Obcas jsem nasel mrtve roztoce v bunce (nekdy i dva, asi sestry, samecka
jsem nevidel) ale hned vedle byli zivi. Logiku jsem v tom nenasel...
Cekal jsem neco jako, ze u hornich loucek budou mrtvi kuli vyssi koncentraci
KM, ale to se nepotvrdilo. P. Titera mi po jedne prednasce rikal ze takto
to funguje, ze to zkousel....

Zarazi me vysoke spady 12dni po KM, bud mam velky problem nebo to jeste pada
po leceni. Tezko se stanovuje doby kdy uz je to zase prirozeny spad...
Verit tomu, ze se po KM nemuze vetsina mnozit je mozna dost odvazne...

T.H.

2010/8/28 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi
> vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom,
> zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by
> například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře
> ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
> JK
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 8. 2010
Re: Re: rezistence V.d. na KM

Takový problém, že padali roztoči celý loňský podzim jsem měl taky i přes jakékoliv léčení. Letos po té, co kvůli moru skončil jeden "včelař" který měl v létě cca 20 hladových neléčených včelstev je letos úplný klid. Z toho vyvozuji, že bych se v Tvém případě obával reinvaze spíš než rezistence.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: rezistence V.d. na KM
> Datum: 30.8.2010 10:23:48
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> o vikendu jsem prohledl nekolik desitek larev (delnici i trubci) ve trech
> docela dost zamorenych vcelstvech, ktere dostaly pred 10-14 dny KM.
>
> Obcas jsem nasel mrtve roztoce v bunce (nekdy i dva, asi sestry, samecka
> jsem nevidel) ale hned vedle byli zivi. Logiku jsem v tom nenasel...
> Cekal jsem neco jako, ze u hornich loucek budou mrtvi kuli vyssi koncentraci
> KM, ale to se nepotvrdilo. P. Titera mi po jedne prednasce rikal ze takto
> to funguje, ze to zkousel....
>
> Zarazi me vysoke spady 12dni po KM, bud mam velky problem nebo to jeste pada
> po leceni. Tezko se stanovuje doby kdy uz je to zase prirozeny spad...
> Verit tomu, ze se po KM nemuze vetsina mnozit je mozna dost odvazne...
>
> T.H.
>
> 2010/8/28 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>
>
> > Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi
> > vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom,
> > zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by
> > například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře
> > ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
> > JK
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 30. 8. 2010
Re: rezistence V.d. na KM

T Heřman napsal:
>Zarazi me vysoke spady 12dni po KM, bud mam velky problem nebo to jeste pada po leceni. Tezko se stanovuje doby kdy uz je to zase prirozeny spad...
...................

Je docele známé (četl jsem to na více místech), že spad po KM ještě doznívá delší dobu (cca 2 až 3 týdny).
Problém by možná byl, kdyby padalo stále veké množství světlých roztočů). Potom by to chtělo znovu přeléčit a zaměřit se na dodržní pomínek účinnosti toho kterého léčení.

T Heřman napsal:
>Verit tomu, ze se po KM nemuze vetsina mnozit je mozna dost odvazne...

Je otázka co je odvážné.
Já jsem loni v létě léčil již jen kyselinou mravenčí. A to pouze jednou dávkou v odpařovačích Nassenheider. Nezaznamenal jsem podstatné snížení spadu světlých roztočů, při fumigaci mi napadalo ve sledovaných včelstvech od cca 450 do cca 2500 KS roztočů.
Ale ani jedny včely mi neuhynuly.
To se nedá říct o některých přátelích, kteří loni v létě léčili gabonem.
Úhyny začali u nich už v létě a nějaké byly ještě na jaře.
Nebylo těch úhynů takové celkové procento jako v r. 2007, ale byly.

Podle mě je v případě dlouhodobých odpařovačů potřeba důsledně zabezpečit stálou potřebnou koncentraci KM (viz návody výrobců odpařovačů). V případě formidolu a houbiček apod. pokud nechci jen odlehčit včelstvu, opakovat ošetření po cca 5 až 7 dnech, aby včely dostaly po sobě 2 až 3 dávky. Teprve potom je možné u krátkodobých odpařovačů mluvit o léčení kyselinou (viz práce třeba MVDr. Klímy - účinnost přes 80%).

Osobně bych kyselinu za gabon už nevyměnil.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 25. 8. 2010
Re: Fluvalinat

>I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání.<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv. Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně, že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže. Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 26. 8. 2010
Re: Fluvalinat

Budeme li používat jakýkoliv přípravek stále a stále, vytvoříme tím nové životní prostředí pro jakéhokoliv škůdce a on se mu pak přizpůsobí, proto je nutné je střídat. Právě níže popisovaný průběh léčby to urychluje. Tento proces již popsal Darwin v pojednání o vývoji druhů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 23:31:15
> ----------------------------------------
> >I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude
> více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje
> tomu nezabrání.<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost
> nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo
> koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých
> předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv.
> Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od
> předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení
> a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých
> teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina
> mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně,
> že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže.
> Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
> JK
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
p.k. (90.178.157.91) --- 26. 8. 2010
Re: Fluvalinat

to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony let

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 27. 8. 2010
Re: Fluvalinat

Tak proč se bavíme o vznikající rezistenci
Není to závislé na létech ale na počtu generací které jsou novému prostředí (přípravku) vystaveny U virú jsou to hodiny , u bakterií dny u hmyzu již roky a u savců ty miliony let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 26.8.2010 20:53:12
> ----------------------------------------
> to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony
> let
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu