- jkala --- 7. 12. 2003
Re: Ulova otazka
Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. Byl na úzkovysokou míru - 10 rámků 25 x 40 ( plodiště ). Na to se stavělo několik medníčků s rámečky bez mezerníků r.m. 25 x 13 ( mohl sis zvolit, zda jich tam dáš 10, nebo jen 9 i tak byly vždy plné zralého medu ). Včelí mezera mezi plodištěm a medníkem byla asi 5cm, mřížka se nepoužívala, přesto matka do medníků nikdy nenakladla. Byl to úl snad proti všem zásadám, o nichž si tu vyprávíme. Ale medník se nasazoval často už v půli dubna pro snůšku z pampelišky a ovocných stromů. Z toho úlu bylo každoročně nejvíc medu a nejméně práce ( kdo to uměl se mohl dostat i na půl hodiny ročně na včelstvo, když nebyl roj a běžně bylo 30 kg medu ). V zimě neexistovala vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i poroj) - tak bylo možno i jednoduše rozšiřovat včelstva - ono to sebrání roje nebylo vždy jen trápení - je to vlastně už hotový oddělek i s matkou! Sebrat roj, usadit a občas nahlédnout jak krásně staví - no prostě paráda - kdo nezažil neví co je krása včelařiny. A úl sloužil desítky let bez nutnosti opravy. I případná likvidace úlu by se obešla bez ekologických nejistot. Dlouho jsem věřil, že modifikace tohoto úlu pro moderní matky plodařky by byla řešením. Se současnými matkami bych asi měl starostí s gerstungem víc, než užitku. Takže přišlo řešení: dosud mám v uteplených nástavcích 39x24 slušná včelstva ( téměř bez rojů ) s výkonem nad 30kg ročně ( letos průměr asi 45 kg ). Ale už to nestačí - abych mohl rozumně včelařit donutily mne okolnosti k tomu, že další včelstva už půjdou do nízkých nástavků. Uvidím jak to spolu zvládneme. Budu porovnávat. Dávám si tři roky na to, abych mohl soudit.
Nebo takový moravský univerzál - kdyby ho výrobce nezprznil polystyrénovou izolací stěn, kdyby nebyl tak těžký medník, kdyby nebyl tak malý pro silná včelstva, kdyby nebyl tak výrobně složitý. No třeba tenhle úl bych řadil mezi úly špatné, ale stejně má řadu příznivců, kteří umí jeho několika dobrých vlastností využít a ty špatné fikaně obelstít........
Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa podle návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen jedním úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.
A to mluvíme jen o úlech pro zdravé a mladé lidi. Je pravda, že ubývá těch, kteří se těší na důchod ( stále se vzdalující ), kdy budou hledat úl pro krásnou seberealizaci bez hrozby poškození páteře. ( zkouším Čejkův úl )
Kdybych měl vymyslet jakýsi vzorec pro celkovou celoroční spotřebu mé práce (celkové náklady - protože i na úly, cukr a léčiva si musím vydělat ) na výnos medu, asi bych jen u vyloženě špatných úlů pro zimování včel, nebo u vyloženě špatných úlů pro letní práci včelaře došel k výrazně odlišnému výsledku. Co vyjde líp - 20 včelstev po 40kg, nebo 40 včelstev po 20kg?
Vím - namítnete desítky argumentů proti a já budu souhlasit. Ideální úl je něco jako hlasité ticho, či instantní voda, nebo největší trpaslík. Dnes by ani takový gerstung ( můj milovaný :-)) neobstál. Ale nezmínit se o něm by nebylo fér. Nenapsal jsem to proto, že bych nevěděl. Jen se rád na věci dívám v širších souvislostech a bez předsudků. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message ----- From: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 05, 2003 3:40 PM Subject: Ulova otazka
> Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se > vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi". > > Zadnej ul neni optimalni. > > Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi > je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak. > > To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni > optimalni ani v zime a ani v lete. > > Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) - > treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani > tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem > honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych > se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou > sbirat nektar. > > A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se > oteviral ul a rusily vcely. > > A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne > zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete. > > Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat > dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci, > vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a > zacit se divat na problematiku ulu. > > Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom > namlouvame. > > \vov > > > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4724
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |