Včelařská konference

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším
okolí ...
Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když
jej na
jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu
měli víc
mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na
soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří



Je také možné(po dohodě s obcí)vysazovat ozdobné kultivary akátů.V
parcích a na dalších obecních plochách.Tam už je žádná organizace
nezlikviduje,protože poslouží ke zkvalitnění žívozního prostředí a
naše včely mají odkud nosit.A všichni jsme spokojení.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 3.11.2010 - 12:46:20

> Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako
> dřevina to je plevel.
> Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a
> nektaru v časném jaře. Na
> straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a
> to asi stačit nebude.
> Pepa
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí
> vše v nejbližším okolí ...
> Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě
> uchytí jinde, i když jej na
> jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný
> kompromis. Lidé by spolu měli víc
> mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako
> železo a skvělé na
> soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu
> ... :-)
> Jiří

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

Už se mi to, Antone, nechce moc hledat, ale stačí třeba tyto dva odkazy?:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K549.php
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/582614

Je fakt, že jsem to asi formuloval příliš jednoznačně, vlaštovičník a kopřivy prý přežijí ... Ale já nejsem botanik, takže beru, jak jsem nalezl. Proto také ono: "prý" ... pokud je to u Vás jinak, je to jen dobře. Sám nemám proti akátu nic, naopak, velmi jej ctím. Vše dobré!
Jiří

No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství akátů roste ve městě na nábřeží.
Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže ten je náš a tak se nepočítá.....
Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se. To, že akát se z míst, kde roste, nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......

Toxické působení akátu na okolní rostliny je příkladem alelopatie (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Alelopatie). Navíc akát stejně jako mnoho dalších rostlin čeledi bobovitých má schopnost vázat vzdušný dusík do půdy. V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit. Včelařím v jihomoravské akátové oblasti a na akátovém medu do značné míry závisí příjmy naší rodiny. Přesto podporuji názor, že na vybraných lokalitách, zejména v chráněných územích, musí být akáty odstraněny.

"V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů převládají nitrofilní rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel přítula aj.). Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Ještě za blahé pamněti s.Jakeše se seklo kde co jen si vzponěl jak vyčítal malým chovatelům "bojlery na dvoře"

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 15.11.2010 16:59:55
> ----------------------------------------
> "Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste
> - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
> Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy
> lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl
> zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale
> jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."
>
> Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému
> malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké
> plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a
> na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci",
> "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na
> historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 ,
> každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých
> cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci
> sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky"
> a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných
> ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu
> zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako
> kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty
> existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali       a zvířectvem
> vypásávali.
> 90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí
> chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo
> oproti vypěstovanému doma strašně levné....
>
>
>

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.

Na jižní Moravě byl akát masobě vysazován zhruba před 100 léty, kdy se po celoročním ustájení dobytka přestalo pást na obecních pastvinách. Takto bylo založeno mnoho hektarů souvislých akátových porostů. Akát se šíří kořenovými a postupuje souvisle asi 1 metr za rok. Samozřejmě se také šíří náletem semen, ale plošné šíření výmladky převládá a je účinnější. Bohužel lokality vzácné stepní květeny mají charakter ostrůvků, většinou na bývalých pastvinách. Původní dřevinou na takových lokalitách byl obvykle dub šípák, který na rozdíl od akátu tvořil rozvolněné porosty typu lesostepí, kde stepní byliny měly prostor k životu. Nepůvodní akát dokáže tato suchá, skalnatá nebo písčitá stanoviště s mělkou půdou zcela zarůst souvislým lesem. Takže na vybraných lokalitách, kde je prioritou ochrana přírody, musí být odstraněn.
-----------
R. Polášek:
A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě likvidovat semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový les? Jako já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a dalších?

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě
likvidovat
semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový
les? Jako
já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a
dalších?

POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti .
Standa.






----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cim nahradit akat
Datum: 10.11.2010 - 10:04:40

> "V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů
> převládají nitrofilní
> rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel
> přítula aj.). Z hlediska
> ochrany přírody působí akát největší škody
> zarůstáním druhově bohatých
> stepních lokalit."
>
> A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte
> třeba na zahradě likvidovat
> semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr
> daleko akátový les? Jako
> já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů,
> jasanů, habrů a dalších?

"POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti . "

Tady u nás - severní předhůří Beskyd, jsem prostě žádné šíření semeny nezaznamenal. Protože semeno akátu, aby bylo klíčivé, musí projít přes ptáky, takže sazeničky akátu by se šířily na takový kilometr daleko od nejbližších akátů, a to právě u nás není. Možná nějaké akátové semeno vyklíčilo někde v blízkosti akátů nebo pod nimi, to nevylučuji, to se ale nedá rozeznat od šíření akátu prorůstáním kořenů.

Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese, jinak v dubovém a jinak v akátovém Nemá to vůbec nis společného s jedovatostí stromů. Také se akát využíval jako krmivo pro kozy které dobře pak dojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.11.2010 09:09:23
> ----------------------------------------
> No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství
> akátů roste ve městě na nábřeží.
> Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi
> jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z
> akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
> Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou
> zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním
> prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo
> a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v
> tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop
> i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce
> vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak
> dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě
> každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně
> víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže
> ten je náš a tak se nepočítá.....
> Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám
> nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby
> jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i
> nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned
> vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno
> nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se.       To, že akát se z míst, kde roste,
> nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a
> pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce
> nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na
> biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi
> ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové
> vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
> Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným
> ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......
>
>
>

" Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"

Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?

Proč ne, pokud je dostatečně světlý . Tam ale běžní houbaři nechodí, protože ve vysokých trávách se houby špatně hledají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.11.2010 12:52:17
> ----------------------------------------
> " Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"
>
> Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?
>
>
>

K tomu, aby akát vyklíčil musí jeho semena projít přes zažívací ústrojí ptáků, aby slupka semene změkla. Ve školkách kde se akát množí, jako okrasný strom, se semena propařují aby vyklíčily. Listy akátu jsou výborné krmivo a nemůžou nikomu uškodit, žerou ho i koně a ty to poznají 100% mají na to od přírody talent. Včely mám v lužním lese, kde pod akáty roste aspoň něco a například pod jasanem je toho mnohem míň. Snůška zde u soutoku Moravy s Bečvou cca 350 m.n.m není z akátu žádná. Dřevo z tohoto stromu je výborné na zahradní nábytek, dlouho vydrží i zahradní houpačky jsou bezpečnější z akátu než ze smrku jak se dnes dělají. Akát má pevná vlákna která i když v podélném směru přestanou v sebe držet, např. zlomením, tak v příčném pořád drží. A v minulosti se z něj dělaly špice do loukoťových kol a při rekonstrukci koňských kočárů pořád dělají. A pro milovníky dobrého jídla, tak akátem se výborně udí maso. Tolik na obranu tohoto stromu. S pozdravem Aleš

ja som nazberane semeno agatu nasypal do cednika,prelial vriacou vodou,staci 1 kanvica,pretecenu vodu zachytil do misy a po vychladnuti na cca 50C cednik aj so semenami do nej este asi na 1hod.ponoril.semena som potom rozlozil na vlhku vatu a takou aj prekryl.Po 4 dnoch som sadil uz vyklicene do kelimkov.Z 300 vyklicilo cca 290.Je to ale piplacka..viac sa oplati z odkopkov
,prip.kupit hotove sadenice,tie su za babku..

V podstatě každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou.

P.Polášek to presne vystihol, typický biotop pre agátoviny si vytvoril si obľúbili tapické rastliny. Je to invázny druh vďaka človeku, ktorý ho priviezol do Európy už hodne dávno.
Jeho šírenie nie je až také jednoduché, rozširoval ho viacmenej človek, ale tam kde sa udomácnil, je skoro nezničiteľný, lebo jeho šírenie je založené na výmladkovom hospodárení, zo spílených kmeňov alebo koreňov.
V mojej mladosti agát pestovali lesníci v škôlkach , tak ako ostatné sadeničky ostatných stromov.
Jeho vzídenie bolo založené na sparení horúcou vodou v drevených sudoch, pretože len jednoduchým vysiatím nevzíde, jeho obal to nedovolí.
Mám skúsenosť, že agátové semeno v normálnom zápoji na lokalite vzíde npr. pri požiari vyrúbanej lokality a jej náhodným alebo naschvál založeným požiarom, oheň naruší obal semena a spálením podrastu vyraší tisíce sadeníc. To sa dá napodobniť v malom, spaľovaní konárov s strukmi na väčšom ohni a ponecháme na prírodu. Už po roku sa dajú sadenice presádzať.

Ešte jednu skúsenosť mám kedy zo semena vzíde sadenička a to haldách hlušiny po banskej činnosti. Na haldách dlho nič nerastie, ale naviate struky ak dostanú na jej plochu, sú vystavené enormnému teplu, ktoré naruší štruktúru obalu nemajú vzídu aj na horšej pôde. Keďže si dusík vyrobia samé, rastú stromy ako z vody.
Takže, ak by niekto chcel vysádzať vo svojom okolí agát, zájde do lokalít po dobrej úrode smena, naloží do prívesu celé konáre so strukmi a odvezie domov, veľmi rýchlo si sadenice dopestuje. Po piatich rokoch už začína agát kvitnúť, na dobrých lokalitách (hlbšia pôda), na 1 ha 15-20 ročného agátového porastu sa uživí až 28 včelstiev, to je podľa rumunského výskumu.

Prepáčte, zabudol som napísať toto: sadeničky sa dajú získať aj odkopkami koreňov npr. v stržiach prípadne , jednoducho tam kde rastie. Obnažíme koreň vytrhneme zo zeme, a následne ho rozstriháme nožnicami na 5-7 cm časti a tie plytko vysadíme do pripravenej pôdy nr. dobré sú fóliovníky a po vyrastení presádzame na vhodné lokality.

Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici.

"Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici."

No, základní směr odklonu od smrkových monokultur k ekologicky výhodnějším smíšeným lesům až monokulturám s listnáči se už začíná rýsovat. Řekl bych, že pokud se tento směr prosadí, vznikne docela silná poptávka vyšlechtit spoustu listnatých druhů do takových pyramidálních tvarů. Dřevo spousty listnáčů bývá více způsoby kvalitnější než smrkové a taky dražší,jenom kvůli jeho pokroucení a rozvětvenosti je velmi malá plošná výtěžnost delších rovnějších kusů, většina produkce dřeva listnáčů tak končí jako palivové a výnostnost listnatých lesů z plochy je nyní znatelně menší než smrkových monokultur.
Takové vyšlechtěné klony, vedle akátu třeba javoru klenu, možná i lípy, třešně ptačí, javoru mléče, možná i vysoce vzrůstných jabloní a hrušní, kdyby se sadily plošně do lesů na produkci dřeva, to by byly lahůdky pro včelaře!

Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš

AM:
A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. .....
-------------------
Nevím, jestli po tom dřevařské podniky touží - pokud nevyrábějí palivo a palety.
Povídal jeden starý hajný - celý život po mě chtělí abych sázel listnáče a těžil smrk. :-)

Karel

Já bych to tomu hajnému i věřil, smrk je nejprodávanější dřevina s nejširším využitím a zatím nejlevnější. Ale jen pro příklad. Sehnat na pile lípu je malý zázrak. Nebyla a není vysazována na těžbu. Takže když něco mají je to věc náhody. Lípa je dobrá pro včelaře na medování, řezbáře, modeláře, výrobu kuchyňských potřeb a samozřejmě rámky do úlu. A kdyby jí bylo víc a za dobrou cenu, našlo by se i další využití např. laťovky, spárovky, biodesky, bezpečné dřevo na hračky, protože se neštípe apod. Když je možnost ji koupit z pily tuzemskou lípu tak stojí 3 tis. m3. Ale většinou ta možnost není, takže lípa se nakupuje ve velkoskladu za 10 tis. m3 dřevo z dovozu. Podobně je na tom většina dřevin, kdy cena je přes dopravní, zpracující a prodejní firmy navyšována a tak se stává dřevo pro finálního zákazníka nedostupné. Aleš

"Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš"

U nás na suchších teplejších místech smrky nejdřív oslabilo opakované sucho a potom lesy pročesal kůrovec. Tady na severní Moravě by to měl být ten jakýsi severský. Smrkové monokultury 40 let staré vysázené za socíku i 15 let staré vysázené už soukromými majiteli odumíraly a jejich majitelé je povinně museli vytěžit na levné palivové dřevo, aby zničili kůrovnce. Trochu si přisadily i houby václavky.... Teď jsou u nás na těch místech holiny, cca 10 - 20 % rozlohy smrkových monokultur. Čekám poněkud se zvědavostí, co tam majitelé zasadí, ta nucená těžba byla místy hodně po kouskách....

Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...

Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.

A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.

No, nevím jestli akát zrovna hubí rostliny pod sebou. Co pozoruji já, tak tady pod místními akáty je rostlinné společenstavo akorát trochu jiné než vedle v lese. Pod akáty je víc trav, pýru, kopřiv, víc černých bezů, potom třeba vlaštovičníků, hluchavek, obecně nitrofilních a rumištních rostlin.
Vedle na stejné půdě pod jinými listnáči bývá víc kvetoucích rostlin, jednak těch kvetoucích v časném jaru sasanky, plicníky, petrklíče, orseje a potom, protože ty akáty rostou u řeky v lužním lese, tak hodně "vodních" ostružin. Prostě rstlin běžného lesního stanoviště....