78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Holub (178.248.56.32) --- 3. 11. 2010
Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2010
Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 4. 11. 2010
Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 4. 11. 2010
Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 4. 11. 2010
Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (178.248.56.32) --- 4. 11. 2010
Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci

Vaší úvaze Radku rozumím. V krajním případě 1 + 1 to s vysokou pravděpodobností dopadne špatně ale domino končí. Samozřejmě je to o náhodě, snůšce, klimatických podmínkách atd. Zpravidla mají větší problémy nížinné a silně zavčelené oblasti.
V mých podmínkách skoro čisté včelstvo na základě přirozené reprodukce za rok nepadne. Nejdříve za dva. V tomto smyslu mají pravdu ti, co tu stále dokola říkají, že stačí i méně než tři fumigace na podzim a nic víc. Tikající bombou jsou neošetřovaná včelstva s vysokým počtem roztočů, která tak tak přežijí zimu a pak jsou vyloupena.
Rok 2007 v některých oblastech volně žijící včelstva úplně zdecimoval. Panika mezi včelaři zdecimovala chemickým útokem veškeré roztoče (to je prvotní strategie, praxe ukázala že z dlouhodobého pohledu neúčinná). Někde se objevil roztoč až letos.
Jestli pro přežití letošní úrody rojů bude optimální zima a hlavně jaro, bude příští rok veselo:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu