Včelařská konference

No právě to je ten problém. Možná jejich pramáma do pátýho kolena je shodná a k tomu výběr podle nevhodných kritérií. Mám to štěstí že mohu přes trubce 20 let vysávat a myslím si že už i šířím šťastné geny. Mé kriterium je takové, jak mi příroda sama napovídá a v tom smyslu nekompromisní - varroatolerance, vitalita, výnos (3V) a ostatní mi nezajímá.

Rozdíl v chování jednotlivých linií vůči VD jsem nepozoroval, ale spad si znamenán a chovné matky ze šlechtitelského chovu nechávám tři roky plus záznamy o produkci dcer. A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je. Takže plně se přikláním k tomu co tu zaznělo o tom V3 geny nikdo nepřepere i kdyby se na hlavu postavil. A jak dostat vhodný chovný materiál mezi min. 50% včelařů? Jsou takový, kteří do toho nejdou, protože jsou spokojeni se stávajícím stavem a neví, že by na tom mohly být líp. U takových to dělám tak, že tu mladou matku mu nabídnu zadarmo a ještě mu ji i jedu přidat do včelstva, protože většinou jde o staršího včelaře který to prostě neumí. Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely. Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu. Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš

Aleš Molčík napsal:

>Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely.
>Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
>Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
................

Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?

Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení (téměř) nepotřebují.
Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme čekat od látek, které proti roztoči používáme.

A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)

Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.


Radek Krušina

Dovolím si v této souvislosti upozornit na můj článek "K účinnosti PA92" v Moderním včelaři č. 2/2010. Problém vidím asi takto: Gabon v mých podmínkách uspokojivě účinkuje jen na roztoče, kteří se neúčastní reprodukce. Před účinky jsou dobře chráněny jak samičky kleštíka pod víčky, tak také ty na včelach, pokud jsou aktivní a pokračují v reprodukci. Problém je ten, že při počtech kleštíků do 3-5 tisíc se reprodukuje většina samiček kleštíka. V takové situaci je účinnost gabonu PA92 v mých podmínkách méně než 50 %. Teprve pokud včelstvo omezí plodování, zvyšuje se i účinnost gabonu. Nechci tvrdit, že je gabon zcela vez vlivu na přežití silně napadených včelstev. Při včasném nasazení a souhře dalších příznivých okolností může pomoci včelstvo zachránit. Domnívám se ale, že kyselina mravenčí vhodně aplikovaná prokáže lepší službu.
-------------------
Radek Krušina:
A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)
Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.

Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci. V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 09:25:51
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou
> ve včelstvu včely.
> >Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě
> léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva
> vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém
> roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
> >Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
> ...............
>
> Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností
> roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti
> roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?
>
> Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení
> (téměř) nepotřebují.
> Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme
> čekat od látek, které proti roztoči používáme.
>
> A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
> :)
>
> Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního
> roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc
> léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace
> pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní
> spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14
> dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
> Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že
> to nedělal podle metodiky?
> Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Josef Menšík napsal:
Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci.
...............

>Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče, kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
>Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní generace není roztoči ohrožena.

....................

Josef Menšík napsal:
>V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))
pepan
.....................

To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem výrobce.
Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v rozporu s návodem.
:)

Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))

To není mýtus. Jako důvěrník občas něco vidím na vlastní oči Př. loni zemřel jedem včelař který trousil stále nějaká moudra. Rodina mně pak pozvaal k dokončení léčby. Gabon byl vložen v horním nástavku místo dvou vyjmutých rámků plodiště bylo samozřejmě dole. Tam na ten gabon včela nezabloudila ani omylem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:26:05
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon
> jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely
> vychovávají zimní generaci.
> ..............
>
> >Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že
> ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče,
> kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
> >Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní
> generace není roztoči ohrožena.
>
> ...................
>
> Josef Menšík napsal:
> >V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva
> pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější
> stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části
> úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak
> k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém
> vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně
> bolí. :-))
> pepan
> ....................
>
> To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem
> výrobce.
> Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že
> ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v
> rozporu s návodem.
> :)
>
> Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))
>
>
>

Také znám včelaře, kteří to dělali všelijak (a poučeni přírodním výběrem už to tak většinou nedělají), to ale neznamená, že to tak dělají všichni, kterým gabon neochránil včely.
Minimálně mě osobně nepřesvědčíte. :)
Vím jak jsem v r.2007 gabon do včel dával. :)

RK

Dobrý večer pánové, chtěl bych také přidat svou trochu do mlýna. Vzhledem k podezření na neúčinnost gabonů, byl podmínkou pro objednání gabonů příslib sledování spadu po jednotlivých léčeních. Ze 13 včelařů z naší dědiny se rozhodlo pro gabony 8, včetně závazku monitoringu. Zajímavé bylo, že někteří mi nevyplněné formuláře začali odevzdávat už s žádostma na dotace. Během dvou měsíců zapoměli k čemu je mají. Dá se říci, že 2 včelaři, včetně mě, toto sledování provádíme.
Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze. To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze. Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.

"""Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.""

Čím větší bordelář, tím blíže je přírodnímu výběru - pokud ale nedostane do ruky těžký kalibr, jako je amitraz. V tom je ten bordel.
Pokud takový bordelář zůstane závislým jen na kyselině mravenčí a thymolu, tak jako je to na západ od nás, bude mít buď velký problém, nebo bude mít velké štěstí. To není fikce, to je realita. Bez takto nastavené reality se nic nepohne.

Ak niekto robí zber zabitých klieštikov (natierením plodu, KM, Gabonom, fumigáciou amitrazom a aerosolovanie) môže si porovnať úspešnosť svojho boja s Vd s mojimi výsledkami.

I. fumigácia tzv. odľahčovacia 20.8: priemer na včelstvo 13,7 Vd
II. fumigácia -"- -"- 30.9: priemer -"- -"- 69,8 Vd
III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
-------------------------------------------------------------------
Spolu priemer za rok 2010 90,5 Vd

Odpad Vd v jednotlivých včelstvách:

0 Vd v 30-tich včelstvách
1 Vd v 8-ich -"-
2 Vd v 6-tich -"-
3 Vd v 4-och -"-
4-5 Vd v 4-och -"-
6-10 Vd v 6-tich -"-
11-20 v 3-och -"-
21-50 v 4-och -"-
51-80 v 3-och -"-
V priemere je to oproti vlaňajšku menej o 69,8 Vd

Cez moju záchytnú sieť (3 fumig.) prepadli len Vd z prirodzeného odpadu.

Dobré výsledky pripisujem týmto okolnostiam:
- amitraz ako fumigant je stále účinný preparát a ak sa robí včas, hlavne jeho záverečná fáza bez zaviečkovaného plodu.

- ak sa dávky zbytočne nezvyšujú, 2 kvapky a dosť.

- k nízkemu zamoreniu mohlo pomôcť i bohaté rojenie, za ktorým nasledovali aj mesačné prestávky, kým nové M začali klásť vajíčka. Je to prirodzené opatrenie, keď v čase začínajúceho rozvoja novej generácii samičiek Vd, je ich reprodukcia bez plodu nemožná. Potom nástup rýchleho vzostupu gradoval pravdepodobne oveľa pomenej ako vo včelstvách, ktoré nemali nútenú prestávku. Možno by sa tento poznatok dal využiť i pri umelom prerušení plodovania v čase nástupu Vd, t.j. v polovici júna až do polovici júla, možno aj skôr.

III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
Také mi to nedalo a udělal jsem včera III. fumigaci i když se doporučuje až po 20.11. Udělal jsem ale předem kontrolu, zdali je ve včelstev plod. V kmenových včelstvech plod není. Není ani v květnovém oddělku, který je ve dvou nástavcích. Plod byl v polovině včelstev, kde jsem měnil v říjnu matky. Ty budu muset přeléčit později. Včely byly hezky roztáhlé a k večeru ustal vítr. Zajímavé je, že včely nyní ukládají sladinu do sediště, některé i pyl. Jako by si dělaly nad sebou větší zásoby. Přihlédnu-li k tomu že hraboší venku dělají větší hromádky, tak to přijde ochlazení, nebo tuhá zima.

Já provedl včera druhou fumigaci a v průměru včelnice mě vyšel spad na podložkách po dvacetičtyř hodinách tři roztoče.Což je po mnohastovkových počtech při první fumigaci velmi potěšující a ukazujeto na vysokou účinnost amitrazu ve varidolu.Plod se mě nepodařilo najít ani u včelstev s červnovýma matkama.Dnes skoro všechny včelstva přinášely žlutý pyl z hořčice,což k dnešnímu datu v mých desetiletých záznamech jsem nikde neobjevil.
S pozdravem.
P.Z.
U.Hradiště

Marcel napsal:

>Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. >Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze.
>To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze.
..............

O tom, že si včely můžou naloupit roztoče se tu také debatuje často, ne že vůbec :)
Ale to nic nemění na té věci, že je dobré neházet za hlavu varování těch, které to již postihlo - v některých místech se gabonu nedá věřit.

Díky za připomínku stavu při užívání gabonů - slib monitoringu při gabonech. Dost by pomohlo, kdyby to uživatelé gabonu poctivě dělali, ale jak píšete, paměť je často ošidná. :)

Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.

A těch 450ks u nejhoršího včelstva je krásné číslo. Při tom včely zřejmě nezkolabují. :)

Radek Krušina

>Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.<
------------------------------------------------------------
Zde by bylo na místě si připomenout, že gabon působí kontaktně. Gabonové pásky zavěšené v plodovém tělese včely poťapou, tím ťapáním po páscích včely na nožičkách přenáší léčivo a s ním, léčivem tak přichází do styku foretičtí roztoči. Protože gabony jsou ve včelstvu nejméně 24 a nejvíce 30 dnů a každý den se ze zavíčkovaného plodu líhnou nové mladušky a ssebou i vynášejí staré i mladé samičky roztočů, jsou tyto evidentně vystaveny účinkům léčiva. Teoreticky by tak měly s léčivem přijít do styku všechny samičky roztoče, které se v době léčení nachází ve včelstvu. Protože však v době použití gabonů probíhá snůška a včely, buňky po vylíhlých mladuškách zanášejí sladinou, stěhuje se i plodové těleso(zkušenost). Proto je třeba, zhruba v "poločase", zavěšení gabonových pásků zkontrolovat a popřípadě i nově upravit zavěšení pásků tak, aby pásky toto plodové těleso sledovaly. Při tom není od věci si vzít k ruce střípek skla, truhlářskou svidřinku, ostrý ševcovský knajp... a gabonové pásky zbavit (oškrabat)od včelami provedeného potahu vosku a propolisu, který účinky léčiva snižuje (izoluje). Pokud toto neprovedeme, roztoči tak přicházejí do styku s podprahovými dávkami léčiva a tak si mohou vytvořit k léčivu rezistenci. Mám vypozorováno, že je to problém zvláště u silných včelstev v nástavkových úlech. Při této příležitosti se nechci zabývat těmi včelaři, kteří ponechávají gabony v rozporu s metodikou ve včelstvach až do jarní prohlídky. Tam je to jasné. Trénují roztoče na rezistenci k léčivu.
Přeji všem klidné a úspěšné zimování. JK

Nikde jsem neviděl popis mechanismu, jakým vlastně varaóza způsobuje kolaps včelstva. Podle spadu při léčeních včelstev, která později padnou, kolaps nastává v nejnepříznivějším případě, pokud je ve včelstvu pár stovek roztočů. Běžně nastává, pokud je ve včelstvu několik tisíc roztočů, třeba spad je 2000 roztočů.
A jeden vylíhlý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, při hustším napadení, kdy se několik roztočů líhne v jedné buňce, je na jednu napadenou včelu těch roztočů několik.
Na vrcholu populace je ve včelstvu takových 60 tisíc včel, v srpnu odhaduji počet včel ve včelstvu takových 30 - 40 tisíc.
Obecně, kdyby včelstvo v době, kdy se zakládá zimní generace, přišlo o pár tisícovek včel, nic se vůbec nestane, včely prostě založí tu zimní generaci o to slabší a jinak přezimují v pohodě. Staří chovatelé kdysi to "úspěšně" provádeli každý rok, když v srpnu zůžili včely v zadováku z plného počtu na 7 - 8 rámků 39x24 a přebytečné včely tak byly nuceny venku na česně vymřít zimou a deštěm.
I kdyby v srpnu v silném včelstvu bylo 20 tisíc roztočů, pokud by mechanismus poškozování včelstva byl jen v prostém poškozování včel, tak i takové včelstvo by zimu přežilo, sice jen v síle oddělku, ale přežilo.
Jenže ono stačí na kolaps včelstva v nepříznivém případě pár stovek roztočů....
Takže kolaps včelstva evidentně přímo na počtu roztočů ve včelstvu nezávisí. Závisí na něčem dalším, co z počtu roztočů vychází a co zatím není jednoznačně určeno. Kolaps včelstva v době léčení Gabonem tedy vůbec neukazuje na neúčinnost Gabonu. Neboli na to, že Gabon roztoče ve včelstvu nevytrávil.
Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho....

Marcel: Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, ...

Burgel : Myslím si to samé.

Co si myslíte vy?

Letos mela naše ZO nařizen gabon a hledal se dobrovolník který napíše tiskopis sledování spadu. Z 20ti členů byl jen jeden kdo provádí sledováni spadu (já jsem nechtel protože jsem nechtel gabon užít, nakonec jsem gabon ale použil)

40 let jsem prováděl selekci na medný výnos, (sledovat medný výnos je daleko jednodušší než sledovat varroa).
Výnos sel nahoru jen velmi pomalu a po 40ti letech jsem přešel pro zvýšení výnosu na inseminované matky užívající heterozního efektu.

AM: A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je.

Nevím, zda se tu již na to někdo neptal, možná jsem přehlédl... Asi to bude zajímat více včelařů. Mohl by jste to nějak konkretizovat?

Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází Sklenár co do výnosu medu, mírnosti a průměru spadu roztoče na včelstvo. Druhá je linie Praděd a nejhorší zkušenosti mám s linií Singer, letošní spad mám hlavně u této linie a v jednom případě u Pradědky. Takže příští rok u mne Singer skončí. Letos jsem si koupil inseminovanou Dolku tak mám příští sezónu co zkoušet. S pozdravem Aleš

AM:
Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází
.....

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

Podle některých podložek bych byl vzorný včelař,podle jiných lajdák.
Vzhledme k tomu, že oddělky většinou vytvářím ze směsných oddělků - kde se včely z více včestev promíchají, nemyslím, že by výchozí stav napadení byl jediným možným důvodem.

Na druhou stranu, jsem zvědav jak to dopadne. V minulosti jsem takové spady taky zažíval, a včely přežívaly.

K 2.léčení se nedostanu dřív jak za 14dní, tak uvidím, jak zabralo 1. léčení.
Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Ale to je prostě příroda :-)

Karel

Já jsem jen zvědav, jestli letos budou zase po pár letech úhyny, jak příští rok vygraduje léčení.
Jak veterina nařídí zvýšit intenzitu léčení, předepíše všude Gabon nebo ještě další léčení a všichni včetně těch lajdáků začnou na nějaký rok léčit pořádně. Takže další rok zas bude rekodně malé napadení roztočů a zase všichni začnou postupně v léčení polevovat a roztoči se zase množit....
A o kolik bude to vygradování léčení zbytečné, protože nejhorší roztoči či chovy na nejhorších místech z hlediska rozšiřování roztoče či z hlediska metodiky včelaře budou v podstatě ozdraveny hynutím včelstev, se kterými z velké části vyhynou i ti problémoví roztoči.....

Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné.

Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.

"Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné. "

Hm, nevidím žádný vliv pozdního podzimního plodování na včelstva , pokud odpovídá podmínkám,to jest teplému podzimu a nějakému přínosu zvenku sladiny a pylu a plodu je přiměřené množství. To bych nechal na včelách, jestli se rozhodnou plodovat nebo ne. Jinak plodováním přes zimu se kdysi vyznačovaly linie s příměsí včel vlašek, obvykle to bylo spojeno s žlutou barvou těla včely a s menším ochlupením včel. To ale bylo skutečně zimní plodování, jako že bylo přes den mráz - 5 - 10 st C po celý měsíc od poloviny prosince a v úlu se na podložkách v lednu objevovaly včelí kukly, mrtvé nevyvinuté mlaďušky a úly byly zevnitř masívně "zaledované" jinovatkou. Tyhlety včely potřebovaly buď na začátku zimy velké mrazy pod - 20 st C, kdy teprve přestávaly plodovat nebo naopak hodně teplou zimu s teplotami nad nulu, kdy se dokázaly i v takové zimě zimním plodováním i bez venkovní snůšky zvětšovat, oproti kraňkám, ty to neuměly a pokud se rozplodovaly, častěji při takovém počasí kolabovaly a slábly. To už je ale dávno, tyhlety geny vlašek už byly prakticky všechny vymýceny bezmála 40letým preferováním kraněk.
I když by se tyhlety geny docela hodily v teplých zimách kolem roku 2007.....
Podzimní plod bych neviděl jako problém. Pokud plodování na podzim je problém čistě kvůli fumigaci, tak na to jsou jiná a skutečně účinná opatření, než selekce včel, třeba klíckování.

Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.
>
> Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním
> včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s
> prvním spadem.
>
>
>

Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.

Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:37:13
> ----------------------------------------
> Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze
> (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v
> závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového
> zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za
> více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95
> % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na
> stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné
> kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily,
> nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás
> nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná.
> Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu,
> což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde
> přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není
> přítomen?
> -----------------
> Radek Hubač
> Pane Gruna,
> to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před
> první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při
> stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po
> druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení?
> Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna
> > Předmět: Re: Kontrola spadu
> > Datum: 07.11.2010 10:23:01
> > ----------------------------------------
> > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké
> včely
> > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího
> přirozeného
> > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> > nevhodné.
>
>
>

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

V tejto vete je celá pravda o líniách matiek, ktoré vykazujú dobré výsledky. Nehnevajte sa, ale to je len výplod fantázie, lebo to o čom píšete, že sú k Vd tolerantné je obyčajná náhoda. O rok to môže byť celkom inak.
Chýbajú vám dlhodobé pokusy a to čo sa tu prezentuje ako fakt, je spochybniteľné.

Ak ste si prečítali moje výsledky z tohoročného boja S Vd, sú výsledky veľmi dobré a pritom chovám len svoju vlastnú líniu. Potom ak včelstvo z rovnakej línii je odpad za celú sezónu na úrovni 20-40 Vd, tak by mali byť všetky včelstvá včelstvá na tejto úrovni, no mal som aj extrémy.Jednoducho vývoj včelstiev je rozdielny (npr. prerušenia plodovania na 20-30 dní po rojení) a potom aj množstvo zamorenia musí byť rozdielne bez ohľadu na líniu.

Spad po fumigaci je jen jedním z ukazatelů a to ještě s ohledem na průběh denního spadu, aby se odhadem eliminovala chyba ve srovnání počátečního napadení, výchozího stavu. Případně i náhlá imigrace.
Spad po fumigaci jsem vyhodnocoval 20 let. Je to jen první krůček k poznání. To, že už to mnozí z vás dělají je úspěch. Rozdíly do 300 ks po fumigaci považuji za rovnocenné. U tak nízkého spadu (myslím si to, můj názor) mají projevy chyb a rušivých vlivů vyšší váhu, než projev varroatolerance. Pokud se v průběhu sezóny léčilo, tak takový údaj je jen o účinnosti tohoto zásahu a už ne o varroatoleranci včelstva.
Psal jsem tu o BAR, což je také jedno z kritérií. Čím vyšší podíl foretických, tím lépe.
Můžete dělat hygienické testy.
Dr. Spivak říká, že lze začít selektovat z každého trochu schopného materiálu, jen nevím, jak to právě ona dělá.
Na jaře vyšel MV speciál, tam je o varroatoleranci mnoho napsáno.
Ještě jedno bych chtěl vysvětlit. Přivezete-li varroatolerantní včelstvo do jámy lvové (myslím tím roztočem dramaticky zamořeného prostředí), neznamená to, že tomuto tlaku odolá. Těžko mohou koexistovat varroasensitivní a varroatolerantní včelstva.

Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
Skoro nikdo nepoužívá dlouhodobé šlechtění, to znamená že dlouhodobě až desítky let stále podle něčeho šlechtí svou linii včel. Skoro každý koupí jednou za dva, tři roky matku od chovatele zvučného jména či linie, co zrovna ve včelařských časopisech a v diskuzích jede a potom kvůli co nejvyššímu výnosu medu dcery od té matky nacpe do všech včelstev, takže i kdyby předtím prováděl nějaký výběr, tak výsledky toho výběru jsou tady tím opatřením hozeny do žumpy. A kdo šlechtí, tak svoje včelstva jako jednu linii, vybere jedny, dvoje troje nejlepší včelstva a z nich odchová matky pro všechny svoje včelstva, místo aby z každého včelstva odchoval matky jen pro výměnu v tom včelstvu a šlechtil tak souběžně těch linií, kromě nějakého procenta brakovaných, skoro tolik, kolik má včelstev. A měl tolikrát větší možnost výběru ....

Když už se tady máme bavit o varaóze a jejímu tlumění, bavme se o tom, jak zařídit a protlačit plošné oslabení předepsané nadměrné intenzity léčení, aby pravidelně každý rok hynulo na varaózu nějaké procento včelstev. Aby uhynula včelstva, kde roztoči zmutují na nějakou škodlivější variantu a aby tak zároveň se včelami uhynuli ti škodlivější roztoči a dále se nemnožili. Jak se todějě nyní, kromě let s úhyny. Aby uhynula včelstva chovatelům lajdákům a chovatelům, co ze včelstev dřou každoročně tolik medu, že je tím oslabují, aby tito chovatelé buď skončili nebo upravili svou metodiku chovu.
Aby se prostě k epidemii varaózy, protože to není nic jiného než epidemie, přistupovalo jako k epidemmi a tlumila se jako epidemie. A ne jako politický problém , kde je jakýkoliv úhyn jakéhokoliv včelstva pro vedení politicky nepřípustný, hlavně aby včelaře v jejich "těžbě" medu za každou cenu nic nerušilo a nic neomezovalo, ani nějaká varaóza.

RP:
Mě připadá tady tato diskuze jako mlácení prázdné slámy. Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat. Ani ten varoamonitoring není jistý, kdo má podložky zabezpečeny proti mravencům nebo třeba proti dravým roztočům, kteří by se mohli v úlu vyskytovat nebo proti obecně dravému hmyzu, kterého je určitě na každém nějakém lepším lesním stanovišti možná až několik desítek druhů. To by musely být všechny podložky povinně natírány lepem, přes který by se ti hmyzáci nedostali nebo aspoň úl by musel být na nožičkám v plechovkách s vodou nebo olejem, aby do něho nic nenalezlo.
------------------------

Někomu není jasné , jiným možná svítá, nebo to zkoušejí.

Důvodů proč to nejde je určitě víc jak třista, jen pořádně vymýšlet.

Ti co nemají dostatečnou fantazii na vymýšlení proč to nejde, to prostě zkoušejí.
Když jim uhyne většina včelstev, tak nenakouí oddělky jinde, ale chovají z toho co přežilo.
No a pak mu stačí koukat a sledovat stav včelstev.
A každý rok udělat tolik oddělků, kolik má včelstev a ty podprůměrné kmenové nahradit nadprůměrnými z oddělků. To je teorie (můj cílový stav),
ale kdyby se to týkalo horší čtvrtiny tak je to na naše poměry úspěch.

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa.

A posuzovat spad teď od poloviny září, bez vlivu mravenců je možné - moc mravenců jsem u úlů neviděl, a to mám jedny úly do deseti metrů od metrového mraveniště.

Ale sleduji jen poměr spadů po léčení - to mi říká, zda mám léčit po třetí nebo i 4krát.
A kondici včelstev. Kromě 2007 a následných nemám úhynů.

Malovčelař do deseti včelstev s enemusí citlivostí na VD zabývat, má čas si včelama hrát. Pokud jich má někdo přes padesát, či víc, tak musí kus práce přenechat včelám.

Karel

To je jen můj dojem z diskuze v tomto vláknu, furt dokola nekonečná diskuze bez jakéhokoliv výsledku.
Já jinak spad přes léto nesleduji, protože nechci blbout s všelijakými opatřeními proti mravencům, kyselinu mravenčí nedávám, krmím posledních pár let do října i listopadu, takže v době fumigace jsem tam určitě měl vždy plod, někdy i v prosinci v době aerosolu, nic proti roztočům nedělám, jen léčím podle návodu. A to fumigaci dávám knot nahoru, tak, jak se má. A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven nebo bylo léčení kdy důvěrníci přijeli s aerosolem a na dně flašky měli pár milimetrů roztoku, takže museli přístrojem kvedlat, aby z toho nějaká "pára" šla. Nebo kdy z jednoho důvodu před pár roky nebylo možné mi v prosinci dělat aerosol a tak jsem to za teplot kolem nuly dělal knotem. Jediné, co dělám proti varaóze navíc proti běžnému návodu, je pravidelný jarní nátěr plodu.
Podle tady této diskuze bych měl mít každý druhý nebo třetí rok úhyny na varaózu a ono nic. Spady po první fumigaci letos od 50 do 500, možná 1000 roztočů, nepočítám to, jen kouknu na podložku a odhadnu a na počtu roztočů po druhé fumigaci třeba zřetelně poznám , když mi na první fumigaci nedohořel knot, letos v jednom úlu. Letos bylo víc, loni byl první spad okolo 50 - 100 roztočů.
Jediné, co mám problém ,je ten, že jsem poslední roky pozapomněl na pravidlo nerozmnožuješ oddělkama rovná se nemáš včely a teď se z toho první rok dostávám. To je ale problém počtu včelstev a oddělků na konci léta a nemá to s varaózou nic společného.
Tak já nevím, co se tady furt mele o úhynech a o nebezpečné varaóze, já léčím tolikrát, jak se má, víceméně ani svým způsobem pravidla kvůli více věcem nedržuji a přesto žádné problémy s varaózou nemám. Neboli systém léčení je naddimenzovaný a příliš moc účinný.
Tak co tady furt plašíte?

No, možná jsem to napsal trochu ostře. Ale jak se tak dívám do minulosti, skutečně jsem níkdy problémy s varaózou neměl. A to ty léčení, v veterinou předepsaném množství, občas v pořádku skutečně nebyly.
Chyba možná je někde jinde než ve varaóze.....

A byly v minulém desetiletí doby, kdy důvěrník trval na fumigaci, i když foukal silný vítr a dým šel okamžitě mezerami z úlu ven ... R.P.

Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.

Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú.

"Prečo sa bojíte vetra? Ja som druhú fumigáciu robil 1.10 a to bez! uzatvorených letáčov! Ak ste si všimli môj komentár s priemrným počtom VD/včelstvo a porovnali tretiu fumigáciu zo dňa 5.11 s uzatvrenými letáčmi, tak tam nezistíte, že fumigácia bola neúspešná.
Včelári v posledných rokoch prechádzajú na dymenia včelstiev prístrojmi typu Furetto, bez utesnenia letáčov a hovoria, že úspešne a neboja sa žiadneho vetra. Umiestnenie fumigantu pri tradičnom spôsobe dymenia do hornej časti úľa nie je ničím odôvodnené, veď fumigant stúpa prudko hore (je dosť teplý) a tam urobí svoju "záslužnú"prácu, voľné foretické klieštiky rýchlo zasiahne cez dýchcie otvory na tele Vd. Memajú šancu uniknúť, aj keď niekedy ešte nájdeme na podložkách pohybujúce sa klieštiky, určite uhynú."

No, při mém malém počtu včelstev nemám problém s tím dávat pásek při fumigaci nahoru, prostě mi trochu pomalejší fumigace nevadí.
Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
Totéž je s větrem. Dochází k vyšším ztrátám, které, pokud je to nutné ( jenže jak zjistit, kdy je to nutné a kdy ne? ) se musí pokrýt zvýšeným dávkováním. Takže když můžu zvolit, volím dobu, kdy vítr není.
Furetto je totéž. Kdyby čistě teoreticky byl pro léčení v horním nástavku udělaný zvláštní otvor, kterým by se léčivo foukalo přímo do horního nástavku, třeba do prostoru po odebraném rámku, jako se dává knot, dozajista by byly při léčení menší ztráty té látky než když se to fouká česnem. Pokud ale při aplikaci česnem a bez uzavírání česna jsou ty ztráty vždy zhruba stejné, prostě se o ty ztráty nadávkuje toho léčiva víc a problém je vyřešen. Kromě o ty ztráty většího množství léčiva a následně reziduí v úlu jako celku. A nějakém množství léčiva venku kolem úlů, což je ale úplně zanedbatelné. Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.

Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky.

"Pro nějaký velkochov nebo léčené většího množství včelstev je potom významnější mnohem rychlejší práce než nějaké léčivo spotřebované navíc.
Tohle je jedna z příčin, proč mají v Severní Americe rezistentní populace na všechny známé účinné látky."

Je třeba i v šetření, urychlování a racionalizaci znát míru a nepřekračovat ji.
Spousta věcí se dá takovou "racionalizací" vydřít na dřeň a potom následuje kolaps.....

Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
Za druhé: O kolik bude mít více medu v následujících letech, pokud ve všech svých včelstvech prostě jen nahradí původní matky vybírané na varoatoleranci dcerami odchovanými od koupené plemenné matky?

Co říkáte?

Radim Polášek napsal:

>Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
>Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným jménem nějakou plemenou matku.
>Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále a nebyly zbytečně zmarněny?
.................

Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.

V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak předpokládejme že 50%.

Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru dané lokality.

RK

Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:42:47
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc.
> >Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na
> varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným
> jménem nějakou plemenou matku.
> >Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech
> životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na
> varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky
> výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále
> a nebyly zbytečně zmarněny?
> ................
>
> Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena.
> Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit?
> Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou?
> K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že
> má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či
> dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do
> včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou.
>
> V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to
> včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké
> procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak
> předpokládejme že 50%.
>
> Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo
> odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru
> dané lokality.
>
> RK
>
>
>

Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš

podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 12:03:40
> ----------------------------------------
> Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si
> šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí
> shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává
> záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký
> spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na
> tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A
> výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na
> tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš
>
>
>

""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.

pepan""

Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.

Ano. jak jsem psal nic neplatí ve včelařství absolutně :-)Od mhohých dědulů se máme my mladší co učit.

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. Já osobně to řeším nákupem nových matek na chov a výměnou u těch běloušů. A před nákupem se snažím získat reference na jednotlivé chovy. Aleš

Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.

Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.<
------------------------------------------------------------
I to má svá úskalí. Tím úskalím je příbuzenská plemenitba - imbreeding. Projevuje se slábnutím včelstev a mezerovitostí plodu (výpadkem). Tato situace nastala u mne na včelnici v roce 2006, kdy jsem předtím několik let zásoboval dva nejbližší sousedy (celkem 12 - 15 včelstev + mých 15 - 20) matkami (více nás v okruhu 9 km nebylo). Od té doby vím, že k imbreedingu může za určitých okolností dojít v naší "České kotlině" i u přirozeného páření v přírodě a ne pouze na ostrově Helgoland nebo při inseminaci v laboratoři. Takže ani tudy patrně cesta nevede. Nejspíše nám nezbude nic jiného, než se plně spolehnout na naše šlechtitele a jimi nalezeným a stabilizovaným genotypem zaplavit velké územní celky stejným způsobem, jako tomu bylo v šedesátých letech se včelou kraňského typu. Nejspíše to ale nebude tak brzy.
JK

Josef Menšík napsal:

>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................

Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)

Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)

Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)

Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.

RK

R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé předepsané dávkování určitě má.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
Jiří

Jak je to pak u včelstev která zahajují zimu ve spodním nástaku apostupují po zásobách nahoru. Ten kouř se pak ale ochlazuje právě o ně. .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 10:44:30
> ----------------------------------------
> R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke
> včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází
> automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je,
> aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným
> zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé
> předepsané dávkování určitě má.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si
> myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"?
> Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie?
> Jiří
>
>
>

"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "

Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.

Zajistit dno proti mravencům je poměrně jednoduché, jak jsem si letos trochu ověřil a jde to skoro u každého zadem přístupného úlu kde je pod rámky alepsoň palec místa. Karel

Karel, lenže mravec hôrny Formica rufa L. čo s akým veľkým mravenišťom Vd z podložiek neodnášajú, zatiaľ som zistil, že tejto činnosti sa zúčastňuje len jeden druh čiernych mravcov (čo nemusí byť na 100%)veľkosti 4-5 mm Mravec čierny Lasius niger L.
Návšteva mravca čierneho je podmete úľov dosť častá (aj v tomto čase) ak sa v blízkosti nachádzajú. Pri menšom počte včelstiev sa dá návšteva mravcov v úľoch účinne obmedziť ak nohy podstavcov vkladáme do nádobiek s olejom.

RP: Vůbec není jasné, podle čeho vybírat, jak vybírat.

Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). Ale je nutné poctivě monitorovat... A u včelaření je ohromná výhoda, že není nutné nechat padnout včestvo, ale stačí nějaká ta tvrdší chemie (zatím ještě dobře fungující) a výměna matky...

Není ani nutné začínat od nuly. Jsou šlechtitelé, kteří se varroatoleranci věnují a až udělali spoustu práce za nás...

"Také jsem neměl jasno, podle čeho vybírat. Ale od letošního jara už mám. Zápisník moderního včelaře www.n-vcelari.cz - mi pomohl. Každý včelař může vybírat negativní selekcí to nejlepší ze své včelnice (z hlediska varroatolerance). "
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

Mám 8 včelstev v řadě a na krajích je znatelně vyšší spad po fumigacích než uprostřed řady, cirka dvojnásobně.
Metody výběru varroatolerantního materiálu jsem sice nestudoval (a ani to při těch pár včelstvech nebudu řešit), ale předpokládám, že narážíte na zkreslení výběru díky vedlejším vlivům, jako je právě např. pozice úlu, je to tak?
----------------------------------
Pokud máte včelstva v řadě, vyberete touto metodou na 99% nejlepší materiál z prostředka řady a matky na krajích budete zatracovat.

přesně tak.

To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva. Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.

Aleš Molčík napsal:

>To, že někde hynou včelstva v důsledku přemnožení roztoče a netýká se to mne neberu jako důvod proč se o to nezajímat. Co se děje jinému může v dalších letech potkat i má včelstva.
>Zdravotní stav včel je kolektivní záležitost a každý může přispět svojí trochou do mlýna a to oběma směry, jak nezodpovědností a lhostejností tak i ke zlepšení stavu a to nejen chovatelsky, ale i dobrou radou nad zlato.
.............

Pokud je to míněno na mou poznámku z předešlého příspěvku, potom je to nepochopení. To, že se mě to netýká, neznamená, že se o to nezajímám, ale že nebudu přetřásat konkrétní problémy konkrétních včelařů bez nich po internetu.:)
Protože bohužel mám svou zkušenost ohledně gabonů, a jejich zkušenosti jsou podobné (ale už i s gabony 92), myslím, že jako varování pro ty, kdo nechtějí být hluší, to stačí.
:)

Pokud si někdo udělá závěr, že všichni, komu po gabonu hynou či slábnou včely, si za to můžou nedodržením metodiky při aplikaci gabonu a předešlém léčení, je to jeho věc.

Někoho to ale může vést k bdělosti a motivovat k přemýšlení o výběru včeltev pro další chov. Pokud včelstva nebudou odolná, zřejmě přírodní výběr nakonec stejně zase zvítězí - podobně jako v roce 2007.

Já mám pocit, že na mém stanovišti ve Vranové, se k tomuto přírodnímu výběru letos chystá, tak uvidím, jaká včelstva jsem po kolapsu v r.2007 tady rozchoval.
:)

To ne Radku, můj předpřed příspěvek nebyl určen Vám, ale spíš všem skeptikům, že by mohlo být i líp. Třeba že to není jednoduché a rozhodně to teď a tady nevyřešíme. Já jsem v druhém roce včelaření se přestěhoval i se včelami na Prostějovsko kde jsem nepřežil sezónu, protože dostali včely mor a pálil jsem. A nevěřit, že půjde znovu včelařit, tak bych to dnes nedělal. A dnes je situace s morem taková, že ochranná pásma jsou všude kolem a Tovačovu, kde mám včely, se mor vyhýbá, ale i tak je to pro mě omezení, protože v takové nákazové situaci okolí nejde kočovat. Tady bych se jako profi včelař neuživyl, třebaže snůškový potenciál tu je. S pozdravem Aleš