78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(85.70.20.53) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu

AM:
Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází
.....

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

Podle některých podložek bych byl vzorný včelař,podle jiných lajdák.
Vzhledme k tomu, že oddělky většinou vytvářím ze směsných oddělků - kde se včely z více včestev promíchají, nemyslím, že by výchozí stav napadení byl jediným možným důvodem.

Na druhou stranu, jsem zvědav jak to dopadne. V minulosti jsem takové spady taky zažíval, a včely přežívaly.

K 2.léčení se nedostanu dřív jak za 14dní, tak uvidím, jak zabralo 1. léčení.
Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Ale to je prostě příroda :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu

Já jsem jen zvědav, jestli letos budou zase po pár letech úhyny, jak příští rok vygraduje léčení.
Jak veterina nařídí zvýšit intenzitu léčení, předepíše všude Gabon nebo ještě další léčení a všichni včetně těch lajdáků začnou na nějaký rok léčit pořádně. Takže další rok zas bude rekodně malé napadení roztočů a zase všichni začnou postupně v léčení polevovat a roztoči se zase množit....
A o kolik bude to vygradování léčení zbytečné, protože nejhorší roztoči či chovy na nejhorších místech z hlediska rozšiřování roztoče či z hlediska metodiky včelaře budou v podstatě ozdraveny hynutím včelstev, se kterými z velké části vyhynou i ti problémoví roztoči.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu

Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné.

Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu

"Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné. "

Hm, nevidím žádný vliv pozdního podzimního plodování na včelstva , pokud odpovídá podmínkám,to jest teplému podzimu a nějakému přínosu zvenku sladiny a pylu a plodu je přiměřené množství. To bych nechal na včelách, jestli se rozhodnou plodovat nebo ne. Jinak plodováním přes zimu se kdysi vyznačovaly linie s příměsí včel vlašek, obvykle to bylo spojeno s žlutou barvou těla včely a s menším ochlupením včel. To ale bylo skutečně zimní plodování, jako že bylo přes den mráz - 5 - 10 st C po celý měsíc od poloviny prosince a v úlu se na podložkách v lednu objevovaly včelí kukly, mrtvé nevyvinuté mlaďušky a úly byly zevnitř masívně "zaledované" jinovatkou. Tyhlety včely potřebovaly buď na začátku zimy velké mrazy pod - 20 st C, kdy teprve přestávaly plodovat nebo naopak hodně teplou zimu s teplotami nad nulu, kdy se dokázaly i v takové zimě zimním plodováním i bez venkovní snůšky zvětšovat, oproti kraňkám, ty to neuměly a pokud se rozplodovaly, častěji při takovém počasí kolabovaly a slábly. To už je ale dávno, tyhlety geny vlašek už byly prakticky všechny vymýceny bezmála 40letým preferováním kraněk.
I když by se tyhlety geny docela hodily v teplých zimách kolem roku 2007.....
Podzimní plod bych neviděl jako problém. Pokud plodování na podzim je problém čistě kvůli fumigaci, tak na to jsou jiná a skutečně účinná opatření, než selekce včel, třeba klíckování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Re: Kontrola spadu

Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.
>
> Karel: Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním
> včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s
> prvním spadem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 11. 2010
Re: Re: Kontrola spadu

Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Re: Re: Kontrola spadu

Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:37:13
> ----------------------------------------
> Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze
> (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v
> závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového
> zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za
> více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95
> % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na
> stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné
> kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily,
> nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás
> nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná.
> Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu,
> což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde
> přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není
> přítomen?
> -----------------
> Radek Hubač
> Pane Gruna,
> to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před
> první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při
> stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po
> druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení?
> Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna
> > Předmět: Re: Kontrola spadu
> > Datum: 07.11.2010 10:23:01
> > ----------------------------------------
> > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké
> včely
> > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího
> přirozeného
> > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> > nevhodné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (94.229.32.130) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

V tejto vete je celá pravda o líniách matiek, ktoré vykazujú dobré výsledky. Nehnevajte sa, ale to je len výplod fantázie, lebo to o čom píšete, že sú k Vd tolerantné je obyčajná náhoda. O rok to môže byť celkom inak.
Chýbajú vám dlhodobé pokusy a to čo sa tu prezentuje ako fakt, je spochybniteľné.

Ak ste si prečítali moje výsledky z tohoročného boja S Vd, sú výsledky veľmi dobré a pritom chovám len svoju vlastnú líniu. Potom ak včelstvo z rovnakej línii je odpad za celú sezónu na úrovni 20-40 Vd, tak by mali byť všetky včelstvá včelstvá na tejto úrovni, no mal som aj extrémy.Jednoducho vývoj včelstiev je rozdielny (npr. prerušenia plodovania na 20-30 dní po rojení) a potom aj množstvo zamorenia musí byť rozdielne bez ohľadu na líniu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu