78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 11. 2010
Re: Kontrola spadu
"Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte nevhodné. "
Hm, nevidím žádný vliv pozdního podzimního plodování na včelstva , pokud odpovídá podmínkám,to jest teplému podzimu a nějakému přínosu zvenku sladiny a pylu a plodu je přiměřené množství. To bych nechal na včelách, jestli se rozhodnou plodovat nebo ne. Jinak plodováním přes zimu se kdysi vyznačovaly linie s příměsí včel vlašek, obvykle to bylo spojeno s žlutou barvou těla včely a s menším ochlupením včel. To ale bylo skutečně zimní plodování, jako že bylo přes den mráz - 5 - 10 st C po celý měsíc od poloviny prosince a v úlu se na podložkách v lednu objevovaly včelí kukly, mrtvé nevyvinuté mlaďušky a úly byly zevnitř masívně "zaledované" jinovatkou. Tyhlety včely potřebovaly buď na začátku zimy velké mrazy pod - 20 st C, kdy teprve přestávaly plodovat nebo naopak hodně teplou zimu s teplotami nad nulu, kdy se dokázaly i v takové zimě zimním plodováním i bez venkovní snůšky zvětšovat, oproti kraňkám, ty to neuměly a pokud se rozplodovaly, častěji při takovém počasí kolabovaly a slábly. To už je ale dávno, tyhlety geny vlašek už byly prakticky všechny vymýceny bezmála 40letým preferováním kraněk.
I když by se tyhlety geny docela hodily v teplých zimách kolem roku 2007.....
Podzimní plod bych neviděl jako problém. Pokud plodování na podzim je problém čistě kvůli fumigaci, tak na to jsou jiná a skutečně účinná opatření, než selekce včel, třeba klíckování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu