Včelařská konference

Málo kdy s Radkem souhlasím občas si do něj i rýpnu, ale tady má naprostou pravdu. Možná by stálo za tse i vrátit k přirozenému způsobu obnovy včelstev.

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:28:47
> ----------------------------------------
> "Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není
> práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že
> se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli
> porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o
> kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase
> spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch
> lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli
> zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování
> kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky.
> Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší
> pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do
> nich valit horem dolem.
> Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro
> varroázu.
> Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo?
> Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za
> to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"
>
> Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je
> tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první
> reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent
> včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím
> dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se
> postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5,
> možná za 20 let.
> Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na
> varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen,
> červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně,
> přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly
> vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší,
> každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na
> zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8
> včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus
> opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za
> 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice,
> medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
> Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14
> oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční
> tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím
> přerušení selekce ani nemluvě.
> Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba
> takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů
> přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok
> zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 -
> 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....
>
>
>

Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít. Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba sledovat spad, selektovat a přemýšlet. S pozdravem Aleš

Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 07:37:28
> ----------------------------------------
> Jít zpátky k přírodě je trend dnešní doby a já ho plně podporuji. Ale u VD
> je problém, že to je zavlečený parazit a naše včela není na něj stavěna. A
> stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely. A
> řešení by bylo k varroáze dovézt i včelu která s tímto roztočem umí žít.
> Ale to je samozřejmě blbost. Chemii považují za řešení dočasné, třebaže už
> dlouhodobě používané. Většina domestikovaných zvířat by v přírodě dnes
> nepřežila zimu. Včela by to dovedla, nebyla domestikovaná, ale s roztočem
> co jí člověk naservíroval nemá šanci. Je to velký problém a kdo ho vyřeší
> má nobelovku jasnou. Z toho co tu bylo napsáno je jasné jen to, že je třeba
> sledovat spad, selektovat a přemýšlet.       S pozdravem Aleš
>
>
>

Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?

Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.

Je pak otázkou Jestli jsi viděl ten postup jak to tam vložil nebo to jen řekl on. Právě na tom umístění a době záleží. Ta metoda " jak byl vyklý" právě asi vedla k tomu pádu včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:42:48
> ----------------------------------------
> Pepan: proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?
>
> Jen, že né vše platí absolutně: osobně znám, jak říkáte dědulu, kterému na
> podzim 2007 uhynulo z 40 včelstev 36 a zbylá 4 na jaře. Gabony dal jak byl
> zvyklý podle metodiky. Je pravda, že v dvouprostorovém úlu je díky odrojení
> jiná dynamika včelstva, ale v kritických letech to jde i tak velmi rychle.
>
>
>

Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co vyšetřovat, ani nemluvě :-)

Tak tam prostě gabon nemůže ani pomct a monitoring již vůbec ne tady pomůže jen síra.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 11:23:21
> ----------------------------------------
> Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým
> obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru
> deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech
> nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje
> vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl
> dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl
> odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním
> monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co
> vyšetřovat, ani nemluvě :-)
>
>
>

Ano máte pravdu, takových včelstev, která potřebovala ošetřit koncem června bylo v tom roce sousta, bihužel bez monitoringu to nikdo nevěděl.

"Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí, nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"

V tom je spousta pravdy.

Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy, neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v dalším roce.....
Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři, převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....

Radek napsal.
>>>Původní indické včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne.<<<
Za
1)Tato včela nežije v úlech, ale na větvích stromů, skalních převisech, pod římsami domů a td. Staví vždy 1 plást.
2)Stěhuje se za pastvou nikoli kvůli přemnožení varoázy, ale proto že v tropech jsou dvě období dešťů a tepla v roce. Toto pravidelné stěhování pak nedovoluje právě to přemnožení.
3) Pozoruhodnou zajímavostí je pak to, že se roje vrací vždy na stejná místa.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 08.11.2010 09:44:42
> ----------------------------------------
> "Euroasijský kontinent zase neumožňuje nějaké důsledné oddělení aby se
> jednotlivé druhy včel neprolínaly. Co tedy bránilo přechodu V.D. na Včelu
> medonosnou? Co zapříčinilo tak rychlé rozšíření? V těchto dvou otázkách je
> zřejmě ukrytá odpověď! Od druhé světové války se ve včelaření honíme jen za
> výnosy. budujeme super včelstva v super úlech. Pro tento účel se bráníme
> rojení svědomitě pečujeme , aby nedej Bože přerušily plodování. Nejraději
> ještě spojujeme dostatečně siná včelstva aby byly ještě silnější a měli o
> kilo víc jak soused. Tím vším pak zřejmě vytváříme ideální podmínky pro
> varoázu- proto také s ní ti proklínaní a hloupí dědulové, kteří to neumí,
> nemají takové problémy. CO MYSLÍTE?"
>
> V tom je spousta pravdy.
>
> Nějakou roli taky hraje asi studenější klima než v Indii. Původní indické
> včely, jak se na nich varoa přemnoží, opouštějí úl, rojí se a přitom se
> zahřejí tak, že většina varoa z nich spadne. V naší literatuře je přitom
> taky známo rojení včelstev kvůli přehřátému úlu vystavenému slunci. Kdy by
> teroreticky docházelo k značnému ozdravení včelstva. Jenže v Indii v
> tropických vedrech možná stačí jen, když množství roztočů na včelách naruší
> chladicí mechanismus včelstva a včelstvo neuchladí plod a musí se tak rojit
> a očistit od roztočů. U nás ani největší vedra nejsou tak velká a netrvají
> tak dlouho, aby nějaké další narušení větším množstvím roztočů v nějakém
> zastíněném dutém stromě či v úlu postaveném ve stínu způsobilo nemožnost
> včelstva uchladit plod a tím jeho vyrojení z horka.
> Potom je tam problém zásob a snůšky. V přírodě je obvykle zavčelení tak
> malé, že včelstvo může po většinu aktivního období provádět všelijaké kusy,
> neplodovat, rojit se, budovat včelstvo od malého poroje kolem neoplozené
> matky. A až zesílí a vystaví plásty, potom kdykoliv od května po srpen
> stačí 14 dní až měsíc, pravidelná denní snůška několik kilogramů sladiny a
> včelstvo má těch příslušných 20 nebo ještě víc kilo zásob na zimu. Případně
> pro včelaře. Nebo jinak, včely, které se rojily a zesilovaly ze slabého
> poroje, pokud jich bylo v daném území moc a nestihly v tom červenci a srpnu
> nasbírat svých 10 - 20 kilo na zimu, prostě uhynuly. Zavčelení se tak
> nadstavilo na takovém množství, kdy roj v květnu, červnu až červenci jen
> rostl a sílil a zásoby na zimu shromažďoval zejména v červenci a srpnu....
> Ostatně před takovými 200, možná ještě před 100 lety bylo podstatou
> včelaření rojení. Včelař nechával matečné včelstvo v květnu až červnu
> vyrojit množstvím rojů, ty usazoval do prázdných klátů a nechával je sílit
> a sbírat med. Medobraní potom byl prakticky výhradně med z těchto rojů, kdy
> v září likvidoval nadbytečné a slabé roje - včelstva a v dubnu bral to, co
> zbylo ostatním včelstvům z zimních zásob. Jak ilustruje staré včelařské
> rčení, "Květnový roj za fůru sena stojí"
> Dneska je rozumná snůška díky nadbytku kvetoucích rostlin plus řepky a
> dalších včelařských rostlin v květnu, nějaká nabídka, snůška bývá v červnu
> a potom na spoustě stanovišť kvůli převčelení už nemusí být ani taková
> nabídka, aby se včely vůbec uživily. Jediná možnost, jak rentabilně
> včelařit, je potom držet plodování v červnu, červenci a srpnu podněcováním
> a časným krmením na zimu, aby včelstvo bylo příští rok silné už na začátku
> května a využilo jedinou velkou nabídku či rovnou přebytek sladiny, která v
> roce je. Pak ještě nějaká červnová šnůška a včelař zase musí držet
> plodování po zbytek včelařského roku, aby využil za kětnovou snůšku v
> dalším roce.....
> Pokud se někde objeví větší oblast, kde by byla velká pravidelná nabídka
> snůšky v červenci i srpnu, dozajista se na to místo sjedou kočovní včelaři,
> převčelí to a snůška pak už ani tam nebude pravidelná a dobrá.....
>
>
>

A.M.: "A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely."

až na tuto větu souhlasím

P.K.: "napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou
smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit"

ani to by myslím nepomohlo, leda jen dočasně.

Myslím, že příroda by si uměla poradit sama i bez nás. Dospěla by k rovnováze mezi včelou (varroatolerantní) a roztočem (méně agresivním než jaké dnes máme).

To je jen můj názor, jiný názor nikomu neberu. A vede mě k tomuto názoru článek na Wikipedii: Invaze králíka divokého v Austrálii

Prostě i sebevarroatolerantnější včela by asi měla co dělat s populací roztočů V.d., které jsme si díky léčebným metodám vyselektovali. Aby roztoč přežil, musí se velmi agresivní strategií množit a šířit.

Když se bude roztoč množit velmi agresivně (a bey zásahu člověka), zlikviduje svého hostitele a tím i sebe. To je proti přírodě. Přežili by jen ti, co svého hostitele nechají žít.

Tento názor jsem si uvtořil i po té, co před časem povídal v Brně na MZLU v Brně Bill Růžička o včelaření, o V.d., o MiteGone a o experimentu se šlechtěním VT včel na nějakém ostrově..

Jsme ale jen v teoretické rovině. Experimentovat ale takto, to by asi "nahoře" neprošlo ;-)

Ale i tak má smysl vybírat včely, selektovat a hledat, každá úspora chemie má smysl...